Velké minimum sluneční aktivity se blíží, Země se ale díky globálnímu oteplování zřejmě neochladí

9. 2. 2018
Slunce Země

Slunce by do poloviny tohoto století mohlo vyzařovat méně energie než jsme zvyklí v posledních letech, bude to způsobeno velkým slunečním minimem, které nastává vždy jednou za několik set let. Menší přísun sluneční energie na Zemi však nebude znamenat pokles teplot, ale spíše zmírnění jejich růstu, bude totiž dál převládat efekt globálního oteplování. Týmu vědců vedeného Danem Lubinem se nyní podařilo odhadnout o kolik sluneční aktivita poklesne, jejich studie byla publikována v magazínu Astrophysical Journal Letters.

Slunce

Slunce - Snímek Slunce pořízený vesmírnou sondou Solar Dynamics Observatory (SDO).



Podobná situace na Slunci nastala naposledy v 17. století, kdy nastalo tzv. Maunderovo minimum. Mezi lety 1645 až 1715 došlo k tak silnému ochlazení severní polokoule Země, že pravidelně zamrzala řeka Temže v Londýně, nebo Baltské moře. Toto minimum bylo doprovázeno také prakticky zmizením slunečních skvrn a polárních září, které souvisí se sluneční aktivitou a jeho magnetickým polem.

Podle vědců bylo snížení emitované sluneční energie způsobeno zklidněním magnetického pole Slunce, což se projevilo menším počtem slunečních skvrn a také poklesem ultrafialového záření. Je však těžké odhadnout, co k poklesu vedlo nebo jak velký pokles byl, protože přesná pozorování Slunce jsou k dispozici jen za posledních pár desítek let. Vědci tak vychází z pozorování slunečních skvrn, polárních září a zaznamenaných teplot na Zemi. Pomohlo jim také 18 let měření družice International Ultraviolet Explorer z 80. a 90. let.

Slunce prochází několika různými cykly, z nichž nejprozkoumanější je jedenáctiletý cyklus, při kterém dochází k poklesu a opětovném nárůstu ultrafialového záření. Podle Lubina by mohlo velké solární minimum přinést pokles záření o dalších 7 % oproti tomuto jedenáctiletému minimu.

Velké solární minimum podle všeho jako první přinese ztloustnutí ozónové vrstvy, protože poklesne ultrafialové záření, které ozón rozkládá na jednotlivé atomy kyslíku. Následně dojjde ke změnám v teplotách ve stratosféře, což bude mít za důsledek změny v proudění větrů blíže u povrchu. Ochlazení ale zřejmě nebude na celé planetě stejné, Během Maunderova minima v 17. století například došlo k velkému ochlazení v Evropě, ale naopak na Aljašce a v Grónsku došlo k oteplení. Tzv. malá divá ledová se tehdy projevila i v Čechách, například pravidelně zamrzala Vltava tlustou vrstvou ledu.

Podle Lubina se solární minimum může blížit, protože v posledních letech dochází k podobnému poklesu výskytu slunečních skvrn jako před Maunderovým minimem. Zatím je však jisté jen to, že příští jedenáctileté minimum nastane v roce 2019 poté, co v roce 2014 Slunce dosáhlo maxima své aktivity.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Slunce

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planet

5. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planetKaždých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji obíhají. Konkrétně o Venuši, Zemi a Jupiter, které mají ovlivňovat atmosféru Slunce, když se jednou za jedenáct let seřadí do řady a spojí své gravitační síly.

celý článek

Parker Solar Probe úspěšně proletěla podruhé kolem Slunce

7. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Parker Solar Probe úspěšně proletěla podruhé kolem Slunce4. dubna proletěla sonda Parker Solar Probe podruhé kolem Slunce a vylepšila tak svůj vlastní rekord maximálního přiblížení k naší hvězdě. Během tohoto přiblížení se nacházela 24 milionů kilometrů od Slunce, to je zhruba 0,16 AU (Země je od Slunce vzdálena 1 AU, planeta Merkur se pohybuje mezi 0,31 a 0,47 AU). Úkolem Parker Solar Probe je zkoumání sluneční korony, které se bude v následujících letech přibližovat ještě více, až na 0,046 AU.

celý článek

Magnetické pole ve sluneční koroně je výrazně silnější než se doposud myslelo

3. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Magnetické pole ve sluneční koroně je výrazně silnější než se doposud mysleloPři zkoumání sluneční erupce ze září 2017 se podařilo Dr. Kuridzovi z Queens University Belfast a jeho týmu přesně změřit sílu jejího magnetického pole. Naměřili 350 gaussů, což je podstatně více, než se doposud u podobných událostí uvažovalo. Objev byl umožněn tak trochu díky štěstí - použitý teleskop totiž dokáže detailně pozorovat zhruba 1 % povrchu hvězdy a byl zaměřen zrovna na místo, kde k erupci došlo.

celý článek

Parker Solar Probe má za sebou první přiblížení Slunci, jak pošle vědecká data zpět na Zemi k analýze?

22. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Parker Solar Probe má za sebou první přiblížení Slunci, jak pošle vědecká data zpět na Zemi k analýze?Vesmírná sonda Parker Solar Probe má za úkol zkoumání Slunce, přiblíží se k němu více, než jakákoliv jiná sonda. Nejbližší bod Slunci na oběžné dráze se nazývá perihelium a Parker Solar Probe jich bude mít během svojí plánované mise celkem 24. Nasbíraná data však nebudou poslána ke zpracování okamžitě, sonda si je uchová na palubě a na Zemi je pošle o několik týdnů později. Data z prvního perihelia v listopadu se začnou stahovat 7. prosince.

celý článek

Parker Solar Probe se přiblížila Slunci nejvíce ze všech sond v historii, a půjde ještě blíž

30. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Parker Solar Probe se přiblížila Slunci nejvíce ze všech sond v historii, a půjde ještě blížPouhých 78 dní po startu prolomila vesmírná sonda Parker Solar Probe rekord přiblížení ke Slunci a také relativní rychlost Ke Slunci. Aktuálně se nachází 0,28 AU od Slunce a bude se nadále přibližovat (Země obíhá Slunce ve vzdálenosti 1 AU, planeta Merkur mezi 0,31 a 0,47 AU). Sonda má za úkol studovat Slunce zblízka a nejvíce se k němu přiblíží v roce 2024, kdy ji unikátní oběžná dráha zavede až na 0,04 AU - vzdálenost, při které se v podstatě dotkne atmosféry Slunce.

celý článek

Hvězdy podobné Slunci rotují na rovníku rychleji než v blízkosti pólů

19. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Hvězdy podobné Slunci rotují na rovníku rychleji než v blízkosti pólůVědci z New Yorkské Univerzity v Abú Dhabi publikovali výzkum, který charakterizuje rotaci hvězd podobných Slunci svou hmotností a věkem. Podle jejich závěrů rotují tyto hvězdy až dvaapůlkrát rychleji na rovníku, než blíže jejich pólům. Ke svému výzkumu použili astroseizmologická data a data z mise Kepler. Výsledky studie jsou nicméně odlišné od chování samotného Slunce, které na rovníku rotuje pouze o 10 procent rychleji.

celý článek

Start unikátní mise ke Sluneční atmosféře, Parker Solar Probe míří ke Slunci

12. 8. 2018 (novější než zobrazený článek)

Parker Solar Probe je sonda, která se má poprvé v historii dotknout sluneční korony. Právě díky tomuto zařízení se lidstvo dozví o Slunci doposud ukryté informace, které by se z velké vzdálenosti zajišťovaly jen těžko. Start sondy byl původně naplánován na sobotní ráno místního času, byl však nejprve posunut o půl hodiny a poté zcela odložen na neděli. Přesná příčina odložení startu nebyla zveřejněna, raketa Delta Heavy se každopádně nevešla do úzkého 65minutového okna určeného pro start ke Slunci.

celý článek