Velké minimum sluneční aktivity se blíží, Země se ale díky globálnímu oteplování zřejmě neochladí

09. 02. 2018
Slunce Země

Slunce by do poloviny tohoto století mohlo vyzařovat méně energie než jsme zvyklí v posledních letech, bude to způsobeno velkým slunečním minimem, které nastává vždy jednou za několik set let. Menší přísun sluneční energie na Zemi však nebude znamenat pokles teplot, ale spíše zmírnění jejich růstu, bude totiž dál převládat efekt globálního oteplování. Týmu vědců vedeného Danem Lubinem se nyní podařilo odhadnout o kolik sluneční aktivita poklesne, jejich studie byla publikována v magazínu Astrophysical Journal Letters.

Slunce

Slunce - Snímek Slunce pořízený vesmírnou sondou Solar Dynamics Observatory (SDO).



Podobná situace na Slunci nastala naposledy v 17. století, kdy nastalo tzv. Maunderovo minimum. Mezi lety 1645 až 1715 došlo k tak silnému ochlazení severní polokoule Země, že pravidelně zamrzala řeka Temže v Londýně, nebo Baltské moře. Toto minimum bylo doprovázeno také prakticky zmizením slunečních skvrn a polárních září, které souvisí se sluneční aktivitou a jeho magnetickým polem.

Podle vědců bylo snížení emitované sluneční energie způsobeno zklidněním magnetického pole Slunce, což se projevilo menším počtem slunečních skvrn a také poklesem ultrafialového záření. Je však těžké odhadnout, co k poklesu vedlo nebo jak velký pokles byl, protože přesná pozorování Slunce jsou k dispozici jen za posledních pár desítek let. Vědci tak vychází z pozorování slunečních skvrn, polárních září a zaznamenaných teplot na Zemi. Pomohlo jim také 18 let měření družice International Ultraviolet Explorer z 80. a 90. let.

Slunce prochází několika různými cykly, z nichž nejprozkoumanější je jedenáctiletý cyklus, při kterém dochází k poklesu a opětovném nárůstu ultrafialového záření. Podle Lubina by mohlo velké solární minimum přinést pokles záření o dalších 7 % oproti tomuto jedenáctiletému minimu.

Velké solární minimum podle všeho jako první přinese ztloustnutí ozónové vrstvy, protože poklesne ultrafialové záření, které ozón rozkládá na jednotlivé atomy kyslíku. Následně dojjde ke změnám v teplotách ve stratosféře, což bude mít za důsledek změny v proudění větrů blíže u povrchu. Ochlazení ale zřejmě nebude na celé planetě stejné, Během Maunderova minima v 17. století například došlo k velkému ochlazení v Evropě, ale naopak na Aljašce a v Grónsku došlo k oteplení. Tzv. malá divá ledová se tehdy projevila i v Čechách, například pravidelně zamrzala Vltava tlustou vrstvou ledu.

Podle Lubina se solární minimum může blížit, protože v posledních letech dochází k podobnému poklesu výskytu slunečních skvrn jako před Maunderovým minimem. Zatím je však jisté jen to, že příští jedenáctileté minimum nastane v roce 2019 poté, co v roce 2014 Slunce dosáhlo maxima své aktivity.
Autor článku: redakce
1
Zajímá vás toto téma?

Dejte nám vědět a klikněte na toto tlačítko.
Tématům, o která bude největší zájem,
se pokusíme věnovat více prostoru.

Líbil se Vám článek?

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Další zprávy z kategorie Slunce

Nejstarší zaznamenané zatmění Slunce bylo 30. října 1207 před Kristem

02. 11. 2017

Zmíněný text se nachází ve Starém zákonu Bible, kde se zmiňuje chování Slunce a Měsíce v Gibeonu a údolí Aijalonu. Překladatelé se původně domnívali, že text znamená, zastavení Slunce a Měsíce, nově ale říkají, že by mohlo jít spíše o význam, kdy Slunce a Měsíc "přestaly dělat to, co běžně dělají". Další informace pocházejí z kamenné desky z Egypta, ze které vyplývá, že židé se v dané oblasti vyskytovali v období od roku 1500 do 1050 před naším letopočtem. Následně vědci aktualizovali algoritmus, kterým vypočítávají doby zatmění v historii, který počítá s odchylkami v rotaci Země. Ze všech tří zdrojů je možné jediné datum zatmění: 30. října 1207 před naším letopočtem.

Sluneční erupce z minulého týdne zachycená flotilou solárních observatoří NASA

08. 05. 2013

Sluneční erupce z minulého týdne zachycená flotilou solárních observatoří NASAPrvního května došlo na Slunci k masivní erupci, která vedla k výronu koronální hmoty (coronal mass ejection, CME). Její průběh zachytily hned tři různé vesmírné observatoře, jejichž záznamy poskytují komplexní pohled na celou událost. Na začátku následujícího videa můžete vidět erupci zblízka, z oblasti blízké sluneční koroně, kde vznikla, jak ji zachytila v ultrafialovém záření družice Solar Dynamics Observatory (SDO). Jak ale ukáže zbytek montáže, pohled zblízka neříká vše, protože erupce dosahuje mnohem větších rozměrů.

celý článek

Solární observatoř SDO zachytila výron koronální hmoty na video

21. 02. 2013

Solární observatoř SDO zachytila výron koronální hmoty na videoVesmírné solární observatoři Solar Dynamics Observatory (SDO) se 30 ledna podařilo svými teleskopy zachytit průběh masivní CME (coronal mass ejection, výron koronální hmoty). Video bylo seskládáno z obrázků snímaných každých 30 sekund.

celý článek

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let

29. 09. 2012

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných letV okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let.

celý článek

Hmota vyvržená Sluncem ve čtvrtek by měla k Zemi dorazit v sobotu kolem poledne

14. 07. 2012

Hmota vyvržená Sluncem ve čtvrtek by měla k Zemi dorazit v sobotu kolem poledneKoronální výron hmoty (coronal mass ejection - CME) vychrlil ve čtvrtek region slunečních skvrn AR1520. Podle astronomů nabité částice, které se sluneční erupcí dostaly do vesmíru, směřují směrem k Zemi a mohly by způsobit silné polární záře a případné výpadky komunikace na oběžné dráze. Sluneční erupce která CME k Zemi poslala byla o síle X1,4, jde sice o nejsilnější třídu podobné události, letos v březnu už však Země zažila silnější, není tedy třeba se obávat katastrofálních důsledků.

Slunce v posledních týdnech bouří, po včerejší erupci míří k Zemi oblak nabitých částic

13. 07. 2012

Slunce v posledních týdnech bouří, po včerejší erupci míří k Zemi oblak nabitých částicAktivita naší mateřské hvězdy je na vzestupné tendenci a jako důsledek pozorují astronomové silné sluneční erupce a výrony koronální hmoty. Magneticky aktivní region AR1520 včera po sluneční erupci o síle X1,4 vyslal směrem k Zemi oblak nabitých částic (CME), který by mohl narušit komunikaci s družicemi.

celý článek

V magnetickém poli Země existují skryté magnetické portály vedoucí až do sluneční atmosféry

13. 07. 2012

V magnetickém poli Země existují skryté magnetické portály vedoucí až do sluneční atmosféryV okolí naší planety existují místa, kde se siločáry planetárního magnetického pole kříží s čarami patřícími magnetickému poli Slunce. O jejich existenci se už nějakou dobu ví, a NASA plánuje na rok 2014 misi, která je prozkoumá. Nový výzkum teď umožní vesmírným sondám rychlou detekci těchto portálů.

celý článek