Velké minimum sluneční aktivity se blíží, Země se ale díky globálnímu oteplování zřejmě neochladí

9. 2. 2018
Slunce Země

Slunce by do poloviny tohoto století mohlo vyzařovat méně energie než jsme zvyklí v posledních letech, bude to způsobeno velkým slunečním minimem, které nastává vždy jednou za několik set let. Menší přísun sluneční energie na Zemi však nebude znamenat pokles teplot, ale spíše zmírnění jejich růstu, bude totiž dál převládat efekt globálního oteplování. Týmu vědců vedeného Danem Lubinem se nyní podařilo odhadnout o kolik sluneční aktivita poklesne, jejich studie byla publikována v magazínu Astrophysical Journal Letters.

Slunce

Slunce Snímek Slunce pořízený vesmírnou sondou Solar Dynamics Observatory (SDO).



Podobná situace na Slunci nastala naposledy v 17. století, kdy nastalo tzv. Maunderovo minimum. Mezi lety 1645 až 1715 došlo k tak silnému ochlazení severní polokoule Země, že pravidelně zamrzala řeka Temže v Londýně, nebo Baltské moře. Toto minimum bylo doprovázeno také prakticky zmizením slunečních skvrn a polárních září, které souvisí se sluneční aktivitou a jeho magnetickým polem.

Podle vědců bylo snížení emitované sluneční energie způsobeno zklidněním magnetického pole Slunce, což se projevilo menším počtem slunečních skvrn a také poklesem ultrafialového záření. Je však těžké odhadnout, co k poklesu vedlo nebo jak velký pokles byl, protože přesná pozorování Slunce jsou k dispozici jen za posledních pár desítek let. Vědci tak vychází z pozorování slunečních skvrn, polárních září a zaznamenaných teplot na Zemi. Pomohlo jim také 18 let měření družice International Ultraviolet Explorer z 80. a 90. let.

Slunce prochází několika různými cykly, z nichž nejprozkoumanější je jedenáctiletý cyklus, při kterém dochází k poklesu a opětovném nárůstu ultrafialového záření. Podle Lubina by mohlo velké solární minimum přinést pokles záření o dalších 7 % oproti tomuto jedenáctiletému minimu.

Velké solární minimum podle všeho jako první přinese ztloustnutí ozónové vrstvy, protože poklesne ultrafialové záření, které ozón rozkládá na jednotlivé atomy kyslíku. Následně dojjde ke změnám v teplotách ve stratosféře, což bude mít za důsledek změny v proudění větrů blíže u povrchu. Ochlazení ale zřejmě nebude na celé planetě stejné, Během Maunderova minima v 17. století například došlo k velkému ochlazení v Evropě, ale naopak na Aljašce a v Grónsku došlo k oteplení. Tzv. malá divá ledová se tehdy projevila i v Čechách, například pravidelně zamrzala Vltava tlustou vrstvou ledu.

Podle Lubina se solární minimum může blížit, protože v posledních letech dochází k podobnému poklesu výskytu slunečních skvrn jako před Maunderovým minimem. Zatím je však jisté jen to, že příští jedenáctileté minimum nastane v roce 2019 poté, co v roce 2014 Slunce dosáhlo maxima své aktivity.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Slunce

Střed sluneční soustavy se nachází jen těsně nad povrchem Slunce

8. 7. 2020 (novější než zobrazený článek)

Střed sluneční soustavy se nachází jen těsně nad povrchem SlunceSluneční soustavě vévodí Slunce, kolem kterého obíhají planety a další objekty. Její střed však není v centru Slunce, jak by se mohlo zdát, je to těsně nad jeho povrchem. A pohybuje se, podle toho, kde se zrovna nachází zejména planeta Jupiter. Vědci nyní s přesností na 100 metrů určili polohu barycentra sluneční soustavy. S novými údaji by tak nyní mohlo být snadnější zachytit nízkofrekvenční gravitační vlny.

V pátek byla na Slunci největší erupce od roku 2017, naše hvězda se po minimu probouzí k aktivitě

3. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

V pátek byla na Slunci největší erupce od roku 2017, naše hvězda se po minimu probouzí k aktivitě29. května se na Slunci dala skupina slunečních skvrn vzniknout nejsilnější sluneční erupci od října roku 2017. Erupce byly na straně, která je aktuálně od Země odvrácená a byly příliš slabé, aby mohly znamenat jakékoliv riziko. Mohou však být známkou opětovného probouzení naší hvězdy z jejího minima. Zda tomu tak opravdu je, nicméně ukáží až další měsíce.

Slunce je méně aktivní než ostatní podobné hvězdy, čeká nás zvýšení jeho aktivity?

10. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Slunce je méně aktivní než ostatní podobné hvězdy, čeká nás zvýšení jeho aktivity?Analýza 369 hvězd podobných Slunci ukazuje, že variace v záři naší hvězdy jsou výrazně slabé. Ke svému výzkumu vědci využili katalogu hvězd vytvořených vesmírnými teleskopy Kepler a Gaia, které mapují jejich záření a další charakteristiky od roku 2009. V daném období Slunce vykazovalo fluktuaci 0,07 %, zatímco ostatní srovnatelné hvězdy měly typicky fluktuaci pětinásobnou.

celý článek

NASA chce na oběžné dráze vytvořit teleskop ze šesti sond, budou zkoumat aktivitu na Slunci

31. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA chce na oběžné dráze vytvořit teleskop ze šesti sond, budou zkoumat aktivitu na SlunciNASA v pondělí oznámila, že se rozhodla financovat vývoj nové vesmírné mise SunRISE, která bude mít za úkol sledovat Slunce a jeho aktivitu. SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) se bude skládat z šestice malých sond, které společně vytvoří teleskop s průměrem 10 kilometrů. Start je nyní plánován nejdříve na rok 2023.

celý článek

Sluneční soustava mohla dostat svou dnešní konfiguraci planet krátce po svém vzniku

27. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sluneční soustava mohla dostat svou dnešní konfiguraci planet krátce po svém vznikuSluneční soustava vznikla z oblaku prachu, který zbyl v okolí Slunce po jeho vzniku před 4,6 miliardami let. Z tohoto oblaku se zrodily planety, jejich měsíce i další drobné objekty jako planetky a komety. Donedávna se předpokládalo, že aktuální rozložení planet a dalších objektů ve sluneční soustavě se ustálilo zhruba 700 milionů let po vzniku soustavy, podle nové studie to však mohlo být výrazně dříve.

celý článek

NASA ukončila provoz vesmírné sondy SORCE, která pozorovala sluneční záření

21. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA ukončila provoz vesmírné sondy SORCE, která pozorovala sluneční záření25. února NASA ukončila 17letý provoz vesmírné sondy SORCE (SOlar Radiation and Climate Experiment). Jejím úkolem bylo měřit množství energie ze Slunce, které vstupoval do zemské atmosféry. V misi SORCE pokračuje už dva roky zařízení TSIS-1 (Total and Spectral solar Irradiance Sensor) na ISS.

V pondělí brzy ráno vyletí do vesmíru sonda Solar Orbiter, která bude zkoumat póly Slunce

8. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

V pondělí brzy ráno vyletí do vesmíru sonda Solar Orbiter, která bude zkoumat póly SlunceStartovací okno pro raketu Atlas V s vesmírnou sondou Solar Orbiter se otevírá v pondělí v 5 hodin ráno.