Velké minimum sluneční aktivity se blíží, Země se ale díky globálnímu oteplování zřejmě neochladí

09. 02. 2018
Slunce Země

Slunce by do poloviny tohoto století mohlo vyzařovat méně energie než jsme zvyklí v posledních letech, bude to způsobeno velkým slunečním minimem, které nastává vždy jednou za několik set let. Menší přísun sluneční energie na Zemi však nebude znamenat pokles teplot, ale spíše zmírnění jejich růstu, bude totiž dál převládat efekt globálního oteplování. Týmu vědců vedeného Danem Lubinem se nyní podařilo odhadnout o kolik sluneční aktivita poklesne, jejich studie byla publikována v magazínu Astrophysical Journal Letters.

Slunce

Slunce - Snímek Slunce pořízený vesmírnou sondou Solar Dynamics Observatory (SDO).



Podobná situace na Slunci nastala naposledy v 17. století, kdy nastalo tzv. Maunderovo minimum. Mezi lety 1645 až 1715 došlo k tak silnému ochlazení severní polokoule Země, že pravidelně zamrzala řeka Temže v Londýně, nebo Baltské moře. Toto minimum bylo doprovázeno také prakticky zmizením slunečních skvrn a polárních září, které souvisí se sluneční aktivitou a jeho magnetickým polem.

Podle vědců bylo snížení emitované sluneční energie způsobeno zklidněním magnetického pole Slunce, což se projevilo menším počtem slunečních skvrn a také poklesem ultrafialového záření. Je však těžké odhadnout, co k poklesu vedlo nebo jak velký pokles byl, protože přesná pozorování Slunce jsou k dispozici jen za posledních pár desítek let. Vědci tak vychází z pozorování slunečních skvrn, polárních září a zaznamenaných teplot na Zemi. Pomohlo jim také 18 let měření družice International Ultraviolet Explorer z 80. a 90. let.

Slunce prochází několika různými cykly, z nichž nejprozkoumanější je jedenáctiletý cyklus, při kterém dochází k poklesu a opětovném nárůstu ultrafialového záření. Podle Lubina by mohlo velké solární minimum přinést pokles záření o dalších 7 % oproti tomuto jedenáctiletému minimu.

Velké solární minimum podle všeho jako první přinese ztloustnutí ozónové vrstvy, protože poklesne ultrafialové záření, které ozón rozkládá na jednotlivé atomy kyslíku. Následně dojjde ke změnám v teplotách ve stratosféře, což bude mít za důsledek změny v proudění větrů blíže u povrchu. Ochlazení ale zřejmě nebude na celé planetě stejné, Během Maunderova minima v 17. století například došlo k velkému ochlazení v Evropě, ale naopak na Aljašce a v Grónsku došlo k oteplení. Tzv. malá divá ledová se tehdy projevila i v Čechách, například pravidelně zamrzala Vltava tlustou vrstvou ledu.

Podle Lubina se solární minimum může blížit, protože v posledních letech dochází k podobnému poklesu výskytu slunečních skvrn jako před Maunderovým minimem. Zatím je však jisté jen to, že příští jedenáctileté minimum nastane v roce 2019 poté, co v roce 2014 Slunce dosáhlo maxima své aktivity.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Slunce

Na Slunci byly objeveny vlny podobné těm, které na Zemi vytváří počasí

10. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Na Slunci byly objeveny vlny podobné těm, které na Zemi vytváří počasíTým vědců z Max Planck Institute for Solar System Research a z University of Göttingen objevil vířivé Rossbyho vlny na Slunci. Tyto vlny se šíří proti směru rotace naší hvězdy a jsou nejintenzivnější na jejím rovníku. O jejich existenci na Slunci vědci spekulovali po desítky let, objevují se totiž v každém rotujícím tělese s tekutinami. Nyní byl jejich výskyt na Slunci definitivně potvrzen, výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Astronomy.

celý článek

Nový velký solární teleskop bude studovat Slunce v neobvyklém detailu, podílí se na něm i Česká republika

27. 04. 2018 (novější než zobrazený článek)

Nový velký solární teleskop bude studovat Slunce v neobvyklém detailu, podílí se na něm i Česká republikaEuropean Solar Telescope (Evropský solární teleskop, EST) bude vystavěn na Kanárských ostrovech a první pozorování by mohl provádět už v roce 2027. Čtyřmetrový teleskop bude jedním z největších na světě (a největší evropský) a bude studovat Slunce v bezprecedentním detailu. Projekt zahrnuje 17 evropských Zemí sdružených v organizaci European Association for Solar Telescopes (EAST), jejíž součástí je i Ondřejovská hvězdárna z České republiky.

celý článek

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

18. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

celý článek

Magnetické Alfvénovy vlny by mohly stát za zahříváním atmosféry Slunce

10. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Magnetické Alfvénovy vlny by mohly stát za zahříváním atmosféry SlunceVědci z Queen’s University Belfast vedli mezinárodní tým, kterému se podařilo vysvětlit, jakým způsobem mohou magnetické vlny zahřívat atmosféru naší hvězdy, a tím také pohánět sluneční větry. Už dlouho se předpokládalo, že tyto vlny by mohly hrát důležitou roli pro udržování extrémně vysokých teplot na Slunci, nikomu se však doposud nepodařilo tuto teorii prokázat. Výsledky nového výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature Physics.

celý článek

Nejstarší zaznamenané zatmění Slunce bylo 30. října 1207 před Kristem

02. 11. 2017

Zmíněný text se nachází ve Starém zákonu Bible, kde se zmiňuje chování Slunce a Měsíce v Gibeonu a údolí Aijalonu. Překladatelé se původně domnívali, že text znamená, zastavení Slunce a Měsíce, nově ale říkají, že by mohlo jít spíše o význam, kdy Slunce a Měsíc "přestaly dělat to, co běžně dělají". Další informace pocházejí z kamenné desky z Egypta, ze které vyplývá, že židé se v dané oblasti vyskytovali v období od roku 1500 do 1050 před naším letopočtem. Následně vědci aktualizovali algoritmus, kterým vypočítávají doby zatmění v historii, který počítá s odchylkami v rotaci Země. Ze všech tří zdrojů je možné jediné datum zatmění: 30. října 1207 před naším letopočtem.

Sluneční erupce z minulého týdne zachycená flotilou solárních observatoří NASA

08. 05. 2013

Sluneční erupce z minulého týdne zachycená flotilou solárních observatoří NASAPrvního května došlo na Slunci k masivní erupci, která vedla k výronu koronální hmoty (coronal mass ejection, CME). Její průběh zachytily hned tři různé vesmírné observatoře, jejichž záznamy poskytují komplexní pohled na celou událost. Na začátku následujícího videa můžete vidět erupci zblízka, z oblasti blízké sluneční koroně, kde vznikla, jak ji zachytila v ultrafialovém záření družice Solar Dynamics Observatory (SDO). Jak ale ukáže zbytek montáže, pohled zblízka neříká vše, protože erupce dosahuje mnohem větších rozměrů.

celý článek

Solární observatoř SDO zachytila výron koronální hmoty na video

21. 02. 2013

Solární observatoř SDO zachytila výron koronální hmoty na videoVesmírné solární observatoři Solar Dynamics Observatory (SDO) se 30 ledna podařilo svými teleskopy zachytit průběh masivní CME (coronal mass ejection, výron koronální hmoty). Video bylo seskládáno z obrázků snímaných každých 30 sekund.

celý článek