Tmavé bouře na Neptunu se na fotografiích z teleskopu Hubble dál zmenšují

17. 02. 2018
Neptun Atmosféry planet Hubble

Už od prvního (a jediného) průletu kolem planety Neptun sondou Voyager 2 v 80. letech vědí astronomové o bouřích v její atmosféře. Od průletu této sondy ale dokázal pozorovat detaily v atmosféře tohoto vzdáleného ledového obra pouze vesmírný teleskop Hubble, který v polovině 90. let objevil další tmavé skvrny na Neptunu. Ty se v následujících letech zmenšovaly a zvětšovaly, nebo dokonce úplně zmizely. Ty aktuální jsou pozorované od roku 2015 a zdá se, že i aktuální bouře brzy zmizí.

Neptun, bouře v atmosféře

Neptun, bouře v atmosféře - Pozorování planety Neptun vesmírným teleskopem Hubble ukazuje na zmenšování bouře v průběhu dvou let.



Podobně jako velká červená skvrna na Jupiteru, jde o anticyklónu, která vysává materiál z hloubi planety do horních vrstev její atmosféry. Právě tento fakt dává astronomům možnost zkoumat jinak zakryté nitro vzdálené planety. Materiál, který se dostává nahoru je pravděpodobně sulfan neboli sirovodík.

Vědci zatím neví, jak tyto bouře vznikají, mohlo by však jít o důsledek nestability mezi západními a východními větry. Objekt se však chová jinak, než astronomové očekávali - místo, aby se posouvala směrem k rovníku, míří k jižnímu pólu planety.

Dnes musíme spoléhat na teleskop Hubble, jde o jediný přístroj, který dokáže vidět detaily na Neptunu. Více informací poskytne až vypuštění nového teleskopu JWST začátkem roku 2019, který bude výkonnější než Hubble a také bude mít schopnost pozorovat ledové obory v naší sluneční soustavě.

Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Neptun

Jeden z malých měsíců Neptunu mohl vzniknout odštěpením od svého souseda

25. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

Jeden z malých měsíců Neptunu mohl vzniknout odštěpením od svého sousedaPlaneta Neptun má 14 známých měsíců, které ji obíhají v různé vzdálenosti. Nejznámější je zřejmě Triton, který je největší a obíhá v opačném směru než rotuje planeta, což napovídá, že by mohlo jít o cizí objekt zachycený gravitací planety. S pomocí Hubblova teleskopu nyní věci zjistili více o jednom ze sedmi vnitřních měsíců planety, které ji obíhají blíže než Triton. Zkoumaný měsíc Hippocamp obíhá příliš blízko jinému měsíci a je tak podle vědců možné, že se od něj v minulosti odštěpil.

celý článek

Astronomové objevili pomocí Hubblova teleskopu nový měsíc planety Neptun

19. 07. 2013

Astronomové objevili pomocí Hubblova teleskopu nový měsíc planety Neptun1. července se Marku Showalterovi podařilo v datech z vesmírného teleskopu Hubble objevit nový objekt obíhající kolem planety Neptun. Jde o 14. měsíc nejvzdálenější planety od Slunce a nese označení S/2004 N 1. Planeta Neptun byla navštívena zatím jedinou vesmírnou sondou ze Země - Voyager 2 v roce 1989, 14. měsíc jí ale unikl. Od té doby musí astronomové pro zkoumání Neptunu, jeho prstenců a měsíců využívat teleskopů.

celý článek

Sluneční soustava možná měla o jednu masivní planetu navíc, Jupiter ji ale vymrštil mezi hvězdy

13. 11. 2011

Astronom David Nesvorný ze Southwest Research Institute v Texasu vydal studii v Astrophysical Journal Letters, ve které popisuje evoluci sluneční soustavy. Nesvorný pracuje s počítačovými modely, které simulují evoluci naší sluneční soustavy. Při těchto simulacích mu stále něco nevycházelo, nakonec ale do sebe všechno zapadlo, když přidal do soustavy planet další masivní objekt.

celý článek

Uplynul jeden rok od objevení planety Neptun

13. 07. 2011

Uplynul jeden rok od objevení planety NeptunNe však rok na Zemi, ale na samotné planetě Neptun, která byla objevena německým astronomem Johann Galle teprve v roce 1846. Rok na Neptunu trvá dlouhých 165 let a teprve teď se planeta dostala do stejné pozice vůči Slunci jako byla při svém objevení.

celý článek

Haumea, trpasličí planeta za Neptunem, možná disponuje vnitřním zdrojem tepla

18. 05. 2011

Haumea, trpasličí planeta za Neptunem, možná disponuje vnitřním zdrojem teplaHaumea je čtvrtá největší trpasličí planeta sluneční soustavy s podlouhlým tvarem a velmi rychlou rotací kolem své osy. Mezinárodní tým astronomů publikoval v květnu studii, podle které je Haumea ze 75 % pokryta krystalickým vodním ledem. Co víc, ledová vrstva má podle Benoita Carryho, spoluautora studie, uspořádanou strukturu, což je podle něj velké překvapení, protože sluneční radiace by měla led na povrchu konstantně rozkládat a strukturu narušovat.

celý článek

Neptun měl zřejmě na formování části Kuiperova pásu menší vliv než se původně uvažovalo

09. 05. 2011

Neptun měl zřejmě na formování části Kuiperova pásu menší vliv než se původně uvažovaloVychází to z nové studie prezentované vědci na Univerzitě ve Virginii v USA. Kuiperův pás je oblast na kraji sluneční soustavy za oběžnou drahou Pluta, která byla objevena teprve v roce 1992. Skládá se ze dvou částí, dynamicky chladné a horké populace těles, které se liší svými oběžnými drahami a zřejmě i místem vzniku. Podle dosavadních teorií vznikla chladná populace těles v místech, kde se nachází nyní (tedy za oběžnou drahou Neptunu), nicméně horká populace, s oběžnou drahou velmi podobnou té, jakou mají planety, měla vzniknout v oblasti Jupiteru a teprve vzájemnou interakcí planet mělo dojít k jejich vystřelení na jejich současné umístění.

celý článek