Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovalo

21. 02. 2018
Biologie Země Život

Nová studie v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences USA přichází se závěrem, že první rostliny se na souši objevily už před 500 miliony lety, tedy o téměř 100 milionů let dříve, než předpokládaly dosavadní výzkumy. Celé dlouhé čtyři miliardy let, které tomuto momentu předcházely, byly na Zemi kontinenty bez života, který se soustředil pouze pod vodní hladinou.

Příroda, opar stoupající z lesů

Příroda, opar stoupající z lesů - Lesy Českého Švýcarska po dešti.



Dosavadní odhady příchodu rostlin na kontinenty vycházely téměř výhradně z datování nalezených fosílií, které dosahovaly maximálního stáří 420 milionů let. Nový výzkum však pracuje s metodou tzv. molekulárních hodin, který odhaduje stáří nejstaršího společného předka podle rozdílu v genech existujících rostlin.

Podle vědců, kteří se na výzkumu podíleli, totiž nelze dobře odhadnout stáří prvních suchozemských rostlin podle fosílií, protože jejich nálezy nevyplňují celou časovou osu. Díky tomu jsou mezi jednotlivými fosíliemi příliš velké časové rozestupy a tedy odhad stáří první suchozemské rostliny musí být nepřesný.

Místo toho se zaměřili na rozdíly v genech současných rostlin, které převedli na časová období, která bylo potřeba pro dosažení těchto evolučních změn. Datované fosílie přitom použili také, pomohly jim upřesnit některé konkrétní časové rozdíly a zasadit zkoumané změny do už známé reality.

Při hledání doby, kdy existoval společný předek dnešních rostlin, vědci použili různé genetické rozdíly mezi různými rostlinami. Zkoumání odlišných genetických rozdílů však výsledné stáří neovlivnilo.

Výsledky jejich práce umísťují první suchozemské rostliny do období středního kambria, tedy podobně jako první suchozemská zvířata. Tento výzkum bude mít dopad například do zkoumání změn v atmosféře naší planety v minulosti, protože právě rostliny na souši začaly konzumovat oxid uhličitý v atmosféře a místo něj vypouštět kyslík.

Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Biologie

Poprvé v historii se podařilo vypěstovat živé organismy na Měsíci

17. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Poprvé v historii se podařilo vypěstovat živé organismy na MěsíciZačátkem týdne oznámila čínská vesmírná agentura, že se začátkem ledna podařilo vyklíčit semínka bavlny, která ve speciálním uzavřeném kontejneru dopravila na povrch Měsíce sonda Change 4. Dnes bylo oznámeno, že experiment byl po devíti dnech vědci ukončen pro nekontrolovatelnou teplotu v uzavřené biosféře. Mladé rostlinky bavlny jsou tedy zřejmě již mrtvé po tom, co uhynuly zimou, přesto je experiment považován čínskými vědci za úspěch.

celý článek

Vědci vypěstovali rostliny s vylepšenou fotosyntézou, rostou rychleji a vytváří o 40 % víc biomasy

07. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rostliny přeměňují sluneční světlo na energii prostřednictvím chemické reakce známé jako fotosyntéza. Nicméně tento proces probíhá v rostlinách neefektivně díky podprocesu označovanému jako fotorespirace, kdy rostlina zamění atomy kyslíku a oxidu uhličitého. Vědcům z University of Illinois a U.S. Department of Agriculture Agricultural Research Service se však nyní podařilo vypěstovat rostliny, které tuto neefektivní metodu obcházejí a díky tomu mohou věnovat ušetřenou energii do svého vlastního růstu. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v magazínu Science.

celý článek

Poprvé na videu: bakterie vysává část DNA z jiné, aby obohatila své vlastní geny

05. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Poprvé na videu: bakterie vysává část DNA z jiné, aby obohatila své vlastní genyBakterie jsou známé svým urychleným vývojem, proto jsou také často předmětem vědeckých experimentů, které sledují vývoj organismů napříč generacemi. Vědcům se při jednom z takových experimentů podařilo poprvé zachytit jak jedna z bakterií vysává DNA z jiné. Prostřednictvím tohoto procesu dochází k tzv. horizontálnímu přenosu genů, který například umožňuje přenášení odolnosti bakterií vůči antibiotikům.

celý článek

Kanadští vědci vyvinuli první přenosné zařízení, které dokáže pomocí 3D tisku hojit hluboké rány

07. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědcům z University of Toronto se podařilo sestrojit první zařízení na hojení těžkých ran přímo v terénu. Zařízení dokáže během několika minut vygenerovat tkáň, kterou nanese v několika vrstvách na hlubokou ránu, čímž zahájí její hojení. Jde o první rychlé, levné a dostatečně kvalitní mobilní zařízení na hojení vážných zranění.

celý článek

Vědci našli bubliny po kyslíku vytvořeném bakteriemi zakonzervované po více než miliardu let

06. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědci našli bubliny po kyslíku vytvořeném bakteriemi zakonzervované po více než miliardu letV centrální Indii se geologům podařilo objevit fosilizované bubliny po kyslíku, které jsou pozůstatkem mikrobiálního života před 1,6 miliardami let. Některé z dávných forem života na Zemi byly cyanobakterie, které žily na dně mělkých moří a vyráběly kyslík fotosyntézou. V některých případech došlo k fosilizaci těchto bublinek pokrytých usazeninami a dnes slouží ke zkoumání tehdejšího života a jeho vlivu na vývoj biosféry naší planety.

celý článek

Vědci naprogramovali a vyzkoušeli nanoroboty, kteří vyhledají a zničí nádorové buňky

14. 02. 2018

Velký pokrok udělali vědci z National Center for Nanoscience and Technology (Čína) a Arizona State University (USA), když se jim podařilo naprogramovat nanoroboty, kteří úspěšně bojují s rakovinnými nádory. Jejich výzkum je aplikovatelný na všechny druhy rakoviny a výzkumníci nyní hledají partnera, který jim pomůže přenést výsledky jejich výzkumu do reálné praxe. Úspěšná demonstrace této technologie na myších a prasatech byla prezentována v magazínu Nature Biotechnology.

celý článek

Objev nového druhu dinosaura v Egyptě odhaluje dávné spojení mezi evropským a africkým kontinentem

30. 01. 2018

Objev nového druhu dinosaura v Egyptě odhaluje dávné spojení mezi evropským a africkým kontinentemNově objevené fosílie v Egyptě přináší nové informace o afrických dinosaurech z období křídy, kterých bylo doposud z tohoto kontinentu velmi málo. Kosti totiž patří novému druhu těchto pradávných živočichů, nazvanému Mansourasaurus, který nese znaky podobné jiným evropským a asijským dinosaurům tohoto období. To by mohlo naznačovat existenci pevninového propojení mezi tehdejší Evropou a Afrikou.

celý článek