Astronomové se připravují na pozorování průletu hvězdy kolem černé díry v jádru Mléčné dráhy

25. 02. 2018
Černé díry Sagittarius A* Hvězdy

Kolem supermasivní černé díry v jádru naší galaxie obíhá v bezprostřední blízkosti několik hvězd. Jedna z nich se na jaře tohoto roku přiblíží natolik, že by mělo být možné přímo pozorovat vliv intenzivní gravitace černé díry na tuto hvězdu. Jde o objekt označovaný jako S0-2 (někdy také S2, nebo Source 2). Astronomové hodlají této příležitosti využít pro potvrzení jednoho z aspektů Einsteinovy teorie obecné relativity, který říká, že světlo, které uniká intenzivní gravitaci, bude mít protaženou vlnovou délku.



Astronomům se za použití observatoře Keck na Havaji nedávno podařilo potvrdit, že sledovaná hvězda S0-2 není binární, což jim dává lepší podmínky pro pozorování tohoto efektu. Konkrétně se jim nepodařilo najít dostatečně masivního souputníka pozorované hvězdy, který by mohl plánovaná pozorování narušit. Výsledky jejich zkoumání byly publikovány ve vědeckém magazínu The Astrophysical Journal.

Hvězda S0-2 má 15x větší hmotnost než Slunce a černou díru Sagittaruis A* oběhne jednou za 15,2 let. Její oběžná dráha ji zavede do vzdálenosti až 120 AU a do blízkosti 30 AU od středu Mléčné dráhy. A právě do nejbližšího bodu své orbity se hvězda dostane na jaře tohoto roku, kdy budou k centru naší galaxie upřeny mnohé teleskopy na jižní polokouli, odkud lze jádro Mléčné dráhy pozorovat.

Obecná teorie relativity předpovídá, že vlnová délka světla pocházejícího z objektu, který se nachází v oblasti velké gravitace, bude protažena. Při pozorování by tedy mělo dojít k posunu světla do červené barvy, která má delší vlnovou délku než ostatní barvy. Půjde o první měření svého druhu a vědci si od něj kromě potvrzení aktuálně přijímaných teorií slibují také zjištění více informací o hvězdě samotné, černé díře, kolem které obíhá, a také dalších objektech v jejich okolí.

Samozřejmě je třeba si uvědomit, že k dané události už došlo před více než 25 tisíci lety a zmiňované světlo je už dávno na cestě k Zemi. Slunce se totiž nachází 25 640 světelných let daleko od středu Mléčné dráhy.

Pohyb hvězd v jádru Mléčné dráhy
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Černé díry

Teleskop Gaia zachytil stovky supermasivních černých děr s krátkodobě zvýšenou aktivitou

10. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

Teleskop Gaia zachytil stovky supermasivních černých děr s krátkodobě zvýšenou aktivitouKromě miliardy hvězd v Mléčné dráze pozoruje evropský teleskop Gaia také objekty mimo naši Mléčnou dráhu. Každý měsíc teleskop zaznamená polohu a zářivost každého objektu a postupně tak vytváří velmi přesnou mapu našeho okolí. Čas od času dojde u sledovaných objektů ke změně v zářivosti, v takový moment jsou vědci upozorněni automatickým programem, který tyto změny detekuje. Vědcům z Radboud University v Nizozemí a University of Cambridge se nyní podařilo najít stokrát více takových událostí, které automatickému programu unikly.

celý článek

Z místa kolize neutronových hvězd vychází radiace vysokou rychlostí a míří kousek od Země

09. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

Z místa kolize neutronových hvězd vychází radiace vysokou rychlostí a míří kousek od ZeměAstronomové nepřestávají pozorovat místo, kde v loňském roce detekovali prostřednictvím gravitačních vln první kolizi neutronových hvězd. Doposud nasbíraná data naznačují, že kolize dala vzniknout proudu elektromagnetického záření, který je velmi úzký a míří téměř k Zemi. Astronomové také postupně upřesňují, co se vlastně krátce po kolizi dělo a jak se oblast této události dál vyvíjela.

celý článek

Kanadský radioteleskop zachytil rádiový signál z hloubi vesmíru s doposud nejnižší frekvencí

05. 08. 2018 (novější než zobrazený článek)

Kanadský teleskop CHIME (Canadian Hydrogen Intensity Mapping Experiment) zachytil 25. července rychlý rádiový signál (Fast Radio Burst, FRB) s doposud nejnižší frekvencí. Signál s označením FRB 180725A měl frekvenci 580 MHz, což je o téměř 200 MHz méně než kterýkoliv jiný dosud zachycený a srovnatelný signál z vesmíru. Zdroj tohoto signálu zatím není známý, mohlo by jít o výsledek velmi energetických událostí spojených s extrémními objekty jako jsou supermasivní černé díry nebo neutronové hvězdy.

celý článek

Nový teleskop MeerKAT zachytil v dosud největším detailu jádro Mléčné dráhy

16. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Nový teleskop MeerKAT zachytil v dosud největším detailu jádro Mléčné dráhyV Jihoafrické republice byl oficiálně uveden do provozu radiový teleskop MeerKAT, který se skládá z celkem 64 samostatných antén. Jde o největší a nejcitlivější zařízení svého druhu na Zemi, dokud jej nepředčí další jihoafrický teleskop SKA (Square Kilometre Array) v roce 2024. Při slavnostním uvedení do provozu byl zveřejněn snímek středu naší galaxie odhalující doposud nevídaný detail okolí supermasivní černé díry Sagittaruis A*.

celý článek

Observatoř na Antarktidě potvrzuje, že černé díry jsou zdrojem vysokoenergetických neutrin

13. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Observatoř na Antarktidě potvrzuje, že černé díry jsou zdrojem vysokoenergetických neutrinS pomocí detektoru neutrin na jižním pólu IceCube se vědcům podařilo poprvé detekovat zdroj vysokoenergetických neutrin, je jím vzdálená supermasivní černá díra TXS 0506+056. Neutrina jsou subatomární částice, které jen zřídka interagují se hmotou a není tak jednoduché je zachytit. Neutrina vznikají například ve hvězdách, supernovách nebo při jaderných reakcích. Zdroj vysokoenergetických neutrin však byl doposud neznámý, nebo alespoň nebyl potvrzený. Podle nové studie mohou vznikat právě v černých dírách v jádru masivních galaxií.

celý článek

Astronomové našli nejzářivější kvasar v rádiových vlnách v raném vesmíru

10. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Eduardo Bañados z Carnegie Institution for Science našel spolu se svým týmem kvazar, který má nejintenzivnější pozorované rádiové vlny a existoval už v brzké fázi vývoje vesmíru. Jde o supermasivní černou díru, která chrlí do svého okolí proud plazmy, který lze detekovat v rádiových emisích. Podle studie publikované v magazínu The Astrophysical Journal k nám signál z tohoto objektu letěl dlouhých 13 miliard let.

celý článek

Kolize neutronových hvězd dala vzniknout proudu radiace se zřetelnou strukturou

05. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Kolize neutronových hvězd dala vzniknout proudu radiace se zřetelnou strukturouAstronomové v loňském roce poprvé detekovali kolizi neutronových hvězd, pomohla jim k tomu detekce gravitačních vln GW170817. Krátce po detekci této události zachytili také záblesk gama záření a následně také rentgenové, ultrafialové i viditelné světlo. Podle nové studie vědců z Warwick University to odpovídá relativistickému proudu hmoty, který chrlí výsledný objekt ze svých pólů směrem do blízkosti sluneční soustavy.

celý článek