Astronomům se podařilo potvrdit existenci nejvzdálenější detekované supernovy

27. 2. 2018
Supernovy Magnetary

Z nejvzdálenější hvězdné exploze, zářivé supernovy DES16C2nm, k nám letělo světlo dlouhých 10,5 miliard let. Potvrzuje to studie publikovaná v magazínu Astrophysical Journal, která prezentuje výsledky spektroskopické analýzy tohoto vzdáleného objektu. Jedná se o nejstarší detekované světlo ze supernovy, exploze při které pravděpodobně vznikl objekt označovaný jako magnetar.

Supernova DES16C2nm

Supernova DES16C2nm Snímek hvězdné oblohy předexplozí a po ní.



Supernova DES16C2nm byla objevena už v srpnu 2016 a do roka byla potvrzena její vzdálenost dalšími třemi velkými teleskopy. Jde o vzácný typ zářivé supernovy (superluminous supernova), která by podle astronomů mohla být projevem vzniku magnetaru, druhu neutronové hvězdy s velmi intenzivním magnetickým polem.

V nové studii vědci potvrzují zmíněnou vzdálenost a dodávají výsledky svojí spektroskopické analýzy. Věnovali se červenému posunu u detekovaného světla, který je způsoben rozpínáním vesmíru. Studium ultrafialového světla z těchto objektů může vědcům prozradit informace o množství vznikajících kovů a také o teplotách, které tento proces provází.

Pro astronomy je superzářivý typ supernov potenciálním kandidátem pro měření vzdáleností ve vzdáleném vesmíru, podobně jako supernovy Ia, které takto fungují na kratší vzdálenosti. Tyto exploze mají totiž vždy stejnou zářivost, jejich intenzita je tak často ovlivněna zejména vzdáleností od Země.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Supernovy

Po dlouhém hledání byla nalezena neutronová hvězda ve zbytcích nedávné blízké supernovy

2. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Po dlouhém hledání byla nalezena neutronová hvězda ve zbytcích nedávné blízké supernovyVědcům se konečně podařilo najít zbytky hvězdy, která způsobila supernovu pozorovanou v roce 1987. Tehdejší supernova nesoucí označení SN 1987A byla nejbližší pozorovaná v moderním období. V místě exploze ve Velkém Magellanově oblaku nyní vědci našli neutronovou hvězdu, která se doposud ukrývala v hustém mračnu prachu. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu The Astrophysical Journal.

celý článek

Astronomové prozkoumali hypernovu spojenou se zábleskem gama záření

16. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové prozkoumali hypernovu spojenou se zábleskem gama zářeníMezinárodní tým astronomů provedl pomocí pozemních i vesmírných teleskopů detailní průzkum hypernovy SN 2017htp a záblesku gama záření GRB 171010A. Ze studie, která shrnuje jejich závěry, vyplývá, že prostředí i parametry této události odpovídají už dříve identifikovaným párům silných supernov a záblesků gama záření (Gamma-Ray Burst, GRB).

celý článek

Neutrino s vysokou energií by mohlo pocházet z binární supermasivní černé díry

10. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

V roce 2017 se vědcům podařilo poprvé identifikovat zdroj vysokoenergetických neutrin z hlubokého vesmíru. Přišlo k nám z 3,8 miliard světelných let vzdáleného blazaru TXS 0506+056, ten však dodnes zůstává jediným zdrojem tohoto druhu neutrin a vědci zřejmě přišli na to proč: v jádru této galaxie se totiž zřejmě nachází vzácná binární supermasivní černá díra.

celý článek

Bílí trpaslíci zřejmě v minulosti explodovali v supernovách při menší hmotnosti než dnes

10. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Bílí trpaslíci zřejmě v minulosti explodovali v supernovách při menší hmotnosti než dnesBílí trpaslíci jsou zbytky hvězd, ve kterých už neprobíhá termojaderná fúze. Nestane-li se jinak pomalu, po miliardy let chladnou a pohasínají. Často se ale jinak stane - pokud je v jejich blízkosti jiná hvězda, vysávají z ní postupně materiál a dosáhnou-li zhruba 1,4násobku hmotnosti Slunce, na krátko se v nich zažehne opět termojaderná reakce a explodují v supernově. Vědci nyní zjistili, že tento limit není tak konstantní jak si mysleli - v mladším vesmíru byl zřejmě nižší.

celý článek

Astronomové objevili hvězdu, která se neuvěřitelnou rychlostí pohybuje Mléčnou dráhou

5. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili novou hvězdu S5-HVS1, která se neuvěřitelnou rychlostí pohybuje Mléčnou dráhou. Jde o nejrychlejší známou hvězdu hlavní posloupnosti (tedy stále v ní ještě probíhá termojaderná reakce). Podle vědců byla hvězda urychlena na svou současnou rychlost interakcí se supermasivní černou dírou Sagittarius A* ve středu naší galaxie. Aktuálně je známo jen asi 20 hyperrychlých hvězd v naší galaxii.

celý článek

Nové objevená supernova typu Ia se liší od ostatních stejného typu, zatím není zřejmé, jak k explozi došlo

23. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nové objevená supernova typu Ia se liší od ostatních stejného typu, zatím není zřejmé, jak k explozi došloAstronomům se podařilo s pomocí tří teleskopů získat informace o unikátní supernově ASASSN-18tb. Tato supernova je typu Ia, které vznikají z bílých trpaslíků konzumujících hmotu ze sousední hvězdy. Nové údaje naznačují, že tentokrát je druhou hvězdou také bílý trpaslík. Vědci tak zatím neví, odkud se vzala dodatečná hmota, která supernovu způsobila.

celý článek

Nové snímky z teleskopu Hubble ukazují hvězdu Eta Carinae směřující k velké explozi

7. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nové snímky z teleskopu Hubble ukazují hvězdu Eta Carinae směřující k velké exploziHvězda Eta Carinae se nachází ve vzdálenosti 7,5 tisíce světelných let a v 19 století byla po krátkou dobu jednou z nejjasnějších hvězd na naší obloze. Hvězda tehdy prošla Velkou erupcí, při které se její svítivost na několik let výrazně navýšila. Detailní snímky z dnešní doby ukazují, jak hvězda vyvrhuje množství materiálu do svého okolí a postupně míří k supernově, která bude jasně viditelná i ze Země. Na nových snímcích z teleskopu Hubble nyní vědci také pozorují materiál, který tam doposud pozorován nebyl.

celý článek