Astronomům se podařilo potvrdit existenci nejvzdálenější detekované supernovy

27. 2. 2018
Supernovy Magnetary

Z nejvzdálenější hvězdné exploze, zářivé supernovy DES16C2nm, k nám letělo světlo dlouhých 10,5 miliard let. Potvrzuje to studie publikovaná v magazínu Astrophysical Journal, která prezentuje výsledky spektroskopické analýzy tohoto vzdáleného objektu. Jedná se o nejstarší detekované světlo ze supernovy, exploze při které pravděpodobně vznikl objekt označovaný jako magnetar.

Supernova DES16C2nm

Supernova DES16C2nm Snímek hvězdné oblohy předexplozí a po ní.



Supernova DES16C2nm byla objevena už v srpnu 2016 a do roka byla potvrzena její vzdálenost dalšími třemi velkými teleskopy. Jde o vzácný typ zářivé supernovy (superluminous supernova), která by podle astronomů mohla být projevem vzniku magnetaru, druhu neutronové hvězdy s velmi intenzivním magnetickým polem.

V nové studii vědci potvrzují zmíněnou vzdálenost a dodávají výsledky svojí spektroskopické analýzy. Věnovali se červenému posunu u detekovaného světla, který je způsoben rozpínáním vesmíru. Studium ultrafialového světla z těchto objektů může vědcům prozradit informace o množství vznikajících kovů a také o teplotách, které tento proces provází.

Pro astronomy je superzářivý typ supernov potenciálním kandidátem pro měření vzdáleností ve vzdáleném vesmíru, podobně jako supernovy Ia, které takto fungují na kratší vzdálenosti. Tyto exploze mají totiž vždy stejnou zářivost, jejich intenzita je tak často ovlivněna zejména vzdáleností od Země.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Supernovy

Astronomové objevili zatím nejzářivější supernovu. Hvězda, ze které vznikla, mohla mít až 100 hmotností Slunce

15. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili zatím nejzářivější supernovu. Hvězda, ze které vznikla, mohla mít až 100 hmotností SlunceAstronomové objevili supernovu, která byla nejméně dvakrát zářivější než kterákoliv jiná doposud pozorovaná. Podle studie publikované v magazínu Nature Astronomy mohla tato supernova vzniknout jako důsledek vzácné srážky dvou extrémně masivních hvězd. Výsledkem je exploze až 500x zářivější než u běžných supernov.

celý článek

Pohasínání hvězdy Betelgeuse v lednu pokračuje, zvětšila svůj objem o téměř 10 procent

28. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Pohasínání hvězdy Betelgeuse v lednu pokračuje, zvětšila svůj objem o téměř 10 procentAstronomové v posledních týdnech se zaujetím pozorují hvězdu Betelgeuse, jejíž zářivost začala v říjnu loňského roku výrazně klesat. Vědci už dlouho ví, že tato hvězda se nezadržitelně blíží k explozi supernovy, nedokáží však říct, kdy nastane. Během ledna zářivost hvězdy nadále klesá, i když už pomalejším tempem než koncem roku.

celý článek

Extrémně zářivou supernovu SN 2006gy zřejmě způsobila interakce masivní hvězdy s bílým trpaslíkem

27. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Extrémně zářivou supernovu SN 2006gy zřejmě způsobila interakce masivní hvězdy s bílým trpaslíkemŠvédským a japonským vědcům se podařilo zjistit, co znamenají podivné emisní linie nalezené v jedné z nejjasnějších pozorovaných supernov SN 2006gy. Nové informace jim také umožnily přijít s novou teorií, která vysvětluje vznik této unikátní zářivé supernovy.

celý článek

Observatoře v USA a Evropě zachytily výjimečně krátkou gravitační vlnu - vědci neví, co ji mohlo způsobit

24. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

14. ledna astronomové zachytili gravitační vlnu, jakou dosud neviděli: trvala pouhý zlomek sekundy. Od ostatních detekcí se tím liší a vědci zatím neví proč. Je pravděpodobné, že tato detekovaná deformace prostoru má zcela jiného původce než kolizi černých děr nebo neutronových hvězd, které byly zdrojem v ostatních případech.

celý článek

Po dlouhém hledání byla nalezena neutronová hvězda ve zbytcích nedávné blízké supernovy

2. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Po dlouhém hledání byla nalezena neutronová hvězda ve zbytcích nedávné blízké supernovyVědcům se konečně podařilo najít zbytky hvězdy, která způsobila supernovu pozorovanou v roce 1987. Tehdejší supernova nesoucí označení SN 1987A byla nejbližší pozorovaná v moderním období. V místě exploze ve Velkém Magellanově oblaku nyní vědci našli neutronovou hvězdu, která se doposud ukrývala v hustém mračnu prachu. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu The Astrophysical Journal.

celý článek

Astronomové prozkoumali hypernovu spojenou se zábleskem gama záření

16. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové prozkoumali hypernovu spojenou se zábleskem gama zářeníMezinárodní tým astronomů provedl pomocí pozemních i vesmírných teleskopů detailní průzkum hypernovy SN 2017htp a záblesku gama záření GRB 171010A. Ze studie, která shrnuje jejich závěry, vyplývá, že prostředí i parametry této události odpovídají už dříve identifikovaným párům silných supernov a záblesků gama záření (Gamma-Ray Burst, GRB).

celý článek

Neutrino s vysokou energií by mohlo pocházet z binární supermasivní černé díry

10. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

V roce 2017 se vědcům podařilo poprvé identifikovat zdroj vysokoenergetických neutrin z hlubokého vesmíru. Přišlo k nám z 3,8 miliard světelných let vzdáleného blazaru TXS 0506+056, ten však dodnes zůstává jediným zdrojem tohoto druhu neutrin a vědci zřejmě přišli na to proč: v jádru této galaxie se totiž zřejmě nachází vzácná binární supermasivní černá díra.

celý článek