Erupce na nejbližší hvězdě by mohly být překážkou v obyvatelnosti jejích planet

28. 02. 2018
Hvězdy Alfa Centauri Exoplanety

Nové prozkoumání loňských pozorování sousední hvězdy Proxima Centauri přivádí vědce k odlišnému závěru - neexistují kolem ní pásy asteroidů, jak se dříve domnívali, místo toho hvězda zažívá intenzivní erupce. Tyto erupce pravděpodobně budou způsobovat neobyvatelnost jakýchkoliv planet v blízkosti této hvězdy. Studie s odlišnými závěry od těch loňských byla publikována v magazínu Astrophysical Journal Letters.

Slunce a Alfa Centauri

Slunce a Alfa Centauri - Nejbližší hvězdou Slunci je Proxima Centuari, jde o jednu ze tří hvězd systému Alfa Centauri a nachází se 4,22 světelných let daleko. Nejvzdálenější lidská sonda Voyager 1 je od Země vzdálená asi 16 světelných hodin.



Proxima Centauri je nejbližší hvězda Slunci, nachází se pouhých 4,22 světelných let daleko. Právě proto byli vědci nadšeni, když byla u této malé hvězdy objevena planeta Proxima Centauri b, která naznačovala, že by zde mohl být celý planetární systém. Loni v listopadu přišel další objev, když astronomové ohlásili existenci pásu asteroidů podobného tomu mezi planetami Mars a Jupiter v naší sluneční soustavě a dalšího, vzdálenějšího, podobného Kuiperově pásu. 

Nová studie však existenci těchto pásů prachu a planetek popírá. Pozorované chování hvězdy totiž vysvětluje rozdílným způsobem - na hvězdě probíhají silné erupce. V předchozí studii zkoumali vědci data za celé období sledování hvězdy najednou, což jim zakrylo jeden důležitý fakt - zářivost hvězdy v jeden moment vzrostla až tisícinásobně.

Tato erupce proběhla 24. března 2017 a byla až 10x intenzivnější než podobné erupce na Slunci. Pokud jsou tyto erupce běžnou praxí, lze očekávat, že jakákoliv planeta, která jimi bývá ať už více či méně zasažena, by nemohla mít atmosféru nebo oceány, natož život. 

Proxima Centauri je trpaslík typu M, jde o velmi častý typ hvězdy ve vesmíru. Přesto nejsou erupce tohoto typu na těchto hvězdách nijak důkladně prozkoumané. Podle vědců došlo ke změnám v magnetickém poli hvězdy, které urychlily elektrony až k rychlosti světla. Elektrony následně interagovaly s plazmatem hvězdy, což způsobilo záblesk ve většině elektromagnetického spektra.


Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Hvězdy

Vědci objevili dosud nejtěsnější pár mladých hvězd

12. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci objevili dosud nejtěsnější pár mladých hvězdMezinárodnímu týmu astronomů se podařilo identifikovat binární hvězdu PDS 27, jejíž dvě složky se nacházejí pouhých 30 AU od sebe (podobná vzdálenost jako Slunce-Neptun). Jde o doposud nejbližší pozorovaný pár masivních hvězd, které jsou zatím ve fázi formování. Jejich studiem chtějí vědci ověřit některé teorie o formování masivních hvězd. Ke svému objevu použili instrument PIONIER na Very Large Telescope Interferometer, což je soustava čtyř velkých teleskopů v Čile vytvářející společně virtuální teleskop se zrcadlem o průměru 130 metrů.

celý článek

První kandidát na exoplanetu objevený teleskopem Kepler byl potvrzen 10 let po objevení

07. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

První kandidát na exoplanetu objevený teleskopem Kepler byl potvrzen 10 let po objeveníVesmírný teleskop Kepler už několik měsíců nefunguje, přesto jím nasbíraná vědecká data dále slouží k objevení nových exoplanet. Nebo potvrzení těch, které byly považovány za odchylky v datech. Podle nové studie je první kandidát na exoplanetu objevený tímto teleskopem (KOI 4.01) skutečně planetou, i když byl původně považován za tzv. false positive, tedy falešnou indikaci. Nové závěry vychází z nové analýzy starých dat a jsou potvrzena novými pozorováními.

celý článek

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulosti

01. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulostiPředpokládá se, že Mléčná dráha v minulosti zažívala období intenzivního zrodu nových hvězd. Postupně však došlo k relativnímu uklidnění a nové hvězdy dnes vznikají ve výrazně menší míře než předtím. To zřejmě neplatí pro dvě menší galaxie, které Mléčnou dráhu obíhají - Velký a Malý Magellanův Mrak. Podle nové studie se v těchto galaxiích v minulosti příliš mnoho nových hvězd nerodilo, interakce s Mléčnou drahnou a mezi oblaky vzájemně v posledních 2 miliardách let však vedla k nárůstu vzniku nových hvězd.

celý článek

Nedaleký hvězdný systém by mohl v brzké explozi doprovázet první záblesk gama záření v Mléčné dráze

21. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nedaleký hvězdný systém by mohl v brzké explozi doprovázet první záblesk gama záření v Mléčné drázeVědci loni s pomocí teleskopu VLT objevili trojhvězdu s masivními a velmi aktivními hvězdami krátce před explozí supernovy. Nachází se relativně blízko a mohlo by v budoucnu jít o první detekovaný zdroj gama záření v naší vlastní galaxii. Hvězdný systém s oficiálním označením 2XMM J160050.7-514245 dostal neoficiální jméno Apep a nachází se asi 8 tisíc světelných let daleko.

celý článek

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesu

13. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesuAnalýzou zářivosti a barvy blízkých bílých trpaslíků se astronomům z University of Warwick podařilo nalézt první přímou evidenci o krystalizaci bílých trpaslíků. Podle studie, kterou publikovali ve vědeckém magazínu Nature, je hvězdná obloha doslova posetá těmito drobnými objekty, které mají pevnou strukturu podobně jako planety. Pozorovaný efekt byl předpovězen už před 50 lety, teprve data z observatoře Gaia však umožnila získat dostatek informací pro ověření této hypotézy.

celý článek

Astronomové detekovali nový zdroj vysokoenergetického záření z blízkosti supernovy

08. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové detekovali nový zdroj vysokoenergetického záření z blízkosti supernovyPozůstatek supernovy G24.7+0.6 se nachází ve vzdálenosti 16 300 světelných let. Za pomoci teleskopů MAGIC a Fermi se nyní vědcům podařilo identifikovat nový zdroj vysokoenergetického gama záření v její bezprostřední blízkosti. Nové informace Astronomům prozrazují více o supernově, která nastala před více než 9 tisíci lety (plus oněch 16 tisíc let, po které k nám světlo z tohoto objektu putuje).

celý článek

Čínský reaktor pro termojadernou fúzi dosáhl rekordních teplot, vyšších než panují v nitru Slunce

18. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Čínský termojaderný reaktor EAST dosáhl při experimentu teplot dosahujících 100 milionů stupňů Celsia, pokořil tak dosavadní rekord a přiblížil lidstvo novému zdroji energie. Termojaderná fúze získává energii ze slučování atomů, podobně jako je tomu ve hvězdách. Vědci se o fungující termojaderný reaktor pokoušejí už desítky let ale zatím pouze s dílčími úspěchy.

celý článek