Astronomové objevili hvězdu téměř bez železa a uhlíku, mohlo by jít o jednu z nejstarších v galaxii

01. 03. 2018
Hvězdy SDSS Raný vesmír

Skupině španělských astronomů se podařilo identifikovat novou primitivní hvězdu s velmi nízkým obsahem těžkých kovů. Jde o trpaslíka SDSS J0023+0307, který se nachází v Mléčné dráze ve vzdálenosti 9 450 světelných let od Slunce, a byl objeven už dříve v rámci program Sloan Digital Sky Survey. Vědci vedení Davidem S. Aguadem zkoumali spektra velkého množství hvězd z různých zdrojů pozorování. Když narazili na hvězdu SDSS J0023+0307, spektrální analýzou jejího světla zjistili velmi nízký obsah železa a také vůbec žádný uhlík.

Hvězdy, vznik a zánik

Hvězdy, vznik a zánik - Vývoj hvězdných objektů v závislosti na jejich velikosti.



Většinu hmoty ve hvězdách tvoří vodík a helium, například hvězdy v Mléčné dráze jsou v průměru z 98 % složené z těchto dvou nejlehčích prvků. Ostatní prvky (těžké prvky, v astronomii označované také jako kovy) zaujímají jen velmi malý podíl složení. 

Při vzniku vesmíru při velkém třesku byly vytvořeny jen ty nejlehčí prvky: vodík, helium a velmi malé množství lithia. Ostatní prvky vznikly v termojaderných reakcích ve hvězdách a ty nejtěžší potom na konci hvězdného života - v supernovách. První hvězdy tedy obsahovaly spíše lehké prvky (nízká metalicita) a ty s větším poměrem těžších prvků (vysoká metalicita) se začaly objevovat až v dalších generacích, po zániku hvězd z předchozích generací.

Metalicita hvězdy se určuje obsahem těžkých prvků v poměru k vodíku a helia. Astronomové však často pracují hlavně s obsahem železa, které sice nemá největší podíl na složení (tím je kyslík), je však lehce detekovatelné ve světelném spektru hvězdy. 

Doposud nejnižší známý poměr železa má hvězda SMSS J0313–6708, která má metalicitu -7,1 (mínus značí, že metalicita je nižší než v případě Slunce). Nově identifikovaná hvězda SDSS J0023+0307 má maximální hodnotu metalicity určenou na -6,6. Jde však pouze o horní limit poměru železa k lehkým prvkům, ve skutečnosti by mohla být reálná hodnota ještě výrazně nižší.

Naměřené hodnoty z SDSS astronomové ještě ověřili pomocí teleskopů William Herschel Telescope a Gran Telescopio CANARIAS a potvrdili také velmi nízký obsah uhlíku u této hvězdy. Vlastně nenašli žádný uhlík, což je u podobných hvězd velmi neobvyklé. Domnívají se tedy, že by mohlo jít o velmi starou hvězdu z tzv. druhé populace hvězd vzniklých krátce po velkém třesku.

Dosavadní modely však nevysvětlují jak by taková hvězda mohla vzniknout. Podle dosavadních odhadů by mohlo jít o jednu z nejstarších hvězd v naší galaxii. Přesné stáří této hvězdy se zatím nepodařilo určit, astronomové ale odhadují že bude více než 13 miliard let, což je srovnatelné se stářím celého vesmíru.

Hvězdy s nejnižším poměrem železa

HvězdaMetalicita
[Fe/H]
Stáří
(miliardy let)
SMSS J031300.36-670839.3-7,113,6
SDSS J0023+0307 (nově identifikovaná hvězda)-6,6-
SDSS J0815+4729-5,813,5
HE 1327-2326-5,6-
HE 0107-5240 -5,213
SDSS J102915+172927 -4,9-
HE 0557-4840 -4,75-
BPS CS22892-0052 (Snedenova hvězda) -3,113
HE 1523-0901 -2,9513,2
BPS CS31082-0001 (Cayrelova hvězda) -2,912,5
HD 122563 -2,65-
HD 140283 -2,413,66-14,5
BD +17° 3248 -2,0213,4 - 14,2
Slunce 04,6
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

Vědci objevili dosud nejtěsnější pár mladých hvězd

12. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci objevili dosud nejtěsnější pár mladých hvězdMezinárodnímu týmu astronomů se podařilo identifikovat binární hvězdu PDS 27, jejíž dvě složky se nacházejí pouhých 30 AU od sebe (podobná vzdálenost jako Slunce-Neptun). Jde o doposud nejbližší pozorovaný pár masivních hvězd, které jsou zatím ve fázi formování. Jejich studiem chtějí vědci ověřit některé teorie o formování masivních hvězd. Ke svému objevu použili instrument PIONIER na Very Large Telescope Interferometer, což je soustava čtyř velkých teleskopů v Čile vytvářející společně virtuální teleskop se zrcadlem o průměru 130 metrů.

celý článek

První kandidát na exoplanetu objevený teleskopem Kepler byl potvrzen 10 let po objevení

07. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

První kandidát na exoplanetu objevený teleskopem Kepler byl potvrzen 10 let po objeveníVesmírný teleskop Kepler už několik měsíců nefunguje, přesto jím nasbíraná vědecká data dále slouží k objevení nových exoplanet. Nebo potvrzení těch, které byly považovány za odchylky v datech. Podle nové studie je první kandidát na exoplanetu objevený tímto teleskopem (KOI 4.01) skutečně planetou, i když byl původně považován za tzv. false positive, tedy falešnou indikaci. Nové závěry vychází z nové analýzy starých dat a jsou potvrzena novými pozorováními.

celý článek

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulosti

01. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulostiPředpokládá se, že Mléčná dráha v minulosti zažívala období intenzivního zrodu nových hvězd. Postupně však došlo k relativnímu uklidnění a nové hvězdy dnes vznikají ve výrazně menší míře než předtím. To zřejmě neplatí pro dvě menší galaxie, které Mléčnou dráhu obíhají - Velký a Malý Magellanův Mrak. Podle nové studie se v těchto galaxiích v minulosti příliš mnoho nových hvězd nerodilo, interakce s Mléčnou drahnou a mezi oblaky vzájemně v posledních 2 miliardách let však vedla k nárůstu vzniku nových hvězd.

celý článek

Nedaleký hvězdný systém by mohl v brzké explozi doprovázet první záblesk gama záření v Mléčné dráze

21. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nedaleký hvězdný systém by mohl v brzké explozi doprovázet první záblesk gama záření v Mléčné drázeVědci loni s pomocí teleskopu VLT objevili trojhvězdu s masivními a velmi aktivními hvězdami krátce před explozí supernovy. Nachází se relativně blízko a mohlo by v budoucnu jít o první detekovaný zdroj gama záření v naší vlastní galaxii. Hvězdný systém s oficiálním označením 2XMM J160050.7-514245 dostal neoficiální jméno Apep a nachází se asi 8 tisíc světelných let daleko.

celý článek

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesu

13. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesuAnalýzou zářivosti a barvy blízkých bílých trpaslíků se astronomům z University of Warwick podařilo nalézt první přímou evidenci o krystalizaci bílých trpaslíků. Podle studie, kterou publikovali ve vědeckém magazínu Nature, je hvězdná obloha doslova posetá těmito drobnými objekty, které mají pevnou strukturu podobně jako planety. Pozorovaný efekt byl předpovězen už před 50 lety, teprve data z observatoře Gaia však umožnila získat dostatek informací pro ověření této hypotézy.

celý článek

Astronomové detekovali nový zdroj vysokoenergetického záření z blízkosti supernovy

08. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové detekovali nový zdroj vysokoenergetického záření z blízkosti supernovyPozůstatek supernovy G24.7+0.6 se nachází ve vzdálenosti 16 300 světelných let. Za pomoci teleskopů MAGIC a Fermi se nyní vědcům podařilo identifikovat nový zdroj vysokoenergetického gama záření v její bezprostřední blízkosti. Nové informace Astronomům prozrazují více o supernově, která nastala před více než 9 tisíci lety (plus oněch 16 tisíc let, po které k nám světlo z tohoto objektu putuje).

celý článek

Čínský reaktor pro termojadernou fúzi dosáhl rekordních teplot, vyšších než panují v nitru Slunce

18. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Čínský termojaderný reaktor EAST dosáhl při experimentu teplot dosahujících 100 milionů stupňů Celsia, pokořil tak dosavadní rekord a přiblížil lidstvo novému zdroji energie. Termojaderná fúze získává energii ze slučování atomů, podobně jako je tomu ve hvězdách. Vědci se o fungující termojaderný reaktor pokoušejí už desítky let ale zatím pouze s dílčími úspěchy.

celý článek