Astronomové objevili hvězdu téměř bez železa a uhlíku, mohlo by jít o jednu z nejstarších v galaxii

1. 3. 2018
Hvězdy SDSS Raný vesmír

Skupině španělských astronomů se podařilo identifikovat novou primitivní hvězdu s velmi nízkým obsahem těžkých kovů. Jde o trpaslíka SDSS J0023+0307, který se nachází v Mléčné dráze ve vzdálenosti 9 450 světelných let od Slunce, a byl objeven už dříve v rámci program Sloan Digital Sky Survey. Vědci vedení Davidem S. Aguadem zkoumali spektra velkého množství hvězd z různých zdrojů pozorování. Když narazili na hvězdu SDSS J0023+0307, spektrální analýzou jejího světla zjistili velmi nízký obsah železa a také vůbec žádný uhlík.

Hvězdy, vznik a zánik

Hvězdy, vznik a zánik Vývoj hvězdných objektů v závislosti na jejich velikosti.



Většinu hmoty ve hvězdách tvoří vodík a helium, například hvězdy v Mléčné dráze jsou v průměru z 98 % složené z těchto dvou nejlehčích prvků. Ostatní prvky (těžké prvky, v astronomii označované také jako kovy) zaujímají jen velmi malý podíl složení. 

Při vzniku vesmíru při velkém třesku byly vytvořeny jen ty nejlehčí prvky: vodík, helium a velmi malé množství lithia. Ostatní prvky vznikly v termojaderných reakcích ve hvězdách a ty nejtěžší potom na konci hvězdného života - v supernovách. První hvězdy tedy obsahovaly spíše lehké prvky (nízká metalicita) a ty s větším poměrem těžších prvků (vysoká metalicita) se začaly objevovat až v dalších generacích, po zániku hvězd z předchozích generací.

Metalicita hvězdy se určuje obsahem těžkých prvků v poměru k vodíku a helia. Astronomové však často pracují hlavně s obsahem železa, které sice nemá největší podíl na složení (tím je kyslík), je však lehce detekovatelné ve světelném spektru hvězdy. 

Doposud nejnižší známý poměr železa má hvězda SMSS J0313–6708, která má metalicitu -7,1 (mínus značí, že metalicita je nižší než v případě Slunce). Nově identifikovaná hvězda SDSS J0023+0307 má maximální hodnotu metalicity určenou na -6,6. Jde však pouze o horní limit poměru železa k lehkým prvkům, ve skutečnosti by mohla být reálná hodnota ještě výrazně nižší.

Naměřené hodnoty z SDSS astronomové ještě ověřili pomocí teleskopů William Herschel Telescope a Gran Telescopio CANARIAS a potvrdili také velmi nízký obsah uhlíku u této hvězdy. Vlastně nenašli žádný uhlík, což je u podobných hvězd velmi neobvyklé. Domnívají se tedy, že by mohlo jít o velmi starou hvězdu z tzv. druhé populace hvězd vzniklých krátce po velkém třesku.

Dosavadní modely však nevysvětlují jak by taková hvězda mohla vzniknout. Podle dosavadních odhadů by mohlo jít o jednu z nejstarších hvězd v naší galaxii. Přesné stáří této hvězdy se zatím nepodařilo určit, astronomové ale odhadují že bude více než 13 miliard let, což je srovnatelné se stářím celého vesmíru.

Hvězdy s nízkým obsahem těžkých prvků

HvězdaMetalicita
[Fe/H]
Stáří
(miliardy let)
SMSS J031300.36-670839.3-7,113,6
SDSS J0023+0307-6,6-
SMSS J160540.18−144323.1-6,2-
SDSS J0815+4729-5,813,5
HE 1327-2326-5,6-
HE 0107-5240 -5,213
SDSS J102915+172927 -4,9-
HE 0557-4840 -4,75-
BPS CS22892-0052 (Snedenova hvězda) -3,113
HE 1523-0901 -2,9513,2
BPS CS31082-0001 (Cayrelova hvězda) -2,912,5
HD 122563 -2,65-
HD 140283 -2,413,66-14,5
BD +17° 3248 -2,0213,4 - 14,2
Slunce 04,6
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

Černá díra o hmotnosti 70 Sluncí překvapila vědce, neví jak mohla vzniknout

29. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Černá díra o hmotnosti 70 Sluncí překvapila vědce, neví jak mohla vzniknoutTým astronomů vedený profesorem Liu Jifengem z National Astronomical Observatory of China (NAOC) objevil v Mléčné dráze ve vzdálenosti 16 tisíc světelných let černou díru o hmotnosti zhruba 68 Sluncí (přesněji 55-79). Vědci však nepředpokládali, že by černé díry hvězdné velikosti s podobnou váhou mohly v naší galaxii existovat.

celý článek

Vědci poprvé pozorovali přenos energie z nitra Slunce do jeho korony

25. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci poprvé pozorovali přenos energie z nitra Slunce do jeho koronyVědcům se pomocí pozemního teleskopu Big Bear Solar Observatory podařilo detekovat útvary, které přenášejí energii z nitra Slunce do jeho horké atmosféry. I když vědci už dlouho tento proces předpokládali, teprve díky nové technologii se jim podařilo získat jasný důkaz.

celý článek

Astronomové pozorují pohyb plynů v disku kolem mladé hvězdy, zřejmě jej způsobují rodící se exoplanety

5. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové pozorují pohyb plynů v disku kolem mladé hvězdy, zřejmě jej způsobují rodící se exoplanetyDetailní pozorování observatoře ALMA přinesla první detekci pohybu plynů uvnitř protoplanetárního disku. V nové studii publikované v magazínu Nature vědci popisují kromě detekce pohybu plynů ve směru kolem hvězdy HD 163296 také pohyb nad a pod rovinu disku a směrem k hvězdě a od ní. Pohyb těchto plynů je s velkou pravděpodobností způsoben rodícími se exoplanetami.

celý článek

Vzdálená hvězda vydává každých 8 let rentgenové záblesky, mohlo by jít o opakující se novu

3. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vzdálená hvězda vydává každých 8 let rentgenové záblesky, mohlo by jít o opakující se novuAstronomové z Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics v Německu detekovali záblesk rentgenového záření od hvězdy SSS1 v blízké galaxii NGC 300. Jde o zdroj nízkoenergetického rentgenového záření, který téměř nezáří v jiných částech spektra. U stejné hvězdy byly v minulosti pozorovány tři další záblesky a zdá se, že se objevují každých 8 let.

celý článek

Nově potvrzená exoplaneta činí z hvězdy Groombridge 34 jeden z nejbližších multiplanetárních systémů

18. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA zařadila 10. října do svého archivu exoplanet 16 nových světů, aktuálně se v něm nachází 4 073 planet obíhajících jiné hvězdy v Mléčné dráze. Patří mezi ně také už dříve objevená a poté za chybu považovaná planeta Groombridge 34 A b a také nově objevená sesterská planeta Groombridge 34 A c. Tato dvojhvězda červených trpaslíků se nachází pouhých 11 světelných let daleko a jde o nejbližší známý multiplanetární systém.

celý článek

Astronomové našli masivní exoplanetu, která oběhne svou hvězdu za pouhých 18 hodin

12. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli masivní exoplanetu, která oběhne svou hvězdu za pouhých 18 hodinNová exoplaneta byla odhalena při průzkumu NGTS (Next Generation Transit Survey), který probíhá v Čile z observatoře Paranal. Cílem NGTS je hledání exoplanet o velikosti mezi planetou Neptun a Země u zářivých hvězd. Nejčastěji však astronomové při svojí práci pozorují tzv. horké Jupitery, tedy masivní planety, které se nacházejí velmi blízko svým hvězdám. Nově objevená planeta NGTS-10b je dokonce ze známých horkých Jupiterů svojí hvězdě nejblíž.

celý článek

Dvě mladé hvězdy zrozené z jednoho oblaku plynů vytváří podivuhodnou strukturu vláken

6. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Dvě mladé hvězdy zrozené z jednoho oblaku plynů vytváří podivuhodnou strukturu vlákenAstronomové získali s pomocí observatoře ALMA detailní snímek mladého binárního hvězdného systému, ve kterém dvě hvězdy konzumují materiál z akrečních disků a přitom kolem sebe vzájemně rotují. Tato pozorování vědcům přibližují vznik binárních systémů, které jsou alespoň v okolí Slunce poměrně časté.

celý článek