Astronomové objevili hvězdu téměř bez železa a uhlíku, mohlo by jít o jednu z nejstarších v galaxii

1. 3. 2018
Hvězdy SDSS Raný vesmír

Skupině španělských astronomů se podařilo identifikovat novou primitivní hvězdu s velmi nízkým obsahem těžkých kovů. Jde o trpaslíka SDSS J0023+0307, který se nachází v Mléčné dráze ve vzdálenosti 9 450 světelných let od Slunce, a byl objeven už dříve v rámci program Sloan Digital Sky Survey. Vědci vedení Davidem S. Aguadem zkoumali spektra velkého množství hvězd z různých zdrojů pozorování. Když narazili na hvězdu SDSS J0023+0307, spektrální analýzou jejího světla zjistili velmi nízký obsah železa a také vůbec žádný uhlík.

Hvězdy, vznik a zánik

Hvězdy, vznik a zánik Vývoj hvězdných objektů v závislosti na jejich velikosti.



Většinu hmoty ve hvězdách tvoří vodík a helium, například hvězdy v Mléčné dráze jsou v průměru z 98 % složené z těchto dvou nejlehčích prvků. Ostatní prvky (těžké prvky, v astronomii označované také jako kovy) zaujímají jen velmi malý podíl složení. 

Při vzniku vesmíru při velkém třesku byly vytvořeny jen ty nejlehčí prvky: vodík, helium a velmi malé množství lithia. Ostatní prvky vznikly v termojaderných reakcích ve hvězdách a ty nejtěžší potom na konci hvězdného života - v supernovách. První hvězdy tedy obsahovaly spíše lehké prvky (nízká metalicita) a ty s větším poměrem těžších prvků (vysoká metalicita) se začaly objevovat až v dalších generacích, po zániku hvězd z předchozích generací.

Metalicita hvězdy se určuje obsahem těžkých prvků v poměru k vodíku a helia. Astronomové však často pracují hlavně s obsahem železa, které sice nemá největší podíl na složení (tím je kyslík), je však lehce detekovatelné ve světelném spektru hvězdy. 

Doposud nejnižší známý poměr železa má hvězda SMSS J0313–6708, která má metalicitu -7,1 (mínus značí, že metalicita je nižší než v případě Slunce). Nově identifikovaná hvězda SDSS J0023+0307 má maximální hodnotu metalicity určenou na -6,6. Jde však pouze o horní limit poměru železa k lehkým prvkům, ve skutečnosti by mohla být reálná hodnota ještě výrazně nižší.

Naměřené hodnoty z SDSS astronomové ještě ověřili pomocí teleskopů William Herschel Telescope a Gran Telescopio CANARIAS a potvrdili také velmi nízký obsah uhlíku u této hvězdy. Vlastně nenašli žádný uhlík, což je u podobných hvězd velmi neobvyklé. Domnívají se tedy, že by mohlo jít o velmi starou hvězdu z tzv. druhé populace hvězd vzniklých krátce po velkém třesku.

Dosavadní modely však nevysvětlují jak by taková hvězda mohla vzniknout. Podle dosavadních odhadů by mohlo jít o jednu z nejstarších hvězd v naší galaxii. Přesné stáří této hvězdy se zatím nepodařilo určit, astronomové ale odhadují že bude více než 13 miliard let, což je srovnatelné se stářím celého vesmíru.

Hvězdy s nízkým obsahem těžkých prvků

HvězdaMetalicita
[Fe/H]
Stáří
(miliardy let)
SMSS J031300.36-670839.3-7,113,6
SDSS J0023+0307-6,6-
SMSS J160540.18−144323.1-6,2-
SDSS J0815+4729-5,813,5
HE 1327-2326-5,6-
HE 0107-5240 -5,213
SDSS J102915+172927 -4,9-
HE 0557-4840 -4,75-
BPS CS22892-0052 (Snedenova hvězda) -3,113
HE 1523-0901 -2,9513,2
BPS CS31082-0001 (Cayrelova hvězda) -2,912,5
HD 122563 -2,65-
HD 140283 -2,413,66-14,5
BD +17° 3248 -2,0213,4 - 14,2
Slunce 04,6
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

U mladé hvězdy ve vzdálenosti 30 světelných let byla objevena exoplaneta velikosti Neptunu

25. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

U mladé hvězdy ve vzdálenosti 30 světelných let byla objevena exoplaneta velikosti NeptunuU mladé hvězdy AU Microscopii (AU Mic) se nachází exoplaneta AU Mic b o velikosti planety Neptun. V blízkosti Slunce je známo jen pár exoplanet obíhajících velmi mladou hvězdu. Tento nový objev umožní astronomům studii evoluce mladých hvězdných systémů, což jim na oplátku napoví, jak mohly vzniknout planety ve sluneční soustavě.

celý článek

První rentgenový záblesk od hvězdy v rané fázi vývoje

22. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

První rentgenový záblesk od hvězdy v rané fázi vývojeAstronomům se s pomocí vesmírného teleskopu Chandra podařilo detekovat záblesk rentgenové radiace od velmi mladé hvězdy. Nese označení HOPS 383, nachází se 1 400 světelných let daleko a až bude starší, bude se podobat Slunci. Nyní ji ale astronomové pozorují ještě s akrečním diskem materiálu, který protohvězda konzumuje. Jde o první detekci rentgenového záření od takové hvězdy v takto brzké fázi jejího vývoje.

celý článek

Desetina lithia v naší glaxii pochází z hvězdných explozí

4. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

Desetina lithia v naší glaxii pochází z hvězdných explozíTým vědců vedený astrofyzikem Sumnerem Starrfieldem z Arizona State University zjistil, že velká část lithia v naší galaxii pochází z explozí označovaných jako klasické novy. Pro svůj výzkum vědci zkombinovali teorii, laboratorní studie a přímá pozorování. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek

Teleskop TESS detekoval harmonické rytmy od proměnlivých hvězd Delta Scuti

24. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Teleskop TESS detekoval harmonické rytmy od proměnlivých hvězd Delta ScutiPozorování vesmírného teleskopu TESS umožnila vědcům identifikovat 60 hvězd kategorie Delta Scuti s harmonickými pulzy. U této kategorie proměnlivých hvězd mají vědci problém interpretovat jejich chování, jejich pulzy jsou často neuspořádané. Nový výzkum by to mohl změnit a umožnit vědcům zjistit více o těchto hvězdách.

celý článek

Sklon oběžných drah exoplanet v systému TRAPPIST-1 není příliš odchýlený od rotace hvězdy

14. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sklon oběžných drah exoplanet v systému TRAPPIST-1 není příliš odchýlený od rotace hvězdyAstronomům z Tokyo Institute of Technology se podařilo změřit rotaci hvězdy TRAPPIST-1, kolem které obíhá hned několik planet podobných Zemi. Vědci zjistili, že osa, kolem které rotuje hvězda, je podobná jako osy rovin, ve kterých obíhají hvězdu její planety, podobně jako je tomu u sluneční soustavy. Planetární systém TRAPPIST-1 astronomy velmi zajímá, obsahuje totiž zatím nejvíce objevených exoplanet, z nichž jsou všechny podobně velké jako Země.

celý článek

U hvězdy Kepler-88 s unikátní rezonancí exoplanet byla objevena nová masivní planeta

13. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

U hvězdy Kepler-88 s unikátní rezonancí exoplanet byla objevena nová masivní planetaS pomocí teleskopu W.M. Keck Observatory na Havaji se astronomům podařilo objevit třetí exoplanetu u hvězdy Kepler-88. Jde nyní o největší planetu u této hvězdy ve vzdálenosti 1 200 světelných let, která je přírůstkem do planetárního systému s výjimečnou rezonancí planet, kde masivnější planeta ovlivňuje délku roku u menší z planet.

celý článek

Slunce je méně aktivní než ostatní podobné hvězdy, čeká nás zvýšení jeho aktivity?

10. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Slunce je méně aktivní než ostatní podobné hvězdy, čeká nás zvýšení jeho aktivity?Analýza 369 hvězd podobných Slunci ukazuje, že variace v záři naší hvězdy jsou výrazně slabé. Ke svému výzkumu vědci využili katalogu hvězd vytvořených vesmírnými teleskopy Kepler a Gaia, které mapují jejich záření a další charakteristiky od roku 2009. V daném období Slunce vykazovalo fluktuaci 0,07 %, zatímco ostatní srovnatelné hvězdy měly typicky fluktuaci pětinásobnou.

celý článek