Z masivní hvězdy Rho Ophiuchi A vychází rentgenové záblesky, i když by měla být stabilní

2. 3. 2018
Hvězdy XMM-Newton VLT

Masivní hvězdy by neměly vytvářet intenzivní rentgenové erupce, alespoň doposud nebyly pozorovány u hvězd nad 8 hmotností Slunce. Přesně takovou hvězdu se ale podařilo najít v oblaku Rho Ophiuchi ve vzdálenosti 350 světelných let. Vědci zatím přesně neví, jaké procesy se ukrývají za rentgenovými záblesky z takto masivní hvězdy. Zjistili však, že má nezvykle silné magnetické pole.

Hvězda Rho Ophiuchi A

Hvězda Rho Ophiuchi A - Rentgenové emise hvězdy hvězdy Rho Ophiuchi A pořízené rentgenovým teleskopem XMM-Newton z roku 2016.



První erupce na hvězdě Rho Ophiuchi A byla zaznamenána už v roce 2014 evropským rentgenovým teleskopem XMM-Newton. V následujících letech byly zachyceny další záblesky, potvrzující, že nejde o ojedinělou událost u této hvězdy. Perioda s jakou se záblesky objevují je stejná jako doba rotace hvězdy kolem vlastní osy, zdá se tedy, že objekt, který rentgenové záření vydává, se nachází na povrchu hvězdy.

Z pozorování teleskopem VLT (Very Large Telescope) vědci zjistili, že v místě odkud vycházejí záblesky je silné lokalizované magnetické pole. Podle vedoucího studie Ignazia Pillitteriho jde o něco podobného slunečním skvrnám, ale výrazně většího a stabilnějšího. V těchto místech je magnetické pole až 500x silnější než jaké má Slunce. To by mohlo způsobit pozorované rentgenové záření, vědci si však nejsou jisti, jak by takové magnetické pole vzniklo a bylo udržováno. 

Pozorované rentgenové záření by také mohlo být vysvětleno doposud neznámou hvězdou, která by Rho Ophiuchi A obíhala a byla aktivní v rentgenovém spektru. To však odporuje tomu, co astronomové zjistili pozorováním teleskopem VLT. Podle všeho tak půjde o projev struktury magnetického pole hvězdy.

Jde zatím o jedinou detekovanou masivní hvězdu, která má silné lokalizované magnetické pole a emituje rentgenové záření. Vědci se nyní chtějí zaměřit na nalezení dalších podobných exemplářů.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

Hvězdy kromě vlastního záření také odráží světlo, které k nim přichází odjinud

5. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Hvězdy kromě vlastního záření také odráží světlo, které k nim přichází odjinudVědcům z UNSW Sydney and Western Sydney University se podařilo prokázat, že hvězdy nejen světlo vyzařují, ale také odráží. Poznat je to u binárních hvězd, které kolem sebe vzájemně obíhají v těsné blízkosti. Tento objev vědcům umožní relativně jednoduše detekovat existenci druhé hvězdy v blízkosti pozorovaného objektu, ale také prozradí více o hvězdě samotné. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature Astronomy.

celý článek

Vědci objevili dosud nejtěsnější pár mladých hvězd

12. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci objevili dosud nejtěsnější pár mladých hvězdMezinárodnímu týmu astronomů se podařilo identifikovat binární hvězdu PDS 27, jejíž dvě složky se nacházejí pouhých 30 AU od sebe (podobná vzdálenost jako Slunce-Neptun). Jde o doposud nejbližší pozorovaný pár masivních hvězd, které jsou zatím ve fázi formování. Jejich studiem chtějí vědci ověřit některé teorie o formování masivních hvězd. Ke svému objevu použili instrument PIONIER na Very Large Telescope Interferometer, což je soustava čtyř velkých teleskopů v Čile vytvářející společně virtuální teleskop se zrcadlem o průměru 130 metrů.

celý článek

První kandidát na exoplanetu objevený teleskopem Kepler byl potvrzen 10 let po objevení

7. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

První kandidát na exoplanetu objevený teleskopem Kepler byl potvrzen 10 let po objeveníVesmírný teleskop Kepler už několik měsíců nefunguje, přesto jím nasbíraná vědecká data dále slouží k objevení nových exoplanet. Nebo potvrzení těch, které byly považovány za odchylky v datech. Podle nové studie je první kandidát na exoplanetu objevený tímto teleskopem (KOI 4.01) skutečně planetou, i když byl původně považován za tzv. false positive, tedy falešnou indikaci. Nové závěry vychází z nové analýzy starých dat a jsou potvrzena novými pozorováními.

celý článek

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulosti

1. 2. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulostiPředpokládá se, že Mléčná dráha v minulosti zažívala období intenzivního zrodu nových hvězd. Postupně však došlo k relativnímu uklidnění a nové hvězdy dnes vznikají ve výrazně menší míře než předtím. To zřejmě neplatí pro dvě menší galaxie, které Mléčnou dráhu obíhají - Velký a Malý Magellanův Mrak. Podle nové studie se v těchto galaxiích v minulosti příliš mnoho nových hvězd nerodilo, interakce s Mléčnou drahnou a mezi oblaky vzájemně v posledních 2 miliardách let však vedla k nárůstu vzniku nových hvězd.

celý článek

Nedaleký hvězdný systém by mohl v brzké explozi doprovázet první záblesk gama záření v Mléčné dráze

21. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nedaleký hvězdný systém by mohl v brzké explozi doprovázet první záblesk gama záření v Mléčné drázeVědci loni s pomocí teleskopu VLT objevili trojhvězdu s masivními a velmi aktivními hvězdami krátce před explozí supernovy. Nachází se relativně blízko a mohlo by v budoucnu jít o první detekovaný zdroj gama záření v naší vlastní galaxii. Hvězdný systém s oficiálním označením 2XMM J160050.7-514245 dostal neoficiální jméno Apep a nachází se asi 8 tisíc světelných let daleko.

celý článek

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesu

13. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesuAnalýzou zářivosti a barvy blízkých bílých trpaslíků se astronomům z University of Warwick podařilo nalézt první přímou evidenci o krystalizaci bílých trpaslíků. Podle studie, kterou publikovali ve vědeckém magazínu Nature, je hvězdná obloha doslova posetá těmito drobnými objekty, které mají pevnou strukturu podobně jako planety. Pozorovaný efekt byl předpovězen už před 50 lety, teprve data z observatoře Gaia však umožnila získat dostatek informací pro ověření této hypotézy.

celý článek

Astronomové detekovali nový zdroj vysokoenergetického záření z blízkosti supernovy

8. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové detekovali nový zdroj vysokoenergetického záření z blízkosti supernovyPozůstatek supernovy G24.7+0.6 se nachází ve vzdálenosti 16 300 světelných let. Za pomoci teleskopů MAGIC a Fermi se nyní vědcům podařilo identifikovat nový zdroj vysokoenergetického gama záření v její bezprostřední blízkosti. Nové informace Astronomům prozrazují více o supernově, která nastala před více než 9 tisíci lety (plus oněch 16 tisíc let, po které k nám světlo z tohoto objektu putuje).

celý článek