Z masivní hvězdy Rho Ophiuchi A vychází rentgenové záblesky, i když by měla být stabilní

02. 03. 2018
Hvězdy XMM-Newton VLT

Masivní hvězdy by neměly vytvářet intenzivní rentgenové erupce, alespoň doposud nebyly pozorovány u hvězd nad 8 hmotností Slunce. Přesně takovou hvězdu se ale podařilo najít v oblaku Rho Ophiuchi ve vzdálenosti 350 světelných let. Vědci zatím přesně neví, jaké procesy se ukrývají za rentgenovými záblesky z takto masivní hvězdy. Zjistili však, že má nezvykle silné magnetické pole.

Hvězda Rho Ophiuchi A

Hvězda Rho Ophiuchi A - Rentgenové emise hvězdy hvězdy Rho Ophiuchi A pořízené rentgenovým teleskopem XMM-Newton z roku 2016.



První erupce na hvězdě Rho Ophiuchi A byla zaznamenána už v roce 2014 evropským rentgenovým teleskopem XMM-Newton. V následujících letech byly zachyceny další záblesky, potvrzující, že nejde o ojedinělou událost u této hvězdy. Perioda s jakou se záblesky objevují je stejná jako doba rotace hvězdy kolem vlastní osy, zdá se tedy, že objekt, který rentgenové záření vydává, se nachází na povrchu hvězdy.

Z pozorování teleskopem VLT (Very Large Telescope) vědci zjistili, že v místě odkud vycházejí záblesky je silné lokalizované magnetické pole. Podle vedoucího studie Ignazia Pillitteriho jde o něco podobného slunečním skvrnám, ale výrazně většího a stabilnějšího. V těchto místech je magnetické pole až 500x silnější než jaké má Slunce. To by mohlo způsobit pozorované rentgenové záření, vědci si však nejsou jisti, jak by takové magnetické pole vzniklo a bylo udržováno. 

Pozorované rentgenové záření by také mohlo být vysvětleno doposud neznámou hvězdou, která by Rho Ophiuchi A obíhala a byla aktivní v rentgenovém spektru. To však odporuje tomu, co astronomové zjistili pozorováním teleskopem VLT. Podle všeho tak půjde o projev struktury magnetického pole hvězdy.

Jde zatím o jedinou detekovanou masivní hvězdu, která má silné lokalizované magnetické pole a emituje rentgenové záření. Vědci se nyní chtějí zaměřit na nalezení dalších podobných exemplářů.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Hvězdy

Astronomové změřili kosmické záření v sousedních galaxiích a určili jak často se v nich rodí hvězdy

07. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové změřili kosmické záření v sousedních galaxiích a určili jak často se v nich rodí hvězdyPomocí nedávno upgradovaného radioteleskopu Murchison Widefield Array (MWA) v západní Austrálii vědci prozkoumali kosmické záření v sousedních galaxiích Malý a Velký Magellanův oblak. Megallanovy oblaky jsou menší galaxie, které obíhají kolem Mléčné dráhy ve vzdálenosti zhruba 200 tisíc světelných let. Díky detekci kosmického záření v těchto galaxiích dokázali vědci odhadnout s jakou mírou se v nich rodí nové hvězdy.

celý článek

Astronomové našli pouze 10 tisíc let starou hvězdu s protoplanetárním diskem

06. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli pouze 10 tisíc let starou hvězdu s protoplanetárním diskemMezinárodní tým astronomů vedený Chin-Fei Leem objevil malý relativně disk zformovaný kolem velmi mladé protohvězdy HH 211. Ke svému objevu použili submilimetrovou radiovou observatoř ALMA v Čile složenou z více než šedesátky radioteleskopů. Jde o doposud nejmladší hvězdu, kolem které lze pozorovat disk plynů a prachu, ze kterého by postupně měly vzniknout nové planety. Objev vědcům pomůže v určení doby, kdy se kolem hvězd začínají rodit planety.

celý článek

Vědci našli ve starých měřeních evidenci pro první pozorovaný extrasolární výron koronální hmoty

13. 08. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědci našli ve starých měřeních evidenci pro první pozorovaný extrasolární výron koronální hmotyTým vědců vedený Costanzou Argiroffim našel první evidenci o výronu koronální hmoty (coronal mass ejection, CME) u jiné hvězdy než u Slunce. Našli jej v deset let starých datech rentgenového teleskopu Chandra u hvězdy HR 9024, která je asi 3x větší než Slunce a nachází se 450 světelných let daleko. Jedná se o událost, při které hvězda vychrlí ze své korony oblak plazmy a nabitých částic do svého okolí.

celý článek

Astronomové určili díky novým datům z mise Gaia velikost a stáří Polárky

02. 08. 2018 (novější než zobrazený článek)

Polárka je hvězda, která se nachází nad severním pólem, zdánlivě tedy stojí na hvězdné obloze a mohla tak být odedávna používána k určení severu. Doposud však neměla přesně určenou vzdálenost, což komplikovalo určení jejích dalších charakteristik. Vědci z Villanova University společně s astronomem Petrem Harmancem z Karlovy univerzity nyní využili data z mise Gaia, aby vlastnosti Polárky upřesnili.

celý článek

Astronomové zachytili formaci planety v protoplanetárním disku kolem vzdálené hvězdy

08. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové zachytili formaci planety v protoplanetárním disku kolem vzdálené hvězdyInstrument SPHERE instalovaný na teleskopu VLT vyfotil vzdálenou exoplanetu ve stádiu jejího formování v disku plynů a prachu, který obklopuje mlhavou hvězdu PDS 70. Jde o první potvrzený planetární objekt zachycený při svém zrodu v protoplanetárním disku obklopujícím mladou hvězdu. Doposud teleskopy pozorovaly pouze mezery v protoplanetárních discích, nebo už hotové planety.

celý článek

Až třetina hmoty ve vesmíru se doposud ukrývala, měla by se nacházet v mezigalaktickém prostoru

25. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Až třetina hmoty ve vesmíru se doposud ukrývala, měla by se nacházet v mezigalaktickém prostoruVesmír se podle pozorování astronomů skládá z temné energie (68 %), temné hmoty (27 %) a běžné (baryonické) hmoty (5 %). Při studiu počátků vesmíru však vědci odhadli množství vytvořené běžné hmoty ve velkém třesku o celou třetinu větší, než kolik dokáží astronomové pozorovat dnešními teleskopy. Podle nové studie se chybějící hmota z počátku vesmíru nachází v mezihvězdném prostoru v řídkých oblacích plynů. Nejde však o temnou hmotu, která je pravděpodobně tvořena zcela jinými, exotickými subatomárními částicemi, ale o hmotu běžnou, která je tvořena baryony, mezi které patří také protony a neutrony.

celý článek

Když hvězdu pohltí černá díra: první pozorování proudu materiálu vycházejícího z černé díry

15. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Když hvězdu pohltí černá díra: první pozorování proudu materiálu vycházejícího z černé díryPoprvé v historii se astronomům podařilo přímo zachytit formování a následnou expanzi proudu materiálu vycházejícího z černé díry (v angličtině astrophysical jet, nebo relativistic jet). K této události dochází, když se hvězda k černé díře příliš přiblíží a nedokáže uniknout její intenzivní gravitaci. Materiál z hvězdy vytvoří rychle rotující disk nad rovníkem černé díry a z jejích pólů vychází proud ionizovaného materiálu. Událost astronomové pozorovali prostřednictvím radioteleskopů a infračervených teleskopů v páru kolizních galaxií ARP 299 ve vzdálenosti 150 milionů světelných let.

celý článek