Podle nové teorie vznikl Měsíc dřív než Země a ze zcela nového planetárního objektu

1. 3. 2018
Měsíc Země

Nová teorie vysvětluje konkrétní charakteristiky Měsíce, na které jsou jiné přístupy krátké. Podle vědců z University of California Davis, a Harvard University vznikl Měsíc z objektu, který nazývají synestia, jde o oblak horkého materiálu, který vznikl po srážce Země s jinou planetou. Na rozdíl od doposud přijímané teorie však po srážce došlo k celkovému rozpadu Země, jejíž materiál vytvořil společně s materiálem kolidující planetky objekt tvaru donutu.

Synestia

Synestia - Po srážce Země s jinou planetou vznikl objekt zvaný synestia, který obsahoval materiál z obou těles. Z horkého materiálu následně vznikl Měsíc a potom i Země. Celý proces mohl podle počítačových simulací trvat méně než tisíc let.



Měsíc má skoro stejné chemické složení jako Země, jsou zde ale určité rozdíly - neobsahuje některé volatilní prvky, které jsou na Zemi běžné. Dosavadní teorie si s těmito rozdíly příliš nevěděly rady, vědci tak stále hledají tu pravou, která by vysvětlila veškeré pozorované charakteristiky našeho souputníka.

Nová teorie pracuje s novým objektem nazvaným synestia - ten obsahuje materiál jak ze Země, tak z planety, která se s ní srazila. Podle vědců však mohla synestia vzniknout i jiným způsobem, i když neuvádějí konkrétně jakým. Horký materiál o teplotách od 2 200 do 3 300 °C tvořený z roztavených a vypařených hornin rychle rotuje a vyzařuje velké množství tepla, jeho existence tak netrvá příliš dlouho, podle autorů studie by to mohlo jen pár stovek let. 

Synestia měla mít až desetinásobek poloměru dnešní Země a Měsíc tak vznikal přímo v ní (vzdálenost Měsíce od Země se neustále zvětšuje a vědci tak předpokládají, že při svém vzniku obíhal Zemi výrazně blíž než dnes). Na okraji oblaku synestie se materiál začal za pomoci gravitace srážet a vytvářet menší objekty, které daly postupně vzniknout protoměsíci. Mezitím se materiál v synestii dál ochlazuje a kondenzuje a uprostřed objektu pomalu vytváří novou planetu pokrytou horkou lávou. 

Po zhruba deseti letech od kolize se ochlazováním a gravitací smrskla synestia na úroveň oběžné dráhy, kde vznikal Měsíc, který se tak vynořuje z horkého oblaku jako samostatné těleso na oběžné dráze synestie. Formování Země v jejím centru však trvá dalších až tisíc let.

Tento model vysvětluje aktuálně známé chemické složení Měsíce, které je téměř stejné jako u Země, chybí mu však některé volatilní prvky jako je sodík, draslík nebo měď. Ty se lehce vypařují a v synestii byly jako plyny koncentrovány v materiálu, který dal při dalším ochlazování vzniknout Zemi. Měsíc tak vznikl ze zbylého materiálu, který je stejný jako ten, ze kterého vznikla naše planeta.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Měsíc

Izraelská společnost SpaceIL se po nezdaru lunární sondy Beresheet nevzdává - postaví novou

16. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

V uplynulém týdnu se první soukromá lunární sonda Beresheet pokusila o přistání na Měsíci - bohužel neúspěšně. To však neziskovou organizaci SpaceIL neodradilo, hodlá totiž postavit sondu znovu a poučit se z předchozích. Zprávu o výrobě druhého přistávacího modulu zveřejnil Morris Kahn, miliardář a filantropista, který je prezidentem SpaceIL a financoval zhruba 40 % nákladů na výrobu a vývoj první sondy.

Nárazy meteoritů do povrchu Měsíce dostávají do jeho řídké atmosféry vodní výpary

16. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nárazy meteoritů do povrchu Měsíce dostávají do jeho řídké atmosféry vodní výparyVědci zjistili, že s nárazy meteoritů do povrchu Měsíce dochází k uvolnění vodních par do jeho velmi tenké atmosféry. Podobné výsledky měly také už dřívější počítačové simulace, chyběla však empirická data. Ta vědci našli u už neaktivní sondy LADEE, která v roce 2014 plánovaně narazila do odvrácené strany Měsíce, předtím však zkoumala měsíční atmosféru a prach. Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Geosciences.

celý článek

První soukromá sonda k Měsíci byla zničena při pokusu o přistání

11. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

První soukromá sonda k Měsíci byla zničena při pokusu o přistáníBěhem přistání se nejprve objevily problémy s telemetrií a později také s hlavním motorem, který měl zajistit hladké dosednutí sondy na povrch Měsíce. Později byla na krátkou dobu komunikace se sondou obnovena, už se však řítila příliš vysokou rychlostí k Měsíci. Sonda Beresheet nakonec zřejmě narazila do měsíčního povrchu velkou rychlostí a byla zničena.

Izraelská sonda Beresheet vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce

5. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Izraelská sonda Beresheet vstoupila na oběžnou dráhu MěsíceŠestiminutový zážeh hlavního motoru umožnil sondě Beresheet vstoupit na eliptickou oběžnou dráhu Měsíce a přiblížil ji k přistání plánovanému na 11 dubna. Na aktuální oběžné dráze se sonda přiblíží Měsíci na 500 kilometrů a vzdálí na 10 tisíc kilometrů. První izraelskou a také první soukromou sondu k Měsíci vynesla 21. února do vesmíru raketa Falcon 9.

celý článek

NASA chce mít na Měsíci rover do roku 2023, astronauty 5 let poté

22. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA chce mít na Měsíci rover do roku 2023, astronauty 5 let potéAmerická vesmírná agentura se chce vrátit na Měsíc, a to brzy a ve velkém stylu. Ještě letos by se mohly uskutečnit první pokusy dostat na povrch Měsíce vědecké přístroje na palubě soukromých sond. Do čtyř let by pak měl být na Měsíci rover. A do roku 2028 by na něm měla přistát první lidská posádka od misí Apollo. Nový americký lunární rover by mohl mít kolem půl tuny a jeho úkolem by bylo zkoumání povrchu a hledání vody. Jeho cílem má být některý z pólů Měsíce, kde vědci předpokládají největší množství vody.

celý článek

Rakety Delta nebo Falcon by mohly vynést Orion na oběžnou dráhu, ale pouze jednou

16. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rakety Delta nebo Falcon by mohly vynést Orion na oběžnou dráhu, ale pouze jednouNASA zvažuje zapojení některé z komerčních raket do mise EM-1, během které má vesmírná loď Orion příští rok poprvé obletět Měsíc. Původní plány počítaly s tím, že už bude k dispozici raketa SLS, kterou pro NASA vyvíjí Boeing, její vývoj se ale neustále zpožďuje. Rozhodnutí zjistit, zda je vůbec možné vynést Orion na oběžnou dráhu a následně jej vyslat k Měsíci pomocí komerčních raket, přichází v době, kdy NASA nemá v rozpočtu dostatek prostředků pro vývoj pokročilé verze rakety SLS a naopak má za úkol, co nejrychleji dopravit astronauty na povrch Měsíce.

celý článek

Japonsko chce mít v roce 2029 na Měsíci rover pro astronauty, vyrobí ho Toyota

12. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Japonsko chce mít v roce 2029 na Měsíci rover pro astronauty, vyrobí ho ToyotaJaponská vesmírná agentura JAXA dnes oznámila, že se domluvila se společností Toyota na vývoji nového lunárního roveru pro astronauty. Nepůjde tedy o malé automatické rovery, které známe z Marsu ale řiditelné vozidlo s prostorem pro posádku. Rover má na Měsíci přistát za deset let a umožnit cestování dvojici astronautů až do vzdálenosti 10 tisíc kilometrů. Posádka běžce mít k dispozici až 13 metrů krychlových prostoru a bude se ve vozidle moci pohybovat bez skafandru.

celý článek