Podle nové teorie vznikl Měsíc dřív než Země a ze zcela nového planetárního objektu

01. 03. 2018
Měsíc Země

Nová teorie vysvětluje konkrétní charakteristiky Měsíce, na které jsou jiné přístupy krátké. Podle vědců z University of California Davis, a Harvard University vznikl Měsíc z objektu, který nazývají synestia, jde o oblak horkého materiálu, který vznikl po srážce Země s jinou planetou. Na rozdíl od doposud přijímané teorie však po srážce došlo k celkovému rozpadu Země, jejíž materiál vytvořil společně s materiálem kolidující planetky objekt tvaru donutu.

Synestia

Synestia - Po srážce Země s jinou planetou vznikl objekt zvaný synestia, který obsahoval materiál z obou těles. Z horkého materiálu následně vznikl Měsíc a potom i Země. Celý proces mohl podle počítačových simulací trvat méně než tisíc let.



Měsíc má skoro stejné chemické složení jako Země, jsou zde ale určité rozdíly - neobsahuje některé volatilní prvky, které jsou na Zemi běžné. Dosavadní teorie si s těmito rozdíly příliš nevěděly rady, vědci tak stále hledají tu pravou, která by vysvětlila veškeré pozorované charakteristiky našeho souputníka.

Nová teorie pracuje s novým objektem nazvaným synestia - ten obsahuje materiál jak ze Země, tak z planety, která se s ní srazila. Podle vědců však mohla synestia vzniknout i jiným způsobem, i když neuvádějí konkrétně jakým. Horký materiál o teplotách od 2 200 do 3 300 °C tvořený z roztavených a vypařených hornin rychle rotuje a vyzařuje velké množství tepla, jeho existence tak netrvá příliš dlouho, podle autorů studie by to mohlo jen pár stovek let. 

Synestia měla mít až desetinásobek poloměru dnešní Země a Měsíc tak vznikal přímo v ní (vzdálenost Měsíce od Země se neustále zvětšuje a vědci tak předpokládají, že při svém vzniku obíhal Zemi výrazně blíž než dnes). Na okraji oblaku synestie se materiál začal za pomoci gravitace srážet a vytvářet menší objekty, které daly postupně vzniknout protoměsíci. Mezitím se materiál v synestii dál ochlazuje a kondenzuje a uprostřed objektu pomalu vytváří novou planetu pokrytou horkou lávou. 

Po zhruba deseti letech od kolize se ochlazováním a gravitací smrskla synestia na úroveň oběžné dráhy, kde vznikal Měsíc, který se tak vynořuje z horkého oblaku jako samostatné těleso na oběžné dráze synestie. Formování Země v jejím centru však trvá dalších až tisíc let.

Tento model vysvětluje aktuálně známé chemické složení Měsíce, které je téměř stejné jako u Země, chybí mu však některé volatilní prvky jako je sodík, draslík nebo měď. Ty se lehce vypařují a v synestii byly jako plyny koncentrovány v materiálu, který dal při dalším ochlazování vzniknout Zemi. Měsíc tak vznikl ze zbylého materiálu, který je stejný jako ten, ze kterého vznikla naše planeta.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Měsíc

Izraelská lunární sonda Beresheet se vydala na cestu k Měsíci

22. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

Izraelská lunární sonda Beresheet se vydala na cestu k MěsíciRaketa Falcon 9 dnes v noci úspěšně vynesla na oběžnou dráhu první izraelskou sondu k Měsíci. Přistávací modul Beresheet se nyní vydá na sedmitýdenni cestu k Měsíci, během které využije gravitace Země. Pokud se přistání podaří, stane se Izrael čtvrtou zemí, které se na Měsíci povedlo přistát.

Čínská lunární sonda naměřila během měsíční noci chladnější teploty než mise Apollo

02. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská lunární sonda naměřila během měsíční noci chladnější teploty než mise ApolloKoncem ledna se čínská sonda Chang´e 4 probudila z noční hibernace a poslala na Zemi data, která během ní nasbírala. I když sonda šetřila energií, protože během třináctidenní noci nemohla dobíjet své baterie, měřila během noci teplotu, která spadla až k -190 °C. Nejnižší teplota naměřená během misí Apollo byla -173 °C, astronauti během těchto misí však přistávali výrazně blíže rovníku. Naopak data z mise LRO naznačují, že v některých místech na severním pólu Měsíce by mohly teploty spadnout až k -247 °C.

Podle nové studie dopadá na Měsíc i Zemi větší množství planetek než před 300 miliony lety

28. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů publikoval studii v magazínu Science, ve které tvrdí, že počet dopadů meteoritů na povrch Měsíce byl v posledních 300 letech dva- až třikrát vyšší než v období předtím. Znamená to, že Měsíc společně se Zemí prožívaly dříve relativně klidnější období, než ve kterém žijeme dnes. Doposud se uvažovalo, že za relativně nízkým počtem kráterů starších než 300 let stojí fakt, že byly geologickými procesy eliminovány, je však možné, že v tomto období prostě nevznikaly tak často jako později.

celý článek

Evropská vesmírná agentura zvažuje misi na Měsíc, sonda by zkoušela těžit vodu

23. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Evropská vesmírná agentura zvažuje misi na Měsíc, sonda by zkoušela těžit voduDo roku 2025 by mohla proběhnout mise, jejímž úkolem by byla těžba vody a kyslíku z měsíčního regolitu. Proveditelnost mise pro ESA nyní zkoumá francouzská společnost ArianeGroup, která mimo jiné také vyvíjí novou evropskou raketu Ariane 6.

celý článek

Poprvé v historii se podařilo vypěstovat živé organismy na Měsíci

17. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Poprvé v historii se podařilo vypěstovat živé organismy na MěsíciZačátkem týdne oznámila čínská vesmírná agentura, že se začátkem ledna podařilo vyklíčit semínka bavlny, která ve speciálním uzavřeném kontejneru dopravila na povrch Měsíce sonda Change 4. Dnes bylo oznámeno, že experiment byl po devíti dnech vědci ukončen pro nekontrolovatelnou teplotu v uzavřené biosféře. Mladé rostlinky bavlny jsou tedy zřejmě již mrtvé po tom, co uhynuly zimou, přesto je experiment považován čínskými vědci za úspěch.

celý článek

Čínská sonda Chang´e 4 vypustila na povrch Měsíce rover Yutu 2

04. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská sonda Chang´e 4 vypustila na povrch Měsíce rover Yutu 2V noci na 3 ledna přistála čínská sonda Chang´e 4 jako historicky první na odvrácené straně Měsíce. Nešlo o lehký úkol, protože z odvrácené strany nelze navázat přímé spojení se Zemí, Čínská vesmírná agentura CNSA proto už v květnu 2018 vyslala do vesmíru komunikační družici Queqiao, která na vzdálenou stranu Měsíce vidí z Lagrangeova bodu L2. Den po přistání vyjel z přistávacího modulu na povrch Měsíce také rover pojmenovaný Yutu 2 (rover s označením Yutu byl součástí předchozí mise Chang´e 3).

celý článek

Rok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i další

02. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i dalšíNa začátku nového roku se hned tři země pokusí přistát na Měsíci. Čínská sonda Chang´e 4 už je na cestě a přistát by měla už 3. ledna. V prvních měsících roku do vesmíru odletí také izraelský přistávací modul Beresheet, přistát na Měsíci by měl někdy v březnu. Do třetice je na 30. ledna plánován také start indické mise Chandrayaan-2, která by následně měla vyslat robotický rover k jižnímu pólu Měsíce. Na Měsíc se v dohledné době hodlají vrátit také USA, avšak půjde o zcela jiný druh misí, než automatické rovery.

celý článek