Podivný pár hvězd: červený obr krmí materiálem malou neutronovou hvězdu

07. 03. 2018
Neutronové hvězdy XMM-Newton NuSTAR Hvězdy

V srpnu loňského roku zachytila evropská observatoř Integral záblesk rentgenového záření přicházející z blízkosti centra Mléčné dráhy. Následná pozorování objevila malou neutronovou hvězdu IGR J17329-2731, která pravděpodobně právě pohltila materiál z druhé hvězdy, která s ní tvoří binární pár. Druhá hvězda se nachází ve fázi červeného obra, kdy dochází k nafukování hvězdy a odhazování materiálu z horních vrstev do okolí. Právě tento materiál byl pohlcen blízkou neutronovou hvězdou a vyvolal rentgenový záblesk.

Hvězdy, vznik a zánik

Hvězdy, vznik a zánik - Vývoj hvězdných objektů v závislosti na jejich velikosti.



Následná pozorování teleskopy XMM-Newton, NuSTAR a dalšími ukázala, že nalezená neutronová hvězda rotuje velmi pomalu - otočí se jednou za dvě hodiny. To je pro neutronové hvězdy skutečně pomalá rotace, některé se totiž kolem své osy otočí dokonce několikrát za sekundu. Pozorování také odhalila silné magnetické pole této hvězdy, což by podle astronomů mohlo indikovat, že není příliš stará.

Co však vědce nenechává spát, je vznik tohoto páru hvězd. Neutronové hvězdy vznikají ve velkých explozích supernov, která by jistě blízkou hvězdu zničila. Neutronová hvězda tedy pravděpodobně vznikla jiným způsobem - kolapsem bílého trpaslíka. To by znamenalo, že bílý trpaslík, což je finální fáze existence méně masivních hvězd, nasával materiál ze sousední hvězdy dokud nepřekročil určitý limit, při kterém zkolaboval do neutronové hvězdy.

Symbiotický rentgenový pár hvězd

Dvojice zkoumaných hvězd se nachází ve vzdálenosti asi 8 800 světelných let a vědci ji označují za symbiotický rentgenový pár (symbiotic X-ray binary). Vzhledem k tomu, že podobné záblesky z tohoto místa nebyly za posledních 15 let evidovány, a od objevu v polovině loňského roku jsou víceméně konzistentní, vědci usuzují, že mohlo jít o první takový záblesk a "probuzení" neutronové hvězdy z klidového stavu do aktivního. To potvrzuje i pozorování jiných podobných párů (kterých však zatím nebylo objeveno víc než 10), u kterých jsou rentgenové záblesky do určité míry pravidelné.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Neutronové hvězdy

Kolize dvou neutronových hvězd zrodila doposud nejmenší známou černou díru

05. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Kolize dvou neutronových hvězd zrodila doposud nejmenší známou černou díruPři jedné ze 4 detekcí gravitačních vln (GW170817) v loňském roce se podařilo zachytit také elektromagnetické záření. Vědci se proto domnívají, že nešlo o kolizi černých děr jako v ostatních případech, protože by záření bylo pohlceno jejich silnou gravitací. Místo toho by mělo jít o kolizi dvou neutronových hvězd, které zřejmě daly vzniknout černé díře - doposud nejmenší známé - o hmotnosti kolem 2,7 slunečních mas. Takové jsou závěry studie publikované v magazínu Astrophysical Journal Letters.

celý článek

Astronomové objevili druhou nejmasivnější neutronovou hvězdu

31. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili druhou nejmasivnější neutronovou hvězduAstronomové z Universitat Politècnica de Catalunya a Canary Islands Institute of Astrophysics identifikovali jednu z největších neutronových hvězd, má hmotnost 2,3 slunečních mas. Ve vesmírném měřítku se to může zdát málo, neutronové hvězdy však zřídkakdy dosahují větší hmotnosti než dvojnásobku té jakou má Slunce. Jde zatím o druhou nejmasivnější známou neutronovou hvězdu, ta nejhmotnější má 2,4 slunečních mas a byla objevena v roce 2011.

celý článek

První neutronová hvězda bez magnetického pole mimo Mléčnou dráhu

26. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

První neutronová hvězda bez magnetického pole mimo Mléčnou dráhuZa použití rentgenového vesmírného teleskopu Chandra a velkého pozemního teleskopu VLT v Čile se vědcům podařilo objevit osamocenou neutronovou hvězdu se slabým magnetickým polem, první mimo Mléčnou dráhu. Nachází se v Malém Magellanově oblaku, což je sousední galaxie, která obíhá Mléčnou dráhu ve vzdálenosti asi 200 tisíc světelných let.

celý článek

Obálka plynů kolem hnědého trpaslíka umožňuje pozorovat blízký pulzar v nevídaném detailu

25. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Tým astronomů vedený Robertem Mainem z University of Toronto pozoroval prostřednictvím radioteleskopu Arecibo asi 6 500 světelných let vzdálený pulzar v nevídaném detailu. Umožnila to obálka plynů, která obklopuje jeho sesterskou hvězdu, nebo spíš subhvězdu - jde o malého hnědého trpaslíka. Obálka plynů působí jako lupa, která zvětšuje objekt za ní, v tomto případě rychle rotující neutronovou hvězdu. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature.

celý článek

Rekordně rychlý pulzar pohlcuje hmotu z bílého trpaslíka, kterého oběhne každých 38 minut

12. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Rekordně rychlý pulzar pohlcuje hmotu z bílého trpaslíka, kterého oběhne každých 38 minutVědci analyzující první data z teleskopu NICER (Neutron star Interior Composition Explorer) umístěného na ISS objevili dvě hvězdy, které kolem sebe rotují každých 38 minut. Jedna z hvězd systému označovaného jako IGR J17062–6143 (nebo také J17062) je pravděpodobně neutronová hvězda nebo jiný druh extrémně husté, rychle rotující hvězdy. Jde o nejrychleji rotující známý pár hvězd, který obsahuje nasávající milisekundový rentgenový pulzar (accreting millisecond X-ray pulsar, AMXP).

celý článek

Autonomní navigace, která se orientuje pomocí pulzarů, poletí na malé sondě k Měsíci

06. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Autonomní navigace, která se orientuje pomocí pulzarů, poletí na malé sondě k MěsíciPo úspěšném vyzkoušení autonomní rentgenové navigace (XNAV) na ISS v rámci experimentu SEXTANT v loňském roce nyní NASA plánuje využití této technologie. První možností zřejmě bude jedna z malých misí k Měsíci, v budoucnosti by pak mohly rentgenové teleskopy určovat pozici i vesmírných lodí s lidskou posádkou.

celý článek

V místě loňské detekce gravitačních vln něco stále silněji září, astrofyzikové zatím neví, co by to mohlo být

21. 01. 2018

V místě loňské detekce gravitačních vln něco stále silněji září, astrofyzikové zatím neví, co by to mohlo býtV místě, kde byla loni pomocí gravitačních vln historicky poprvé detekována kolize neutronových hvězd, zesiluje intenzita záření v rentgenových i radiových vlnových délkách. Takové chování astrofyzikové neočekávali - předpoklad byl, že emise budou postupně klesat. I když podobné události po určitou dobu svou záři zesilují, po krátké době začnou pohasínat. Nová pozorování pochází z vesmírného rentgenového teleskopu Chandra, který se po několika měsících k místu zaměřil znovu v prosinci.

celý článek