Vědci našli bubliny po kyslíku vytvořeném bakteriemi zakonzervované po více než miliardu let

06. 03. 2018
Život Biologie Země

V centrální Indii se geologům podařilo objevit fosilizované bubliny po kyslíku, které jsou pozůstatkem mikrobiálního života před 1,6 miliardami let. Některé z dávných forem života na Zemi byly cyanobakterie, které žily na dně mělkých moří a vyráběly kyslík fotosyntézou. V některých případech došlo k fosilizaci těchto bublinek pokrytých usazeninami a dnes slouží ke zkoumání tehdejšího života a jeho vlivu na vývoj biosféry naší planety.

Fosilizované bubliny

Fosilizované bubliny - Bubliny pocházející z období před 1,6 miliardami let nalezené v centrální Indii.



Nálezy pochází z centrální Indie z oblasti Vindhyan a Aravalli, které se kdysi nacházely na dně mělkého moře. Na tomto místě pracoval tým vědců z University of Southern Denmark, Swedish Museum of Natural History a Stockholm University vedený doktorkou Therese Sallstedtovou.

Tyto bakterie mohly být jedněmi z prvních známek života na Zemi a přispívali k přetvoření naší planety do stavu, který známe z dnešního dne. Bakterie využívaly sluneční světlo a pomocí fotosyntézy vytvářeli energii pro své přežití, kyslík byl, podobně jako u dnešních rostlin, vedlejším produktem tohoto procesu. Hromadění kyslíku v atmosféře následně umožnilo rozvoj dalších forem života na naší planetě.

Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Geobiology.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Život

Podle nové studie dopadá na Měsíc i Zemi větší množství planetek než před 300 miliony lety

28. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů publikoval studii v magazínu Science, ve které tvrdí, že počet dopadů meteoritů na povrch Měsíce byl v posledních 300 letech dva- až třikrát vyšší než v období předtím. Znamená to, že Měsíc společně se Zemí prožívaly dříve relativně klidnější období, než ve kterém žijeme dnes. Doposud se uvažovalo, že za relativně nízkým počtem kráterů starších než 300 let stojí fakt, že byly geologickými procesy eliminovány, je však možné, že v tomto období prostě nevznikaly tak často jako později.

celý článek

Vědci vypěstovali rostliny s vylepšenou fotosyntézou, rostou rychleji a vytváří o 40 % víc biomasy

07. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rostliny přeměňují sluneční světlo na energii prostřednictvím chemické reakce známé jako fotosyntéza. Nicméně tento proces probíhá v rostlinách neefektivně díky podprocesu označovanému jako fotorespirace, kdy rostlina zamění atomy kyslíku a oxidu uhličitého. Vědcům z University of Illinois a U.S. Department of Agriculture Agricultural Research Service se však nyní podařilo vypěstovat rostliny, které tuto neefektivní metodu obcházejí a díky tomu mohou věnovat ušetřenou energii do svého vlastního růstu. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v magazínu Science.

celý článek

Poprvé na videu: bakterie vysává část DNA z jiné, aby obohatila své vlastní geny

05. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Poprvé na videu: bakterie vysává část DNA z jiné, aby obohatila své vlastní genyBakterie jsou známé svým urychleným vývojem, proto jsou také často předmětem vědeckých experimentů, které sledují vývoj organismů napříč generacemi. Vědcům se při jednom z takových experimentů podařilo poprvé zachytit jak jedna z bakterií vysává DNA z jiné. Prostřednictvím tohoto procesu dochází k tzv. horizontálnímu přenosu genů, který například umožňuje přenášení odolnosti bakterií vůči antibiotikům.

celý článek

Nejstarší zvířecí fosilie je stará 650 milionů let, pochází z mořské houby

18. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědci z University of California, Riverside publikovali studii popisující objev fosilie mořské houby, která je stará kolem 650 milionů let. To z ní činí nejstarší zvířecí fosilii na planetě a z mořských hub jedny z prvních živočichů. Zhruba o 100 milionů let později zažila Země období kambriku, kdy se v oceánech i na povrchu prohánělo množství živočišných druhů, do té doby však na Zemi vládly rostliny.

celý článek

Okyselení oceánů brzy dosáhne nejvyšších hodnot za posledních 14 milionů let

27. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Okyselení oceánů brzy dosáhne nejvyšších hodnot za posledních 14 milionů letNový výzkum na Cardiff University varuje, že pokud se nezmění přístup s vypouštěním oxidu uhličitého do atmosféry, bude nadále docházet ke snižování pH vody v oceánech. Oceány podle vědců od začátku průmyslové revoluce pohltily neuvěřitelných 525 miliard tun oxidu uhličitého, což zvyšuje jejich okyselení a ohrožuje některé rostlinné i živočišné druhy. Data vědci získali analýzou fosílií mořských živočichů a jejich mušlí, ve kterých jsou uložena data o kyselosti tehdejšího prostředí.

celý článek

Na Enceladu se nacházejí komplexní organické sloučeniny, o detekci života se ale stále ještě nejedná

29. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Na Enceladu se nacházejí komplexní organické sloučeniny, o detekci života se ale stále ještě nejednáMalý měsíc Enceladus obíhající planetu Saturn v sobě ukrývá podpovrchový oceán. Podle nově publikované studie v magazínu Nature voda v tomto oceánu obsahuje komplexní organické sloučeniny, které by mohly dokládat existenci podmínek vhodných pro vznik života. Nové závěry vycházejí ze starých dat posbíraných orbitální družicí Cassini, která obíhala Saturn a studovala kromě planety a jejích prstenců také její měsíce.

celý článek

Nová mapa ukazuje poslední pralesy v Evropě, je mezi nimi i osmnáct lokalit z České republiky

29. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Nová mapa ukazuje poslední pralesy v Evropě, je mezi nimi i osmnáct lokalit z České republikyMezinárodní tým vědců společně s národními institucemi vytvořil mapu území s posledními evropskými lokacemi, které nevykazují známky lidské činnosti a zachovávají původní, přirozený ráz lesa. Jedná se o seznam 262 pralesů (původních lesů) napříč evropským kontinentem z nichž 19 se nachází také v České republice. Výsledkem studie publikované v magazínu Diversity & Distributions je i závěr, že na našem kontinentu jsou tyto typy lokací výjimkou a i když jsou některé striktně chráněné, jsou mezi nimi i lokality, kde se běžně těží dřevo.

celý článek