Vědci našli bubliny po kyslíku vytvořeném bakteriemi zakonzervované po více než miliardu let

06. 03. 2018
Život Biologie Země

V centrální Indii se geologům podařilo objevit fosilizované bubliny po kyslíku, které jsou pozůstatkem mikrobiálního života před 1,6 miliardami let. Některé z dávných forem života na Zemi byly cyanobakterie, které žily na dně mělkých moří a vyráběly kyslík fotosyntézou. V některých případech došlo k fosilizaci těchto bublinek pokrytých usazeninami a dnes slouží ke zkoumání tehdejšího života a jeho vlivu na vývoj biosféry naší planety.

Fosilizované bubliny

Fosilizované bubliny - Bubliny pocházející z období před 1,6 miliardami let nalezené v centrální Indii.



Nálezy pochází z centrální Indie z oblasti Vindhyan a Aravalli, které se kdysi nacházely na dně mělkého moře. Na tomto místě pracoval tým vědců z University of Southern Denmark, Swedish Museum of Natural History a Stockholm University vedený doktorkou Therese Sallstedtovou.

Tyto bakterie mohly být jedněmi z prvních známek života na Zemi a přispívali k přetvoření naší planety do stavu, který známe z dnešního dne. Bakterie využívaly sluneční světlo a pomocí fotosyntézy vytvářeli energii pro své přežití, kyslík byl, podobně jako u dnešních rostlin, vedlejším produktem tohoto procesu. Hromadění kyslíku v atmosféře následně umožnilo rozvoj dalších forem života na naší planetě.

Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Geobiology.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Život

Nová mapa ukazuje poslední pralesy v Evropě, je mezi nimi i osmnáct lokalit z České republiky

29. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Nová mapa ukazuje poslední pralesy v Evropě, je mezi nimi i osmnáct lokalit z České republikyMezinárodní tým vědců společně s národními institucemi vytvořil mapu území s posledními evropskými lokacemi, které nevykazují známky lidské činnosti a zachovávají původní, přirozený ráz lesa. Jedná se o seznam 262 pralesů (původních lesů) napříč evropským kontinentem z nichž 19 se nachází také v České republice. Výsledkem studie publikované v magazínu Diversity & Distributions je i závěr, že na našem kontinentu jsou tyto typy lokací výjimkou a i když jsou některé striktně chráněné, jsou mezi nimi i lokality, kde se běžně těží dřevo.

celý článek

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovalo

21. 02. 2018

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovaloNová studie v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences USA přichází se závěrem, že první rostliny se na souši objevily už před 500 miliony lety, tedy o téměř 100 milionů let dříve, než předpokládaly dosavadní výzkumy. Celé dlouhé čtyři miliardy let, které tomuto momentu předcházely, byly na Zemi kontinenty bez života, který se soustředil pouze pod vodní hladinou.

celý článek

Nejstarší přímé důkazy o životě na Zemi pocházejí z doby před téměř 3,5 miliardami let

23. 12. 2017

Výzkumníci z univerzit v Kalifornii (UCLA) a Wisconsinu (University of Wisconsin-Madison) potvrdili stáří fosílií nalezených v Austrálii. Jsou staré 3,465 miliard let a jde o nejstarší přímé důkazy o životě na Zemi. Existují i starší známky života, v těchto případech se ale jedná o důkazy nepřímé, například sedimentární horniny potenciálně vytvořené živými organismy. Studie byla publikována v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences a hlavními autory jsou J. William Schopf a John W. Valley.

celý článek

Koloběh vody na Enceladu vyžaduje cirkulaci přes jádro a umožňuje existenci života

10. 11. 2017

Koloběh vody na Enceladu vyžaduje cirkulaci přes jádro a umožňuje existenci životaVědci už od roku 2005, kdy byly objeveny gejzíry na jižním pólu měsíce Enceladus, uvažují nad tím, co způsobuje zahřívání vody pod jeho ledovou slupkou. Většina vážných úvah pracuje s tím, že při oběhu kolem mateřské planety Saturn vzniká tření, které zahřívá nitro měsíce, které rozpouští vodu a vyvolává tlaky, za jejichž pomoci voda tryská ven. Podle nové studie ale tento mechanismus nestačí, nevydržel by víc než pár desítek milionů let. Aby mohly tyto procesy probíhat po delší dobu, Enceladus by mohl mít pórovité jádro obklopené podpovrchovým oceánem, teprve tehdy je možné tyto procesy udržet po miliardy let a umožnit rozvoj živých organismů.

celý článek

Vědci prokázali, že je matematicky nemožné zastavit stárnutí lidského těla

01. 11. 2017

Vědci na University of Arizona se podívali matematicky na problém stárnutí v mnohobuněčných organismech jako je člověk a výsledkem jejich bádání je jednoduchý závěr - stárnutí se nevyhneme. Našemu tělu se totiž při stárnutí dějí dvě věci - naše buňky buď zpomalují a přestávají fungovat (třeba když vlasové buňky přestanou vyrábět pigment a vlasy šednou), anebo naopak zrychlují svůj růst, což způsobuje rakovinu. Výsledky studie Intercellular Competition and Inevitability of Multicellular Aging jsou publikovány ve vědeckém časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences.

celý článek

Rusové údajně našli plankton žijící vně ISS, mohl se na oběžnou dráhu dostat vzdušnými proudy?

27. 08. 2014

Rusové údajně našli plankton žijící vně ISS, mohl se na oběžnou dráhu dostat vzdušnými proudy?Ruským astronautům se podařilo při odebírání vzorků z vnějšího pláště Mezinárodní vesmírné stanice identifikovat plankton, živé organismy, které ve vesmíru nemají co pohledávat. Nález, pokud by byl potvrzen, doslova převratný. Doposud neexistují žádné důkazy a samovolném pronikání živých organismů mimo zemskou atmosféru. Objev ale zatím potvrzený není, nevyšla žádná vědecká studie, NASA nemá žádné oficiální informace, a to, co se objevuje v médiích vychází z pouze omezených informací, které Rusové zveřejnili.

celý článek

Už za dva roky by podle NASA mohly na Měsíci vyrůst první rostliny dovezené ze Země

03. 12. 2013

Už za dva roky by podle NASA mohly na Měsíci vyrůst první rostliny dovezené ze ZeměVýzva je to veliká, na Měsíci nikdy nic nerostlo. Toto pusté místo by však už za dva roky mohlo být svědkem vyklíčení prvních semínek. Cílem je zajistit potraviny budoucím kolonizátorům naší jediné přirozené oběžnice. A jak se semínka na Měsíc dostanou? Nasednou na komerční let, kterých by do dvou let mohlo být hned několik, do finále totiž bude vstupovat soutěž společnosti Google, X-lunar prize.

celý článek