Magnetické Alfvénovy vlny by mohly stát za zahříváním atmosféry Slunce

10. 3. 2018
Slunce Magnetismus SDO

Vědci z Queen’s University Belfast vedli mezinárodní tým, kterému se podařilo vysvětlit, jakým způsobem mohou magnetické vlny zahřívat atmosféru naší hvězdy, a tím také pohánět sluneční větry. Už dlouho se předpokládalo, že tyto vlny by mohly hrát důležitou roli pro udržování extrémně vysokých teplot na Slunci, nikomu se však doposud nepodařilo tuto teorii prokázat. Výsledky nového výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature Physics.

Slunce

Slunce Snímek Slunce pořízený vesmírnou sondou Solar Dynamics Observatory (SDO).



Už v roce 1942 předpověděl švédský fyzik Hannes Alfvén existenci nového typu vlny způsobené působením magnetismu na plazma. V roce 1970 za to dostal Nobelovu cenu. Od té doby byly Alfvénovy vlny rozpoznávány u různých zdrojů: magnetická rezonance, nukleární reaktory, a také atmosféra Slunce.

Pro potřeby tohoto výzkumu využili vědci Dunn Solar Telescope v Novém Mexiku (USA) a výstupy z družice SDO (Solar Dynamics Observatory). Zaměřili se na nejsilnější magnetická pole, která se objevují ve slunečních skvrnách. 

Rozložením slunečního světla dokázali studovat chování některých chemických prvků, hlavně vápníku a železa. Jakmile byly tyto prvky identifikovány, objevily se před vědci intenzivní záblesky, které indikují konverzi energie do nárazových vln (podobně jako rána při překročení rychlosti zvuku letadlem). Tyto nárazové vlny potom prochází plazmatem a produkují extrémní teplo, které zahřívá sluneční atmosféru.

Posbíraná data byla následně ověřena v simulacích v superpočítačích, které potvrdily, že Alfvénovy vlny skutečně mohou zvyšovat teploty slunečního plazmatu výrazně nad teploty jejich okolí.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Slunce

Slunce je méně aktivní než ostatní podobné hvězdy, čeká nás zvýšení jeho aktivity?

10. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Slunce je méně aktivní než ostatní podobné hvězdy, čeká nás zvýšení jeho aktivity?Analýza 369 hvězd podobných Slunci ukazuje, že variace v záři naší hvězdy jsou výrazně slabé. Ke svému výzkumu vědci využili katalogu hvězd vytvořených vesmírnými teleskopy Kepler a Gaia, které mapují jejich záření a další charakteristiky od roku 2009. V daném období Slunce vykazovalo fluktuaci 0,07 %, zatímco ostatní srovnatelné hvězdy měly typicky fluktuaci pětinásobnou.

celý článek

NASA chce na oběžné dráze vytvořit teleskop ze šesti sond, budou zkoumat aktivitu na Slunci

31. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA chce na oběžné dráze vytvořit teleskop ze šesti sond, budou zkoumat aktivitu na SlunciNASA v pondělí oznámila, že se rozhodla financovat vývoj nové vesmírné mise SunRISE, která bude mít za úkol sledovat Slunce a jeho aktivitu. SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) se bude skládat z šestice malých sond, které společně vytvoří teleskop s průměrem 10 kilometrů. Start je nyní plánován nejdříve na rok 2023.

celý článek

Sluneční soustava mohla dostat svou dnešní konfiguraci planet krátce po svém vzniku

27. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sluneční soustava mohla dostat svou dnešní konfiguraci planet krátce po svém vznikuSluneční soustava vznikla z oblaku prachu, který zbyl v okolí Slunce po jeho vzniku před 4,6 miliardami let. Z tohoto oblaku se zrodily planety, jejich měsíce i další drobné objekty jako planetky a komety. Donedávna se předpokládalo, že aktuální rozložení planet a dalších objektů ve sluneční soustavě se ustálilo zhruba 700 milionů let po vzniku soustavy, podle nové studie to však mohlo být výrazně dříve.

celý článek

NASA ukončila provoz vesmírné sondy SORCE, která pozorovala sluneční záření

21. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA ukončila provoz vesmírné sondy SORCE, která pozorovala sluneční záření25. února NASA ukončila 17letý provoz vesmírné sondy SORCE (SOlar Radiation and Climate Experiment). Jejím úkolem bylo měřit množství energie ze Slunce, které vstupoval do zemské atmosféry. V misi SORCE pokračuje už dva roky zařízení TSIS-1 (Total and Spectral solar Irradiance Sensor) na ISS.

V pondělí brzy ráno vyletí do vesmíru sonda Solar Orbiter, která bude zkoumat póly Slunce

8. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

V pondělí brzy ráno vyletí do vesmíru sonda Solar Orbiter, která bude zkoumat póly SlunceStartovací okno pro raketu Atlas V s vesmírnou sondou Solar Orbiter se otevírá v pondělí v 5 hodin ráno.

Vědci poprvé pozorovali přenos energie z nitra Slunce do jeho korony

25. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci poprvé pozorovali přenos energie z nitra Slunce do jeho koronyVědcům se pomocí pozemního teleskopu Big Bear Solar Observatory podařilo detekovat útvary, které přenášejí energii z nitra Slunce do jeho horké atmosféry. I když vědci už dlouho tento proces předpokládali, teprve díky nové technologii se jim podařilo získat jasný důkaz.

celý článek

Malé zatmění: planeta Merkur dnes přejde před Sluncem, jev bude pozorovatelný i z České republiky

10. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vzácný jev, který nastává jen několikrát za století, začne v pondělí 11. listopadu kolem půl druhé odpoledne. Úkaz potrvá až do západu Slunce.