Magnetické Alfvénovy vlny by mohly stát za zahříváním atmosféry Slunce

10. 03. 2018
Slunce Magnetismus SDO

Vědci z Queen’s University Belfast vedli mezinárodní tým, kterému se podařilo vysvětlit, jakým způsobem mohou magnetické vlny zahřívat atmosféru naší hvězdy, a tím také pohánět sluneční větry. Už dlouho se předpokládalo, že tyto vlny by mohly hrát důležitou roli pro udržování extrémně vysokých teplot na Slunci, nikomu se však doposud nepodařilo tuto teorii prokázat. Výsledky nového výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature Physics.

Slunce

Slunce - Snímek Slunce pořízený vesmírnou sondou Solar Dynamics Observatory (SDO).



Už v roce 1942 předpověděl švédský fyzik Hannes Alfvén existenci nového typu vlny způsobené působením magnetismu na plazma. V roce 1970 za to dostal Nobelovu cenu. Od té doby byly Alfvénovy vlny rozpoznávány u různých zdrojů: magnetická rezonance, nukleární reaktory, a také atmosféra Slunce.

Pro potřeby tohoto výzkumu využili vědci Dunn Solar Telescope v Novém Mexiku (USA) a výstupy z družice SDO (Solar Dynamics Observatory). Zaměřili se na nejsilnější magnetická pole, která se objevují ve slunečních skvrnách. 

Rozložením slunečního světla dokázali studovat chování některých chemických prvků, hlavně vápníku a železa. Jakmile byly tyto prvky identifikovány, objevily se před vědci intenzivní záblesky, které indikují konverzi energie do nárazových vln (podobně jako rána při překročení rychlosti zvuku letadlem). Tyto nárazové vlny potom prochází plazmatem a produkují extrémní teplo, které zahřívá sluneční atmosféru.

Posbíraná data byla následně ověřena v simulacích v superpočítačích, které potvrdily, že Alfvénovy vlny skutečně mohou zvyšovat teploty slunečního plazmatu výrazně nad teploty jejich okolí.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Slunce

Parker Solar Probe má za sebou první přiblížení Slunci, jak pošle vědecká data zpět na Zemi k analýze?

22. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Parker Solar Probe má za sebou první přiblížení Slunci, jak pošle vědecká data zpět na Zemi k analýze?Vesmírná sonda Parker Solar Probe má za úkol zkoumání Slunce, přiblíží se k němu více, než jakákoliv jiná sonda. Nejbližší bod Slunci na oběžné dráze se nazývá perihelium a Parker Solar Probe jich bude mít během svojí plánované mise celkem 24. Nasbíraná data však nebudou poslána ke zpracování okamžitě, sonda si je uchová na palubě a na Zemi je pošle o několik týdnů později. Data z prvního perihelia v listopadu se začnou stahovat 7. prosince.

celý článek

Parker Solar Probe se přiblížila Slunci nejvíce ze všech sond v historii, a půjde ještě blíž

30. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Parker Solar Probe se přiblížila Slunci nejvíce ze všech sond v historii, a půjde ještě blížPouhých 78 dní po startu prolomila vesmírná sonda Parker Solar Probe rekord přiblížení ke Slunci a také relativní rychlost Ke Slunci. Aktuálně se nachází 0,28 AU od Slunce a bude se nadále přibližovat (Země obíhá Slunce ve vzdálenosti 1 AU, planeta Merkur mezi 0,31 a 0,47 AU). Sonda má za úkol studovat Slunce zblízka a nejvíce se k němu přiblíží v roce 2024, kdy ji unikátní oběžná dráha zavede až na 0,04 AU - vzdálenost, při které se v podstatě dotkne atmosféry Slunce.

celý článek

Hvězdy podobné Slunci rotují na rovníku rychleji než v blízkosti pólů

19. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Hvězdy podobné Slunci rotují na rovníku rychleji než v blízkosti pólůVědci z New Yorkské Univerzity v Abú Dhabi publikovali výzkum, který charakterizuje rotaci hvězd podobných Slunci svou hmotností a věkem. Podle jejich závěrů rotují tyto hvězdy až dvaapůlkrát rychleji na rovníku, než blíže jejich pólům. Ke svému výzkumu použili astroseizmologická data a data z mise Kepler. Výsledky studie jsou nicméně odlišné od chování samotného Slunce, které na rovníku rotuje pouze o 10 procent rychleji.

celý článek

Start unikátní mise ke Sluneční atmosféře, Parker Solar Probe míří ke Slunci

12. 08. 2018 (novější než zobrazený článek)

Parker Solar Probe je sonda, která se má poprvé v historii dotknout sluneční korony. Právě díky tomuto zařízení se lidstvo dozví o Slunci doposud ukryté informace, které by se z velké vzdálenosti zajišťovaly jen těžko. Start sondy byl původně naplánován na sobotní ráno místního času, byl však nejprve posunut o půl hodiny a poté zcela odložen na neděli. Přesná příčina odložení startu nebyla zveřejněna, raketa Delta Heavy se každopádně nevešla do úzkého 65minutového okna určeného pro start ke Slunci.

celý článek

Na Slunci byly objeveny vlny podobné těm, které na Zemi vytváří počasí

10. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Na Slunci byly objeveny vlny podobné těm, které na Zemi vytváří počasíTým vědců z Max Planck Institute for Solar System Research a z University of Göttingen objevil vířivé Rossbyho vlny na Slunci. Tyto vlny se šíří proti směru rotace naší hvězdy a jsou nejintenzivnější na jejím rovníku. O jejich existenci na Slunci vědci spekulovali po desítky let, objevují se totiž v každém rotujícím tělese s tekutinami. Nyní byl jejich výskyt na Slunci definitivně potvrzen, výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Astronomy.

celý článek

Nový velký solární teleskop bude studovat Slunce v neobvyklém detailu, podílí se na něm i Česká republika

27. 04. 2018 (novější než zobrazený článek)

Nový velký solární teleskop bude studovat Slunce v neobvyklém detailu, podílí se na něm i Česká republikaEuropean Solar Telescope (Evropský solární teleskop, EST) bude vystavěn na Kanárských ostrovech a první pozorování by mohl provádět už v roce 2027. Čtyřmetrový teleskop bude jedním z největších na světě (a největší evropský) a bude studovat Slunce v bezprecedentním detailu. Projekt zahrnuje 17 evropských Zemí sdružených v organizaci European Association for Solar Telescopes (EAST), jejíž součástí je i Ondřejovská hvězdárna z České republiky.

celý článek

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

18. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

celý článek