Bouřkové systémy na pólech Jupiteru tvoří pětiúhelníky a osmiúhelníky

13. 3. 2018
Jupiter Juno Atmosféry planet

V posledních datech ze sondy Juno jsou bouřkové úkazy na severním a jižním pólu, které se nepodobají ničemu jinému ve sluneční soustavě. Mise Juno je první, která zkoumá polární oblasti planety a přichází se zcela novými informacemi o vnitřní struktuře největší planety naší soustavy. Vědci tak pokračují v odhalování komplexního složení a fungování Jupiteru a dozvídají se víc o tom, jak funguje jako celek a jak tato planeta vznikla.

Jupiter, bouře na severním pólu

Jupiter, bouře na severním pólu Počítačem vygenerovaný obrázek, který vychází ze snímku pořízeného 2. února 2017 instrumentem JIRAM (Jovian Infrared Auroral Mapper) na orbitální sondě Juno.



Gravitační data posbíraná orbitální sondou Juno indikují, že rozložení masy v nitru planety není od severu na jih symetrické. Z toho vědci usuzují, že hluboko pod oblaky, které vidíme z vnějšku, musí probíhat silné proudění hmoty. Proudy pozorované v horních vrstvách atmosféry planety podle nich sahají až 3 tisíce kilometrů hluboko a přetrvávají déle, než podobné větry na Zemi. Atmosféra této obří planety podle vědců tvoří až procento jeho hmotnosti (atmosféra Země tvoří pro srovnání méně než miliontinu masy naší planety).

Pod touto vrstvou, která obsahuje oblaka, větry a další projevy počasí, má být podle vědců relativně tuhá vrstva, která už proudění nad ní tolik nepodléhá. Názorně lze pozorovat složení horních vrstev planety v následujícím videu:


Bouře na pólech planety
Mezi dalšími objevy jsou bouře na pólech planety, které na severním pólu tvoří osmici menších vírů kolem jednoho centrálního. Na jižním pólu planety je těchto bouří pět. Jsou velké, dosahují až 7 tisíc kilometrů v průměru na jižním pólu a 5 tisíc kilometrů na severním. Vítr v nich dosahuje rychlostí až 350 kilometrů za hodinu. Jednotlivé bouře jsou si vzájemně velmi blízko. Vědci však zatím nerozumí tomu, proč se bouře nesloučí v jednu velkou, jakou lze pozorovat například na pólu planety Saturn, kde se nachází bouře ve tvaru šestiúhelníku.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Jupiter

Velká červená skvrna na Jupiteru jen tak nezmizí - její smršťování je dočasné a neznamená její konec

28. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Velká červená skvrna na Jupiteru jen tak nezmizí - její smršťování je dočasné a neznamená její konecVědci dlouhodobě sledují velkou červenou bouři v atmosféře planety Jupiter a zkoumají její změny a postupné zmenšování. Podle Philipa Marcuse z University of California, který atmosféru planety dobře zná, však bouře přetrvá, protože žádný z pozorovaných jevů nesouvisí s jejím zánikem.

celý článek

V okolí měsíce Europa se nachází molekuly vody, objev podporuje teorii o existenci gejzírů na jejím povrchu

19. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

V okolí měsíce Europa se nachází molekuly vody, objev podporuje teorii o existenci gejzírů na jejím povrchuVědcům se s pomocí teleskopu W. M. Keck Observatory na Havaji podařilo poprvé detekovat molekuly vody v bezprostředním okolí Europy, jednoho ze čtyř velkých měsíců planety Jupiter. Vědci předpokládají přítomnost oceánu pod povrchem tohoto měsíce a v posledních letech se objevuje také evidence podporující existenci gejzírů na jeho povrchu.

celý článek

Objekt, který se v srpnu srazil s planetou Jupiter, byl zřejmě z kamene a železa

20. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Objekt, který se v srpnu srazil s planetou Jupiter, byl zřejmě z kamene a železaAnalýza záblesku, který byl detekován v srpnu v atmosféře planety Jupiter, ukazuje na srážku se skalnatou planetkou obsahující také železo. Při události byla uvolněna zhruba polovina energie jako při rozpadu meteoru v atmosféře nad ruským městem Čejlabinsk v roce 2013. Závěry analýzy byly prezentovány na EPSC-DPS setkání v Ženevě.

celý článek

Planetka Orus, která je jedním z cílů mise Lucy, byla poprvé pozorována při zákrytu

19. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Planetka Orus, která je jedním z cílů mise Lucy, byla poprvé pozorována při zákrytuMise Lucy, která má za cíl zkoumat trojany planety Jupiter, odletí na svou cestu už za dva roky. O šesti planetkách, které navštíví, toho však není příliš známo, NASA proto vyzvala vědeckou komunitu i běžné nadšence, aby se o nich pokusili dozvědět co nejvíce. A přesně to se povedlo při přechodu planetky Orus před vzdálenou hvězdou.

celý článek

Evropská sonda k Jupiteru a jeho měsícům se už staví, letět by měla v roce 2022

5. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

S planetou Jupiter se ve středu srazil neznámý objekt

11. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

S planetou Jupiter se ve středu srazil neznámý objektAmatérský astronom Ethan Chappel zachytil svým teleskopem ve středu 7. srpna záblesk v atmosféře planety Jupiter. Pravděpodobně šlo o malou planetku, která byla zachycena gravitací plynného obra a shořela v jeho atmosféře. Vědci nyní doufají, že střet zachytil i jiný astronom, aby mohli zjistit více informací o objektu, který se s planetou srazil.

celý článek

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planet

5. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planetKaždých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji obíhají. Konkrétně o Venuši, Zemi a Jupiter, které mají ovlivňovat atmosféru Slunce, když se jednou za jedenáct let seřadí do řady a spojí své gravitační síly.

celý článek