Bouřkové systémy na pólech Jupiteru tvoří pětiúhelníky a osmiúhelníky

13. 03. 2018
Jupiter Juno Atmosféry planet

V posledních datech ze sondy Juno jsou bouřkové úkazy na severním a jižním pólu, které se nepodobají ničemu jinému ve sluneční soustavě. Mise Juno je první, která zkoumá polární oblasti planety a přichází se zcela novými informacemi o vnitřní struktuře největší planety naší soustavy. Vědci tak pokračují v odhalování komplexního složení a fungování Jupiteru a dozvídají se víc o tom, jak funguje jako celek a jak tato planeta vznikla.

Jupiter, bouře na severním pólu

Jupiter, bouře na severním pólu - Počítačem vygenerovaný obrázek, který vychází ze snímku pořízeného 2. února 2017 instrumentem JIRAM (Jovian Infrared Auroral Mapper) na orbitální sondě Juno.



Gravitační data posbíraná orbitální sondou Juno indikují, že rozložení masy v nitru planety není od severu na jih symetrické. Z toho vědci usuzují, že hluboko pod oblaky, které vidíme z vnějšku, musí probíhat silné proudění hmoty. Proudy pozorované v horních vrstvách atmosféry planety podle nich sahají až 3 tisíce kilometrů hluboko a přetrvávají déle, než podobné větry na Zemi. Atmosféra této obří planety podle vědců tvoří až procento jeho hmotnosti (atmosféra Země tvoří pro srovnání méně než miliontinu masy naší planety).

Pod touto vrstvou, která obsahuje oblaka, větry a další projevy počasí, má být podle vědců relativně tuhá vrstva, která už proudění nad ní tolik nepodléhá. Názorně lze pozorovat složení horních vrstev planety v následujícím videu:


Bouře na pólech planety
Mezi dalšími objevy jsou bouře na pólech planety, které na severním pólu tvoří osmici menších vírů kolem jednoho centrálního. Na jižním pólu planety je těchto bouří pět. Jsou velké, dosahují až 7 tisíc kilometrů v průměru na jižním pólu a 5 tisíc kilometrů na severním. Vítr v nich dosahuje rychlostí až 350 kilometrů za hodinu. Jednotlivé bouře jsou si vzájemně velmi blízko. Vědci však zatím nerozumí tomu, proč se bouře nesloučí v jednu velkou, jakou lze pozorovat například na pólu planety Saturn, kde se nachází bouře ve tvaru šestiúhelníku.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Jupiter

JUICE: první evropská mise k planetě Jupiter prochází prvními testy pro ověření technologií

11. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

JUICE: první evropská mise k planetě Jupiter prochází prvními testy pro ověření technologiíEvropská vesmírná agentura ESA společně se společností Airbus pokračují v přípravě mise JUICE, která vyšle sofistikovanou vesmírnou sondu k planetě Jupiter. Aktuálně probíhá testování na zjednodušeném modelu sondy (Thermal Development Model, TDM), při kterém se ověřuje dopad okolních teplot na sondu a její přístroje. Vývoj je teprve na začátku, nicméně podle ESA zatím vše směřuje k plánovanému startu mise v roce 2022.

celý článek

Hluboko v oblacích planety Jupiter se podle nové studie mohou nacházet mraky s vodou

02. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

Hluboko v oblacích planety Jupiter se podle nové studie mohou nacházet mraky s vodouSpektrální analýzou velké rudé skvrny planety Jupiter se vědcům podařilo identifikovat tři vrstvy mraků v atmosféře planety, z nichž ta nejhlubší by měla být tvořena mraky s vodou. Voda doposud nebyla na Jupiteru detekována a není ani zřejmé jaké má planeta složení pod horními vrstvami mraků. Podle nové studie vedené Gordonem L. Bjorakerem je nejhlouběji vrstva s velkou koncentrací vody, nad ní vrstva s amoniakem a sírou a nahoře mraky s množstvím samotného amoniaku.

celý článek

Měsíc Ganymede generuje masivní magnetické vlny

09. 08. 2018 (novější než zobrazený článek)

Měsíc Ganymede generuje masivní magnetické vlnyData ze sondy Galileo naznačují, že magnetické pole měsíce Ganymede generuje silné magnetické vlny, které urychlují částice na vysoké rychlosti. Magnetické pole největšího měsíce ve sluneční soustavě interaguje s magnetickým polem Jupiteru a vytváří tak vlny až milionkrát silnější než je běžné v okolí této planety. Analýza dat z let 1995-2003 byla nedávno publikována v magazínu Nature Communications.

celý článek

První mapa radiace, která dopadá na povrch Europy

31. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

První mapa radiace, která dopadá na povrch EuropyVědci prozkoumali data z misí, které v historii studovaly měsíc Europa obíhající planetu Jupiter, aby potvrdili, že nejsilnější radiace se nachází na rovníku a naopak v blízkosti pólů je relativně slabá. Europa má pod svým povrchem globální oceán jehož materiál se někdy dostává až na povrch (možná podobně jako láva na Zemi) a data o radiaci napoví, jak dlouho vydrží než je radiací sterilizovaný. Vědci využili data z misí Galileo a Voyager 1.

celý článek

Kolem planety Jupiter obíhá dvanáct doposud neznámých měsíců

19. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Kolem planety Jupiter obíhá dvanáct doposud neznámých měsícůAstronomům z Carnegie Institution for Science se podařilo objevit dvanáct nových měsíců obíhajících planetu Jupiter. Počet satelitů obří planety tak narostl na 79, což je nejvíce z celé sluneční soustavy. Nicméně jde o veskrze malé měsíce s velikostí do tří kilometrů v průměru a většina z nich má retrográdní oběžné dráhy, tedy obíhá v opačném směru než Jupiter rotuje.

celý článek

Sonda Juno zřejmě objevila na Měsíci Io novou sopku

17. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda Juno zřejmě objevila na Měsíci Io novou sopkuI když má orbitální sonda Juno za hlavní úkol studium planety Jupiter, občas její instrumenty zachytí něco zajímavého na některém z jeho měsíců. Naposledy si například vědci všimli nového útvaru na povrchu sopečného měsíce Io na snímcích z infračervené kamery JIRAM. Mohlo by jít o doposud neznámou nebo nově vzniklou sopku. Vědci nevylučují ani možnost, že by šlo o sopky, která změnila svou polohu, je však otázkou nakolik by ji v takovém případě šlo považovat za stejný útvar.

celý článek

Mise Juno k Jupiteru měla skončit příští měsíc, bude ale o několik let prodloužena

10. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Mise Juno k Jupiteru měla skončit příští měsíc, bude ale o několik let prodlouženaPůvodně měla mise Juno skončit v červenci 2018, NASA však prodlouží tuto misi alespoň do roku 2021. Důvodů je hned několik, jedním z nich je, že to jde - sonda má stále ještě palivo a solární panely generují energii, mise tedy může pokračovat. Dalším důvodem je, že sonda obíhá Jupiter stále po původní oběžné dráze, která trvá 53 dní, což je déle než bylo plánováno, sonda Juno tak nestihla vše co stihnout měla.

celý článek