Bouřkové systémy na pólech Jupiteru tvoří pětiúhelníky a osmiúhelníky

13. 03. 2018
Jupiter Juno Atmosféry planet

V posledních datech ze sondy Juno jsou bouřkové úkazy na severním a jižním pólu, které se nepodobají ničemu jinému ve sluneční soustavě. Mise Juno je první, která zkoumá polární oblasti planety a přichází se zcela novými informacemi o vnitřní struktuře největší planety naší soustavy. Vědci tak pokračují v odhalování komplexního složení a fungování Jupiteru a dozvídají se víc o tom, jak funguje jako celek a jak tato planeta vznikla.

Jupiter, bouře na severním pólu

Jupiter, bouře na severním pólu - Počítačem vygenerovaný obrázek, který vychází ze snímku pořízeného 2. února 2017 instrumentem JIRAM (Jovian Infrared Auroral Mapper) na orbitální sondě Juno.



Gravitační data posbíraná orbitální sondou Juno indikují, že rozložení masy v nitru planety není od severu na jih symetrické. Z toho vědci usuzují, že hluboko pod oblaky, které vidíme z vnějšku, musí probíhat silné proudění hmoty. Proudy pozorované v horních vrstvách atmosféry planety podle nich sahají až 3 tisíce kilometrů hluboko a přetrvávají déle, než podobné větry na Zemi. Atmosféra této obří planety podle vědců tvoří až procento jeho hmotnosti (atmosféra Země tvoří pro srovnání méně než miliontinu masy naší planety).

Pod touto vrstvou, která obsahuje oblaka, větry a další projevy počasí, má být podle vědců relativně tuhá vrstva, která už proudění nad ní tolik nepodléhá. Názorně lze pozorovat složení horních vrstev planety v následujícím videu:


Bouře na pólech planety
Mezi dalšími objevy jsou bouře na pólech planety, které na severním pólu tvoří osmici menších vírů kolem jednoho centrálního. Na jižním pólu planety je těchto bouří pět. Jsou velké, dosahují až 7 tisíc kilometrů v průměru na jižním pólu a 5 tisíc kilometrů na severním. Vítr v nich dosahuje rychlostí až 350 kilometrů za hodinu. Jednotlivé bouře jsou si vzájemně velmi blízko. Vědci však zatím nerozumí tomu, proč se bouře nesloučí v jednu velkou, jakou lze pozorovat například na pólu planety Saturn, kde se nachází bouře ve tvaru šestiúhelníku.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Jupiter

Mise Juno k Jupiteru měla skončit příští měsíc, bude ale o několik let prodloužena

10. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Mise Juno k Jupiteru měla skončit příští měsíc, bude ale o několik let prodlouženaPůvodně měla mise Juno skončit v červenci 2018, NASA však prodlouží tuto misi alespoň do roku 2021. Důvodů je hned několik, jedním z nich je, že to jde - sonda má stále ještě palivo a solární panely generují energii, mise tedy může pokračovat. Dalším důvodem je, že sonda obíhá Jupiter stále po původní oběžné dráze, která trvá 53 dní, což je déle než bylo plánováno, sonda Juno tak nestihla vše co stihnout měla.

celý článek

Čeští vědci zkoumají blesky na Jupiteru, vznikají v podobném množství jako na Zemi

07. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Čeští vědci zkoumají blesky na Jupiteru, vznikají v podobném množství jako na ZemiPrůlet sondy Voyager kolem planety Jupiter v roce 1979 poprvé potvrdil existenci blesků v atmosféře největší planety sluneční soustavy. Dosavadní měření pořízená sondami Voyager, Galileo a Cassini detekovala blesky pouze v optickém spektru a kiloherzovém radiovém spektru, na Zemi se však blesky projevují také v megaherzovém. Až teprve pozorování sondou Juno přineslo detekci také v megaherzovém a gigaherzovém rozmezí radiového spektra. Blesky na Jupiteru zkoumají také čeští vědci, jejichž studie vyšla v posledním čísle magazínu Nature.

celý článek

První známá planetka, která přiletěla od jiné hvězdy a stala se součástí sluneční soustavy

22. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

První známá planetka, která přiletěla od jiné hvězdy a stala se součástí sluneční soustavyPodle vědců z brazilské Universidade Estadual Paulista má planetka 2015 BZ509 původ mimo sluneční soustavu. Planetka 2015 BZ509 byla objevena v roce 2015 a jde o první příklad planetky s retrográdní oběžnou dráhou, která zároveň obíhá v rezonanci s planetou. Pokud se objev brazilských astronomů potvrdí, mohla by tak mít další prvenství, a to první planetka s extrasolárním původem. Na rozdíl, od mezihvězdné planetky Oumuamua, která v loňském roce navštívila sluneční soustavu a poté ji opět opustila, však 2015 BZ509 zůstala a je s námi už miliardy let.

celý článek

Nové informace z průletu sondy Galileo magnetosférou měsíce Ganymede před 22 lety

02. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Nové informace z průletu sondy Galileo magnetosférou měsíce Ganymede před 22 letyV nové studii, která vyšla ve vědeckém magazínu Geophysical Research Letters, jsou prezentována data z prvního průletu vesmírné sondy Galileo kolem Ganymede, největšího měsíce planety Jupiter. Data z prvního průletu sondy v roce 1996 kolem jediného měsíce ve sluneční soustavě s vlastním magnetickým polem totiž nebyla nikdy prezentována. Vědci se nyní podívali na stav magnetického pole Ganymede zaznamenaný před více než dvaceti lety.

celý článek

Dodatečné finance umožní realizaci hned dvou misí k ledovému měsíci Europa

27. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Dodatečné finance umožní realizaci hned dvou misí k ledovému měsíci EuropaAmerická vesmírná agentura dostala od tamního kongresu finance navíc oproti loňskému rozpočtu i oproti návrhu prezidenta Trumpa. Tyto peníze má použít na vývoj nové těžké rakety SLS, vesmírné lodi Orion a také na plánované meziplanetární mise, mezi nimi také misi k měsíci Europa pokrytém ledovou vrstvou, pod kterou se ukrývá globální oceán. V rozpočtu je nyní dost peněz na vývoj orbitální sondy Europa Clipper a také přistávacího modulu, který jako první navštíví povrch tohoto ledového měsíce.

celý článek

Co se ukrývá pod obří červenou skvrnou planety Jupiter? Bouře sahá hlouběji než oceány na Zemi

13. 12. 2017

Co se ukrývá pod obří červenou skvrnou planety Jupiter? Bouře sahá hlouběji než oceány na ZemiObrovská bouře v atmosféře planety Jupiter zuří od nepaměti - od chvíle kdy ji lidé mohli detekovat, byla tam. To je více než 350 let. Vesmírná sonda Juno, která krouží kolem planety a pozoruje ji z oběžné dráhy, v červnu nad touto obří bouří prolétla a vědci z NASA teď přišli se závěry, které vyvozují z naměřených dat. Bouře dosahuje hloubky alespoň 300 kilometrů a na šířku má více než celá naše planeta.

celý článek

Vysokoenergetické jižní polární záře na Jupiteru pulzují nezávisle na severních

31. 10. 2017

Vysokoenergetické jižní polární záře na Jupiteru pulzují nezávisle na severníchAnalýzou pozorování z vesmírných rentgenových teleskopů XMM-Newton a Chandra přišli vědci na to, že intenzivní rentgenové emise se na obou polokoulích Jupitera chovají zcela odlišným způsobem. Zatímco na jižní polokouli konzistentně pulzují každých 11 minut, na polokouli severní jsou kolísavé - se zvyšující se a snižující se jasností, a hlavně nezávislé na těch, které se objevují na jižní polokouli. Výsledky jejich zkoumání byly publikovány ve vědeckém časopisu Nature Astronomy 30. října.

celý článek