Část vesmíru je chladnější než druhá: může za to pohyb sluneční soustavy nebo velký třesk?

12. 03. 2018
Velký třesk Raný vesmír

Už delší dobu vědci pozorují mírný gradient při zkoumání vesmírného mikrovlnného pozadí (reliktní záření, cosmic microwave background, CMB), díky kterému se zdá, že vesmír je na jedné straně teplejší než na druhém konci. Astrofyzikové dnes tento fakt přisuzují doplerovu efektu způsobeného pohybem sluneční soustavy vesmírem, který má za výsledek, že ta část vesmíru, ke které se sluneční soustava přibližuje, se zdá být teplejší. Tento jev by ale mohl být projevem skutečně rozdílných teplot v mikrovlnném pozadí, a vědci z University of Southern California přišli na to, jak to změřit.

CMB, z vesmírné sondy WMAP

CMB, z vesmírné sondy WMAP - Obrázek reliktního záření (cosmic microwave background, CMB) reprezentující 9 let pozorování vesmírné sondy WMAP.



Doposud se uvažovalo, že časoprostor se po velkém třesku rozptýlil do existence rovnoměrně a měl by tedy mít v celém vesmíru stejné charakteristiky. Pozorované rozdíly v CMB tak vědci připisují pohybu sluneční soustavy a upravují podle toho také výpočty rychlostí ostatních objektů ve vesmíru.

Pokud by tomu tak ale nebylo a vesmír expandoval nerovnoměrně, je pravděpodobné, že by se to mohlo projevit právě rozdílem v energii mikrovlnného pozadí. To by znamenalo jednak pomalejší sluneční soustavu, ale také úpravu různých dalších čísel. Mohlo by to mít vliv i na několik teorií o tom, co se stalo těsně po velkém třesku.

Při řešení jiného problému přišli Siavash Yasini a Elena Pierpaoli z University of Southern Californiana na to, že frekvence spektra CMB zprůměrovaná napříč celou oblohou bude v obou potenciálních případech rozdílná. Doposud však neexistují dostatečně detailní data pro rozhodnutí, zda je tomu tak, či naopak. Nezbývá tak než čekat na další projekt, který bude CMB mapovat.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Velký třesk

Vědci stále čekají na detekci vzácné reakce, která produkuje antihmotovou verzi neutrina

28. 03. 2018 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým vědců spustil v Itálii experiment, který má za cíl rozhodnout, zda mají neutrina svůj ekvivalent v antihmotě. Hledají tak odpověď na otázku, proč je vesmír tvořený převážně hmotou a ne antihmotou, když teoreticky měly vzniknout oba druhy hmoty při velkém třesku ve stejném množství. Mohly by za tím totiž stát právě neutrina, u kterých existuje podezření, že jsou si sama sobě antičásticí. Dosavadní výsledky za první rok chodu experimentu ještě rozhodnou odpověď nepřinesly, pokračuje tedy dál.

celý článek

Astronomové našli rádiový signál pocházející z prvních hvězd ve vesmíru

04. 03. 2018

Astronomové našli rádiový signál pocházející z prvních hvězd ve vesmíruTýmu astronomů z Arizona State University se podařilo detekovat signál z nejstarších hvězd ve vesmíru, z doby pouhých 180 milionů let po velkém třesku. Signál je zakomponován v mikrovlnném radiačním pozadí, které prostupuje celým vesmírem, a představuje absorpci zbytkové radiace z počátku vesmíru prvními hvězdami. Výsledky výzkumu vědců vedeným Juddem D. Bowmanem byly publikovány v magazínu Nature.

celý článek

První důkaz o existenci temné hmoty pochází z počátků vesmíru, z doby prvních hvězd

04. 03. 2018

První důkaz o existenci temné hmoty pochází z počátků vesmíru, z doby prvních hvězdPři nálezu signálu z prvních hvězd ve vesmíru se podařilo náhodou objevit také důkaz o existenci temné hmoty. Tvrdí to studie od profesora Rennana Barkana z Tel Aviv University, která vychází z jiné studie publikované výzkumníky z Arizona State University. Signál z počátků vesmíru má prokazovat existenci prvních hvězd a zároveň má být výsledkem interakce mezi běžnou hmotou a temnou hmotou, jejíž složení je doposud zahaleno tajemstvím.

celý článek

Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomaleji

22. 03. 2013

Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomalejiEvropská vesmírná agentura zveřejnila mapu vesmíru, která byla poskládána z pozorování vesmírného teleskopu Planck. Jde o mapu, na které je zobrazeno tzv. reliktní záření, tedy zbytkovou radiaci, která vznikla krátce po velkém třesku a do dnešního dne představuje jednu z možností jak zkoumat počátky vesmíru. Nová mapa obsahuje více detailů než ty předchozí a obsahuje některé prvky, které vědci doposud neumí vysvětlit. Zpřesnění měření má také za následek korekci v předpokládaném stáří vesmíru a jeho složení.

celý článek

Vesmírný teleskop Planck dokončil zkoumání zbytkové radiace po velkém třesku

24. 01. 2012

Vesmírný teleskop Planck dokončil zkoumání zbytkové radiace po velkém třeskuEvropský teleskop Planck snímal od roku 2009 z lagrangeova bodu L2 vesmír ve snaze zachytit zbytkovou radiaci po velkém třesku. 14. ledna ukončil tuto misi poté, co došlo palivo pro chlazení instrumentu HFI a teleskop už nedokáže detekovat tuto velmi slabou radiaci. Nyní bude následovat důkladná analýza získaných dat a postupné zveřejňování výsledků mise, kompletní analýza bude zveřejněna až za dlouhé tři roky.

celý článek

Podle simulací NASA byly první hvězdy mnohem menší než se astronomové domnívali

29. 11. 2011

První hvězdy ve vesmíru nebyly gigantičtí obři dosahujících stonásobků velikosti Slunce jak se vědci původně domnívali. Podle simulací, které prováděli vědci z NASA v JPL (Jet Propulsion Laboratory) dosahovaly hvězdy mas pouze desítek sluncí. Využívali k tomu simulací, které vycházely z podmínek v primordiálním vesmíru.

celý článek

Astronomům se podařilo najít zbytky oblaků plynů vytvořených při velkém třesku

19. 11. 2011

Poprvé se astronomům podařilo najít objekty ve vesmíru, které se zřejmě skládají pouze z chemických prvků vytvořených v prvních minutách po velkém třesku. Při vzniku vesmíru a krátce po něm podle teorie vznikly pouze vodík, helium a stopové množství lithia, zbylé prvky, které astronomové označují jako kovy, vznikly v nitrech prvních hvězd o několik milionů let později. Postupem času se těžší prvky dostaly do všech koutů vesmíru a proto byla detekce původních plynů tak složitá.

celý článek