Část vesmíru je chladnější než druhá: může za to pohyb sluneční soustavy nebo velký třesk?

12. 3. 2018
Velký třesk Raný vesmír

Už delší dobu vědci pozorují mírný gradient při zkoumání vesmírného mikrovlnného pozadí (reliktní záření, cosmic microwave background, CMB), díky kterému se zdá, že vesmír je na jedné straně teplejší než na druhém konci. Astrofyzikové dnes tento fakt přisuzují doplerovu efektu způsobeného pohybem sluneční soustavy vesmírem, který má za výsledek, že ta část vesmíru, ke které se sluneční soustava přibližuje, se zdá být teplejší. Tento jev by ale mohl být projevem skutečně rozdílných teplot v mikrovlnném pozadí, a vědci z University of Southern California přišli na to, jak to změřit.

CMB, z vesmírné sondy WMAP

CMB, z vesmírné sondy WMAP Obrázek reliktního záření (cosmic microwave background, CMB) reprezentující 9 let pozorování vesmírné sondy WMAP.



Doposud se uvažovalo, že časoprostor se po velkém třesku rozptýlil do existence rovnoměrně a měl by tedy mít v celém vesmíru stejné charakteristiky. Pozorované rozdíly v CMB tak vědci připisují pohybu sluneční soustavy a upravují podle toho také výpočty rychlostí ostatních objektů ve vesmíru.

Pokud by tomu tak ale nebylo a vesmír expandoval nerovnoměrně, je pravděpodobné, že by se to mohlo projevit právě rozdílem v energii mikrovlnného pozadí. To by znamenalo jednak pomalejší sluneční soustavu, ale také úpravu různých dalších čísel. Mohlo by to mít vliv i na několik teorií o tom, co se stalo těsně po velkém třesku.

Při řešení jiného problému přišli Siavash Yasini a Elena Pierpaoli z University of Southern Californiana na to, že frekvence spektra CMB zprůměrovaná napříč celou oblohou bude v obou potenciálních případech rozdílná. Doposud však neexistují dostatečně detailní data pro rozhodnutí, zda je tomu tak, či naopak. Nezbývá tak než čekat na další projekt, který bude CMB mapovat.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Velký třesk

Rozdílná rotace galaxií napříč vesmírem naznačuje jeho možnou rotaci

9. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

Rozdílná rotace galaxií napříč vesmírem naznačuje jeho možnou rotaciAnalýza více než 200 tisíc spirálových galaxií odhalila nečekané spojení mezi směrem jejich rotace a možnou uspořádanou strukturou vesmíru. Podle autorů nové studie by jejich nová zjištění mohla naznačovat, že nově zrozený vesmír po velkém třesku rotoval.

celý článek

Desetina lithia v naší glaxii pochází z hvězdných explozí

4. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

Desetina lithia v naší glaxii pochází z hvězdných explozíTým vědců vedený astrofyzikem Sumnerem Starrfieldem z Arizona State University zjistil, že velká část lithia v naší galaxii pochází z explozí označovaných jako klasické novy. Pro svůj výzkum vědci zkombinovali teorii, laboratorní studie a přímá pozorování. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek

Bubliny kolem vzdálených galaxií by mohly být první evidence prvních hvězd ve vesmíru

13. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové s pomocí teleskopu Mayall v Arizoně identifikovali několik bublin v oblacích vodíku ionizovaných hvězdami pouhých 680 milionů let po velkém třesku. Jde o první přímou evidenci z období první generace hvězd ve vesmíru, které vznikly po tzv. temném věku. Výsledky výzkumu byly prezentovány na 235. setkání Americké astronomické společnosti v Honolulu.

celý článek

Finální data z teleskopu Planck zpřesňují světlo z počátku z vesmíru

29. 7. 2018 (novější než zobrazený článek)

Finální data z teleskopu Planck zpřesňují světlo z počátku z vesmíruMise evropského mikrovlnného teleskopu Planck trvala od roku 2009 do roku 2013, jejím výsledkem je zatím nejpřesnější mapa reliktního záření, pozůstatku po velkém třesku, které nám napovídá více o vesmíru v jeho nejranější fázi vývoje. Pět let po ukončení mise nyní vědci uvolnili finální data, která ještě o něco zpřesňují původní výsledky. Nic to nemění na závěrech, které z posbíraných dat vyplývají, pro vědce zkoumající vesmír v jeho zárodku však bude možné pracovat s přesnějšími daty.

celý článek

Vědci stále čekají na detekci vzácné reakce, která produkuje antihmotovou verzi neutrina

28. 3. 2018 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým vědců spustil v Itálii experiment, který má za cíl rozhodnout, zda mají neutrina svůj ekvivalent v antihmotě. Hledají tak odpověď na otázku, proč je vesmír tvořený převážně hmotou a ne antihmotou, když teoreticky měly vzniknout oba druhy hmoty při velkém třesku ve stejném množství. Mohly by za tím totiž stát právě neutrina, u kterých existuje podezření, že jsou si sama sobě antičásticí. Dosavadní výsledky za první rok chodu experimentu ještě rozhodnou odpověď nepřinesly, pokračuje tedy dál.

celý článek

Astronomové našli rádiový signál pocházející z prvních hvězd ve vesmíru

4. 3. 2018

Astronomové našli rádiový signál pocházející z prvních hvězd ve vesmíruTýmu astronomů z Arizona State University se podařilo detekovat signál z nejstarších hvězd ve vesmíru, z doby pouhých 180 milionů let po velkém třesku. Signál je zakomponován v mikrovlnném radiačním pozadí, které prostupuje celým vesmírem, a představuje absorpci zbytkové radiace z počátku vesmíru prvními hvězdami. Výsledky výzkumu vědců vedeným Juddem D. Bowmanem byly publikovány v magazínu Nature.

celý článek

První důkaz o existenci temné hmoty pochází z počátků vesmíru, z doby prvních hvězd

4. 3. 2018

První důkaz o existenci temné hmoty pochází z počátků vesmíru, z doby prvních hvězdPři nálezu signálu z prvních hvězd ve vesmíru se podařilo náhodou objevit také důkaz o existenci temné hmoty. Tvrdí to studie od profesora Rennana Barkana z Tel Aviv University, která vychází z jiné studie publikované výzkumníky z Arizona State University. Signál z počátků vesmíru má prokazovat existenci prvních hvězd a zároveň má být výsledkem interakce mezi běžnou hmotou a temnou hmotou, jejíž složení je doposud zahaleno tajemstvím.

celý článek