Evropská mise BepiColombo k planetě Merkur se chystá na převoz na kosmodrom

14. 3. 2018
BepiColombo Kosmodrom Kourou Ariane (raketa) ESA Japonsko Merkur

První mise Evropské vesmírné agentury ESA k planetě Merkur přechází do další fáze: tři hotové sondy se připravují na převoz přes Atlantický oceán do jižní Ameriky, kde leží kosmodrom Kourou, odkud zamíří směrem do středu sluneční soustavy. Společně se samotnou sondou se přesouvá také personál a spousta dalšího vybavení. Okno pro start rakety Arianne 5 s nákladem je otevřeno mezi 5. říjnem a 29. listopadem tohoto roku, přílet k Merkuru je plánován na rok 2025.

BepiColombo, vesmírná sonda

BepiColombo, vesmírná sonda Mise BepiColombo je společným projektem Evropské a Japonské vesmírné agentury s menším podílem NASA a Roskosmosu. Sonda se skládá ze tří samostatných součástí vyvinutých v různých zemích: - první zleva: Mercury Transfer Module (ESA) - druhý zleva: Mercury Planetary Orbiter (ITA, FRA, SWI, GER, USA, RUS, UK, FIN, AUT) - první zprava: Mercury Magnetospheric Orbiter (JAP)



BepiColombo je společným projektem vesmírných agentur z celého světa a skládá se ze dvou vědeckých částí. První je evropská sonda Mercury Planetary Orbiter, která bude zkoumat planetu Merkur. Druhou sondou je japonská Mercury Magnetospheric Orbiter, která se bude na jiné oběžné dráze kolem planety zaměřovat na její magnetosféru.

Během své cesty využije dvojice sond společně poháněná modulem Mercury Transfer Module několika gravitačních asistencí Venuše, Země i samotného Merkuru, než zakotví na oběžné dráze nejniternější planety sluneční soustavy.

Cesta vesmírné sondy BepiColombo

Planetu Merkur obíhala od roku 2011 do roku 2015 také vesmírná sonda Messenger od NASA. Od té doby se Merkuru žádná sonda nepřiblížila.
Více informací k tématu
    Líbil se Vám tento článek?

    Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

    Chcete vědět o dalším článku?

    Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


    Další zprávy z kategorie Merkur

    Malé zatmění: planeta Merkur dnes přejde před Sluncem, jev bude pozorovatelný i z České republiky

    10. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Vzácný jev, který nastává jen několikrát za století, začne v pondělí 11. listopadu kolem půl druhé odpoledne. Úkaz potrvá až do západu Slunce.

    Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování

    25. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracováníVýzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby byly rozpracovány v konkrétní plány. Mnohé z těchto misí nebudou nikdy realizovány, některé však jistě ano.

    celý článek

    Bližší pohled na data o rotaci a gravitaci Merkuru ukazuje na pevné jádro

    25. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Bližší pohled na data o rotaci a gravitaci Merkuru ukazuje na pevné jádroPlaneta Merkur má, stejně jako Země, jádro z kovů. Vnější jádro Merkuru je tekuté, doposud však nebylo zřejmé, jaké je jádro vnitřní. Nová analýza dat ze sondy MESSENGER, která planetu obíhala mezi roky 2011 a 2015, ukazuje, že vnitřní jádro je stejně jako u Země tuhé. A navíc je stejně velké jako vnitřní jádro Země (i když Země je více než 2x větší). Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Geophysical Research Letters.

    celý článek

    Doposud neznámé planetky na oběžné dráze Venuše vytváří prstenec prachu kolem Slunce

    13. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Doposud neznámé planetky na oběžné dráze Venuše vytváří prstenec prachu kolem SlunceNa stejné oběžné dráze, jakou má planeta Venuše, se nachází prstenec tvořený prachovými částicemi, které společně s planetou obíhají Slunce. Podobný prstenec byl objeven koncem loňského roku také u planety Merkur. A už dříve byl identifikován také prstenec prachu na oběžné dráze Země. Každý z těchto prstenců však mohl vzniknout jiným způsobem, ten u Venuše by podle nové studie mohl pocházet z doposud nepozorovaných planetek, které by se u této planety mohly nacházet.

    celý článek

    Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k Merkuru

    13. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

    Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k MerkuruEvropská sonda BepiColombo 2. prosince poprvé provedla manévr pomocí své pohonné jednotky, zatím pro ověření jejího výkonu. Sonda je vybavena celkem čtyřmi iontovými motory typu QinetiQ T6, které jsou doposud nejvýkonnější ze všech, které dodnes byly ve vesmíru použity. V následujících dnech budou zažehnuty všechny 4 trysky naplno a zároveň. Sonda se tak vydá na dlouhou sedmiletou cestu k planetě Merkur. V jejím průběhu proletí několikrát kolem hned trojice planet než se usadí na oběžné dráze nejvnitřnější planety sluneční soustavy.

    celý článek

    Merkur má tenkou hustou slupku a velké planetární jádro

    1. 5. 2018 (novější než zobrazený článek)

    Merkur má tenkou hustou slupku a velké planetární  jádroPodle výpočtů fyzika Michaela Soriho z University of Arizona by mohla být slupka planety Merkur ještě tenčí, než se doposud uvažovalo. Vědci z dat orbitální sondy Messenger odhadovali tloušťku planetární slupky na 35 km, podle Soriho výpočtů by to ale klidně mohlo být jen 26 kilometrů. Zároveň by mohla být velmi hustá, hustější než hliník. Nové závěry jsou v souladu s teorií, že aktuální povrch Merkuru vznikl do velké míry za přičinění sopečné aktivity.

    celý článek

    V magnetickém ocasu Merkuru se nacházejí energetické elektrony z magnetického přepojení

    24. 4. 2018 (novější než zobrazený článek)

    V magnetickém ocasu Merkuru se nacházejí energetické elektrony z magnetického přepojeníFyzikové z Německa a Číny použili počítačové simulace pro zjištění odkud se berou energetické elektrony v okolí planety Merkur. Jejich existence byla detekována americkou sondou MESSENGER v roce 2009, která nejbližší planetu Slunci obíhala do roku 2015. I přes stokrát slabší magnetické pole planety vědci detekovali energetické částice a nebyli si jistí odkud se berou. Možné vysvětlení přináší vědecká studie publikovaná v magazínu Physics of Plasmas.

    celý článek