Evropská mise BepiColombo k planetě Merkur se chystá na převoz na kosmodrom

14. 03. 2018
BepiColombo Kosmodrom Kourou Ariane (raketa) ESA Japonsko Merkur

První mise Evropské vesmírné agentury ESA k planetě Merkur přechází do další fáze: tři hotové sondy se připravují na převoz přes Atlantický oceán do jižní Ameriky, kde leží kosmodrom Kourou, odkud zamíří směrem do středu sluneční soustavy. Společně se samotnou sondou se přesouvá také personál a spousta dalšího vybavení. Okno pro start rakety Arianne 5 s nákladem je otevřeno mezi 5. říjnem a 29. listopadem tohoto roku, přílet k Merkuru je plánován na rok 2025.

BepiColombo, vesmírná sonda

BepiColombo, vesmírná sonda - Mise BepiColombo je společným projektem Evropské a Japonské vesmírné agentury s menším podílem NASA a Roskosmosu. Sonda se skládá ze tří samostatných součástí vyvinutých v různých zemích: - první zleva: Mercury Transfer Module (ESA) - druhý zleva: Mercury Planetary Orbiter (ITA, FRA, SWI, GER, USA, RUS, UK, FIN, AUT) - první zprava: Mercury Magnetospheric Orbiter (JAP)



BepiColombo je společným projektem vesmírných agentur z celého světa a skládá se ze dvou vědeckých částí. První je evropská sonda Mercury Planetary Orbiter, která bude zkoumat planetu Merkur. Druhou sondou je japonská Mercury Magnetospheric Orbiter, která se bude na jiné oběžné dráze kolem planety zaměřovat na její magnetosféru.

Během své cesty využije dvojice sond společně poháněná modulem Mercury Transfer Module několika gravitačních asistencí Venuše, Země i samotného Merkuru, než zakotví na oběžné dráze nejniternější planety sluneční soustavy.

Cesta vesmírné sondy BepiColombo

Planetu Merkur obíhala od roku 2011 do roku 2015 také vesmírná sonda Messenger od NASA. Od té doby se Merkuru žádná sonda nepřiblížila.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
    Chcete vědět o dalším článku?

    Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


    Další zprávy z kategorie Merkur

    Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k Merkuru

    13. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

    Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k MerkuruEvropská sonda BepiColombo 2. prosince poprvé provedla manévr pomocí své pohonné jednotky, zatím pro ověření jejího výkonu. Sonda je vybavena celkem čtyřmi iontovými motory typu QinetiQ T6, které jsou doposud nejvýkonnější ze všech, které dodnes byly ve vesmíru použity. V následujících dnech budou zažehnuty všechny 4 trysky naplno a zároveň. Sonda se tak vydá na dlouhou sedmiletou cestu k planetě Merkur. V jejím průběhu proletí několikrát kolem hned trojice planet než se usadí na oběžné dráze nejvnitřnější planety sluneční soustavy.

    celý článek

    Merkur má tenkou hustou slupku a velké planetární jádro

    01. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

    Merkur má tenkou hustou slupku a velké planetární  jádroPodle výpočtů fyzika Michaela Soriho z University of Arizona by mohla být slupka planety Merkur ještě tenčí, než se doposud uvažovalo. Vědci z dat orbitální sondy Messenger odhadovali tloušťku planetární slupky na 35 km, podle Soriho výpočtů by to ale klidně mohlo být jen 26 kilometrů. Zároveň by mohla být velmi hustá, hustější než hliník. Nové závěry jsou v souladu s teorií, že aktuální povrch Merkuru vznikl do velké míry za přičinění sopečné aktivity.

    celý článek

    V magnetickém ocasu Merkuru se nacházejí energetické elektrony z magnetického přepojení

    24. 04. 2018 (novější než zobrazený článek)

    V magnetickém ocasu Merkuru se nacházejí energetické elektrony z magnetického přepojeníFyzikové z Německa a Číny použili počítačové simulace pro zjištění odkud se berou energetické elektrony v okolí planety Merkur. Jejich existence byla detekována americkou sondou MESSENGER v roce 2009, která nejbližší planetu Slunci obíhala do roku 2015. I přes stokrát slabší magnetické pole planety vědci detekovali energetické částice a nebyli si jistí odkud se berou. Možné vysvětlení přináší vědecká studie publikovaná v magazínu Physics of Plasmas.

    celý článek

    Proleťte se nad povrchem planety Merkur, video z průletu sondy Messenger nad povrchem

    03. 08. 2014

    Proleťte se nad povrchem planety Merkur, video z průletu sondy Messenger nad povrchemTřetího srpna před deseti lety vynesla raketa Delta II do vesmíru družici MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging). Kolem vnitřní planety sluneční soustavy krouží od března 2011 a sbírá cenná data, MESSENGER je totiž první umělou družicí planety Merkur. Video je sestaveno ze snímků, které byly pořizovány každou sekundu z výšky 115 - 160 kilometrů nad povrchem planety.

    celý článek

    Sonda Messenger objevila zásoby ledu skryté ve stínu kráterů na pólech Merkuru

    05. 12. 2012

    Sonda Messenger objevila zásoby ledu skryté ve stínu kráterů na pólech Merkuru Podobně jako na Měsíci, i na Merkuru existuje voda na povrchu, a to ukrytá před slunečními paprsky, které by ji okamžitě vypařily do vesmíru. Naznačují to nová pozorování pořízená sondou Messenger, která je první umělou družicí planety nejblíže naší mateřské hvězdě.

    celý článek

    Sonda Messenger snížila svou oběžnou dráhu, Merkur teď oběhne jednou za 8 hodin

    25. 04. 2012

    Sonda Messenger snížila svou oběžnou dráhu, Merkur teď oběhne jednou za 8 hodinVesmírná sonda Messenger zkrátila svou dobu oběhu kolem planety Merkur z 11,6 hodin na osm. Nová oběžná dráha umožní přístrojům na palubě sondy lépe určit složení a evoluci planety a nadále detailní zkoumání útvarů objevených při prvním roce operací. Svou roční primární misi už sonda skončila a vstoupila do další, prodloužené fáze operací. Ta bude trvat do příštího března, do této doby také zůstane Messenger na své nové oběžné dráze.

    celý článek

    Merkur má 150x slabší magnetické pole než Země, může za to zřejmě silný sluneční vítr

    23. 12. 2011

    Merkur má 150x slabší magnetické pole než Země, může za to zřejmě silný sluneční vítrMerkur je společně se Zemí jedinou skalnatou planetou ve sluneční soustavě, která disponuje globálním magnetickým polem, je však více než 150x slabší než u naší planety. Vědci z institutu Maxe Plancka v Německu teď přišli s novou teorií, která vysvětluje proč je magnetické pole Merkuru oproti tomu zemskému tak slabé. Podle jejich studie za tím stojí silné sluneční větry ve středu sluneční soustavy, které oslabují vliv dynama, které na Merkuru magnetické pole vytváří. Nabité částice slunečního větru vytváří silné elektrické proudy v magnetosféře planety a to její globální magnetické pole oslabuje.