Orbitální sonda MRO zachytila pohyby písku na svazích Marsu

13. 3. 2018
Mars MRO Geologie ve vesmíru

Vesmírná sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) kontinuálně pozoruje z oběžné dráhy Marsu její povrch už od roku 2006 a na Zemi do dnešního dne posílá nádherné snímky. Mezi nimi i tento z prosince 2017, na kterém jsou zachyceny tmavé pruhy způsobené sesuvem prachu nebo písku ve svahu. Podobných útvarů už sonda MRO zachytila více, co je způsobuje ale zatím není zcela zřejmé, vědci se domnívají, že by je mohlo spouštět náhlé zahřátí povrchu, existují však i jiné teorie.

Mars, tmavé pruhy ve svahu

Mars, tmavé pruhy ve svahu - Na tomto snímku zachytila sonda MRO tmavé pruhy na svahu Marsu, které byly způsobené sesunutím prachu nebo písku.



Jak jsme také díky MRO v posledních letech zjistili, sesuvy prachu, nebo písku jsou na Marsu poměrně běžným jevem, pozorovaly je už sondy Viking v 70. letech. Podrobně zkoumány jsou však až díky orbitálním snímkům sond Mars Global Surveyor a Mars Reconnaissance Orbiter. Orbitální sonda MRO je vybavena kamerou HiRISE, která pořizuje snímky povrchu Marsu ve vysokém rozlišení. Úvodní snímek je zachycený z výšky asi 280 kilometrů a zobrazuje plochu o šířce asi 1 kilometru. 

Tmavé oblasti obsahují menší množství materiálu oproti svému okolí a objevují se vždy ve svazích kopců. Pravděpodobně jde o náhlý jev, který ale časem postupně zmizí - během deseti let jsou opět pokryté navátým materiálem. Jejich postupné členění na menší pruhy je dáno překážkou v terénu při sesuvu směrem dolů. 

Ačkoliv se může zdát, že jde o pohyb třeba tající vody, pravděpodobně jde o pevný ale jemný materiál, voda by na povrchu Marsu v kapalném stavu totiž dlouho nevydržela. Přesto se tyto oblasti objevují v místech s vyšší koncentrací volatilních prvků včetně vypařované vody. Z toho plyne také množství teorií o tom, co stojí za vznikem těchto útvarů.

Jedna z teorií pracuje s náhlým zahřátím povrchu, které vyvolá sesuv velmi jemného a suchého písku, což odhalí tmavou vrstvu písku těsně pod povrchem. Jiné teorie předpokládají chemické reakce s volatilními prvky v regolitu Marsu. 

Zajímavý je také fakt, že načervenalý jemný prach, který pokrývá celou planetu a dal jí i její název, je na některých místech pouze tenkou vrstvou, pod níž se ukrývá povrch tmavší. Rudá planeta má stále mnohá tajemství, která čekají na svá odhalení. Třeba je odhalí ta příští robotická sonda, která se k planetě Mars vydá. V letošním roce k ní odstartuje vesmírná sonda InSight, která bude zkoumat nitro planety. 

Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Rover Curiosity na Marsu narazil na komplexní skálu, která zřejmě vznikla za přítomnosti větru a vody

12. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity na Marsu narazil na komplexní skálu, která zřejmě vznikla za přítomnosti větru a vodyRobotické vozítko Curiosity narazilo na Marsu na skálu tvořenou desítkami tenkých vrstev, které zřejmě vznikly v dynamickém prostředí v dávné minulosti planety. Tento útvar byl pojmenován Strathdon a rover pořídil množství jeho snímků, ze kterých následně vědci z NASA vytvořili detailní mozaiku. Lze na ní pozorovat zvlněné vrstvy materiálu, který podle vědců se zřejmě usazoval za přítomnosti větru i vody.

celý článek

Rover Curiosity detekoval na Marsu zatím nejvyšší koncentraci metanu

26. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity detekoval na Marsu zatím nejvyšší koncentraci metanuV minulém týdnu se podařilo roveru Curiosity zachytit doposud nejvyšší koncentraci metanu: 21 částic na miliardu. NASA kvůli tomu změnila plány roveru na několik následujících dní, aby mohl tuto anomálii prošetřit. Zatím není zřejmé odkud se metan bere, jeho rychlý rozpad v atmosféře však naznačuje nedávný vznik. Metan na Zemi vzniká při interakci hornin s vodou, nebo biologickými procesy.

celý článek

Rover Curiosity našel zatím největší koncentraci jílovitých hornin během svojí mise

3. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity našel zatím největší koncentraci jílovitých hornin během svojí miseRover Curiosity se nedávno dostal do nové geologické oblasti, u které pozorování z oběžné dráhy napovídala, že by mohla obsahovat velké množství jílovitých hornin. Analýza vnitřku hornin pomocí vrtání nyní tyto závěry potvrdila, rover narazil na zatím největší koncentraci těchto hornin od začátku svojí mise. Vědci předpokládají, že tato oblast byla před miliardami let dnem jezera, na které se ukládaly vrstvy sedimentů.

celý článek

Čína plánuje postavit kromě orbitální stanice CSS také lunární vědeckou základnu

28. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínský vesmírný program nabírá na obrátkách. Koncem loňského roku se stala Čína první zemí, která přistála na odvrácené straně Měsíce a její sebevědomí dál roste. Ještě letos by měla k Měsíci odstartovat sonda Chang´e 5, která doveze vzorky na Zemi. Nově nyní představitelé čínského vesmírného programu oznámili další cíl: do deseti let postavit výzkumnou stanici na jižním pólu Měsíce, ke které budou létat astronauti.

celý článek

Sonda MRO zaznamenala sesuvy půdy na Marsu

26. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda MRO zaznamenala sesuvy půdy na MarsuOrbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zachytila evidenci o pohybu hornin na Marsu, konkrétně v oblasti Cerberus Fossae, která se nachází nedaleko rovníku. Snímek pořízený kamerou s vysokým rozlišením HiRISE ukazuje masy hornin, které se sesunuly z horního okraje srázu (světle modrou barvou). Na snímku lze také pozorovat další jev známý jako slope lineae, u kterého se někteří vědci domnívají, že by mohl být doprovázen výskytem kapalné vody.

Sonda InSight zachytila první otřesy na Marsu

24. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda InSight zachytila první otřesy na Marsu6. dubna se podařilo seismometru SEIS, který koncem loňského roku umístila na povrch sonda InSight, detekovat první otřes povrchu Marsu. Oznámila to francouzská vesmírná agentura CNES, která přístroj vyvinula. Detekované chvění se podobá těm, které zaznamenaly mise Apollo na Měsíci. Jde o první potvrzenou událost, která byla způsobena pod povrchem Marsu, mise InSight má za cíl prostřednictvím většího počtu těchto otřesů zkoumat nitro planety.

celý článek

Rover Curiosity vrtal poprvé v nové oblasti na povrchu Marsu

23. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity vrtal poprvé v nové oblasti na povrchu MarsuRobotické vozítko Curiosity před několika týdny opustilo region nazvaný Hřeben Very Rubinové (Vera Rubins Ridge) a dostalo se do nového regionu. Aktuálně se nachází v oblasti Clay-bearing Unit (jednotka s jílovitými horninami), kde byly ještě před přistáním roveru na Marsu detekovány jílovité horniny z oběžné dráhy. 6. dubna rover vyvrtal do jedné ze skal díru, aby zjistil, z čeho jsou horniny v tomto místě složeny.

celý článek