První známý případ nelegálních satelitů na oběžné dráze: mohou ohrozit jiná zařízení

13. 3. 2018
Vesmírné sondy Indie Vesmírný odpad

Americká start-upová společnost Swarm Technologies vypustila do vesmíru na indické raketě čtveřici malých satelitů, které nedostaly povolení a mohou znamenat vysoký hazard pro ostatní zařízení na oběžné dráze. Důvodem je to, že jsou příliš malé a nelze je sledovat systémem, který monitoruje všechny další družice. Může tak dojít k nebezpečné srážce, která by vygenerovala ještě větší vesmírného odpadu, než dnes na oběžné dráze je. Společnost se tak dostává do právních problémů a bylo jí zakázáno vypouštět i další zařízení.

Vesmírný odpad

Vesmírný odpad Zobrazení vesmírného odpadu v jednom z reportů NASA z roku 2009



Americká agentura Federal Communications Commission (FCC) má na starosti kontrolu všech amerických zařízení, která mají letět do vesmíru. V prosinci 2017 zakázala společnosti Swarm Technologies vypuštění jejích 4 malých satelitů, protože podle pravidel musí mít zařízení na oběžné dráze dimenze nejméně 10x10x10 centimetrů. Velikost požadovaných družit SpaceBee však byla 10x10x2 centimetrů.

Po zamítnutí FCC byly satelity vybaveny GPS lokátory a bylo umožněno jejich snadnější lokalizování. To však podle regulační agentury nestačí pro případ, že by se satelity staly neaktivní a nebylo je možné aktivně lokalizovat. Zkomplikovaly by tak už kritickou situaci s vesmírným odpadem na oběžné dráze, který hrozí srážkou s aktivními družicemi.

V lednu 2018 však indická vesmírná agentura (ISRO) operující s raketou Polar Satellite Launch Vehicle (PSLV) oznámila, že satelity SpaceBee byly úspěšně vypuštěny na oběžnou dráhu společně s dalším nákladem.

Satelity SpaceBee mají sloužit jako demonstrátor nové technologie, která má umožnit za velmi nízké náklady komunikaci a přenos dat po celém světě.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy

Jezera na Titanu by mohla zkoumat robotická ponorka, nejdřív ale přijde na řadu létající sonda

11. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Jezera na Titanu by mohla zkoumat robotická ponorka, nejdřív ale přijde na řadu létající sondaTým vědců vedený Stevenem Olesonem pracuje na konceptu robotické ponorky, která by mohla zkoumat svět pod hladinou jezer na Titanu, měsíci planety Saturn. Mise ponorky k Titanu by mohla předcházet studiu podpovrchových oceánů na jiných místech sluneční soustavy, která jsou hůře dostupná (například Europa nebo Enceladus). Titan je totiž po Zemi jediné místo ve sluneční soustavě, kde jsou tekutiny přímo na povrchu a není třeba se k nim provrtávat.

celý článek

Mise Juno zkoumající planetu Jupiter by mohla být prodloužena o 4 roky

10. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Mise Juno zkoumající planetu Jupiter by mohla být prodloužena o 4 rokyPrimární mise orbitální sondy Juno měla původně trvat do roku 2018, ale byla prodloužena do července 2021. Tým vědců, který zpracovává data z mise, nyní pracuje na návrhu jejího prodloužení až do roku 2025. Toto prodloužení by mohlo přinést možnost nového studia planety i některých jejich měsíců.

celý článek

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2020)

23. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2020)Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro srpen 2020.

celý článek

Společnost Rocket Lab chce v roce 2023 podniknout první soukromou misi k Venuši

18. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Společnost Rocket Lab chce v roce 2023 podniknout první soukromou misi k VenušiSpolečnost Rocket Lab dnes provozuje raketu Electron, která levně vynáší malé náklady na nízkou oběžnou dráhu Země. Společnost má nicméně ambicióznější plány, ať už se jedná o nabídku vynášení nákladu na oběžnou dráhu, nebo nově také mise za oběžnou dráhu Země.

celý článek

Evropská mise čtyř družic Cluster už 20 let zkoumá magnetosféru Země

8. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Ve skutečnosti jde o misi Cluster II, protože první čtveřice byla zničena při nevydařeném prvním letu rakety Ariane 5 v roce 1996. Následné starty dvou raket Sojuz v roce 2000 už proběhly podle plánů a družice Cluster mohly začít zkoumat magnetosféru naší planety. Původně měly fungovat dva roky, jejich mise ale byla postupně prodlužována a dnes se počítá s jejich fungováním až do roku 2022.

Raketa Ariane vynese na oběžnou dráhu druhou servisní sondu MEV-2

1. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Raketa Ariane vynese na oběžnou dráhu druhou servisní sondu MEV-2Po úspěchu mise MEV-1 začátkem tohoto roku se do vesmíru brzy dostane druhá sonda MEV. Jejím úkolem bude prodloužit životnost dalšího satelitu společnosti Intelsat. Původně měla raketa Ariane V odletět ve čtvrtek v noci, její start byl ale kvůli možné závadě odložen.

NASA vybrala jméno pro první helikoptéru mířící na Mars: Ingenuity

2. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA vybrala jméno pro první helikoptéru mířící na Mars: IngenuityAmerická vesmírná agentura vybrala jméno pro helikoptéru, která poletína Mars s roverem Perseverance v polovině tohoto roku. Se jménem přišla středoškolská studentka Vaneeza Rupani v rámci soutěže, kterou NASA vyhlásila. Ingenuity je malá helikoptéra s dvěma vrtulemi, energii získává pomocí solárních panelů.