Průlet Scholzovy hvězdy kolem sluneční soustavy rozvířil komety v Oortově oblaku

29. 3. 2018
Hvězdy Sluneční soustava Oortův oblak

Před zhruba 70 000 lety se sluneční soustavě přiblížila jiná hvězda, šlo o malého červeného trpaslíka, který proletěl ve vzdálenosti asi 0,6-0,8 světelného roku od Slunce. Svou gravitací ovlivnil mnohé z objektů v Oortově oblaku, který sluneční soustavu v této vzdálenosti obklopuje. Astronomům z Complutense University of Madrid a University of Cambridge se nyní podařilo prokázat, že oběžné dráhy některých těles jsou dodnes ovlivněné tímto blízkým setkáním s jinou hvězdou.



Hvězda WISE 0720−0846 byla objevena v roce 2013 a pojmenována po svém objeviteli Scholzova hvězda. Dnes se nachází 17-23 světelných let daleko, má asi 10 % masy Slunce a je obíhaná ještě menším hnědým trpaslíkem o asi 6 % hmotnosti Slunce.

Astronomové prozkoumali 339 těles ve sluneční soustavě, zejména komet, s hyperbolickými oběžnými drahami a přišli se závěrem, že jejich trajektorie byly ovlivněny průletem hvězdy. Pomocí numerických simulací se chtěli dozvědět, z jakého místa na obloze tyto objekty přichází do středu sluneční soustavy. 

Pokud by komety nebyly ovlivněny dalším tělesem, jejich místa původu by byla víceméně rovnoměrně rozprostřena po hvězdné obloze. Asi desetina těles však zdánlivě pocházela z prostoru, kde se nachází souhvězdí Blíženců, což koresponduje s místem, kudy mohla proletět Scholzova hvězda před 70 000 lety. 

Mohlo by jít samozřejmě o náhodu, nebo o jinou událost ve stejném místě v Oortově oblaku. Pravděpodobnost, že za vším stojí Scholzova hvzěda je však podle astronomů vysoká.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Hvězdy

Astronomové pozorují pohyb plynů v disku kolem mladé hvězdy, zřejmě jej způsobují rodící se exoplanety

5. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové pozorují pohyb plynů v disku kolem mladé hvězdy, zřejmě jej způsobují rodící se exoplanetyDetailní pozorování observatoře ALMA přinesla první detekci pohybu plynů uvnitř protoplanetárního disku. V nové studii publikované v magazínu Nature vědci popisují kromě detekce pohybu plynů ve směru kolem hvězdy HD 163296 také pohyb nad a pod rovinu disku a směrem k hvězdě a od ní. Pohyb těchto plynů je s velkou pravděpodobností způsoben rodícími se exoplanetami.

celý článek

Vzdálená hvězda vydává každých 8 let rentgenové záblesky, mohlo by jít o opakující se novu

3. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vzdálená hvězda vydává každých 8 let rentgenové záblesky, mohlo by jít o opakující se novuAstronomové z Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics v Německu detekovali záblesk rentgenového záření od hvězdy SSS1 v blízké galaxii NGC 300. Jde o zdroj nízkoenergetického rentgenového záření, který téměř nezáří v jiných částech spektra. U stejné hvězdy byly v minulosti pozorovány tři další záblesky a zdá se, že se objevují každých 8 let.

celý článek

Nově potvrzená exoplaneta činí z hvězdy Groombridge 34 jeden z nejbližších multiplanetárních systémů

18. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA zařadila 10. října do svého archivu exoplanet 16 nových světů, aktuálně se v něm nachází 4 073 planet obíhajících jiné hvězdy v Mléčné dráze. Patří mezi ně také už dříve objevená a poté za chybu považovaná planeta Groombridge 34 A b a také nově objevená sesterská planeta Groombridge 34 A c. Tato dvojhvězda červených trpaslíků se nachází pouhých 11 světelných let daleko a jde o nejbližší známý multiplanetární systém.

celý článek

Astronomové našli masivní exoplanetu, která oběhne svou hvězdu za pouhých 18 hodin

12. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli masivní exoplanetu, která oběhne svou hvězdu za pouhých 18 hodinNová exoplaneta byla odhalena při průzkumu NGTS (Next Generation Transit Survey), který probíhá v Čile z observatoře Paranal. Cílem NGTS je hledání exoplanet o velikosti mezi planetou Neptun a Země u zářivých hvězd. Nejčastěji však astronomové při svojí práci pozorují tzv. horké Jupitery, tedy masivní planety, které se nacházejí velmi blízko svým hvězdám. Nově objevená planeta NGTS-10b je dokonce ze známých horkých Jupiterů svojí hvězdě nejblíž.

celý článek

Dvě mladé hvězdy zrozené z jednoho oblaku plynů vytváří podivuhodnou strukturu vláken

6. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Dvě mladé hvězdy zrozené z jednoho oblaku plynů vytváří podivuhodnou strukturu vlákenAstronomové získali s pomocí observatoře ALMA detailní snímek mladého binárního hvězdného systému, ve kterém dvě hvězdy konzumují materiál z akrečních disků a přitom kolem sebe vzájemně rotují. Tato pozorování vědcům přibližují vznik binárních systémů, které jsou alespoň v okolí Slunce poměrně časté.

celý článek

Mezihvězdná kometa I2/Borisov mohla přiletět od blízké dvojhvězdy Kruger 60

2. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mezihvězdná kometa I2/Borisov mohla přiletět od blízké dvojhvězdy Kruger 60Podle nové studie by mohla nově objevená mezihvězdná kometa I2/Borisov pocházet z blízkého hvězdného systému Kruger 60. Podle simulací polských astronomů se kometa před milionem let nacházela v blízkosti této dvojhvězdy a obě měly vzájemně podobnou rychlost.

celý článek

Masivní exoplaneta u drobné hvězdy překvapila astronomy, je na svou hvězdu příliš velká

30. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli u blízkého červeného trpaslíka masivní planetu. Je sice menší než Jupiter, ale v porovnání s hmotností svojí hvězdy je obří. Je dokonce tak velká, že není zřejmé, jak mohla u drobné hvězdy vzniknout. Vědci totiž doposud uvažovali, že tak velké planety vznikají pouze u větších hvězd.

celý článek