Průlet Scholzovy hvězdy kolem sluneční soustavy rozvířil komety v Oortově oblaku

29. 3. 2018
Hvězdy Sluneční soustava Oortův oblak

Před zhruba 70 000 lety se sluneční soustavě přiblížila jiná hvězda, šlo o malého červeného trpaslíka, který proletěl ve vzdálenosti asi 0,6-0,8 světelného roku od Slunce. Svou gravitací ovlivnil mnohé z objektů v Oortově oblaku, který sluneční soustavu v této vzdálenosti obklopuje. Astronomům z Complutense University of Madrid a University of Cambridge se nyní podařilo prokázat, že oběžné dráhy některých těles jsou dodnes ovlivněné tímto blízkým setkáním s jinou hvězdou.



Hvězda WISE 0720−0846 byla objevena v roce 2013 a pojmenována po svém objeviteli Scholzova hvězda. Dnes se nachází 17-23 světelných let daleko, má asi 10 % masy Slunce a je obíhaná ještě menším hnědým trpaslíkem o asi 6 % hmotnosti Slunce.

Astronomové prozkoumali 339 těles ve sluneční soustavě, zejména komet, s hyperbolickými oběžnými drahami a přišli se závěrem, že jejich trajektorie byly ovlivněny průletem hvězdy. Pomocí numerických simulací se chtěli dozvědět, z jakého místa na obloze tyto objekty přichází do středu sluneční soustavy. 

Pokud by komety nebyly ovlivněny dalším tělesem, jejich místa původu by byla víceméně rovnoměrně rozprostřena po hvězdné obloze. Asi desetina těles však zdánlivě pocházela z prostoru, kde se nachází souhvězdí Blíženců, což koresponduje s místem, kudy mohla proletět Scholzova hvězda před 70 000 lety. 

Mohlo by jít samozřejmě o náhodu, nebo o jinou událost ve stejném místě v Oortově oblaku. Pravděpodobnost, že za vším stojí Scholzova hvzěda je však podle astronomů vysoká.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Hvězdy

Hvězda Betelgeuse přestala zhasínat, její zářivost nyní postupně roste

27. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Hvězda Betelgeuse přestala zhasínat, její zářivost nyní postupně rostePo několika měsících postupného uklidňování začala hvězda Betelgeuse v druhé polovině února opět navyšovat svou zářivost. Vědci nicméně zatím stále neví, co toto proměnlivé chování způsobilo, Betelgeuse proto budou nadále pozorně sledovat. Hvězda ve vzdálenosti kolem 700 světelných let by mohla být první blízkou supernovou, kterou mělo lidstvo možnost pozorovat v detailu.

celý článek

Hvězda Betelgeuse i přes pokles zářivosti nevydává rentgenové záření

24. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Hvězda Betelgeuse i přes pokles zářivosti nevydává rentgenové zářeníČervený veleobr Betelgeuse v souhvězdí Orionu v posledních měsících září výrazně méně než je běžné. Astronomové se pokouší zjistit, co by za tímto procesem mohlo stát a zaměřili k hvězdě 17. února rentgenový teleskop Chandra. V místě, kde se Betelgeuse nachází, však v rentgenovém spektru nenašli žádné emise.

celý článek

Hvězda Betelgeuse je stále slabější, září nyní pouze třetinově oproti normálu

17. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Hvězda Betelgeuse je stále slabější, září nyní pouze třetinově oproti normáluPomocí teleskopu VLT (Very Large Telescope) se astronomům podařilo zachytit hvězdu Betelgeuse v detailu. Díky její velikosti a blízkosti jde o jednu z mála hvězd, u kterých lze pozorovat strukturu na povrchu. Betelgeuse je navíc v posledních měsících středem pozornosti díky změnám, kterými aktuálně prochází a které by mohly předznamenávat explozi supernovy.

celý článek

Nezvykle velká galaxie generovala v raném vesmíru velké množství nových hvězd a potom přestala, vědci neví proč

6. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nezvykle velká galaxie generovala v raném vesmíru velké množství nových hvězd a potom přestala, vědci neví pročMezinárodní tým astronomů vedený vědci z University of California, Riverside narazil na neobvykle velkou galaxii XMM-2599, jejíž světlo k nám putovalo dlouhých 12 miliard let. V této galaxii se v jednu dobu velmi intenzivně rodily nové hvězdy, to však náhle ustalo, a vědci zatím nevím proč. K pozorování této galaxie využili vědci vedení Benjaminem Forrestem teleskop W. M. Keck a výsledky svého výzkumu publikovali v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek

Supermasivní černou díru v jádru Mléčné dráhy obíhají podivné objekty, které jinde pozorovány nebyly

29. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Supermasivní černou díru v jádru Mléčné dráhy obíhají podivné objekty, které jinde pozorovány nebylyV bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází objekty, které zatím nikde jinde pozorovány nebyly. Vědci původně mysleli, že se jedná o hvězdy, potom to vypadalo, že jde o oblaka plynů. Nakonec by ale mohlo jít o zcela jiný typ struktury, která v sobě kombinuje vlastnosti jak oblaků, tak hvězd. Nově je nyní vědci označují jako objekty G (G Objects).

celý článek

Pohasínání hvězdy Betelgeuse v lednu pokračuje, zvětšila svůj objem o téměř 10 procent

28. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Pohasínání hvězdy Betelgeuse v lednu pokračuje, zvětšila svůj objem o téměř 10 procentAstronomové v posledních týdnech se zaujetím pozorují hvězdu Betelgeuse, jejíž zářivost začala v říjnu loňského roku výrazně klesat. Vědci už dlouho ví, že tato hvězda se nezadržitelně blíží k explozi supernovy, nedokáží však říct, kdy nastane. Během ledna zářivost hvězdy nadále klesá, i když už pomalejším tempem než koncem roku.

celý článek

Extrémně zářivou supernovu SN 2006gy zřejmě způsobila interakce masivní hvězdy s bílým trpaslíkem

27. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Extrémně zářivou supernovu SN 2006gy zřejmě způsobila interakce masivní hvězdy s bílým trpaslíkemŠvédským a japonským vědcům se podařilo zjistit, co znamenají podivné emisní linie nalezené v jedné z nejjasnějších pozorovaných supernov SN 2006gy. Nové informace jim také umožnily přijít s novou teorií, která vysvětluje vznik této unikátní zářivé supernovy.

celý článek