Průlet Scholzovy hvězdy kolem sluneční soustavy rozvířil komety v Oortově oblaku

29. 3. 2018
Hvězdy Sluneční soustava Oortův oblak

Před zhruba 70 000 lety se sluneční soustavě přiblížila jiná hvězda, šlo o malého červeného trpaslíka, který proletěl ve vzdálenosti asi 0,6-0,8 světelného roku od Slunce. Svou gravitací ovlivnil mnohé z objektů v Oortově oblaku, který sluneční soustavu v této vzdálenosti obklopuje. Astronomům z Complutense University of Madrid a University of Cambridge se nyní podařilo prokázat, že oběžné dráhy některých těles jsou dodnes ovlivněné tímto blízkým setkáním s jinou hvězdou.



Hvězda WISE 0720−0846 byla objevena v roce 2013 a pojmenována po svém objeviteli Scholzova hvězda. Dnes se nachází 17-23 světelných let daleko, má asi 10 % masy Slunce a je obíhaná ještě menším hnědým trpaslíkem o asi 6 % hmotnosti Slunce.

Astronomové prozkoumali 339 těles ve sluneční soustavě, zejména komet, s hyperbolickými oběžnými drahami a přišli se závěrem, že jejich trajektorie byly ovlivněny průletem hvězdy. Pomocí numerických simulací se chtěli dozvědět, z jakého místa na obloze tyto objekty přichází do středu sluneční soustavy. 

Pokud by komety nebyly ovlivněny dalším tělesem, jejich místa původu by byla víceméně rovnoměrně rozprostřena po hvězdné obloze. Asi desetina těles však zdánlivě pocházela z prostoru, kde se nachází souhvězdí Blíženců, což koresponduje s místem, kudy mohla proletět Scholzova hvězda před 70 000 lety. 

Mohlo by jít samozřejmě o náhodu, nebo o jinou událost ve stejném místě v Oortově oblaku. Pravděpodobnost, že za vším stojí Scholzova hvzěda je však podle astronomů vysoká.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Hvězdy

Neutronová hvězda na krátkou dobu zpomalila svou rotaci a vědci neví proč

13. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Neutronová hvězda na krátkou dobu zpomalila svou rotaci a vědci neví pročNeutronové hvězdy jsou extrémně husté objekty, které mají hmotnost několika Sluncí a průměr pouhých pár desítek kilometrů. Astronomové jich znají poměrně hodně, zjistit vnitřní strukturu tak hustého, malého a vzdáleného objektu však není vůbec snadné. Pomoci by mohlo pozorování neutronových hvězd, které procházejí fází nazývanou glitch, kdy dochází ke zrychlení jejich rotace. Podle vědců by to mohlo být způsobeno pohybem uvnitř hvězdy. Při zkoumání jedné z hvězd v této fázi však narazili zároveň i na zpomalení rotace, které zatím nedokáží vysvětlit.

celý článek

Nově objevený druh hvězd: jsou malé, velmi zářivé a pulzují

11. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědcům se podařilo identifikovat nový druh hvězd, jde o horké pulzující podtrpaslíky (hot subdwarf pulsators), které jsou menší než Slunce a zároveň výrazně více září. Od ostatních hvězd se liší rychlostí svých pulzů v kombinaci se svou zářivostí. Podle vědců by mohlo jít o vzácné hvězdy, které vznikají za situace kdy červenému obru sebere sousední hvězda materiál ještě před tím, než dojde k fúzi helia. Zabrání tak vzniku bílého trpaslíka.

celý článek

Astronomové objevili hvězdu, která se neuvěřitelnou rychlostí pohybuje Mléčnou dráhou

5. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili novou hvězdu S5-HVS1, která se neuvěřitelnou rychlostí pohybuje Mléčnou dráhou. Jde o nejrychlejší známou hvězdu hlavní posloupnosti (tedy stále v ní ještě probíhá termojaderná reakce). Podle vědců byla hvězda urychlena na svou současnou rychlost interakcí se supermasivní černou dírou Sagittarius A* ve středu naší galaxie. Aktuálně je známo jen asi 20 hyperrychlých hvězd v naší galaxii.

celý článek

Teleskop TESS objevil potenciálně obyvatelnou exoplanetu ve vzdálenosti 30 světelných let

2. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teleskop TESS objevil potenciálně obyvatelnou exoplanetu ve vzdálenosti 30 světelných letVesmírnému teleskopu TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) se podařilo objevit potenciálně obyvatelnou planetu u hvězdy Gliese 357 ve vzdálenosti zhruba 31 světelných let. Jedná se o třetí známou planetu u tohoto malého červeného trpaslíka a první, která se nachází v jeho obyvatelné zóně. Zároveň se jedná o nejbližší známou exoplanetu typu superzemě s možností kapalné vody na povrchu.

celý článek

Rychle rotující dvojhvězda je kandidátem na pozorování hvězdných gravitačních vln

31. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rychle rotující dvojhvězda je kandidátem na pozorování hvězdných gravitačních vlnAstronomové objevili novou dvojhvězdu, která se skládá ze dvou bílých trpaslíků, které kolem sebe rotují rychleji než jiné doposud objevené hvězdy. Podle vědců by mohlo jít o vhodného kandidáta pro pozorování gravitačních vln novými instrumenty, které budou v příštích letech uvedeny do provozu. Doposud byly detekovány gravitační vlny pocházející pouze z kolizí černých děr a neutronových hvězd.

celý článek

Hubblova konstanta změřená novou metodou vnáší další nesoulad do problematiky rozpínání vesmíru

17. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Hubblova konstanta změřená novou metodou vnáší další nesoulad do problematiky rozpínání vesmíruVesmír se rozpíná, a to stále rychleji - to víme už dlouho. Doposud však není zřejmé, s jakou rychlostí. Různá měření tzv. hubblovy konstanty, která rozpínání vesmíru znázorňuje číselně, totiž podávají různé výsledky: nejčastěji mezi 67 a 74 km/s/Mpc (tedy prostor mezi dvěma objekty, které jsou od sebe vzdáleny jeden megaparsek (přes 3 miliony světelných let), se za jednu sekundu natáhne o zhruba 70 kilometrů). Nová studie nyní přináší další dílek do skládačky: 70 km/s/Mpc podle červených obrů.

celý článek

Nové snímky z teleskopu Hubble ukazují hvězdu Eta Carinae směřující k velké explozi

7. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nové snímky z teleskopu Hubble ukazují hvězdu Eta Carinae směřující k velké exploziHvězda Eta Carinae se nachází ve vzdálenosti 7,5 tisíce světelných let a v 19 století byla po krátkou dobu jednou z nejjasnějších hvězd na naší obloze. Hvězda tehdy prošla Velkou erupcí, při které se její svítivost na několik let výrazně navýšila. Detailní snímky z dnešní doby ukazují, jak hvězda vyvrhuje množství materiálu do svého okolí a postupně míří k supernově, která bude jasně viditelná i ze Země. Na nových snímcích z teleskopu Hubble nyní vědci také pozorují materiál, který tam doposud pozorován nebyl.

celý článek