Tabbyina hvězda opět pohasla, tentokrát nejvýrazněji od svého objevu, co za tím vězí?

02. 04. 2018
Hvězdy Kepler (teleskop)

Tabbyina hvězda známá také pod oficiálním označením KIC 8462852 se stala slavnou v roce 2016, když si vědci neuměli jednoznačně vysvětlit její nepravidelné pohasínání a začaly se objevovat teorie o existenci mimozemské struktury, která by hvězdu obklopovala. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je dnes ale existence obřího oblaku plynů a prachu, který blokuje záři hvězdy, a to v různých frekvencích různě. Při pozorováních z března 2018 došlo k dalšímu výraznému pohasnutí této hvězdy, nejvýraznějšímu od pozorování teleskopem Kepler v roce 2013.

Vesmírný teleskop Kepler

Vesmírný teleskop Kepler - vesmírná observatoř NASA fungující mezi roky 2009 a 2018, jejímž úkolem bylo hledání exoplanet. Neustálým pozorováním zářivosti vybraných hvězd v souhvězdí Labutě hledal teleskop odchylky, které by mohly indikovat pohasnutí hvězdy v důsledku přechodu planety mezi teleskopem a vzdálenou hvězdou.



Teleskop Kepler pozoroval během své primární mise hvězdy v souhvězdí Labutě a díval se po jejich pohasínání, mělo totiž indikovat přechod exoplanety před hvězdou. Většinou hvězdy díky detekovaným exoplanetám pohasínaly o zhruba jedno procento jejich jasnosti. Výjimku tvořila hvězda KIC 8462852, která v jednom okamžiku potemněla o až 22 %. V následujících letech docházelo k dalším podobným událostem, i když už ne tolik výrazným. Nepravidelné chování této hvězdy vedlo astronomy a další ke spekulacím, co toto chování způsobuje.

Nedávná měření ukázala, že hvězda pohasíná v různých frekvencích světla různě, což vedlo vědce k hypotéze, že za tím stojí oblak plynů a prachu. Další detekované výrazné pohasnutí znamená, že podporovaný oblak musí mít chaotickou, nehomogenní strukturu s oblastmi větší hustoty, které zakryjí záři hvězdy více než jiné části mraku. 

Kdyby šlo o mladší hvězdu, mohlo by jít o pás materiálu, který ji obklopuje a ze kterého postupem času vznikne nová planeta. Na to je však KIC 8462852 příliš stará, planety kolem ní by už měly dávno existovat. Pravděpodobně tak půjde spíš o pás materiálu, který nesouvisí se vznikem nové planety ale s jejím zánikem.

Vědci však nemají dostatek informací,  aby mohli s jistotou říct, co vězí za proměnlivou jasností této hvězdy. Budou tedy zapotřebí další pozorování, možná i novými zařízeními k identifikaci příčin pohasínání hvězdy KIC 8462852.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Hvězdy

Vědci objevili dosud nejtěsnější pár mladých hvězd

12. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci objevili dosud nejtěsnější pár mladých hvězdMezinárodnímu týmu astronomů se podařilo identifikovat binární hvězdu PDS 27, jejíž dvě složky se nacházejí pouhých 30 AU od sebe (podobná vzdálenost jako Slunce-Neptun). Jde o doposud nejbližší pozorovaný pár masivních hvězd, které jsou zatím ve fázi formování. Jejich studiem chtějí vědci ověřit některé teorie o formování masivních hvězd. Ke svému objevu použili instrument PIONIER na Very Large Telescope Interferometer, což je soustava čtyř velkých teleskopů v Čile vytvářející společně virtuální teleskop se zrcadlem o průměru 130 metrů.

celý článek

První kandidát na exoplanetu objevený teleskopem Kepler byl potvrzen 10 let po objevení

07. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

První kandidát na exoplanetu objevený teleskopem Kepler byl potvrzen 10 let po objeveníVesmírný teleskop Kepler už několik měsíců nefunguje, přesto jím nasbíraná vědecká data dále slouží k objevení nových exoplanet. Nebo potvrzení těch, které byly považovány za odchylky v datech. Podle nové studie je první kandidát na exoplanetu objevený tímto teleskopem (KOI 4.01) skutečně planetou, i když byl původně považován za tzv. false positive, tedy falešnou indikaci. Nové závěry vychází z nové analýzy starých dat a jsou potvrzena novými pozorováními.

celý článek

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulosti

01. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulostiPředpokládá se, že Mléčná dráha v minulosti zažívala období intenzivního zrodu nových hvězd. Postupně však došlo k relativnímu uklidnění a nové hvězdy dnes vznikají ve výrazně menší míře než předtím. To zřejmě neplatí pro dvě menší galaxie, které Mléčnou dráhu obíhají - Velký a Malý Magellanův Mrak. Podle nové studie se v těchto galaxiích v minulosti příliš mnoho nových hvězd nerodilo, interakce s Mléčnou drahnou a mezi oblaky vzájemně v posledních 2 miliardách let však vedla k nárůstu vzniku nových hvězd.

celý článek

Nedaleký hvězdný systém by mohl v brzké explozi doprovázet první záblesk gama záření v Mléčné dráze

21. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nedaleký hvězdný systém by mohl v brzké explozi doprovázet první záblesk gama záření v Mléčné drázeVědci loni s pomocí teleskopu VLT objevili trojhvězdu s masivními a velmi aktivními hvězdami krátce před explozí supernovy. Nachází se relativně blízko a mohlo by v budoucnu jít o první detekovaný zdroj gama záření v naší vlastní galaxii. Hvězdný systém s oficiálním označením 2XMM J160050.7-514245 dostal neoficiální jméno Apep a nachází se asi 8 tisíc světelných let daleko.

celý článek

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesu

13. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesuAnalýzou zářivosti a barvy blízkých bílých trpaslíků se astronomům z University of Warwick podařilo nalézt první přímou evidenci o krystalizaci bílých trpaslíků. Podle studie, kterou publikovali ve vědeckém magazínu Nature, je hvězdná obloha doslova posetá těmito drobnými objekty, které mají pevnou strukturu podobně jako planety. Pozorovaný efekt byl předpovězen už před 50 lety, teprve data z observatoře Gaia však umožnila získat dostatek informací pro ověření této hypotézy.

celý článek

Astronomové detekovali nový zdroj vysokoenergetického záření z blízkosti supernovy

08. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové detekovali nový zdroj vysokoenergetického záření z blízkosti supernovyPozůstatek supernovy G24.7+0.6 se nachází ve vzdálenosti 16 300 světelných let. Za pomoci teleskopů MAGIC a Fermi se nyní vědcům podařilo identifikovat nový zdroj vysokoenergetického gama záření v její bezprostřední blízkosti. Nové informace Astronomům prozrazují více o supernově, která nastala před více než 9 tisíci lety (plus oněch 16 tisíc let, po které k nám světlo z tohoto objektu putuje).

celý článek

Čínský reaktor pro termojadernou fúzi dosáhl rekordních teplot, vyšších než panují v nitru Slunce

18. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Čínský termojaderný reaktor EAST dosáhl při experimentu teplot dosahujících 100 milionů stupňů Celsia, pokořil tak dosavadní rekord a přiblížil lidstvo novému zdroji energie. Termojaderná fúze získává energii ze slučování atomů, podobně jako je tomu ve hvězdách. Vědci se o fungující termojaderný reaktor pokoušejí už desítky let ale zatím pouze s dílčími úspěchy.

celý článek