Nejvzdálenější známá hvězda ve vesmíru se nachází 9 miliard světelných let daleko

3. 4. 2018
Hvězdy Hubble Gravitační čočka

Astronomům se podařilo objevit pomocí Hubblova teleskopu zatím nejvzdálenější hvězdu ve vesmíru, nese označení MACS J1149+2223 Lensed Star 1 a světlo z ní k nám putovalo dlouhých 9 miliard let. Doposud byly z takové vzdálenosti známé pouze galaxie a supernovy, světlo jednotlivých hvězd nebylo na takovou vzdálenost charakterizovatelné. Objev bylo možné uskutečnit pouze díky efektu tzv. gravitační čočky, která intenzivní gravitací kupy galaxií nacházející se mezi Zemí a vzdálenou hvězdou zvětšuje světlo ze vzdáleného objektu podobně jako čočka v dalekohledu.

Hvězda Icarus

Hvězda Icarus Hvězda detekovaná vesmírným teleskopem Hubble. Nese oficiální označení MACS J1149+2223 Lensed Star 1, dostala však přezdívku Icarus. Nachází se ve vzdálenosti 9 miliard světelných let.



Aby bylo vše jednodušší, hvězda dostala přezdívku Icarus, nejde však o oficiální označení mezinárodní astronomické unie, tím je MACS J1149+2223 Lensed Star 1. Jde o modrého veleobra, který je nejméně stokrát vzdálenější než doposud zkoumaná nejvzdálenější hvězda.

Objev umožnila gravitační čočka způsobená nejen masivní kupou galaxií ve vzdálenosti asi 5 miliard světelných let, ale také relativně malým objektem v této "čočkové" galaxii. Jde pravděpodobně o hvězdu třikrát masivnější než Slunce, která se dostala do přímky spojující hvězdu Icarus a Zemi. Její gravitace potom znásobila zářivost vzdálené hvězdy až 2000x. Šlo však pouze o krátkodobý efekt daný aktuální konstelací těchto objektů.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

Desetina lithia v naší glaxii pochází z hvězdných explozí

4. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

Desetina lithia v naší glaxii pochází z hvězdných explozíTým vědců vedený astrofyzikem Sumnerem Starrfieldem z Arizona State University zjistil, že velká část lithia v naší galaxii pochází z explozí označovaných jako klasické novy. Pro svůj výzkum vědci zkombinovali teorii, laboratorní studie a přímá pozorování. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek

Teleskop TESS detekoval harmonické rytmy od proměnlivých hvězd Delta Scuti

24. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Teleskop TESS detekoval harmonické rytmy od proměnlivých hvězd Delta ScutiPozorování vesmírného teleskopu TESS umožnila vědcům identifikovat 60 hvězd kategorie Delta Scuti s harmonickými pulzy. U této kategorie proměnlivých hvězd mají vědci problém interpretovat jejich chování, jejich pulzy jsou často neuspořádané. Nový výzkum by to mohl změnit a umožnit vědcům zjistit více o těchto hvězdách.

celý článek

Sklon oběžných drah exoplanet v systému TRAPPIST-1 není příliš odchýlený od rotace hvězdy

14. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sklon oběžných drah exoplanet v systému TRAPPIST-1 není příliš odchýlený od rotace hvězdyAstronomům z Tokyo Institute of Technology se podařilo změřit rotaci hvězdy TRAPPIST-1, kolem které obíhá hned několik planet podobných Zemi. Vědci zjistili, že osa, kolem které rotuje hvězda, je podobná jako osy rovin, ve kterých obíhají hvězdu její planety, podobně jako je tomu u sluneční soustavy. Planetární systém TRAPPIST-1 astronomy velmi zajímá, obsahuje totiž zatím nejvíce objevených exoplanet, z nichž jsou všechny podobně velké jako Země.

celý článek

U hvězdy Kepler-88 s unikátní rezonancí exoplanet byla objevena nová masivní planeta

13. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

U hvězdy Kepler-88 s unikátní rezonancí exoplanet byla objevena nová masivní planetaS pomocí teleskopu W.M. Keck Observatory na Havaji se astronomům podařilo objevit třetí exoplanetu u hvězdy Kepler-88. Jde nyní o největší planetu u této hvězdy ve vzdálenosti 1 200 světelných let, která je přírůstkem do planetárního systému s výjimečnou rezonancí planet, kde masivnější planeta ovlivňuje délku roku u menší z planet.

celý článek

Slunce je méně aktivní než ostatní podobné hvězdy, čeká nás zvýšení jeho aktivity?

10. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Slunce je méně aktivní než ostatní podobné hvězdy, čeká nás zvýšení jeho aktivity?Analýza 369 hvězd podobných Slunci ukazuje, že variace v záři naší hvězdy jsou výrazně slabé. Ke svému výzkumu vědci využili katalogu hvězd vytvořených vesmírnými teleskopy Kepler a Gaia, které mapují jejich záření a další charakteristiky od roku 2009. V daném období Slunce vykazovalo fluktuaci 0,07 %, zatímco ostatní srovnatelné hvězdy měly typicky fluktuaci pětinásobnou.

celý článek

Oblaka podobná těm v atmosféře Jupiteru byla nalezena u nejbližšího hnědého trpaslíka

7. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Oblaka podobná těm v atmosféře Jupiteru byla nalezena u nejbližšího hnědého trpaslíkaNejbližší hnědý trpaslík Luhman 16A vykazuje známky podobných mraků ve svojí atmosféře, jaké lze pozorovat u planety Jupiter. Jde o první případ, kdy vědci použili techniku polarimetrie k prozkoumání atmosféry mimo sluneční soustavu.

celý článek

Ve vzdálenosti tisíc světelných let byla nalezena zatím nejbližší černá díra

6. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Ve vzdálenosti tisíc světelných let byla nalezena zatím nejbližší černá díraAstronomové v našli v souhvězdí Dalekohledu na jižní obloze doposud neznámou černou díru, která se nachází pouhých 1 000 světelných let od Sluneční soustavy. Stala se tak nejbližší známou černou dírou. Studie popisující výzkum této černé díry vyšla ve vědeckém magazínu Astronomy and Astrophysics.

celý článek