Sousední galaxií se pohybuje vysokou rychlostí vzácný žlutý veleobr

05. 04. 2018
Hvězdy

Astronomové objevili v Malém Magellanově oblaku hvězdu, která se pohybuje relativní rychlostí 483 000 kilometrů za hodinu. Jedná o vzácného žlutého veleobra s označením J01020100-7122208, který byl pravděpodobně kdysi součástí binárního páru hvězd, jehož souputník explodoval v supernově. Jde o první objevenou hvězdu tohoto typu a rychlosti a zároveň teprve o druhou rychle se pohybující hvězdu hlavní posloupnosti objevenou v jiné galaxii.



Podobně rychle se pohybující hvězdy nejsou příliš časté, přes dvacet jich však už bylo objeveno v naší vlastní galaxii. Některé z nich mají dokonce rychlost přesahující 3,5 milionů kilometrů za hodinu, jde o tzv. hypervelocity stars (hyperrychlé hvězdy). Pro srovnání Slunce se pohybuje Mléčnou dráhou relativní rychlostí asi 72 tisíc kilometrů za hodinu oproti ostatním hvězdám ve svém okolí.

Žlutý veleobr (yellow supergiant) je fáze hvězdného života, která je velmi krátká, probíhá jen několik desítek tisíc let (z až deseti milionů let existence hvězd o této hmotnosti). Díky tomu není jednoduché hvězdy v této fázi ve vesmíru najít. Po tomto krátkém období v podobě žlutého veleobra nastává u hvězdy fáze červeného veleobra, kdy se hvězda nafoukne až na velikost oběžné dráhy planety Jupiter, a následně exploduje v supernově.

Malý Magellanův oblak je trpasličí galaxie vzdálená asi 200 tisíc světelných let. Je gravitačně svázané s Mléčnou dráhou, kolem které obíhá. 

Samotná hvězda J01020100-7122208 má asi devět hmotností Slunce a je asi 10 milionů let stará, nachází se tedy spíše u konce svého života. Podle astronomů do tří milionů let exploduje v supernově.

Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Hvězdy

Astronomové změřili kosmické záření v sousedních galaxiích a určili jak často se v nich rodí hvězdy

07. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové změřili kosmické záření v sousedních galaxiích a určili jak často se v nich rodí hvězdyPomocí nedávno upgradovaného radioteleskopu Murchison Widefield Array (MWA) v západní Austrálii vědci prozkoumali kosmické záření v sousedních galaxiích Malý a Velký Magellanův oblak. Megallanovy oblaky jsou menší galaxie, které obíhají kolem Mléčné dráhy ve vzdálenosti zhruba 200 tisíc světelných let. Díky detekci kosmického záření v těchto galaxiích dokázali vědci odhadnout s jakou mírou se v nich rodí nové hvězdy.

celý článek

Astronomové našli pouze 10 tisíc let starou hvězdu s protoplanetárním diskem

06. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli pouze 10 tisíc let starou hvězdu s protoplanetárním diskemMezinárodní tým astronomů vedený Chin-Fei Leem objevil malý relativně disk zformovaný kolem velmi mladé protohvězdy HH 211. Ke svému objevu použili submilimetrovou radiovou observatoř ALMA v Čile složenou z více než šedesátky radioteleskopů. Jde o doposud nejmladší hvězdu, kolem které lze pozorovat disk plynů a prachu, ze kterého by postupně měly vzniknout nové planety. Objev vědcům pomůže v určení doby, kdy se kolem hvězd začínají rodit planety.

celý článek

Vědci našli ve starých měřeních evidenci pro první pozorovaný extrasolární výron koronální hmoty

13. 08. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědci našli ve starých měřeních evidenci pro první pozorovaný extrasolární výron koronální hmotyTým vědců vedený Costanzou Argiroffim našel první evidenci o výronu koronální hmoty (coronal mass ejection, CME) u jiné hvězdy než u Slunce. Našli jej v deset let starých datech rentgenového teleskopu Chandra u hvězdy HR 9024, která je asi 3x větší než Slunce a nachází se 450 světelných let daleko. Jedná se o událost, při které hvězda vychrlí ze své korony oblak plazmy a nabitých částic do svého okolí.

celý článek

Astronomové určili díky novým datům z mise Gaia velikost a stáří Polárky

02. 08. 2018 (novější než zobrazený článek)

Polárka je hvězda, která se nachází nad severním pólem, zdánlivě tedy stojí na hvězdné obloze a mohla tak být odedávna používána k určení severu. Doposud však neměla přesně určenou vzdálenost, což komplikovalo určení jejích dalších charakteristik. Vědci z Villanova University společně s astronomem Petrem Harmancem z Karlovy univerzity nyní využili data z mise Gaia, aby vlastnosti Polárky upřesnili.

celý článek

Astronomové zachytili formaci planety v protoplanetárním disku kolem vzdálené hvězdy

08. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové zachytili formaci planety v protoplanetárním disku kolem vzdálené hvězdyInstrument SPHERE instalovaný na teleskopu VLT vyfotil vzdálenou exoplanetu ve stádiu jejího formování v disku plynů a prachu, který obklopuje mlhavou hvězdu PDS 70. Jde o první potvrzený planetární objekt zachycený při svém zrodu v protoplanetárním disku obklopujícím mladou hvězdu. Doposud teleskopy pozorovaly pouze mezery v protoplanetárních discích, nebo už hotové planety.

celý článek

Až třetina hmoty ve vesmíru se doposud ukrývala, měla by se nacházet v mezigalaktickém prostoru

25. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Až třetina hmoty ve vesmíru se doposud ukrývala, měla by se nacházet v mezigalaktickém prostoruVesmír se podle pozorování astronomů skládá z temné energie (68 %), temné hmoty (27 %) a běžné (baryonické) hmoty (5 %). Při studiu počátků vesmíru však vědci odhadli množství vytvořené běžné hmoty ve velkém třesku o celou třetinu větší, než kolik dokáží astronomové pozorovat dnešními teleskopy. Podle nové studie se chybějící hmota z počátku vesmíru nachází v mezihvězdném prostoru v řídkých oblacích plynů. Nejde však o temnou hmotu, která je pravděpodobně tvořena zcela jinými, exotickými subatomárními částicemi, ale o hmotu běžnou, která je tvořena baryony, mezi které patří také protony a neutrony.

celý článek

Když hvězdu pohltí černá díra: první pozorování proudu materiálu vycházejícího z černé díry

15. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Když hvězdu pohltí černá díra: první pozorování proudu materiálu vycházejícího z černé díryPoprvé v historii se astronomům podařilo přímo zachytit formování a následnou expanzi proudu materiálu vycházejícího z černé díry (v angličtině astrophysical jet, nebo relativistic jet). K této události dochází, když se hvězda k černé díře příliš přiblíží a nedokáže uniknout její intenzivní gravitaci. Materiál z hvězdy vytvoří rychle rotující disk nad rovníkem černé díry a z jejích pólů vychází proud ionizovaného materiálu. Událost astronomové pozorovali prostřednictvím radioteleskopů a infračervených teleskopů v páru kolizních galaxií ARP 299 ve vzdálenosti 150 milionů světelných let.

celý článek