Sousední galaxií se pohybuje vysokou rychlostí vzácný žlutý veleobr

05. 04. 2018
Hvězdy

Astronomové objevili v Malém Magellanově oblaku hvězdu, která se pohybuje relativní rychlostí 483 000 kilometrů za hodinu. Jedná o vzácného žlutého veleobra s označením J01020100-7122208, který byl pravděpodobně kdysi součástí binárního páru hvězd, jehož souputník explodoval v supernově. Jde o první objevenou hvězdu tohoto typu a rychlosti a zároveň teprve o druhou rychle se pohybující hvězdu hlavní posloupnosti objevenou v jiné galaxii.



Podobně rychle se pohybující hvězdy nejsou příliš časté, přes dvacet jich však už bylo objeveno v naší vlastní galaxii. Některé z nich mají dokonce rychlost přesahující 3,5 milionů kilometrů za hodinu, jde o tzv. hypervelocity stars (hyperrychlé hvězdy). Pro srovnání Slunce se pohybuje Mléčnou dráhou relativní rychlostí asi 72 tisíc kilometrů za hodinu oproti ostatním hvězdám ve svém okolí.

Žlutý veleobr (yellow supergiant) je fáze hvězdného života, která je velmi krátká, probíhá jen několik desítek tisíc let (z až deseti milionů let existence hvězd o této hmotnosti). Díky tomu není jednoduché hvězdy v této fázi ve vesmíru najít. Po tomto krátkém období v podobě žlutého veleobra nastává u hvězdy fáze červeného veleobra, kdy se hvězda nafoukne až na velikost oběžné dráhy planety Jupiter, a následně exploduje v supernově.

Malý Magellanův oblak je trpasličí galaxie vzdálená asi 200 tisíc světelných let. Je gravitačně svázané s Mléčnou dráhou, kolem které obíhá. 

Samotná hvězda J01020100-7122208 má asi devět hmotností Slunce a je asi 10 milionů let stará, nachází se tedy spíše u konce svého života. Podle astronomů do tří milionů let exploduje v supernově.

Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulosti

01. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulostiPředpokládá se, že Mléčná dráha v minulosti zažívala období intenzivního zrodu nových hvězd. Postupně však došlo k relativnímu uklidnění a nové hvězdy dnes vznikají ve výrazně menší míře než předtím. To zřejmě neplatí pro dvě menší galaxie, které Mléčnou dráhu obíhají - Velký a Malý Magellanův Mrak. Podle nové studie se v těchto galaxiích v minulosti příliš mnoho nových hvězd nerodilo, interakce s Mléčnou drahnou a mezi oblaky vzájemně v posledních 2 miliardách let však vedla k nárůstu vzniku nových hvězd.

celý článek

Nedaleký hvězdný systém by mohl v brzké explozi doprovázet první záblesk gama záření v Mléčné dráze

21. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nedaleký hvězdný systém by mohl v brzké explozi doprovázet první záblesk gama záření v Mléčné drázeVědci loni s pomocí teleskopu VLT objevili trojhvězdu s masivními a velmi aktivními hvězdami krátce před explozí supernovy. Nachází se relativně blízko a mohlo by v budoucnu jít o první detekovaný zdroj gama záření v naší vlastní galaxii. Hvězdný systém s oficiálním označením 2XMM J160050.7-514245 dostal neoficiální jméno Apep a nachází se asi 8 tisíc světelných let daleko.

celý článek

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesu

13. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesuAnalýzou zářivosti a barvy blízkých bílých trpaslíků se astronomům z University of Warwick podařilo nalézt první přímou evidenci o krystalizaci bílých trpaslíků. Podle studie, kterou publikovali ve vědeckém magazínu Nature, je hvězdná obloha doslova posetá těmito drobnými objekty, které mají pevnou strukturu podobně jako planety. Pozorovaný efekt byl předpovězen už před 50 lety, teprve data z observatoře Gaia však umožnila získat dostatek informací pro ověření této hypotézy.

celý článek

Astronomové detekovali nový zdroj vysokoenergetického záření z blízkosti supernovy

08. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové detekovali nový zdroj vysokoenergetického záření z blízkosti supernovyPozůstatek supernovy G24.7+0.6 se nachází ve vzdálenosti 16 300 světelných let. Za pomoci teleskopů MAGIC a Fermi se nyní vědcům podařilo identifikovat nový zdroj vysokoenergetického gama záření v její bezprostřední blízkosti. Nové informace Astronomům prozrazují více o supernově, která nastala před více než 9 tisíci lety (plus oněch 16 tisíc let, po které k nám světlo z tohoto objektu putuje).

celý článek

Čínský reaktor pro termojadernou fúzi dosáhl rekordních teplot, vyšších než panují v nitru Slunce

18. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Čínský termojaderný reaktor EAST dosáhl při experimentu teplot dosahujících 100 milionů stupňů Celsia, pokořil tak dosavadní rekord a přiblížil lidstvo novému zdroji energie. Termojaderná fúze získává energii ze slučování atomů, podobně jako je tomu ve hvězdách. Vědci se o fungující termojaderný reaktor pokoušejí už desítky let ale zatím pouze s dílčími úspěchy.

celý článek

Tajemná hvězda z devadesátých let, která zmizela beze stopy

17. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Tajemná hvězda z devadesátých let, která zmizela beze stopyPři porovnání hvězdných map, které vznikly několik let od sebe, vědci zjistili, že na místě, kde se dříve nacházela jasná hvězda, dnes skoro nic nevidí. Objekt FIRST J1419+3940 byl v devadesátých letech velmi zářivý, dnes však září až 50x slaběji. Podle astronomů by mohlo jít o hvězdu, která mezi tím zanikla a zbyl po ní nějaký jiný objekt jako je mlhovina, neutronová hvězda, nebo černá černá díra. Žádnému z teleskopů se však nepodařilo zachytit explozi, při které nový objekt vznikl.

celý článek

Kolem blízké Barnardovy hvězdy obíhá velká skalnatá planeta

15. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Kolem blízké Barnardovy hvězdy obíhá velká skalnatá planetaAstronomové našli u jedné z nejbližších hvězd novou exoplanetu, která by se mohla podobat Titanu, měsíci planety Saturn. Oproti tomuto malému měsíci je však nová exoplaneta 3,2x masivnější než Země. Planeta Barnards Star b obíhá blízko svojí hvězdě, která je však výrazně chladnější než Slunce a tak na ní zřejmě panují mrazivé teploty. Nově objevená exoplaneta je zatím nejbližší po planetách v systému Alfa Centauri a Proxima Centauri, který se nachází 4,4 a 4,2 světelných let daleko.

celý článek