Sousední galaxií se pohybuje vysokou rychlostí vzácný žlutý veleobr

05. 04. 2018
Hvězdy

Astronomové objevili v Malém Magellanově oblaku hvězdu, která se pohybuje relativní rychlostí 483 000 kilometrů za hodinu. Jedná o vzácného žlutého veleobra s označením J01020100-7122208, který byl pravděpodobně kdysi součástí binárního páru hvězd, jehož souputník explodoval v supernově. Jde o první objevenou hvězdu tohoto typu a rychlosti a zároveň teprve o druhou rychle se pohybující hvězdu hlavní posloupnosti objevenou v jiné galaxii.



Podobně rychle se pohybující hvězdy nejsou příliš časté, přes dvacet jich však už bylo objeveno v naší vlastní galaxii. Některé z nich mají dokonce rychlost přesahující 3,5 milionů kilometrů za hodinu, jde o tzv. hypervelocity stars (hyperrychlé hvězdy). Pro srovnání Slunce se pohybuje Mléčnou dráhou relativní rychlostí asi 72 tisíc kilometrů za hodinu oproti ostatním hvězdám ve svém okolí.

Žlutý veleobr (yellow supergiant) je fáze hvězdného života, která je velmi krátká, probíhá jen několik desítek tisíc let (z až deseti milionů let existence hvězd o této hmotnosti). Díky tomu není jednoduché hvězdy v této fázi ve vesmíru najít. Po tomto krátkém období v podobě žlutého veleobra nastává u hvězdy fáze červeného veleobra, kdy se hvězda nafoukne až na velikost oběžné dráhy planety Jupiter, a následně exploduje v supernově.

Malý Magellanův oblak je trpasličí galaxie vzdálená asi 200 tisíc světelných let. Je gravitačně svázané s Mléčnou dráhou, kolem které obíhá. 

Samotná hvězda J01020100-7122208 má asi devět hmotností Slunce a je asi 10 milionů let stará, nachází se tedy spíše u konce svého života. Podle astronomů do tří milionů let exploduje v supernově.

Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

Čínský reaktor pro termojadernou fúzi dosáhl rekordních teplot, vyšších než panují v nitru Slunce

18. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Čínský termojaderný reaktor EAST dosáhl při experimentu teplot dosahujících 100 milionů stupňů Celsia, pokořil tak dosavadní rekord a přiblížil lidstvo novému zdroji energie. Termojaderná fúze získává energii ze slučování atomů, podobně jako je tomu ve hvězdách. Vědci se o fungující termojaderný reaktor pokoušejí už desítky let ale zatím pouze s dílčími úspěchy.

celý článek

Tajemná hvězda z devadesátých let, která zmizela beze stopy

17. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Tajemná hvězda z devadesátých let, která zmizela beze stopyPři porovnání hvězdných map, které vznikly několik let od sebe, vědci zjistili, že na místě, kde se dříve nacházela jasná hvězda, dnes nic nevidí. Objekt FIRST J1419+3940 byl v devadesátých letech velmi zářivý, dnes však po něm není ani stopy. Podle astronomů by mohlo jít o hvězdu, která mezi tím zanikla. A žádnému z teleskopů se nepodařilo zachytit explozi, při které se tak stalo.

celý článek

Kolem blízké Barnardovy hvězdy obíhá velká skalnatá planeta

15. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Kolem blízké Barnardovy hvězdy obíhá velká skalnatá planetaAstronomové našli u jedné z nejbližších hvězd novou exoplanetu, která by se mohla podobat Titanu, měsíci planety Saturn. Oproti tomuto malému měsíci je však nová exoplaneta 3,2x masivnější než Země. Planeta Barnards Star b obíhá blízko svojí hvězdě, která je však výrazně chladnější než Slunce a tak na ní zřejmě panují mrazivé teploty. Nově objevená exoplaneta je zatím nejbližší po planetách v systému Alfa Centauri a Proxima Centauri, který se nachází 4,4 a 4,2 světelných let daleko.

celý článek

Astronomové objevili jednu z nejstarších hvězd ve vesmíru, je malá a je velmi blízko

10. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili jednu z nejstarších hvězd ve vesmíru, je malá a je velmi blízkoAstronomům se podařilo identifikovat hvězdu starou až 13,5 miliard let, což by znamenalo, že vznikla krátce po velkém třesku (stáří celého vesmíru se odhaduje na 13,8 miliard let). Hvězda s označením 2MASS J18082002–5104378 B se dokonce nachází nedaleko v Mléčné dráze ve vzdálenosti 1 940 světelných let. Studium první generace hvězd vědcům pomáhá při poznávání prvních fází vývoje vesmíru.

celý článek

V datech z družice Gaia jsou známky o pradávné kolizi Mléčné dráhy s jinou galaxií

07. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

V datech z družice Gaia jsou známky o pradávné kolizi Mléčné dráhy s jinou galaxiíData z evropské mise Gaia přispěla k odhalení události v dávné historii Mléčné dráhy. Naše galaxie se podle vědců před 10 miliardami let sloučila s jinou galaxií, důkazy se ukrývaly v pohybu hvězd na noční obloze. Při zkoumání pohybu hvězd vědci zjistili, že zhruba 30 tisíc z nich se pohybuje společně, proti směru rotace ostatních hvězd kolem jádra galaxie. Podle vědců se tyto hvězdy chovají přesně tak, jak by očekávali od následků sloučení dvou galaxií.

celý článek

Teleskop Hubble zachytil obří stín v mlhovině Serpens

05. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Teleskop Hubble zachytil obří stín v mlhovině SerpensVesmírný teleskop Hubble zaměřil své zrcadlo směrem do souhvězdí Hada, k mlhovině Serpens (Serpens Nebula). Část mlhoviny ozařuje hvězda HBC 672, která zároveň vrhá obří stín na jiné části mlhoviny. Stín z mladé hvězdy, který se táhne světelné roky daleko je zřejmě tvořen protoplanetárním diskem, který se nachází v těsné blízkosti hvězdy a jinak není pozorovatelný.

celý článek

Hvězdy podobné Slunci rotují na rovníku rychleji než v blízkosti pólů

19. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Hvězdy podobné Slunci rotují na rovníku rychleji než v blízkosti pólůVědci z New Yorkské Univerzity v Abú Dhabi publikovali výzkum, který charakterizuje rotaci hvězd podobných Slunci svou hmotností a věkem. Podle jejich závěrů rotují tyto hvězdy až dvaapůlkrát rychleji na rovníku, než blíže jejich pólům. Ke svému výzkumu použili astroseizmologická data a data z mise Kepler. Výsledky studie jsou nicméně odlišné od chování samotného Slunce, které na rovníku rotuje pouze o 10 procent rychleji.

celý článek