Nejstarší magnetický záznam ve sluneční soustavě pochází z meteoritu

07. 04. 2018
Magnetismus Sluneční soustava Meteority

Vědci zjistili, že v minerálu olivín, který se vyskytuje v meteoritech, lze nalézt záznam magnetického pole přítomného při vzniku sluneční soustavy. Informace o magnetických polích z tohoto období mohou vědcům pomoci lépe pochopit, jak se sluneční soustava formovala v období, kdy kolem Slunce obíhal protoplanetární disk, ze kterého teprve později vznikly planety. Výzkumníci z Velké Británie, Německa a Norska prezentovali výsledky svého výzkumu v magazínu Nature Communicaations.

Sluneční soustava, hranice magnetického pole

Sluneční soustava, hranice magnetického pole - Ilustrace znázorňuje magnetické pole generované Sluncem a jeho zakřivení v důsledku propojení s mezihvězdným prostorem. Nabité částice ze Slunce i z celého zbytku galaxie proudí po siločarách magnetického pole. Přístroje sondy Voyager zaznamenávají zvýšenou intenzitu magnetického pole, která napovídá, že se sonda nachází na samotném okraji magnetické bubliny obklopující slunce.



Magnetický záznam byl změřen v olivínu obsahujícím železo, který je běžně přítomný v meteoritech, které dopadají na Zemi. Konkrétní data vědci získali ze Semarkonského meteoritu, který byl nalezen v Indii ve 40. letech minulého století. Pochází z období před 4,6 miliard let, kdy se sluneční soustava teprve ještě formovala. Toto zjištění je překvapilo, protože magnetismus v tomto minerálu je neuniformní a vědci se doposud domnívali, že tyto materiály nedokáží dobře uchovat magnetický záznam po tak dlouhou dobu. 

Při svých experimentech vědci vyzkoušeli zahřátí zrnek olivínu na teplotu přes 300 °C, nejvyšší teplotu, kterou mohly minerály projít od svého zformování před miliardami let. I přes vysoké teploty si však minerály pamatovaly své původní magnetické stavy. Vzhledem k tomu, že by uvolnění magnetického pole při těchto teplotách trvalo déle než je doba existence sluneční soustavy, bylo potvrzeno, že je možné z těchto minerálů vyčíst informace o podmínkách, které panovaly při zrodu systému planet obíhajících Slunce.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Magnetismus

Magnetické Alfvénovy vlny by mohly stát za zahříváním atmosféry Slunce

10. 03. 2018

Magnetické Alfvénovy vlny by mohly stát za zahříváním atmosféry SlunceVědci z Queen’s University Belfast vedli mezinárodní tým, kterému se podařilo vysvětlit, jakým způsobem mohou magnetické vlny zahřívat atmosféru naší hvězdy, a tím také pohánět sluneční větry. Už dlouho se předpokládalo, že tyto vlny by mohly hrát důležitou roli pro udržování extrémně vysokých teplot na Slunci, nikomu se však doposud nepodařilo tuto teorii prokázat. Výsledky nového výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature Physics.

celý článek

Nový supravodivý magnet dosáhl rekordní síly magnetického pole 32 T

20. 12. 2017

8. prosince se vědcům na Florida State University podařilo dosáhnout s novým supravodivým magnetem rekordní síly magnetického pole - 32 T. Byl tak překročen dosavadní rekord magnetického pole generovaného tímto způsobem o 33 %. Takové síly magnetického pole lze dosáhnout pouze v laboratorních podmínkách, v přírodě se vyskytují i silnější magnetická pole, jsou však generována masivními objekty jako jsou třeba bílé trpaslíky nebo magnetary.

celý článek

Magnetické pole hvězdné černé díry V404 Cygni je překvapivě slabé

09. 12. 2017

Magnetické pole hvězdné černé díry V404 Cygni je překvapivě slabéPři pozorování relativně malé černé díry V404 Cygni, vzdálené asi 8 000 světelných let, astronomové zjistili, že má velmi slabé magnetické pole, asi 400x slabší než se doposud uvažovalo u objektů tohoto typu. Jde o první přesné měření magnetického pole takové černé díry. Astronomové pro něj využili náhlého vzplanutí této černé díry v roce 2015, při kterém došlo na asi 14 dní ke zvýšení její zářivosti. Výsledky jejich práce byly publikovány v magazínu Science.

celý článek

Vesmírná sonda Juno přináší zcela nový pohled na nitro planety Jupiter

26. 10. 2017

Vesmírná sonda Juno přináší zcela nový pohled na nitro planety JupiterZa více než rok zkoumání planety Jupiter odhalila vesmírná sonda Juno nitro tohoto plynného obra jako doposud žádná jiná. Posledním poznatkem je fakt, že atmosférické pásy bouří sahají hluboko do nitra planety a nejsou jen povrchovým úkazem. Díky zkoumání magnetického a gravitačního pole planety získávají vědci také další cenné informace o tom, co se pod hustými mraky odehrává a jak vlastně nitro tohoto plynného obra vypadá.

celý článek

Mars má díky slunečním větrům zakroucený magnetický ocas

24. 10. 2017

Mars má díky slunečním větrům zakroucený magnetický ocasMagnetické pole Marsu je sporadické, nepravidelné a velmi slabé v porovnání s magnetosférou Země. To zřejmě přispělo k úniku atmosféry do vesmíru v dávné minulosti planety, potvrzují to data z orbitální sondy MAVEN. Nová pozorování také poukazují na zakřivení tzv. magnetického ocasu planety (magnetotail), který se působením slunečního větru odchyluje o celých 45 stupňů od původně předpokládaného směru.

celý článek

Pozorování Hubblova teleskopu poukazují na slaný podpovrchový oceán na Ganymede

23. 03. 2015

Pozorování Hubblova teleskopu poukazují na slaný podpovrchový oceán na GanymedeGanymede je největší měsíc ve sluneční soustavě a jako jediný má silné magnetické pole. Interakce magnetických polí Ganymede a planety Jupiter má za příčinu změnu chování polárních září měsíce, které jsou viditelné právě Hubblovým teleskopem. Německým vědcům se teď podařilo zjistit, že slaný oceán pod povrchem Ganymede ovlivňuje magnetické pole měsíce takovým způsobem, že do určité míry stabilizuje kolísání polárních září.

celý článek

Flotila čtyř družic NASA úspěšně dorazila do vesmíru a připravuje se na průzkum magnetosféry

15. 03. 2015

Raketa Atlas V vynesla ve čtvrtek na oběžnou dráhu Země hned čtyři družice, jejichž úkolem bude zkoumání chování magnetických siločar. Tento proces vzniká jak v magnetickém poli Země, tak u ostatních magnetických polí včetně toho slunečního, které generuje gigantické exploze. Tento jev zatím nebyl důkladně prozkoumán a od mise MMS (Magnetospheric Multiscale mission) si vědci slibují nové poznatky, které lze aplikovat nejen na naši sluneční soustavu ale také na vzdálené neutronové hvězdy, magnetary nebo černé díry.

celý článek