Nejstarší magnetický záznam ve sluneční soustavě pochází z meteoritu

7. 4. 2018
Magnetismus Sluneční soustava Meteority

Vědci zjistili, že v minerálu olivín, který se vyskytuje v meteoritech, lze nalézt záznam magnetického pole přítomného při vzniku sluneční soustavy. Informace o magnetických polích z tohoto období mohou vědcům pomoci lépe pochopit, jak se sluneční soustava formovala v období, kdy kolem Slunce obíhal protoplanetární disk, ze kterého teprve později vznikly planety. Výzkumníci z Velké Británie, Německa a Norska prezentovali výsledky svého výzkumu v magazínu Nature Communicaations.

Sluneční soustava, hranice magnetického pole

Sluneční soustava, hranice magnetického pole - Ilustrace znázorňuje magnetické pole generované Sluncem a jeho zakřivení v důsledku propojení s mezihvězdným prostorem. Nabité částice ze Slunce i z celého zbytku galaxie proudí po siločarách magnetického pole. Přístroje sondy Voyager zaznamenávají zvýšenou intenzitu magnetického pole, která napovídá, že se sonda nachází na samotném okraji magnetické bubliny obklopující slunce.



Magnetický záznam byl změřen v olivínu obsahujícím železo, který je běžně přítomný v meteoritech, které dopadají na Zemi. Konkrétní data vědci získali ze Semarkonského meteoritu, který byl nalezen v Indii ve 40. letech minulého století. Pochází z období před 4,6 miliard let, kdy se sluneční soustava teprve ještě formovala. Toto zjištění je překvapilo, protože magnetismus v tomto minerálu je neuniformní a vědci se doposud domnívali, že tyto materiály nedokáží dobře uchovat magnetický záznam po tak dlouhou dobu. 

Při svých experimentech vědci vyzkoušeli zahřátí zrnek olivínu na teplotu přes 300 °C, nejvyšší teplotu, kterou mohly minerály projít od svého zformování před miliardami let. I přes vysoké teploty si však minerály pamatovaly své původní magnetické stavy. Vzhledem k tomu, že by uvolnění magnetického pole při těchto teplotách trvalo déle než je doba existence sluneční soustavy, bylo potvrzeno, že je možné z těchto minerálů vyčíst informace o podmínkách, které panovaly při zrodu systému planet obíhajících Slunce.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Magnetismus

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planet

5. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planetKaždých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji obíhají. Konkrétně o Venuši, Zemi a Jupiter, které mají ovlivňovat atmosféru Slunce, když se jednou za jedenáct let seřadí do řady a spojí své gravitační síly.

celý článek

Magnetické pole ve sluneční koroně je výrazně silnější než se doposud myslelo

3. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Magnetické pole ve sluneční koroně je výrazně silnější než se doposud mysleloPři zkoumání sluneční erupce ze září 2017 se podařilo Dr. Kuridzovi z Queens University Belfast a jeho týmu přesně změřit sílu jejího magnetického pole. Naměřili 350 gaussů, což je podstatně více, než se doposud u podobných událostí uvažovalo. Objev byl umožněn tak trochu díky štěstí - použitý teleskop totiž dokáže detailně pozorovat zhruba 1 % povrchu hvězdy a byl zaměřen zrovna na místo, kde k erupci došlo.

celý článek

Van Allenovy sondy vstupují do poslední fáze svojí mise, na jejím konci shoří v atmosféře

13. 2. 2019 (novější než zobrazený článek)

Van Allenovy sondy vstupují do poslední fáze svojí mise, na jejím konci shoří v atmosféřeDvojice vesmírných sond, které zkoumaly radiační pásy kolem Země, se připravují na konec svojí mise. Operátoři z JPL postupně sníží oběžnou dráhu u obou sond, aby je navedli na trajektorii, na jejímž konci shoří v atmosféře naší planety. Van Allenovy sondy zkoumaly posledních šest měsíců region radiace, který obklopuje Zemi a získaly také množství informací o provozu zařízení v tomto nehostinném prostředí.

celý článek

Nově objevený typ magnetů by mohl vylepšit datová úložiště

8. 2. 2019 (novější než zobrazený článek)

Tým vědců z několika amerických univerzit prokázal existenci nového typu magnetismu, který vytváří odlišná magnetická pole od těch, se kterými se setkáváme v běžném životě. Zatímco běžné magnety vytváří ve hmotě drobné magnetické momenty, které společně vytváří silné magnetické pole a jsou relativně stabilní, nový typ magnetismu vytváří izolované magnetické momenty s krátkou životností, prokazují však vyšší flexibilitu. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature Communications.

celý článek

Astronomové poprvé detekovali proud radiace od neutronové hvězdy se silným magnetickým polem

30. 9. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové poprvé detekovali proud radiace od neutronové hvězdy se silným magnetickým polemAstronomové detekovali rádiové záblesky vycházející z neutronové hvězdy se silným magnetickým polem. To je chování, které neodpovídá aktuálním teoriím popisujícím neutronové hvězdy. Proudy radiace totiž vznikají v situaci, kdy hvězda konzumuje materiál ze svého okolí, a tomu by právě silné magnetické pole mělo zabránit. Výsledky výzkumu vedeného Jakobem van den Eijndenem z University of Amsterdam byly publikovány v magazínu Nature.

celý článek

Vědci objevili doposud neznámý magnetický efekt použitelný k manipulaci se skyrmiony

28. 9. 2018 (novější než zobrazený článek)

Magnetické skyrmiony jsou magnetické víry nebo spirály, které by mohly vést k novým technologickým řešením, která kombinují nízkou spotřebu energie s vysokou výpočetní kapacitou a hustým zápisem dat. Týmu vědců z Delft University of Technology, University of Groningen a Hiroshima University se podařilo objevit nový, doposud neznámý magnetický stav, který magnetické skyrmiony ovlivňuje. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v magazínu Science Advances.

celý článek

Vědci vytvořili v laboratoři rekordně silné magnetické pole

24. 9. 2018 (novější než zobrazený článek)

Skupině vědců z University of Tokyo se podařilo vygenerovat nejsilnější magnetické pole v laboratorních podmínkách. Magnetické pole vygenerované metodou komprese elektromagnetického toku (electromagnetic flux-compression) mělo indukci 1 200 T (tesla). I když se jinými metodami podařilo vytvořit i silnější pole, šlo o výsledky explozí, které bylo nutné provádět mimo laboratoře, tento experiment tak nastavil nový rekord pro magnetická pole generovaná v místnosti za kontrolovaných podmínek.

celý článek