Nejstarší magnetický záznam ve sluneční soustavě pochází z meteoritu

07. 04. 2018
Magnetismus Sluneční soustava Meteority

Vědci zjistili, že v minerálu olivín, který se vyskytuje v meteoritech, lze nalézt záznam magnetického pole přítomného při vzniku sluneční soustavy. Informace o magnetických polích z tohoto období mohou vědcům pomoci lépe pochopit, jak se sluneční soustava formovala v období, kdy kolem Slunce obíhal protoplanetární disk, ze kterého teprve později vznikly planety. Výzkumníci z Velké Británie, Německa a Norska prezentovali výsledky svého výzkumu v magazínu Nature Communicaations.

Sluneční soustava, hranice magnetického pole

Sluneční soustava, hranice magnetického pole - Ilustrace znázorňuje magnetické pole generované Sluncem a jeho zakřivení v důsledku propojení s mezihvězdným prostorem. Nabité částice ze Slunce i z celého zbytku galaxie proudí po siločarách magnetického pole. Přístroje sondy Voyager zaznamenávají zvýšenou intenzitu magnetického pole, která napovídá, že se sonda nachází na samotném okraji magnetické bubliny obklopující slunce.



Magnetický záznam byl změřen v olivínu obsahujícím železo, který je běžně přítomný v meteoritech, které dopadají na Zemi. Konkrétní data vědci získali ze Semarkonského meteoritu, který byl nalezen v Indii ve 40. letech minulého století. Pochází z období před 4,6 miliard let, kdy se sluneční soustava teprve ještě formovala. Toto zjištění je překvapilo, protože magnetismus v tomto minerálu je neuniformní a vědci se doposud domnívali, že tyto materiály nedokáží dobře uchovat magnetický záznam po tak dlouhou dobu. 

Při svých experimentech vědci vyzkoušeli zahřátí zrnek olivínu na teplotu přes 300 °C, nejvyšší teplotu, kterou mohly minerály projít od svého zformování před miliardami let. I přes vysoké teploty si však minerály pamatovaly své původní magnetické stavy. Vzhledem k tomu, že by uvolnění magnetického pole při těchto teplotách trvalo déle než je doba existence sluneční soustavy, bylo potvrzeno, že je možné z těchto minerálů vyčíst informace o podmínkách, které panovaly při zrodu systému planet obíhajících Slunce.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Magnetismus

Nové informace z průletu sondy Galileo magnetosférou měsíce Ganymede před 22 lety

02. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Nové informace z průletu sondy Galileo magnetosférou měsíce Ganymede před 22 letyV nové studii, která vyšla ve vědeckém magazínu Geophysical Research Letters, jsou prezentována data z prvního průletu vesmírné sondy Galileo kolem Ganymede, největšího měsíce planety Jupiter. Data z prvního průletu sondy v roce 1996 kolem jediného měsíce ve sluneční soustavě s vlastním magnetickým polem totiž nebyla nikdy prezentována. Vědci se nyní podívali na stav magnetického pole Ganymede zaznamenaný před více než dvaceti lety.

celý článek

V magnetickém ocasu Merkuru se nacházejí energetické elektrony z magnetického přepojení

24. 04. 2018 (novější než zobrazený článek)

V magnetickém ocasu Merkuru se nacházejí energetické elektrony z magnetického přepojeníFyzikové z Německa a Číny použili počítačové simulace pro zjištění odkud se berou energetické elektrony v okolí planety Merkur. Jejich existence byla detekována americkou sondou MESSENGER v roce 2009, která nejbližší planetu Slunci obíhala do roku 2015. I přes stokrát slabší magnetické pole planety vědci detekovali energetické částice a nebyli si jistí odkud se berou. Možné vysvětlení přináší vědecká studie publikovaná v magazínu Physics of Plasmas.

celý článek

Magnetické Alfvénovy vlny by mohly stát za zahříváním atmosféry Slunce

10. 03. 2018

Magnetické Alfvénovy vlny by mohly stát za zahříváním atmosféry SlunceVědci z Queen’s University Belfast vedli mezinárodní tým, kterému se podařilo vysvětlit, jakým způsobem mohou magnetické vlny zahřívat atmosféru naší hvězdy, a tím také pohánět sluneční větry. Už dlouho se předpokládalo, že tyto vlny by mohly hrát důležitou roli pro udržování extrémně vysokých teplot na Slunci, nikomu se však doposud nepodařilo tuto teorii prokázat. Výsledky nového výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature Physics.

celý článek

Nový supravodivý magnet dosáhl rekordní síly magnetického pole 32 T

20. 12. 2017

8. prosince se vědcům na Florida State University podařilo dosáhnout s novým supravodivým magnetem rekordní síly magnetického pole - 32 T. Byl tak překročen dosavadní rekord magnetického pole generovaného tímto způsobem o 33 %. Takové síly magnetického pole lze dosáhnout pouze v laboratorních podmínkách, v přírodě se vyskytují i silnější magnetická pole, jsou však generována masivními objekty jako jsou třeba bílé trpaslíky nebo magnetary.

celý článek

Magnetické pole hvězdné černé díry V404 Cygni je překvapivě slabé

09. 12. 2017

Magnetické pole hvězdné černé díry V404 Cygni je překvapivě slabéPři pozorování relativně malé černé díry V404 Cygni, vzdálené asi 8 000 světelných let, astronomové zjistili, že má velmi slabé magnetické pole, asi 400x slabší než se doposud uvažovalo u objektů tohoto typu. Jde o první přesné měření magnetického pole takové černé díry. Astronomové pro něj využili náhlého vzplanutí této černé díry v roce 2015, při kterém došlo na asi 14 dní ke zvýšení její zářivosti. Výsledky jejich práce byly publikovány v magazínu Science.

celý článek

Vesmírná sonda Juno přináší zcela nový pohled na nitro planety Jupiter

26. 10. 2017

Vesmírná sonda Juno přináší zcela nový pohled na nitro planety JupiterZa více než rok zkoumání planety Jupiter odhalila vesmírná sonda Juno nitro tohoto plynného obra jako doposud žádná jiná. Posledním poznatkem je fakt, že atmosférické pásy bouří sahají hluboko do nitra planety a nejsou jen povrchovým úkazem. Díky zkoumání magnetického a gravitačního pole planety získávají vědci také další cenné informace o tom, co se pod hustými mraky odehrává a jak vlastně nitro tohoto plynného obra vypadá.

celý článek

Mars má díky slunečním větrům zakroucený magnetický ocas

24. 10. 2017

Mars má díky slunečním větrům zakroucený magnetický ocasMagnetické pole Marsu je sporadické, nepravidelné a velmi slabé v porovnání s magnetosférou Země. To zřejmě přispělo k úniku atmosféry do vesmíru v dávné minulosti planety, potvrzují to data z orbitální sondy MAVEN. Nová pozorování také poukazují na zakřivení tzv. magnetického ocasu planety (magnetotail), který se působením slunečního větru odchyluje o celých 45 stupňů od původně předpokládaného směru.

celý článek