Drobné odchylky v reliktním záření ukazují na obří strukturu kosmických vláken

14. 04. 2018
Raný vesmír Temná hmota Galaxie

Vědcům z Berkeleyho laboratoře v USA se podařilo dekódovat drobné odchylky v mikrovlnném kosmickém záření a zmapovat tak obří strukturu vláken, ukrytých před našimi zraky. Jedná se o vlákna tvořená hlavně temnou hmotou tvořící rozsáhlou pavučinu prostupující celým vesmírem, v jejich spojnicích jsou většinou usazeny masivní galaktické kupy. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Journal Astronomy 9. dubna.

Kosmická pavučina

Kosmická pavučina - Na animaci jsou znázorněna kosmická vlákna, která společně tvoří rozlehlou pavučinu rozprostírající se napříč celým vesmírem.





Kosmická vlákna jsou tvořena temnou hmotou a v místech, kde se nachází, dochází k seskupování hmoty běžné (viditelné), tedy galaxií a objektů, které se z galaxií skládají (galaktické kupy). Délka jednotlivých vláken dosahuje až stovek milionů světelných let a jsou vzájemně propojená. Právě v místech, kde se protínají, pak leží ty nejmasivnější galaktické kupy, což je pravděpodobně dáno gravitační silou, kterou temná hmota na běžnou hmotu ve vesmíru působí.

Vědci z Berkleyho laboratoře pro svou analýzu použili data ze zkoumání mikrovlnného kosmického záření, což je pozůstatek po velkém třesku a svým způsobem nejstarší pozorovaná energie ve vesmíru (reliktní záření). Nad těmito daty spustili algoritmy s prvky umělé inteligence, které dokáží rozeznat vzory seskupování, a hledali příčinu, která v tomto záření vyvolává drobné odchylky od průměru.

Pomocí komplexních algoritmů pak vědci vyhledávali vzory, způsobené gravitací, které působí podobně jako gravitační čočky na světlo, které vychází z prostoru za nimi. Takto ovlivněné signály potom analyzovali a sestavili z nich mapu kosmických vláken, která prostupuje vesmírem.

struktura hmoty ve vesmíru
Na animaci jsou znázorněna kosmická vlákna v čase od doby, kdy byl vesmír starý 12,3 miliard let až po 7,4 miliard (tedy animace jde zpátky v čase). Modrou barvou jsou vlákna, u kterých si jsou vědci relativně jistí, červenou barvou potom ta, u kterých je míra jistoty nižší.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Raný vesmír

Astronomové našli nejzářivější kvasar v rádiových vlnách v raném vesmíru

10. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Eduardo Bañados z Carnegie Institution for Science našel spolu se svým týmem kvazar, který má nejintenzivnější pozorované rádiové vlny a existoval už v brzké fázi vývoje vesmíru. Jde o supermasivní černou díru, která chrlí do svého okolí proud plazmy, který lze detekovat v rádiových emisích. Podle studie publikované v magazínu The Astrophysical Journal k nám signál z tohoto objektu letěl dlouhých 13 miliard let.

celý článek

Až třetina hmoty ve vesmíru se doposud ukrývala, měla by se nacházet v mezigalaktickém prostoru

25. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Až třetina hmoty ve vesmíru se doposud ukrývala, měla by se nacházet v mezigalaktickém prostoruVesmír se podle pozorování astronomů skládá z temné energie (68 %), temné hmoty (27 %) a běžné (baryonické) hmoty (5 %). Při studiu počátků vesmíru však vědci odhadli množství vytvořené běžné hmoty ve velkém třesku o celou třetinu větší, než kolik dokáží astronomové pozorovat dnešními teleskopy. Podle nové studie se chybějící hmota z počátku vesmíru nachází v mezihvězdném prostoru v řídkých oblacích plynů. Nejde však o temnou hmotu, která je pravděpodobně tvořena zcela jinými, exotickými subatomárními částicemi, ale o hmotu běžnou, která je tvořena baryony, mezi které patří také protony a neutrony.

celý článek

Nanodiamanty jsou zřejmě zdrojem specifického mikrovlnného záření od mladých hvězd

12. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Nanodiamanty jsou zřejmě zdrojem specifického mikrovlnného záření od mladých hvězdDlouhá desetiletí si astronomové lámali hlavu nad původem specifického mikrovlnného záření, které vychází z několika míst v Mléčné dráze. Teprve nyní s pomocí Green Bank Teleskopu (GBT) a Australia Telescope Compact Array (ATCA) se jim podařilo identifikovat zdroj tohoto záření: jde o rychle rotující nanočástice krystalického uhlíku. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Astronomy.

celý článek

Vědci vypočítali zatím nejpřesněji nukleonovou vazbu, která určuje životnost neutronů

30. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

S pomocí výkonných superpočítačů se vědcům v Lawrence Berkeley National Laboratory podařilo doposud nejpřesněji určit nukleonovou axiální vazbu, která významně ovlivňuje dobu rozpadu neutronu na méně masivní částice. Nukleonová axiální vazba určuje sílu interakce, která zapříčiňuje rozpad neutronů na protony a může tak být využita k předpovězení životnosti neutronu. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature.

celý článek

Observatoř ALMA detekovala nejstarší kyslík ve vesmíru

18. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Observatoř ALMA detekovala nejstarší kyslík ve vesmíruAstronomové našli s pomocí observatoře ALMA slabý ale přesto definitivní signál kyslíku, který k nám letěl dlouhých 13,28 miliard let a pochází tak z velmi raného a vzdáleného vesmíru. Galaxie, ve které byl kyslík detekovaný, je zároveň také nejvzdálenější galaxií s přesně změřenou vzdáleností, nebo spíše stářím. První hvězdy v této galaxii začaly podle vědců vznikat už pouhých 250 milionů let po velkém třesku, kyslík vznikl při zániku těchto hvězd první generace. Jde doposud o nejvzdálenější detekci tohoto chemického prvku ve vesmíru.

celý článek

Astronomové našli doposud nejrychleji rostoucí černou díru ve vesmíru

16. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli doposud nejrychleji rostoucí černou díru ve vesmíruAstronomové z Australian National University objevili doposud nejrychleji známou rostoucí černou díru, která pohltí masu našeho Slunce každé dva dny. Pozorovali ji ve vzdáleném vesmíru, kde ji vidí jak vypadala před 12 miliardami let, už tehdy v počátcích vesmíru měla hmotnost neuvěřitelných 20 miliard sluncí a rostla o jedno procento každých milion let. Výsledky výzkumu vedeného Christianem Wolfem budou publikovány v magazínu Publications of the Astronomical Society of Australia.

celý článek

ESA vybrala tři koncepty, ze kterých vybere misi pro začátek třicátých let

11. 05. 2018 (novější než zobrazený článek)

ESA vybrala tři koncepty, ze kterých vybere misi pro začátek třicátých letZ více než dvacítky konceptů vybrala ESA trojici vesmírných misí, které bude nadále rozvíjet a vybere z nich jednu k realizaci se startem v roce 2032. Jedná se o program středně složitých misí Cosmic Vision, v rámci kterého budou realizovány 4 mise v příští dekádě: Solar Orbiter, Euclid, Plato a Ariel. Mezi třemi vybranými misemi jsou studium gama záření z brzkého vesmíru, infračervený teleskop a orbitální sonda k planetě Venuši.

celý článek