Drobné odchylky v reliktním záření ukazují na obří strukturu kosmických vláken

14. 04. 2018
Raný vesmír Temná hmota Galaxie

Vědcům z Berkeleyho laboratoře v USA se podařilo dekódovat drobné odchylky v mikrovlnném kosmickém záření a zmapovat tak obří strukturu vláken, ukrytých před našimi zraky. Jedná se o vlákna tvořená hlavně temnou hmotou tvořící rozsáhlou pavučinu prostupující celým vesmírem, v jejich spojnicích jsou většinou usazeny masivní galaktické kupy. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Journal Astronomy 9. dubna.

Kosmická pavučina

Kosmická pavučina - Na animaci jsou znázorněna kosmická vlákna, která společně tvoří rozlehlou pavučinu rozprostírající se napříč celým vesmírem.





Kosmická vlákna jsou tvořena temnou hmotou a v místech, kde se nachází, dochází k seskupování hmoty běžné (viditelné), tedy galaxií a objektů, které se z galaxií skládají (galaktické kupy). Délka jednotlivých vláken dosahuje až stovek milionů světelných let a jsou vzájemně propojená. Právě v místech, kde se protínají, pak leží ty nejmasivnější galaktické kupy, což je pravděpodobně dáno gravitační silou, kterou temná hmota na běžnou hmotu ve vesmíru působí.

Vědci z Berkleyho laboratoře pro svou analýzu použili data ze zkoumání mikrovlnného kosmického záření, což je pozůstatek po velkém třesku a svým způsobem nejstarší pozorovaná energie ve vesmíru (reliktní záření). Nad těmito daty spustili algoritmy s prvky umělé inteligence, které dokáží rozeznat vzory seskupování, a hledali příčinu, která v tomto záření vyvolává drobné odchylky od průměru.

Pomocí komplexních algoritmů pak vědci vyhledávali vzory, způsobené gravitací, které působí podobně jako gravitační čočky na světlo, které vychází z prostoru za nimi. Takto ovlivněné signály potom analyzovali a sestavili z nich mapu kosmických vláken, která prostupuje vesmírem.

struktura hmoty ve vesmíru
Na animaci jsou znázorněna kosmická vlákna v čase od doby, kdy byl vesmír starý 12,3 miliard let až po 7,4 miliard (tedy animace jde zpátky v čase). Modrou barvou jsou vlákna, u kterých si jsou vědci relativně jistí, červenou barvou potom ta, u kterých je míra jistoty nižší.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Raný vesmír

Astronomové objevili jednu z nejstarších hvězd ve vesmíru, je malá a je velmi blízko

10. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili jednu z nejstarších hvězd ve vesmíru, je malá a je velmi blízkoAstronomům se podařilo identifikovat hvězdu starou až 13,5 miliard let, což by znamenalo, že vznikla krátce po velkém třesku (stáří celého vesmíru se odhaduje na 13,8 miliard let). Hvězda s označením 2MASS J18082002–5104378 B se dokonce nachází nedaleko v Mléčné dráze ve vzdálenosti 1 940 světelných let. Studium první generace hvězd vědcům pomáhá při poznávání prvních fází vývoje vesmíru.

celý článek

Astronomové objevili masivní zárodečnou kupu galaxií v raném vesmíru, napovídá o evoluci vesmíru

02. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili masivní zárodečnou kupu galaxií v raném vesmíru, napovídá o evoluci vesmíruMezinárodní tým astronomů ohlásil objev nové masivní protokupy galaxií ve vzdáleném vesmíru. Pozorovaná kupa má rudý posuv 5,7 - to naznačuje, že ji astronomové pozorují v době, kdy byl vesmír starý pouhou miliardu let (věk vesmíru se odhaduje na 13,8 miliardy let). Mohou tak zkoumat evoluci galaxií a kup galaxií v počátcích vesmíru. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature Astronomy.

celý článek

Vědci zjistili, že některé z galaxií obíhajících Mléčnou dráhu jsou jedny z nejstarších ve vesmíru

17. 08. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědci zjistili, že některé z galaxií obíhajících Mléčnou dráhu jsou jedny z nejstarších ve vesmíruPodle studie publikované v Astrophysical Journal existují v těsné blízkosti Mléčné dráhy galaxie, které vznikly ve velmi brzkém vesmíru. Přišli na to studiem jejich zářivosti, která napovídá, že se tyto objekty zrodily v době před ionizací vodíku, kterou prošel vesmír méně než miliardu let po svém vzniku. Objev takto starých objektů v okolí Mléčné dráhy naznačuje, že jejich populace je rozmístěna napříč vesmírem a mohlo by jich být velké množství.

celý článek

Finální data z teleskopu Planck zpřesňují světlo z počátku z vesmíru

29. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Finální data z teleskopu Planck zpřesňují světlo z počátku z vesmíruMise evropského mikrovlnného teleskopu Planck trvala od roku 2009 do roku 2013, jejím výsledkem je zatím nejpřesnější mapa reliktního záření, pozůstatku po velkém třesku, které nám napovídá více o vesmíru v jeho nejranější fázi vývoje. Pět let po ukončení mise nyní vědci uvolnili finální data, která ještě o něco zpřesňují původní výsledky. Nic to nemění na závěrech, které z posbíraných dat vyplývají, pro vědce zkoumající vesmír v jeho zárodku však bude možné pracovat s přesnějšími daty.

celý článek

Malá družice HaloSat bude zkoumat halo Mléčné dráhy a hledat chybějící hmotu ve vesmíru

20. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Malá družice HaloSat bude zkoumat halo Mléčné dráhy a hledat chybějící hmotu ve vesmíru13. července byla z paluby ISS vypuštěna malá sonda HaloSat, jejímž úkolem bude zkoumat bezprostřední okolí Mléčné dráhy a hledat hmotu, která byla přítomna krátce po velkém třesku, ale dnes ji astronomové nemohou najít. Jde o malý cubesat, který bude snímat rentgenové záření a pokusí se potvrdit, nebo vyvrátit jednu z teorií o umístění této chybějící hmoty.

celý článek

Astronomové našli nejzářivější kvasar v rádiových vlnách v raném vesmíru

10. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Eduardo Bañados z Carnegie Institution for Science našel spolu se svým týmem kvazar, který má nejintenzivnější pozorované rádiové vlny a existoval už v brzké fázi vývoje vesmíru. Jde o supermasivní černou díru, která chrlí do svého okolí proud plazmy, který lze detekovat v rádiových emisích. Podle studie publikované v magazínu The Astrophysical Journal k nám signál z tohoto objektu letěl dlouhých 13 miliard let.

celý článek

Až třetina hmoty ve vesmíru se doposud ukrývala, měla by se nacházet v mezigalaktickém prostoru

25. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Až třetina hmoty ve vesmíru se doposud ukrývala, měla by se nacházet v mezigalaktickém prostoruVesmír se podle pozorování astronomů skládá z temné energie (68 %), temné hmoty (27 %) a běžné (baryonické) hmoty (5 %). Při studiu počátků vesmíru však vědci odhadli množství vytvořené běžné hmoty ve velkém třesku o celou třetinu větší, než kolik dokáží astronomové pozorovat dnešními teleskopy. Podle nové studie se chybějící hmota z počátku vesmíru nachází v mezihvězdném prostoru v řídkých oblacích plynů. Nejde však o temnou hmotu, která je pravděpodobně tvořena zcela jinými, exotickými subatomárními částicemi, ale o hmotu běžnou, která je tvořena baryony, mezi které patří také protony a neutrony.

celý článek