Drobná astrofyzikální družice ověřila nové miniaturizované technologie na oběžné dráze

22. 4. 2018
Astronomie Teleskopy ISS

Malé cubesaty se v posledních letech staly běžným jevem, jsou vypouštěny jako doplňkový náklad raket nebo z Mezinárodní vesmírné stanice. Jednou z těchto malých družic je také ASTERIA, kterou vypustila NASA v listopadu 2017 z ISS. Jejím úkolem je ověřit použití těchto miniaturizovaných zařízení pro hledání exoplanet nebo pozorování konkrétních hvězd. To se podle NASA ověřilo, když drobná družice dokázala udržet stabilní orientaci na zadaný cíl a vyrovnala se se všemi negativními vlivy na nízké oběžné dráze.

ASTERIA, cílová hvězda

ASTERIA, cílová hvězda - Na prvních snímcích se hvězda zdánlivě pohybuje, to se družice ASTERIA zaměřovala přesně na její pozici. Jakmile ji zachytila, udržela svou orientaci přesně na daný cíl.



Aby mohl teleskop pozorovat vzdálené hvězdy nebo planety, musí dokázat zamířit své instrumenty na malé místo na obloze, udržet tuto pozici při oběhu kolem Země. To znamená být schopný odolat faktorům, které jeho oběžnou dráhu ovlivňují, jako je řídká atmosféra, vesmírné počasí nebo magnetosféra naší planety.

ASTERIA (Arcsecond Space Telescope Enabling Research in Astrophysics) má rozměry 10 x 20 x 30 centrimetrů a váží asi 12 kilogramů. To je v porovnání s ostatními vesmírnými teleskopy opravdu hodně málo, přesto se družici podařilo splnit primární misi, která měla ověřit fungování nových miniaturizovaných technologií přímo ve vesmíru. Šlo o první astrofyzikální misi s použitím cubesatu.

Konkrétní vědecké cíle byly podobné tomu, co měl za úkol dělat vesmírný teleskop Kepler: hledání exoplanet u blízkých hvězd pomocí tranzitů. Přechod vzdálené planety před její hvězdou částečně zastíní její světlo, což je detekovatelné i na takovou vzdálenost.

Využití drobných družic na oběžné dráze Země se stalo běžnou praxí a je stále rozšířenější. V Nadcházejících letech dojde také k prvnímu vypuštění cubesatů u dalších vesmírných těles. Při nadcházející misi vesmírné lodi Orion budou vypuštěny cubesaty na oběžné dráze Měsíce a Součástí mise InSight budou dva malé komunikační satelity vypuštěné na oběžné dráze planety Mars.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Astronomie

NASA zveřejnila první plánovaná pozorování vesmírného teleskopu Jamese Webba

16. 11. 2017

NASA zveřejnila první plánovaná pozorování vesmírného teleskopu Jamese WebbaVypuštění vesmírného teleskopu nové generace se nezadržitelně blíží, aktuální plánovaný termín startu rakety Ariane s teleskopem Jamese Webba je po nesčetných odkladech plánován na začátek roku 2019. Během prvních pěti měsíců pozorovacích operací bude podle NASA teleskop pozorovat měsíce Jupitera, hledat organické molekuly u vzdálených hvězd, zjišťovat váhu supermasivních černých děr v jádrech galaxií a pátrat po zárodcích galaxií v raném vesmíru. Data z těchto pozorování budou vědcům k dispozici v podstatě ihned po poslání na Zemi z Lagrangeova bodu L2 (systému Země-Slunce), kde bude teleskop umístěn.

celý článek

Gravitační vlny z kolize supermasivních černých děr lze detekovat pomocí změn v signálu z pulzarů

16. 11. 2017

Gravitační vlny z kolize supermasivních černých děr lze detekovat pomocí změn v signálu z pulzarůKolize masivních, energetických vesmírných objektů jako jsou černé díry nebo neutronové hvězdy jsou tak velké události, že při nich dochází k detekovatelné fluktuaci prostoru - gravitačním vlnám. Astronomům se doposud podařilo detekovat pětici takových kolizí, 4x šlo o kolizi černých děr a jednou o kolizi dvou neutronových hvězd. Jen těžko si lze ale představit větší kolizi než když se potkají dvě supermasivní černé díry, takové, které leží v centrech galaxií. Proč se astronomům doposud nepovedlo pozorovat gravitační vlny z tak masivní události?

celý článek

Umělá inteligence pomohla najít 56 nových kandidátů pro gravitační čočky

25. 10. 2017

Umělá inteligence pomohla najít 56 nových kandidátů pro gravitační čočkySkupina výzkumníků z univerzit v Groningenu (NED), Neapole (ITA) a Bonnu (GER) přišla s metodou s jejíž pomocí nachází nové kandidáty pro gravitační čočky v datech z dřívějších pozorování teleskopů. Jejich algoritmus je stejný jako používají společnosti Google, Facebook nebo Tesla, jde o konvoluční neurální síť pro rozpoznávání objektů v obrázcích. S pomocí nových gravitačních čoček bude možné pozorovat velmi vzdálené objekty ve vesmíru.

celý článek

Hubblův teleskop našel zatím nejvzdálenější gravitační čočku

4. 8. 2014

Hubblův teleskop našel zatím nejvzdálenější gravitační čočkuGravitace galaxií má na světlo zvláštní efekt, zakřivuje jej podobně jako lupa a deformuje tak světlo ze vzdálenějších zdrojů ve vesmíru. Astronomové toho využívají při pozorování vzdálených objektů a říkají tomu efekt gravitační čočky. Hubblův teleskop teď našel nejvzdálenější takovou čočku, nachází se ve vzdálenosti 9,6 miliard světelných let a pomáhá vědcům zkoumat ještě vzdálenější galaxii.

celý článek

Evropským astronomům se přímo před očima objevila rodící se planeta

4. 3. 2013

Evropským astronomům se přímo před očima objevila rodící se planetaEvropským astronomům se zřejmě podařilo poprvé zachytit protoplanetu u blízké hvězdy. Stále ještě zhušťující se koncentrace plynů obíhá hvězdu HD 100546 ve vzdálenosti 335 světelných let a mohla by z ní vzniknout planeta podobná Jupiteru. Ve stejném hvězdném systému už existuje jeden kandidát na exoplanetu, HD 100546 B. Díky tomuto objevu se teď můžeme dozvědět více o vzniku planet a různých fázích vývoje planetárních systémů.

celý článek

Teleskop Keck na Havaji pozoruje doposud nejvzdálenější objevené supernovy

8. 11. 2012

Astronomům se podařilo s pomocí W.M. Keck Observatory najít dvě nejvzdálenější supernovy v hlubokém vesmíru. Jde o velmi vzácný druh této hvězdné exploze, při kterém explodující hvězda září více než je běžné u ostatních supernov. Zároveň jde o typ, který se v blízkosti naší galaxie nevyskytuje, jejich studiem chtějí vědci získat více informací o brzkých stádiích vývoje vesmíru.

celý článek

NASA vyvíjí technologie pro zachycení gravitačních vln, čeká nás nová éra astronomie?

24. 10. 2012

NASA vyvíjí technologie pro zachycení gravitačních vln, čeká nás nová éra astronomie?Astronomie se neustále vyvíjí, od prvních očí našich předků upřených k noční obloze, přes dalekohled Galilea, až po moderní infračervené nebo rentgenové teleskopy. Astronomie jde mílovými kroky kupředu a nejen díky novým technologiím, ale také za významného přispění nových pohledů na svět kolem nás. Dnes mohou astronomové pozorovat vzdálené objekty v různých částech elektromagnetického spektra, NASA ale chce jít ještě dál, chce zachytit gravitační vlny a pozorovat samotný velký třesk.

celý článek