Vesmírné teleskopy budoucí generace: Obří LUVOIR by mohl zkoumat vesmír ve všech vlnových délkách

28. 4. 2018
Teleskopy LUVOIR

Large UV/Optical/IR Surveyor (LUVOIR) je nový koncept teleskopu, který by mohl letět do vesmíru po roce 2030. Aktuálně je pouze ve fázi nápadu a NASA bude vybírat celkem ze 4 velkých astrofyzikálních projektů v rámci programu 2020 Decadal Survey for Astrophysics. Teleskop LUVOIR by zkoumal vesmír od ultrafialového až po infračervené světla a jeho úkolem by bylo pozorování exoplanet i hledání informací o původu vesmíru. Zrcadlo nového teleskopu by mohlo mít v průměru od 8 do 18 metrů (Hubble má 2,4 m, JWST 6,5 m).

LUVOIR, teleskop

LUVOIR, teleskop Koncept obřího vesmírného teleskopu, který by po roce 2030 mohl zkoumat vesmír ve všech vlnových délkách





Vzhled teleskopu LUVOIR, který je vidět v animaci, bude patrně nakonec odlišný. Nyní svou podobou připomíná spíš teleskop Jamese Webba, který by měl letět do vesmíru v roce 2020. NASA teď nicméně pouze zvažuje, kterým směrem se bude chtít vydat, a teprve až vybere konkrétní projekt, přijde na řadu vlastní design a vědecké instrumenty teleskopu.

Předpokládané parametry mise LUVOIR

- umístění: L2 - velikost zrcadla: 8 - 18 metrů v průměru - sledované vlnové délky: UV, optické, infračervené - předpokládané datum vypuštění: 2035

2020 Decadal Survey for Astrophysics

Projekt LUVOIR aktuálně soutěží se třemi dalšími nápady v rámci programu 2020 Decadal Survey for Astrophysics: Habitable Exoplanet Imager (HabEx) Lynx - Origins Space Telescope (OST) (článek brzy vyjde) Čtyři týmy zatím podaly počáteční reporty, které dále rozpracují do většího detailu. Finální reporty by měly být odevzdané v příštím roce a na jejich základě bude vypracováno doporučení, který z nich zvolit jako vlajkovou misi pro třicátá léta.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Teleskopy

Nový instrument DESI pomůže vědcům zmapovat galaxie a posvítí si i na temnou energii

2. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nový instrument DESI (Dark Energy Spectroscopic Instrument) instalovaný na teleskopu Mayall v Arizoně zaznamenal 22. října první světlo. Jeho úkolem bude pomocí rudého posuvu přesně změřit vzdálenost galaxií a rychlost, se kterou se od nás vzdalují. Vědci si od výsledků této práce slibují nové poznatky o temné energii, která zapříčiňuje zrychlující se rozpínání vesmíru.

celý článek

Obří čínský teleskop zachytil desítky FRB signálů z už dříve známého zdroje

8. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínský radioteleskop FAST (Five-hundred-meter Aperture Spherical Telescope), který má největší vyplněnou anténu na světě, poprvé detekoval rádiový signál FRB. Astronomové zaměřili teleskop na už známý zdroj rychlých rádiových pulzů FRB121102, který byl poprvé objeven v roce 2012 a na rozdíl od většiny ostatních FRB signálů se opakuje. Čínský teleskop, jehož anténa je vystavěná přímo do skal na jihu země, má v průměru půl kilometru a byl spuštěn v roce 2016.

celý článek

Vesmírný teleskop Jamese Webba je konečně kompletní, čeká ho ale ještě dlouhá cesta

29. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vesmírný teleskop Jamese Webba je konečně kompletní, čeká ho ale ještě dlouhá cestaObří nástupce Hubblova teleskopu je konečně pohromadě. Vědecké instrumenty, segmentové zrcadlo, nosná konstrukce a obrovský sluneční štít jsou nyní propojeny v jeden komplexní systém, který bude zkoumat vzdálený vesmír v doposud nevídaném detailu. Teleskop za téměř 10 miliard dolarů však ještě do vesmíru nepoletí, jeho let na oběžnou dráhu je naplánován až na rok 2021.

celý článek

Nově vyvinutá umělá inteligence pomáhá s detekcí tajemných rádiových signálů ve vysokém detailu

9. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci v Austrálii vyvinuli nový program, který využívá machine learning pro detekci rychlých rádiových pulzů (FRBs). Díky němu se jim podařilo zachytit ve velkém detailu už 5 nových signálů z vesmíru, u kterých zatím není jasné, co je způsobuje. Svůj výzkum australští vědci publikovali v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

celý článek

Rusko-německý rentgenový teleskop Spektr-RG vyletěl úspěšně do vesmíru

20. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Raketa Proton-M vynesla v minulém týdnu do vesmíru nový rentgenový teleskop Spektr-RG. Zařízení je společným projektem ruské a německé vesmírné agentury a bude zkoumat vesmír v rentgenovém spektru elektromagnetického záření. Ruští vědci očekávají, že za 6 let mise najde teleskop na 3 miliony supermasivních černých děr.

celý článek

Radikálně odlišný design rentgenových teleskopů umožní vidět hlouběji do vesmíru

21. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Radikálně odlišný design rentgenových teleskopů umožní vidět hlouběji do vesmíruNový přístup ke stavbě vesmírných rentgenových teleskopů vyvinuli vědci na KTH Royal Institute of Technology in Stockholm. Na rozdíl od dnešních observatoří nevyužívá nový design k soustředění světla zrcadel, ale plastických hranolů. Tento přístup umožňuje vyvinout zařízení, které bude moci pozorovat slabší a vzdálenější rentgenové signály a nebude přitom nutné zvětšovat samotný teleskop. Výsledky práce švédských vědců byly prezentovány ve studii v magazínu Nature Astronomy.

celý článek

NASA v příštím roce ukončí provoz infračerveného vesmírného teleskopu Spitzer

31. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA v příštím roce ukončí provoz infračerveného vesmírného teleskopu SpitzerPoté, co se nepřihlásil žádný zájemce o financování provozu vesmírného teleskopu Spitzer, rozhodla NASA o jeho vyřazení z provozu začátkem příštího roku. V loňském roce stál provoz 11 milionů dolarů, které už NASA v novém rozpočtu nemá k dispozici. Spitzerův vesmírný teleskop je jednou ze čtveřice velkých vesmírných observatoří společně s teleskopy Hubble, Chandra (rentgen) a Compton (gama záření).

celý článek