Teleskopy budoucí generace: rentgenový Lynx by mohl zkoumat počátky vesmíru

7. 10. 2018
Teleskopy Lynx (teleskop)

Teleskop Lynx je jeden ze 4 konceptů, ze kterých NASA vybere jeden, který se bude realizovat a bude vypuštěn ve 30. letech. Pokud by byl vybrán Lynx, šlo by o největší vesmírnou rentgenovou observatoř se zrcadlem o průměru 3-6 metrů, která by měla být schopna detekovat i relativně slabé signály ze vzdáleného vesmíru. Pro splnění stanovených vědeckých cílů by měl být teleskop alespoň 50x výkonnější než například současný rentgenový teleskop Chandra. Výběr konceptu k realizaci v rámci 2020 Decadal Survey proběhne v roce 2019.

Lynx, teleskop

Lynx, teleskop -



Rentgenová astronomie pozoruje energetické elektromagnetické signály, které vznikají v blízkosti černých děr, neutronových hvězd a dalších extrémních objektů ve vesmíru. Většina rentgenového záření je však pohlcena zemskou atmosférou, a tak je třeba tato pozorování provádět ve vesmíru.

Potenciální cíle mise Lynx

  • Hledání rentgenového záření pocházejícího z akrečních disků vznikajících u prvních černých děr a jiných extrémních objektů v raném vesmíru,
  • pozorování baryonů (subatomárních částic) při jejich cestování napříč galaxiemi,
  • fyzika plazmatu v mezihvězdném prostoru,
  • vývoj hvězd,
  • studium aktivních galaktických jader tvořených supermasivními černými dírami,
  • fyzika extrémně husté hmoty a kompaktních objektů jako jsou neutronové hvězdy a černé díry.

2020 Decadal Survey

Projekt Lynx aktuálně soutěží se třemi dalšími nápady v rámci programu 2020 Decadal Survey: LUVOIR Habitable Exoplanet Imager (HabEx) - Origins Space Telescope (OST) (článek brzy vyjde) Čtyři týmy zatím podaly počáteční reporty, které dále rozpracují do většího detailu. Finální reporty by měly být odevzdané v příštím roce a na jejich základě bude vypracováno doporučení, který z nich zvolit jako vlajkovou misi pro třicátá léta.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Teleskopy

Obří čínský teleskop zachytil desítky FRB signálů z už dříve známého zdroje

8. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínský radioteleskop FAST (Five-hundred-meter Aperture Spherical Telescope), který má největší vyplněnou anténu na světě, poprvé detekoval rádiový signál FRB. Astronomové zaměřili teleskop na už známý zdroj rychlých rádiových pulzů FRB121102, který byl poprvé objeven v roce 2012 a na rozdíl od většiny ostatních FRB signálů se opakuje. Čínský teleskop, jehož anténa je vystavěná přímo do skal na jihu země, má v průměru půl kilometru a byl spuštěn v roce 2016.

celý článek

Vesmírný teleskop Jamese Webba je konečně kompletní, čeká ho ale ještě dlouhá cesta

29. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vesmírný teleskop Jamese Webba je konečně kompletní, čeká ho ale ještě dlouhá cestaObří nástupce Hubblova teleskopu je konečně pohromadě. Vědecké instrumenty, segmentové zrcadlo, nosná konstrukce a obrovský sluneční štít jsou nyní propojeny v jeden komplexní systém, který bude zkoumat vzdálený vesmír v doposud nevídaném detailu. Teleskop za téměř 10 miliard dolarů však ještě do vesmíru nepoletí, jeho let na oběžnou dráhu je naplánován až na rok 2021.

celý článek

Nově vyvinutá umělá inteligence pomáhá s detekcí tajemných rádiových signálů ve vysokém detailu

9. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci v Austrálii vyvinuli nový program, který využívá machine learning pro detekci rychlých rádiových pulzů (FRBs). Díky němu se jim podařilo zachytit ve velkém detailu už 5 nových signálů z vesmíru, u kterých zatím není jasné, co je způsobuje. Svůj výzkum australští vědci publikovali v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

celý článek

Rusko-německý rentgenový teleskop Spektr-RG vyletěl úspěšně do vesmíru

20. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Raketa Proton-M vynesla v minulém týdnu do vesmíru nový rentgenový teleskop Spektr-RG. Zařízení je společným projektem ruské a německé vesmírné agentury a bude zkoumat vesmír v rentgenovém spektru elektromagnetického záření. Ruští vědci očekávají, že za 6 let mise najde teleskop na 3 miliony supermasivních černých děr.

celý článek

Radikálně odlišný design rentgenových teleskopů umožní vidět hlouběji do vesmíru

21. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Radikálně odlišný design rentgenových teleskopů umožní vidět hlouběji do vesmíruNový přístup ke stavbě vesmírných rentgenových teleskopů vyvinuli vědci na KTH Royal Institute of Technology in Stockholm. Na rozdíl od dnešních observatoří nevyužívá nový design k soustředění světla zrcadel, ale plastických hranolů. Tento přístup umožňuje vyvinout zařízení, které bude moci pozorovat slabší a vzdálenější rentgenové signály a nebude přitom nutné zvětšovat samotný teleskop. Výsledky práce švédských vědců byly prezentovány ve studii v magazínu Nature Astronomy.

celý článek

NASA v příštím roce ukončí provoz infračerveného vesmírného teleskopu Spitzer

31. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA v příštím roce ukončí provoz infračerveného vesmírného teleskopu SpitzerPoté, co se nepřihlásil žádný zájemce o financování provozu vesmírného teleskopu Spitzer, rozhodla NASA o jeho vyřazení z provozu začátkem příštího roku. V loňském roce stál provoz 11 milionů dolarů, které už NASA v novém rozpočtu nemá k dispozici. Spitzerův vesmírný teleskop je jednou ze čtveřice velkých vesmírných observatoří společně s teleskopy Hubble, Chandra (rentgen) a Compton (gama záření).

celý článek

Jedna z kamer teleskopu Hubble má problémy, pozorování vesmíru nicméně nadále pokračují

5. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Jedna z kamer teleskopu Hubble má problémy, pozorování vesmíru nicméně nadále pokračujíJeden ze čtyř instrumentů na palubě vesmírného teleskopu Hubble má od pátku problémy. Jedná se o přehlídkovou kameru ACS (Advanced Camera for Surveys). Podle vyjádření NASA nedošlo v minulém týdnu ke správnému načtení softwaru kamery. Fungování dalších zařízení ani operace samotného teleskopu nicméně nejsou ohroženy. Hubble je ve vesmíru už od roku 1990 a funguje výrazně déle než se původně plánovalo. Poslední chyba se objevila před pár měsíci, bylo to však na jiném zařízení.

celý článek