Autonomní navigace, která se orientuje pomocí pulzarů, poletí na malé sondě k Měsíci

6. 5. 2018
Vesmírné sondy Neutronové hvězdy

Po úspěšném vyzkoušení autonomní rentgenové navigace (XNAV) na ISS v rámci experimentu SEXTANT v loňském roce nyní NASA plánuje využití této technologie. První možností zřejmě bude jedna z malých misí k Měsíci, v budoucnosti by pak mohly rentgenové teleskopy určovat pozici i vesmírných lodí s lidskou posádkou.

Pulsary objevené teleskopem Fermi

Pulsary objevené teleskopem Fermi - Na snímku je zobrazeno 9 nových pulzarů (fialová) společně s desátým milisekundovým pulzarem (zelená).



Technologie XNAV využívá rentgenového teleskopu, který pozoruje rychle rotující neutronové hvězdy ve vzdáleném vesmíru. Jakmile teleskop rozpozná konkrétní hvězdy, dokáže podle nich přesně určit svou orientaci i pozici kdekoliv ve vesmíru. V současnosti je navigace a orientace vesmírných sond a lodí závislá na spojení se Zemí.

V příštích měsících chce NASA provést další experiment na ISS s teleskopem NICER, ve kterém se pokusí vylepšit jeho výsledky oproti předchozím testům.

Další uplatnění této technologie by mohlo být u malého cubesatu CubeX, který má mít za úkol zkoumání odrážených rentgenových paprsků od povrchu Měsíce. Část mise by měla také ověřit právě fungování rentgenové navigace. Mise CubeX bude realizována nejdříve v roce 2023 aby využila zvýšené sluneční aktivity při příštím solárním maximu.

V budoucnosti chce NASA podobou technologií vybavit také vesmírné lodě s posádkou, čímž jim dá větší autonomii a menší závislost na spojení se Zemí.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy

NASA chce vyzkoušet výrobu družic na oběžné dráze pomocí 3D tisku

16. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA chce vyzkoušet výrobu družic na oběžné dráze pomocí 3D tiskuNASA v minulém týdnu udělila kontrakt na 73,7 milionů dolarů kalifornské společnosti Made in Space. Společnost peníze využije na přípravu prototypu družice Archinaut, která na oběžné dráze vyrobí zcela nové zařízení pomocí 3D tisku. První test by mohl proběhnout v roce 2022, kdy by mohla zařízení vynést na oběžnou dráhu raketa Electron.

celý článek

NASA obětovala jeden instrument sondy Voager 2, aby pro ostatní zbylo dost tepla

9. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA obětovala jeden instrument sondy Voager 2, aby pro ostatní zbylo dost teplaVesmírná sonda Voyager 2 se podobně jako sesterská Voyager 1 nachází na hranici sluneční soustavy s mezihvězdným prostorem. V této oblasti pomalu končí vliv Slunce a začíná převládat vliv vnějšího vesmíru. To znamená více kosmického záření a také větší chlad. Aby mohly přístroje na palubě sondy fungovat, musí být zahřívány a to čerpá energii, se kterou je třeba šetřit. NASA proto rozhodla o odpojení jednoho z vědeckých přístrojů sondy, aby udržela ty ostatní funkční po delší dobu.

celý článek

Nová evropská mise by mohla zkoumat kometu nebo doposud neobjevenou mezihvězdnou planetku

22. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nová evropská mise by mohla zkoumat kometu nebo doposud neobjevenou mezihvězdnou planetkuEvropská vesmírná agentura schválila koncept mise označované jako Comet Interceptor. Vesmírná sonda bude vynesena do vesmíru společně s teleskopem ARIEL a společně s ním bude také čekat v Lagrangeově bodě L2 až astronomové objeví vhodný cíl. Jakmile bude vybrán, sonda se k němu vydá a proletí kolem něj. Ve skutečnosti půjde o tři samostatné sondy, které budou cílový objekt zkoumat z různých úhlů a vytvoří 3D mapu jeho povrchu.

celý článek

Do vesmíru se chystá solární plachetnice Lightsail-2, poletí na Falcon Heavy v červnu

27. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Do vesmíru se chystá solární plachetnice Lightsail-2, poletí na Falcon Heavy v červnuExperimentální sonda Lightsail-2 má ověřit, že lze rozpohybovat zařízení ve vesmíru pouze za pomoci fotonů ze Slunce. Sondu vyvinula nezisková organizace Planetary Society a na oběžnou dráhu Země poletí na raketě Falcon Heavy v červnu. Samotná sonda váží pouhých 5 kilogramů a má rozměry 10x10x30 centimetrů. Její solární plachta však bude mít po rozvinutí zhruba 32 metrů čtverečních.

celý článek

Společnost Rocket Lab představila vlastní družici, kterou bude nabízet svým zákazníkům

13. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mladá společnost Rocket Lab po čtyřech úspěšných startech vlastní rakety Electron představila evoluci svého byznysu: družici, která může nést přístroje jejích zákazníků. Jde o upravený horní stupeň rakety Electron, který může zákazníkům ušetřit finance na vývoj vlastní sondy a má urychlit vypouštění nových satelitů na oběžnou dráhu. Společnost Rocket Lab začala s komerčními lety rakety Electron teprve loni v prosinci a soustředí se na vynášení malých satelitů a cubesatů na oběžnou dráhu Země.

celý článek

ESA chce při misi Hera vyzkoušet autonomní řízení vesmírné sondy

9. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

ESA chce při misi Hera vyzkoušet autonomní řízení vesmírné sondyHlavním úkolem vesmírné sondy Hera je zkoumání následků kolize vesmírné sondy DART s malým měsícem planetky Didymos. Sekundárním cílem mise bude vyzkoušet poprvé autonomní řízení sondy, podobně jako je tomu u autonomně řízených aut. První část mise bude ještě řízená přímo ze Země, tedy operátoři sondy vyhodnotí její pozici a rychlost a pošlou sondě příkaz k zážehu jejích motorů. Lidský faktor bude po splnění první části mise eliminován a sonda bude sama rozhodovat, kdy své motory zažehne.

celý článek

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2019)

26. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2019)Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro březen 2019.

celý článek