V Kuiperově pásu je objekt plný uhlíku, zřejmě vznikl ve středu sluneční soustavy

10. 5. 2018
Kuiperův pás VLT Planetky (asteroidy) ESO

Mezinárodní tým astronomů zjistil za pomoci teleskopu VLT (Very Large Telescope) v Čile, že planetka 2004 EW95 obsahuje vysoký podíl uhlíku. To by nebylo nic až tak významného, pokud by nešlo o objekt, který obíhá Slunce daleko v Kuiperově pásu, chladné oblasti sluneční soustavy plné ledových objektů. Vědci z tohoto zjištění usuzují, že by mohlo jít o objekt, který vznikl mnohem blíže Slunci, možná v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter a později zmigroval na okraj sluneční soustavy.

Planetka 2004 EW95

Planetka 2004 EW95 - Ilustrace planetky 2004 EW95 (nebo také (120216) 2004 EW95), která obíhá Slunce v Kuiperově pásu.



2004 EW95 má v průměru 291 kilometrů a obíhá Slunce ve vzdálenosti mezi 27-53 AU (oběžná dráha planety Neptun je kolem 30 AU). První zvláštnost tohoto objektu objevil už vesmírný teleskop Hubble, odrazivost jeho povrchu se lišila od ostatních podobných těles v Kuiperově pásu. To vedlo astronomy k použití spektrografů X-Shooter a FORS2 na teleskopu VLT, který je pro pozorování podobných objektů vhodnější.

I přes pozorování těmito výkonnými instrumenty je však planetka 2004 EW95 velmi vzdálená a navíc velmi tmavá. Vědci tak museli použít sofistikované algoritmy pro zpracování dat získaných z teleskopu. Podařilo se jim tak spektrální analýzou rozpoznat oxidy železa a fylosilikáty - sloučeniny, které doposud nebyly v Kuiperově pásu prokazatelně detekovány.

Podle vědců je 2004 EW95 těleso, které vzniklo blíže Slunci, kde jsou podobné materiály běžné. Sluneční soustava byla před miliardami let chaotické místo, kde planety svou gravitací ovlivňovaly oběžné dráhy menších těles. Podle některých teorií si dokonce planety Uran a Neptun vzájemně prohodily oběžné dráhy. Za takové situace není až tak těžké představit si, jak některé planetky vznikly na jednom místě sluneční soustavy a skončily na místě úplně jiném.

Oběžná dráha planetky 2004 EW95

Na animaci je červenou barvou vyznačena oběžná dráha planetky 2004 EW95, zelenou barvou jsou ostatní objekty ve sluneční soustavě.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Kuiperův pás

Šišatá trpasličí planeta Haumea má kruhový prstenec, co formuje jeho oběžnou dráhu?

28. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Šišatá trpasličí planeta Haumea má kruhový prstenec, co formuje jeho oběžnou dráhu?Haumea je jedna z pěti oficiálně uznávaných trpasličích planet ve sluneční soustavě. Slunce obíhá daleko v Kuiperově pásu za oběžnou drahou Pluta. Haumea má nezvykle šišatý tvar, na svojí oběžné dráze však má zdánlivě kruhový prstenec, nejvzdálenější známý od Slunce. Pomocí počítačových simulací se vědci pokusili zjistit o tomto prstenci více informací.

celý článek

První vědecká publikace o Ultima Thule: je nejčervenější a pochází z počátků sluneční soustavy

17. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

První vědecká publikace o Ultima Thule: je nejčervenější a pochází z počátků sluneční soustavyTým vědců z NASA publikoval první vědeckou studii o nejvzdálenějším prozkoumaném objektu ve sluneční soustavě: Ultima Thule. Ve studii analyzovali data, která sonda New Horizons ze svého průletu 1. ledna zatím na Zemi poslala. Ve studii jsou popsány útvary na povrchu planetky a její předpokládaná evoluce. Další data nicméně z okraje sluneční soustavy dál proudí k Zemi, přenos by měl být dokončen až v létě příštího roku.

celý článek

Vyberte jméno největšího zatím nepojmenovaného objektu ve sluneční soustavě

17. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vyberte jméno největšího zatím nepojmenovaného objektu ve sluneční soustavěVíce než 10 let po objevení se může planetka se zatím oficiálním označením (225088) 2007 OR10 dočkat skutečného jména. Vyzvali k tomu tři astronomové, kteří se v roce 2007 zasloužili o její objevení: Meg Schwamb, Mike Brown a David Rabinowitz. Vybrané jméno následně astronomové předají Mezinárodní astronomické unii k oficiálnímu pojmenování. Planetka 2007 OR10 se nachází v Kuiperově pásu a má zhruba polovinu velikosti Pluta.

celý článek

Co všechno už víme o Ultima Thule? Vědci představili dosavadní poznatky ze vzdálené planetky

19. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Co všechno už víme o Ultima Thule? Vědci představili dosavadní poznatky ze vzdálené planetkyPlanetka 2014 MU69, kolem které proletěla 1. ledna sonda New Horizons je nejvzdálenějším zblízka prozkoumaným tělesem. Nachází se tak daleko v Kuiperove pásu na okraji slunění soustavy, že data z tohoto průletu bude sonda posílat až do léta příštího roku. Už nyní ale mají vědci dost informací k určení skutečného tvaru planetky, jejích fyzikálních charakteristik a odhadnutí její historie.

celý článek

Nově objevená planetka FarFarOut je doposud nejvzdálenějším pozorovaným objektem ve sluneční soustavě

26. 2. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nově objevená planetka FarFarOut je doposud nejvzdálenějším pozorovaným objektem ve sluneční soustavěDosavadní rekord ve vzdálenosti držela planetka 2018 VG18 (s přezdívkou FarOut) objevená teprve na sklonku loňského roku ve vzdálenosti asi 125 AU. Nově objevená planetka s označením FarFarOut byla objevena ve vzdálenosti 140 AU. Za objevem stojí ostřílený astronom Scott Sheppard, který byl součástí týmu, jež objevil také planetku FarOut.

celý článek

Nové snímky odhalují skutečně podivný tvar planetky Ultima Thule: jedna z jejích částí je placatá

9. 2. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nové snímky odhalují skutečně podivný tvar planetky Ultima Thule: jedna z jejích částí je placatáZ vesmírné sondy New Horizons dorazila další data z novoročního průletu kolem vzdálené planetky Ultima Thule. Tentokrát se jedná o snímky po průletu sondy kolem asi 30kilometrového tělesa podivného tvaru. To, co známe od našeho Měsíce jako tenký srpek osvětlený Sluncem, který nechává většinu tělesa ve stínu, vytváří u kontaktní binární planetky Ultima Thule doposud neznámé křivky. Ze snímků je také patrné, že planetka má odlišný tvar, než se doposud uvažovalo: místo dvou kulatých částí je tvořena jednou téměř kulatou a druhou přímo placatou.

celý článek

Nejmenší známá planetka v Kuiperově pásu má jen něco přes dva kilometry

29. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nejmenší známá planetka v Kuiperově pásu má jen něco přes dva kilometryJaponským vědcům se podařilo objevit zatím nejmenší objekt v Kuiperově pásu na okraji sluneční soustavy. Zatím neoznačené těleso má mít podle pozorování asi 2,6 kilometrů na šířku a svou velikostí patří mezi doposud chybějící třídu těles ve vnější části sluneční soustavy. Ke svému výzkumu využili vědci dvou malých teleskopů a stačil jim pouze malý rozpočet, čímž ukázali, že malé objekty lze ve velké vzdálenosti objevovat i bez velkých a drahých instrumentů.

celý článek