V jádru Mléčné dráhy rotují kolem supermasivní černé díry také tisíce menších černých děr

11. 5. 2018
Černé díry Sagittarius A* Chandra

Astronomové objevili s pomocí vesmírného rentgenového teleskopu Chandra známky existence až tisíců černých děr v bezprostředním okolí středu Mléčné dráhy. Jedná se o menší černé díry hvězdné hmotnosti dosahující masy mezi 5 a 30 hmotností Slunce, které rotují kolem obří černé díry, která dosahuje až 4 milionů hmotností Slunce a nese označení Sagittarius A* (zkráceně Sgr A*). Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v magazínu Nature 5. května.

Černé díry v okolí Sgr A*

Černé díry v okolí Sgr A* - Centrální oblast Mléčné dráhy se supermasivní černou dírou (označena jako Sgr A*). Kolem ní vědci objevili 12 černých děr hvězdné hmotnosti, které jsou součástí binárních hvězd (červeně zakroužkované) a další binární hvězdy s bílými trpaslíky (žlutě zakroužkované). Snímek zabírá oblast o rozloze asi 45 světelných let napříč.



Černé díry sice nejsou přímo pozorovatelné, teleskop Chandra ale dokáže zachytit světlo pocházející z materiálu rotujícího velkou rychlostí kolem černé díry. Takto zachycené černé díry jsou většinou součástí binárních hvězd, z nichž jedna složka je černá díra, která z druhé hvězdy svou gravitací odsává hmotu. Tato hmota kolem černé díry rotuje velkou rychlostí a bývá zahřívána na miliony stupňů, při tomto procesy vzniká rentgenové záření.

Tým vědců vedený Chuckem Haileym z Columbia University in New York hledal tyto rentgenově zářící binární hvězdy v okolí asi 12 světelných let kolem Sgr A*. Následně vybrali takové hvězdy, které zářily podobně jako známé binární hvězdy obsahující černé díry - těch našli v okruhu tří světelných let od centrální supermasivní černé díry hned 14. Dvě z těchto hvězd by mohly mít místo černé díry neutronovou hvězdu, zbylých 12 je na obrázku vyznačeno červeným kolečkem. Žlutá kolečka pravděpodobně představují binární hvězdy s bílými trpaslíky.

Nicméně pouze ty nejsilněji zářící hvězdy budou detekovatelné na tak velkou vzdálenost. Vědci tak odhadují, že by kolem Sgr A* mohlo být 300-1000 binárních hvězd s černou dírou hvězdné hmotnosti.

Kolem supermasivní černé díry v jádru naší galaxie by však měly být také černé díry, které nejsou součástí binárních hvězd. Podle teoretických studií, které vycházejí z pohybu hvězd v centru naší i jiných galaxií, by mohlo být v okolí supermasivní černé díry Mléčné dráhy až 20 tisíc černých děr hvězdné hmotnosti.

Sagittarius A*

V jádru Mléčné dráhy dřímá supermasivní černá díra Sagittarius A*. Kolem ní rotuje veškerá hmota naší galaxie podobně jako materiál ve sluneční soustavě kolem Slunce.
  • Hmotnost: 4 miliony slunečních mas
  • Vzdálenost: 26 000 světelných let
  • Poloměr: 45 AU (oběžná dráha Neptunu je 30 AU)
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Černé díry

Začíná vývoj malého detektoru gravitačních vln, vejde se na stůl

19. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Začíná vývoj malého detektoru gravitačních vln, vejde se na stůlVědci pozorují gravitační vlny od roku 2015 a jejich výzkum přinesl do astronomie revoluci. Detektory gravitačních vln ale dosahují velikosti doslova kilometrů a je jich po světě jen pár. Nový přístup k detekci gravitačních vln by však mohl vést k výrazně menším zařízením, a také detekci jiných událostí ve vzdáleném vesmíru.

celý článek

Astronomové objevili u černé díry disk materiálu, který tam neočekávali

15. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

S pomocí Hubblova vesmírného teleskopu se astronomům podařilo pozorovat disk rotujícího materiálu kolem supermasivní černé díry v galaxii NGC 3147. Disk hmoty u černých děr je pozorován celkem často, jde o materiál zachycený gravitací, který černá díra postupně konzumuje. Jenže při konzumaci hmoty vychází z okolí černé díry silná radiace a světlo, což pro tento objekt neplatí, vědci si tak zatím přítomnost tohoto disku neumí vysvětlit.

celý článek

Supermasivní černé díry v raném vesmíru možná vznikaly jinak než stelární černé díry dnes

1. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Supermasivní černé díry v raném vesmíru možná vznikaly jinak než stelární černé díry dnesNení černá díra jako černá díra, některé mají hmotnost miliard Sluncí, zatímco jiné pouhých pár desítek. Ty menší, stelární, vznikají kolapsem hvězdy v supernově a zdá se, že větší, supermasivní černé díry mohly vznikat zcela jiným způsobem. Alespoň takové jsou závěry studie publikované v magazínu Astrophysical Journal Letters autory Shantanu Basuem a Arpan Dasem.

celý článek

Astronomové poprvé pozorovali disk chladnější hmoty v blízkosti černé díry v jádru Mléčné dráhy

11. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové poprvé pozorovali disk chladnější hmoty v blízkosti černé díry v jádru Mléčné dráhyKolem supermasivní černé díry ve středu naší galaxie rotují hvězdy a také oblaka plynů a drobných částic. Doposud se astronomům podařilo kromě hvězd pozorovat pouze velmi horká oblaka, která dosahují teplot 10 milionů °C a září silně v rentgenovém spektru elektromagnetického záření. Chladnější plyny zatím unikaly našim teleskopům, dokud se na oblast nezaměřila výkonná rádiová observatoř ALMA. Výsledky pozorování byly publikovány v magazínu Nature.

celý článek

Doposud nejdetailnější simulace černé díry pomohla vyřešit záhadu sklonu akrečního disku

10. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů vedený Matthew Liskou vytvořil simulaci černé díry s doposud nejvyšším rozlišením. Podařilo se jim potvrdit předpovídané chování černých děr a akrečních disků - regionů materiálu, který kolem černých děr rotuje. Jedním ze závěrů studie publikované v magazínu Nature je potvrzení Bardeen-Pettersonova efektu, který předpovídá srovnání vnitřní části akrečního disku s rotací černé díry.

celý článek

Teleskop vybavený novým přístrojem detekoval silné větry způsobené supermasivní černou dírou

8. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teleskop vybavený novým přístrojem detekoval silné větry způsobené supermasivní černou dírouSupermasivní černé díry v jádrech galaxií zřejmě mají výrazný vliv na jejich vývoj. Mělo by k tomu docházet během fáze, kdy černá díra konzumuje materiál z jejího okolí a kdy rychle nabírá na hmotnosti. Silná radiace vycházející z okolí černé díry přitom vytlačuje mezihvězdné plyny ze středu galaxie a následně dochází k jejich koncentraci na jiném místě a následně ke zrodu nových hvězd. Vědci pozorovali silné větry u kvazaru J1509+0434 prostřednictvím teleskopu Gran Telescopio Canarias (GTC) na Kanárských ostrovech.

celý článek

Astronomové možná poprvé zachytili gravitační vlny vzniklé při kolizi černé díry a neutronové hvězdy

27. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové možná poprvé zachytili gravitační vlny vzniklé při kolizi černé díry a neutronové hvězdyGravitační vlny včera možná přinesly první pozorování černé díry, jak pohlcuje neutronovou hvězdu. Pokud se tato informace potvrdí, půjde o první evidenci o existenci podobných binárních systémů ve vesmíru. Tyto zprávy přicházejí pouhý den po detekci teprve druhé kolize neutronových hvězd. Vědci aktuálně ještě sbírají další informace o těchto nových událostech, které detekovaly nedávno aktualizované observatoře LIGO a Virgo gravitačních vln v Americe a Evropě.

celý článek