V jádru Mléčné dráhy rotují kolem supermasivní černé díry také tisíce menších černých děr

11. 05. 2018
Černé díry Sagittarius A* Chandra

Astronomové objevili s pomocí vesmírného rentgenového teleskopu Chandra známky existence až tisíců černých děr v bezprostředním okolí středu Mléčné dráhy. Jedná se o menší černé díry hvězdné hmotnosti dosahující masy mezi 5 a 30 hmotností Slunce, které rotují kolem obří černé díry, která dosahuje až 4 milionů hmotností Slunce a nese označení Sagittarius A* (zkráceně Sgr A*). Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v magazínu Nature 5. května.

Černé díry v okolí Sgr A*

Černé díry v okolí Sgr A* - Centrální oblast Mléčné dráhy se supermasivní černou dírou (označena jako Sgr A*). Kolem ní vědci objevili 12 černých děr hvězdné hmotnosti, které jsou součástí binárních hvězd (červeně zakroužkované) a další binární hvězdy s bílými trpaslíky (žlutě zakroužkované). Snímek zabírá oblast o rozloze asi 45 světelných let napříč.



Černé díry sice nejsou přímo pozorovatelné, teleskop Chandra ale dokáže zachytit světlo pocházející z materiálu rotujícího velkou rychlostí kolem černé díry. Takto zachycené černé díry jsou většinou součástí binárních hvězd, z nichž jedna složka je černá díra, která z druhé hvězdy svou gravitací odsává hmotu. Tato hmota kolem černé díry rotuje velkou rychlostí a bývá zahřívána na miliony stupňů, při tomto procesy vzniká rentgenové záření.

Tým vědců vedený Chuckem Haileym z Columbia University in New York hledal tyto rentgenově zářící binární hvězdy v okolí asi 12 světelných let kolem Sgr A*. Následně vybrali takové hvězdy, které zářily podobně jako známé binární hvězdy obsahující černé díry - těch našli v okruhu tří světelných let od centrální supermasivní černé díry hned 14. Dvě z těchto hvězd by mohly mít místo černé díry neutronovou hvězdu, zbylých 12 je na obrázku vyznačeno červeným kolečkem. Žlutá kolečka pravděpodobně představují binární hvězdy s bílými trpaslíky.

Nicméně pouze ty nejsilněji zářící hvězdy budou detekovatelné na tak velkou vzdálenost. Vědci tak odhadují, že by kolem Sgr A* mohlo být 300-1000 binárních hvězd s černou dírou hvězdné hmotnosti.

Kolem supermasivní černé díry v jádru naší galaxie by však měly být také černé díry, které nejsou součástí binárních hvězd. Podle teoretických studií, které vycházejí z pohybu hvězd v centru naší i jiných galaxií, by mohlo být v okolí supermasivní černé díry Mléčné dráhy až 20 tisíc černých děr hvězdné hmotnosti.

Sagittarius A*

V jádru Mléčné dráhy dřímá supermasivní černá díra Sagittarius A*. Kolem ní rotuje veškerá hmota naší galaxie podobně jako materiál ve sluneční soustavě kolem Slunce.
  • Hmotnost: 4 miliony slunečních mas
  • Vzdálenost: 26 000 světelných let
  • Poloměr: 45 AU (oběžná dráha Neptunu je 30 AU)
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Černé díry

Obří černá díra rotuje 50 procenty rychlosti světla

15. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Obří černá díra rotuje 50 procenty rychlosti světlaPozorováním zbytku hmoty, kterou pohltila supermasivní černá díra ASASSN-14li, se vědcům podařilo změřit rychlost její rotace. Tento masivní objekt se točí polovinou rychlosti světla. Výzkum ukazuje jak extrémní objekty supermasivní černé díry jsou, nachází se v jádrech galaxií a mají nesmírnou gravitační sílu. Objekty, které se dostanou do jejich blízkosti, jsou nejprve gravitací roztrhány na oblaka hmoty, které kolem černé díry rotují neuvěřitelnou rychlostí, přičemž jsou zahřívány na vysoké teploty.

celý článek

První detekce akrečního disku v jádru galaxie v rentgenovém i milimetrovém záření

14. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

První detekce akrečního disku v jádru galaxie v rentgenovém i milimetrovém zářeníAstronomové identifikovali torus obklopující supermasivní černou díru v jádru galaxie NGC 5643. Jde o strukturu, která se vytváří v bezprostřední blízkosti masivní černé díry a ze které se v její středu utváří akreční disk materiálu, který černá díra urychluje a zahřívá na extrémní rychlosti a teploty. Vědci k analýze tohoto objektu využili dat z milimetrové radiové observatoře ALMA v Čile a rentgenového vesmírného teleskopu Chandra.

celý článek

Výjimečně zářivý záblesk z loňského roku mohl být způsoben roztrháním hvězdy, nebo vznikem černé díry

11. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Výjimečně zářivý záblesk z loňského roku mohl být způsoben roztrháním hvězdy, nebo vznikem černé díryLoni v červenci zaznamenaly vesmírné i pozemní observatoře unikátní událost, šlo o záblesk asi 10x silnější než běžná supernova. Vědci však doteď přesně neví, co tuto událost mohlo způsobit, nic podobného totiž doteď nezpozorovali. Existují dvě hlavní teorie vysvětlující. co záblesk způsobilo, ke každé z noci byla publikována vědecká studie. Podle první teorie mohlo jít o vznik četné díry, nebo neutronové hvězdy za specifických podmínek, podle druhé teorie mohlo dojít k roztrhání hvězdy černou dírou.

celý článek

Astronomové zachytili intenzivní erupci gama záření ze vzdáleného blazaru

06. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů zachytil pomocí vesmírného teleskopu Fermi extrémně zářivou erupci gama záření z blazaru DA 193. Jde o výjimečnou událost, protože tento vzdálený objekt má vysoký červený posuv a u takových nejsou podobné události běžné. Blazary jsou obecně nejpočetnějším zdrojem gama záření mimo naši galaxii, to však neplatí pro takto energetickou událost, jaká byla detekována, ani pro objety s tak výrazným červeným posuvem.

celý článek

V datech z detektorů gravitačních vln se ukrývaly hned čtyři další kolize černých děr, mezi nimi i ta největší

04. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

V datech z detektorů gravitačních vln se ukrývaly hned čtyři další kolize černých děr, mezi nimi i ta největšíMezinárodnímu týmu astronomů se podařilo v datech z loňského roku nalézt čtveřici nových detekcí gravitačních vln. První zaznamenání tohoto fenoménu je teprve z roku 2015 a doposud bylo zachyceno pouze 11 takových událostí. Mezi čtyřmi novými kolizemi je také doposud největší zachycená kolize černých děr, která dala vzniknout objektu o hmotnosti 80 sluncí. Oba nejvýkonnější detektory gravitačních vln jsou aktuálně upgradovány na vyšší citlivost, do provozu budou uvedeny opět začátkem roku 2019.

celý článek

Astronomové zachytili kolidující supermasivní černé díry v jádrech galaxií

12. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové zachytili kolidující supermasivní černé díry v jádrech galaxiíTým astronomů vedený Michaelem Kossem z University of Maryland pozoroval několik galaxií, které jsou v procesu spojování dvou do jedné. Zaměřili se na jejich jádra, kde se ukrývají supermasivní černé díry, které se podobně jako jejich mateřské galaxie dříve nebo později sloučí v jedinou. Vysledkem pozorování teleskopy W.M. Keck a Hubble je hned několik párů supermasivních černých děr, které jsou velmi blízko splynutí. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature.

celý článek

Nejdetailnější pozorování materiálu obíhajícího příliš blízko horizontu události černé díry

01. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Nejdetailnější pozorování materiálu obíhajícího příliš blízko horizontu události černé díryVědcům se díky vysoce citlivému instrumentu GRAVITY na teleskopu VLT podařilo získat další informace o supermasivní černé díře ve středu Mléčné dráhy. Nová pozorování ukazují shluky plynů urychlené až na 30 % rychlosti světla jen kousek před horizontem události této černé díry. Jde o první pozorování materiálu takto blízko černé díře a další z mnoha nepřímých potvrzení existence extrémního objektu v jádru naší domácí galaxie.

celý článek