V jádru Mléčné dráhy rotují kolem supermasivní černé díry také tisíce menších černých děr

11. 05. 2018
Černé díry Sagittarius A* Chandra

Astronomové objevili s pomocí vesmírného rentgenového teleskopu Chandra známky existence až tisíců černých děr v bezprostředním okolí středu Mléčné dráhy. Jedná se o menší černé díry hvězdné hmotnosti dosahující masy mezi 5 a 30 hmotností Slunce, které rotují kolem obří černé díry, která dosahuje až 4 milionů hmotností Slunce a nese označení Sagittarius A* (zkráceně Sgr A*). Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v magazínu Nature 5. května.

Černé díry v okolí Sgr A*

Černé díry v okolí Sgr A* - Centrální oblast Mléčné dráhy se supermasivní černou dírou (označena jako Sgr A*). Kolem ní vědci objevili 12 černých děr hvězdné hmotnosti, které jsou součástí binárních hvězd (červeně zakroužkované) a další binární hvězdy s bílými trpaslíky (žlutě zakroužkované). Snímek zabírá oblast o rozloze asi 45 světelných let napříč.



Černé díry sice nejsou přímo pozorovatelné, teleskop Chandra ale dokáže zachytit světlo pocházející z materiálu rotujícího velkou rychlostí kolem černé díry. Takto zachycené černé díry jsou většinou součástí binárních hvězd, z nichž jedna složka je černá díra, která z druhé hvězdy svou gravitací odsává hmotu. Tato hmota kolem černé díry rotuje velkou rychlostí a bývá zahřívána na miliony stupňů, při tomto procesy vzniká rentgenové záření.

Tým vědců vedený Chuckem Haileym z Columbia University in New York hledal tyto rentgenově zářící binární hvězdy v okolí asi 12 světelných let kolem Sgr A*. Následně vybrali takové hvězdy, které zářily podobně jako známé binární hvězdy obsahující černé díry - těch našli v okruhu tří světelných let od centrální supermasivní černé díry hned 14. Dvě z těchto hvězd by mohly mít místo černé díry neutronovou hvězdu, zbylých 12 je na obrázku vyznačeno červeným kolečkem. Žlutá kolečka pravděpodobně představují binární hvězdy s bílými trpaslíky.

Nicméně pouze ty nejsilněji zářící hvězdy budou detekovatelné na tak velkou vzdálenost. Vědci tak odhadují, že by kolem Sgr A* mohlo být 300-1000 binárních hvězd s černou dírou hvězdné hmotnosti.

Kolem supermasivní černé díry v jádru naší galaxie by však měly být také černé díry, které nejsou součástí binárních hvězd. Podle teoretických studií, které vycházejí z pohybu hvězd v centru naší i jiných galaxií, by mohlo být v okolí supermasivní černé díry Mléčné dráhy až 20 tisíc černých děr hvězdné hmotnosti.

Sagittarius A*

V jádru Mléčné dráhy dřímá supermasivní černá díra Sagittarius A*. Kolem ní rotuje veškerá hmota naší galaxie podobně jako materiál ve sluneční soustavě kolem Slunce.
  • Hmotnost: 4 miliony slunečních mas
  • Vzdálenost: 26 000 světelných let
  • Poloměr: 45 AU (oběžná dráha Neptunu je 30 AU)
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Černé díry

Kanadský radioteleskop zachytil rádiový signál z hloubi vesmíru s doposud nejnižší frekvencí

05. 08. 2018 (novější než zobrazený článek)

Kanadský teleskop CHIME (Canadian Hydrogen Intensity Mapping Experiment) zachytil 25. července rychlý rádiový signál (Fast Radio Burst, FRB) s doposud nejnižší frekvencí. Signál s označením FRB 180725A měl frekvenci 580 MHz, což je o téměř 200 MHz méně než kterýkoliv jiný dosud zachycený a srovnatelný signál z vesmíru. Zdroj tohoto signálu zatím není známý, mohlo by jít o výsledek velmi energetických událostí spojených s extrémními objekty jako jsou supermasivní černé díry nebo neutronové hvězdy.

celý článek

Nový teleskop MeerKAT zachytil v dosud největším detailu jádro Mléčné dráhy

16. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Nový teleskop MeerKAT zachytil v dosud největším detailu jádro Mléčné dráhyV Jihoafrické republice byl oficiálně uveden do provozu radiový teleskop MeerKAT, který se skládá z celkem 64 samostatných antén. Jde o největší a nejcitlivější zařízení svého druhu na Zemi, dokud jej nepředčí další jihoafrický teleskop SKA (Square Kilometre Array) v roce 2024. Při slavnostním uvedení do provozu byl zveřejněn snímek středu naší galaxie odhalující doposud nevídaný detail okolí supermasivní černé díry Sagittaruis A*.

celý článek

Observatoř na Antarktidě potvrzuje, že černé díry jsou zdrojem vysokoenergetických neutrin

13. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Observatoř na Antarktidě potvrzuje, že černé díry jsou zdrojem vysokoenergetických neutrinS pomocí detektoru neutrin na jižním pólu IceCube se vědcům podařilo poprvé detekovat zdroj vysokoenergetických neutrin, je jím vzdálená supermasivní černá díra TXS 0506+056. Neutrina jsou subatomární částice, které jen zřídka interagují se hmotou a není tak jednoduché je zachytit. Neutrina vznikají například ve hvězdách, supernovách nebo při jaderných reakcích. Zdroj vysokoenergetických neutrin však byl doposud neznámý, nebo alespoň nebyl potvrzený. Podle nové studie mohou vznikat právě v černých dírách v jádru masivních galaxií.

celý článek

Astronomové našli nejzářivější kvasar v rádiových vlnách v raném vesmíru

10. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Eduardo Bañados z Carnegie Institution for Science našel spolu se svým týmem kvazar, který má nejintenzivnější pozorované rádiové vlny a existoval už v brzké fázi vývoje vesmíru. Jde o supermasivní černou díru, která chrlí do svého okolí proud plazmy, který lze detekovat v rádiových emisích. Podle studie publikované v magazínu The Astrophysical Journal k nám signál z tohoto objektu letěl dlouhých 13 miliard let.

celý článek

Kolize neutronových hvězd dala vzniknout proudu radiace se zřetelnou strukturou

05. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Kolize neutronových hvězd dala vzniknout proudu radiace se zřetelnou strukturouAstronomové v loňském roce poprvé detekovali kolizi neutronových hvězd, pomohla jim k tomu detekce gravitačních vln GW170817. Krátce po detekci této události zachytili také záblesk gama záření a následně také rentgenové, ultrafialové i viditelné světlo. Podle nové studie vědců z Warwick University to odpovídá relativistickému proudu hmoty, který chrlí výsledný objekt ze svých pólů směrem do blízkosti sluneční soustavy.

celý článek

U malých masivních galaxií černé díry spolkly většinu hmoty určenou pro hvězdy

02. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

U malých masivních galaxií černé díry spolkly většinu hmoty určenou pro hvězdyPřed asi deseti lety objevili astronomové nový druh galaxií, byly menší než ostatní ale zároveň obsahovaly poměrově více hmoty. Podle nové studie za to mohou jejich centrální supermasivní černé díry, které zkonzumovaly část hmoty, která by jinak šla do formování hvězd. Přišli na to studiem dvou blízkých galaxií Mrk 1216 a PGC 032673, výsledky jejich výzkumu jsou publikovány v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

celý článek

Když hvězdu pohltí černá díra: první pozorování proudu materiálu vycházejícího z černé díry

15. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Když hvězdu pohltí černá díra: první pozorování proudu materiálu vycházejícího z černé díryPoprvé v historii se astronomům podařilo přímo zachytit formování a následnou expanzi proudu materiálu vycházejícího z černé díry (v angličtině astrophysical jet, nebo relativistic jet). K této události dochází, když se hvězda k černé díře příliš přiblíží a nedokáže uniknout její intenzivní gravitaci. Materiál z hvězdy vytvoří rychle rotující disk nad rovníkem černé díry a z jejích pólů vychází proud ionizovaného materiálu. Událost astronomové pozorovali prostřednictvím radioteleskopů a infračervených teleskopů v páru kolizních galaxií ARP 299 ve vzdálenosti 150 milionů světelných let.

celý článek