Z mlhoviny Mravenec vyzařují infračervené laserové signály, uvnitř by mohla být binární hvězda

21. 05. 2018
Mlhoviny Herschel

Mezinárodní tým astronomů objevil neobvyklé laserové emise, které indikují existenci binárního hvězdného systému v jádru planetární mlhoviny Mravenec. Své závěry uvádí na základě pozorování evropským vesmírným teleskopem Herschel, který sbírá infračervené světlo. Podle vědců je uprostřed mlhoviny jednak bílý trpaslík jako pozůstatek červeného obra, který mlhovinu vytvořil, a také další hvězda, která zapříčiňuje emise infračerveného světla, které zachytili.

Mlhovina Mravenec

Mlhovina Mravenec - Mlhovina MZ 3 (Menzel 3) označovaná také jako Mlhovina Mravenec (Ant Nebula) zachycená teleskopem Hubble.



Když se hvězda svou hmotností blízká našemu Slunci (0,3-8 hmotností Slunce) dostane ke konci svého života, vstoupí do fáze červeného obra. Jde o stádium hvězdného života, při kterém dochází k nafouknutí objemu hvězdy a postupnému odhazování jejích horních vrstev do okolí. Uprostřed však zůstává hustý bílý trpaslík, který existuje další miliardy let. Planetární mlhovina je objekt tvořený bílým trpaslíkem, který osvětluje dříve odhozené plyny červeným obrem.

Vědcům se nyní podařilo v mlhovině Mravenec detekovat intenzivní laserové emise v infračerveném spektru. Existuje jen pár podobných známých úkazů, kdy k nám z vesmíru přichází takto soustředěný infračervený paprsek. 

Detekovaný paprsek by podle jejich teorie mohl vzniknout v plynech, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti bílého trpaslíka. Podle modelů formování planetárních mlhovin je však prostor mezi hvězdou a oblaky materiálu zcela prázdný. Mohlo by tedy jít o další hvězdu. Do nitra mlhoviny bohužel není moc dobře vidět, astronomové pozorují hlavně její vnější slupku tvořenou z plynů, osvícenou zevnitř. Proniknout skrze se podařilo až infračervenému teleskopu Herschel. 

Astronomové tak vidí kolem bílého trpaslíka disk rotujícího materiálu, což je zároveň jediné možné vysvětlení, jak u hvězdy udržet materiál, který by její gravitace rychle nepohltila. Doposud se však nepodařilo pozorovat druhou hvězdu, která by udržovala disk kolem bílého trpaslíka při životě.

Pokud by v jádru mlhoviny skutečně byla binární hvězda, určitě by svou gravitací ovlivňovala vznik planetární mlhoviny, která ji obklopuje.

Mlhovina Mravenec se nachází asi 8 000 světelných let daleko v souhvězdí Pravítka.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Mlhoviny

První detailní snímek vzdálené hvězdy ukazuje její nestabilitu před vytvořením planetární mlhoviny

13. 02. 2018

První detailní snímek vzdálené hvězdy ukazuje její nestabilitu před vytvořením planetární mlhovinyMezinárodní tým astronomů pořídil první detailní snímky povrchu obří hvězdy. Na snímku jsou viditelné komplexní oblasti pohybujícího se materiálu a jde o první detail vzdálené hvězdy, který se podařilo pořídit. Jde o hvězdu π1 Gruis, což je starý červený obr na konci svojí existence, který je asi 350x větší než Slunce a nachází se ve vzdálenosti 530 světelných let.

celý článek

Snímky z teleskopů Hubble a Spitzer daly vzniknout animaci simulující průlet mlhovinou v souhvězdí Orion

14. 01. 2018

Snímky z teleskopů Hubble a Spitzer daly vzniknout animaci simulující průlet mlhovinou v souhvězdí OrionOrion je jedno z nejznámějších souhvězdí noční oblohy, rozpozná jej snad každý. V jeho spodní části je okem viditelná mlhovina, ve které se rodí nové hvězdy, je od Země vzdálená asi 1 600 světelných let, široká asi 30. Kombinací snímků z vesmírných teleskopů Hubble a Spitzer vznikla animace, která simuluje průlet touto mlhovinou.

celý článek

Radiace šlehající z centra Krabí mlhoviny je mnohem silnější než povolují fyzikální modely

30. 10. 2011

Radiace šlehající z centra Krabí mlhoviny je mnohem silnější než povolují fyzikální modelyV centru tisíc let staré Krabí mlhoviny rotuje 30x za sekundu pulzar, zbytky masivní hvězdy, která jako supernova explodovala v roce 1054. Tato rotující neutronová hvězda emituje silnou radiaci ve dvou obrovských paprscích, díky které je Krabí mlhovina jedním z nejzkoumanějších objektů na obloze. Astronomové ze Santa Cruz Institute for Particle Physics v Kalifornii podle publikované studie objevili s pomocí observatoře VERITAS, že energie těchto emisí výrazně překračují limity dané současnými teoriemi.

celý článek

Z neutronové hvězdy uprostřed krabí mlhoviny vyšlehly masivní rentgenové záblesky

17. 05. 2011

Z neutronové hvězdy uprostřed krabí mlhoviny vyšlehly masivní rentgenové zábleskyKrabí mlhovina je dech beroucí pozůstatek exploze supernovy v souhvězdí býka. V jejím středu rotuje rychlostí 30x za sekundu neutronová hvězda, která vysílá k Zemi pravidelné záblesky radiace, odtud také další označení pro tyto objekty, pulzary. 12. dubna zaznamenali astronomové s pomocí vesmírného teleskopu NASA Fermi Gamma-ray Space Telescope až 5x silnější záblesky, než nejsilnější doposud pozorované.

celý článek

Změny ve vyzařování energie Krabí mlhoviny nutí vědce překalibrovat vesmírné teleskopy

16. 01. 2011

Změny ve vyzařování energie Krabí mlhoviny nutí vědce překalibrovat vesmírné teleskopyV roce 1054 dorazilo k Zemi světlo z exploze hvězdy vzdálené 6,5 tisíce světelných let. Exploze supernovy vychrlila z umírající hvězdy obrovské množství materiálu, který v ní byl po miliony let hromaděn a v centru zůstala neutronová hvězda, která rotuje 30x za sekundu a vydává silné rentgenové záření. Toto záření bylo po dekády vědci považováno za tak stabilní, že podle něj začali kalibrovat některé přístroje, zejména ty, které se nachází ve vesmíru. Nová měření ale ukazují, že vysokoenergetický output krabí mlhoviný není až tak stabilní, jak se doposud myslelo.

celý článek