První známá planetka, která přiletěla od jiné hvězdy a stala se součástí sluneční soustavy

22. 05. 2018
Planetky (asteroidy) Jupiter Oumuamua Sluneční soustava

Podle vědců z brazilské Universidade Estadual Paulista má planetka 2015 BZ509 původ mimo sluneční soustavu. Planetka 2015 BZ509 byla objevena v roce 2015 a jde o první příklad planetky s retrográdní oběžnou dráhou, která zároveň obíhá v rezonanci s planetou. Pokud se objev brazilských astronomů potvrdí, mohla by tak mít další prvenství, a to první planetka s extrasolárním původem. Na rozdíl, od mezihvězdné planetky Oumuamua, která v loňském roce navštívila sluneční soustavu a poté ji opět opustila, však 2015 BZ509 zůstala a je s námi už miliardy let.

Planetka 2015 BZ509

Planetka 2015 BZ509 -



Planetka 2015 BZ509 obíhá Slunce na podobné oběžné dráze jako planeta Jupiter (3-7 AU), trvá jí to stejně dlouho avšak pohybuje se opačným směrem než většina ostatních těles ve sluneční soustavě. Podobně jako Země a další planety, většina objektů, které vznikly ve sluneční soustavě, obíhají jedním směrem. Existují však výjimky, jako jsou některé planetky nebo měsíce planet, které obíhají proti ostatním. Tento fakt samotný však ještě nemusí znamenat extrasolární původ, může jít o výsledek gravitačních vlivů ostatních těles.

Oběžná dráha 2015 BZ509

U planetky Oumuamua, která je jediným dalším známým extrasolárním objektem, bylo jednoduché určit odkud přiletěla, protože do sluneční soustavy vstoupila ještě loni a bylo možné pozorovat jak naším sousedstvím proletěla. U 2015 BZ509 je to složitější, protože to vypadá, že je naším adoptovaným sousedem až 4,5 miliardy let, tedy od doby formování sluneční soustavy. Vědci zkoušeli simulovat pohyb 2015 BZ509 po její oběžné dráze do minulosti. A jediná možnost, která její aktuální oběžnou dráhu dokáže dobře vysvětlit je, že pochází z vnějšku sluneční soustavy. Simulace totiž ukazuje, že se planetka takto pohybovala vždy, už v době formování sluneční soustavy a musela tak přijít odjinud. V době, kdy se sluneční soustava teprve formovala, se náš systém nacházel v oblasti plné podobných mladých hvězd. Přeskakování planetek mezi nimi tedy mělo výrazně vyšší pravděpodobnost. Ve sluneční soustavě tak zřejmě existuje větší množství cizích těles, jejich identifikace však nebude jednoduchá a nejspíš ani jednoznačná. Stejně tak oběžná dráha 2015 BZ509 by mohla být zřejmě výsledkem jiných procesů, i když její extrasolární původ se podle studie publikované v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters jeví jako pravděpodobná.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Planetky (asteroidy)

Sonda Hayabusa2 se chystá vytvořit kráter na planetce Ryugu

21. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda Hayabusa2 se chystá vytvořit kráter na planetce RyuguJaponská vesmírná agentura JAXA v pondělí oznámila, že po prvním odběru vzorků z konce února bude následovat druhý odběr - ze dna kráteru, který sonda sama vytvoří. Získá tak k analýze horniny ukryté pod povrchem, které nebyly vystaveny kosmickému záření, jako ty na povrchu. Kráter vznikne po dopadu asi dvoukilového tělesa, které sonda k povrchu vystřelí 5. dubna. Celá operace bude vyžadovat ukrytí sondy za planetku, aby nebyla poškozena materiálem z povrchu.

celý článek

Planetka Bennu je plná překvapení, materiál z ní zatím neznámým principem uniká do okolí

20. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

Planetka Bennu je plná překvapení, materiál z ní zatím neznámým principem uniká do okolíNASA oznámila, že po třech měsících u planetky Bennu udělala sonda OSIRIS-REx několik nečekaných objevů. Patří mezi ně neočekávaně nerovný terén, změna v rychlosti rotace a také materiál, který opouští povrch planetky. Žádnou z těchto charakteristik vědci před příletem sondy neočekávali. Mise OSIRIS-REx má za úkol přivézt v roce 2023 vzorky hornin z planety k prozkoumání na Zemi.

celý článek

Evropská sonda Hera by na svojí cestě k planetce Didymos mohla prolétnout kolem dalšího tělesa

01. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

Evropská sonda Hera by na svojí cestě k planetce Didymos mohla prolétnout kolem dalšího tělesaEvropská vesmírná agentura zvažuje několik kandidátů, kolem kterých by mohla proletět vesmírná sonda Hera na svojí cestě k planetce Didymos. Vědci doufají, že by průlet kolem další planetky v blízkosti Země, nebo v pásu asteroidů zvýšil vědecký přínos mise, ale také umožnil vyzkoušet přístroje na palubě sondy ještě před jejím příletem k cíli. Hlavním úkolem mise Hera je zkoumání následků impaktu americké sondy DART do malého měsíce planetky Didymos.

celý článek

Nově objevená planetka FarFarOut je doposud nejvzdálenějším pozorovaným objektem ve sluneční soustavě

26. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nově objevená planetka FarFarOut je doposud nejvzdálenějším pozorovaným objektem ve sluneční soustavěDosavadní rekord ve vzdálenosti držela planetka 2018 VG18 (s přezdívkou FarOut) objevená teprve na sklonku loňského roku ve vzdálenosti asi 125 AU. Nově objevená planetka s označením FarFarOut byla objevena ve vzdálenosti 140 AU. Za objevem stojí ostřílený astronom Scott Sheppard, který byl součástí týmu, jež objevil také planetku FarOut.

celý článek

Nové snímky odhalují skutečně podivný tvar planetky Ultima Thule: jedna z jejích částí je placatá

09. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nové snímky odhalují skutečně podivný tvar planetky Ultima Thule: jedna z jejích částí je placatáZ vesmírné sondy New Horizons dorazila další data z novoročního průletu kolem vzdálené planetky Ultima Thule. Tentokrát se jedná o snímky po průletu sondy kolem asi 30kilometrového tělesa podivného tvaru. To, co známe od našeho Měsíce jako tenký srpek osvětlený Sluncem, který nechává většinu tělesa ve stínu, vytváří u kontaktní binární planetky Ultima Thule doposud neznámé křivky. Ze snímků je také patrné, že planetka má odlišný tvar, než se doposud uvažovalo: místo dvou kulatých částí je tvořena jednou téměř kulatou a druhou přímo placatou.

celý článek

Byla objevena vzácná planetka v blízkosti Slunce. Má nejkratší známou oběžnou dráhu

09. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

Byla objevena vzácná planetka v blízkosti Slunce. Má nejkratší známou oběžnou dráhuSpatřit planetky v blízkosti Slunce není jednoduché, záře hvězdy je totiž téměř dokonale skrývá. Doposud bylo objeveno asi pouze 20 objektů, jejichž oběžné dráhy nepřekročí oběžnou dráhu naší planety. Nově objevená planetka 2019 AQ3 kříží oběžné dráhy Merkuru i Venuše a má nejkratší oběžnou dráhu ze všech známých planetek. Byla objevena pomocí nového zařízení ZTF (Zwicky Transient Facility) instalovaného na teleskopu Samuel Oschin Telescope, který je součástí observatoře Palomar nedaleko Los Angeles.

celý článek

Nejmenší známá planetka v Kuiperově pásu má jen něco přes dva kilometry

29. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nejmenší známá planetka v Kuiperově pásu má jen něco přes dva kilometryJaponským vědcům se podařilo objevit zatím nejmenší objekt v Kuiperově pásu na okraji sluneční soustavy. Zatím neoznačené těleso má mít podle pozorování asi 2,6 kilometrů na šířku a svou velikostí patří mezi doposud chybějící třídu těles ve vnější části sluneční soustavy. Ke svému výzkumu využili vědci dvou malých teleskopů a stačil jim pouze malý rozpočet, čímž ukázali, že malé objekty lze ve velké vzdálenosti objevovat i bez velkých a drahých instrumentů.

celý článek