Obálka plynů kolem hnědého trpaslíka umožňuje pozorovat blízký pulzar v nevídaném detailu

25. 5. 2018
Neutronové hvězdy Hnědý trpaslík

Tým astronomů vedený Robertem Mainem z University of Toronto pozoroval prostřednictvím radioteleskopu Arecibo asi 6 500 světelných let vzdálený pulzar v nevídaném detailu. Umožnila to obálka plynů, která obklopuje jeho sesterskou hvězdu, nebo spíš subhvězdu - jde o malého hnědého trpaslíka. Obálka plynů působí jako lupa, která zvětšuje objekt za ní, v tomto případě rychle rotující neutronovou hvězdu. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature.



Tato dvojhvězda dostala označení PSR B1957+20. Skládá se z hnědého trpaslíka, který má asi třetinové rozměry oproti Slunci, a malé neutronové hvězdy, která rotuje rychlostí 600 otáček za sekundu. Oba objekty jsou od sebe vzdáleny asi pětinásobek vzdálenosti Země-Měsíc a oběhnou se vzájemně za asi 9 hodin.

Vědci se domnívají, že silná radiace, která vychází ze dvou míst neutronové hvězdy, časem odfoukne horní atmosféry hnědého trpaslíka a postupně je pohltí. Časem by mohl stejný osud čekat také zbytek tohoto subhvězdného objektu.

Pozorované vlastnosti neutronové hvězdy jsou podle vědců velmi podobné rychlým radiovým pulsům (Fast Radio Bursts, FSB). Tento fenomén doposud nemá jasné vysvětlení a mohlo by jím být právě to, že jde o neutronové hvězdy jejichž radiace je zvětšována oblaky nějaké druhé hvězdy v jejich okolí podobně jako v tomto případě.

Main se svými kolegy pozoroval dvojhvězdu radioteleskopem Arecibo ještě předtím, než byl v září 2017 poničen hurikánem.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Neutronové hvězdy

Astronomům se podařilo teprve podruhé najít zdroj tajemného rychlého radiového pulzu FRB

30. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se podařilo teprve podruhé najít zdroj tajemného rychlého radiového pulzu FRBRychlé rádiové pulzy (Fast Radio Bursts, FRB) byly objeveny teprve v roce 2007 a doposud není jisté, co je způsobuje. Až v posledních měsících se jako pravděpodobné začaly jevit supernovy, ve kterých vznikají magnetary - neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem. Klíčem k rozpoznání zdroje signálu je poznání jeho zdroje, to se všák zatím podařilo u jediného z několika desítek signálů. Nyní vědci přišli s druhým případem, kdy poznali odkud k nám FRB signál přišel.

celý článek

U milisekundového pulzaru PSR J0952−0607 byly detekovány pulzy gama záření

6. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

U milisekundového pulzaru PSR J0952−0607 byly detekovány pulzy gama zářeníMezinárodní tým astronomů oznámil detekci pulzů gama zření u milisekundového pulzaru PSR J0952−0607. Jedná se o neutronovou hvězdu, která se kolem svojí osy otočí za kratší dobu než 30 milisekund. Podle vědců by tyto objekty mohly vznikat v binárních systémech, kdy neutronová hvězda konzumuje materiál z druhé hvězdy, což ji roztáčí do stále vyšších rychlostí. Nové informace by mohly vnést světlo do charakteristik neutronových hvězd obecně.

celý článek

Tajemné rádiové pulzy z hlubokého vesmíru by mohly pocházet z magnetarů vzniklých v zářivých supernovách

13. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Tajemné rádiové pulzy z hlubokého vesmíru by mohly pocházet z magnetarů vzniklých v zářivých supernováchRychlé rádiové pulzy (Fast Radio Bursts, FRBs) jsou intenzivní záblesky elektromagnetické radiace v rádiovém spektru, které k nám přicházejí ze vzdáleného vesmíru. Poprvé byly detekovány teprve v roce 2007 a doposud není zřejmé, co je způsobuje. Podle nové studie publikované v magazínu The Astrophysical Journal Letters, by to mohly být extrémně zářivé supernovy, ve kterých vznikají magnetary - neutronové hvězdy s velmi silným magnetickým polem.

celý článek

Astronomové možná poprvé zachytili gravitační vlny vzniklé při kolizi černé díry a neutronové hvězdy

27. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové možná poprvé zachytili gravitační vlny vzniklé při kolizi černé díry a neutronové hvězdyGravitační vlny včera možná přinesly první pozorování černé díry, jak pohlcuje neutronovou hvězdu. Pokud se tato informace potvrdí, půjde o první evidenci o existenci podobných binárních systémů ve vesmíru. Tyto zprávy přicházejí pouhý den po detekci teprve druhé kolize neutronových hvězd. Vědci aktuálně ještě sbírají další informace o těchto nových událostech, které detekovaly nedávno aktualizované observatoře LIGO a Virgo gravitačních vln v Americe a Evropě.

celý článek

Astronomové pozorovali vznik magnetaru v kolizi neutronových hvězd. Tentokrát bez gravitačních vln

14. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové pozorovali vznik magnetaru v kolizi neutronových hvězd. Tentokrát bez gravitačních vlnVědcům se podařilo prostřednictvím vesmírného teleskopu Chandra detekovat záblesk rentgenového záření, který indikuje kolizi dvou neutronových hvězd. V této kolizi zřejmě vznikla nová neutronová hvězda s extrémně silným magnetickým polem - magnetar. Tato nově pozorovaná událost má podobné znaky jako kolize neutronových hvězd detekovaná v roce 2017 prostřednictvím gravitačních vln.

celý článek

Magnetar, který před deseti lety přestal vysílat rádiové vlny, se opět ozval

15. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Magnetar, který před deseti lety přestal vysílat rádiové vlny, se opět ozvalMagnetary jsou neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem, doposud jich bylo objeveno 23. Rozklad magnetických polí v magnetaru vytváří emise vysokoenergetické elektromagnetické radiace ve formě gama nebo rentgenového záření nebo také rádiových vln. Magnetar s označením XTE J1810–197 byl objeven v roce 2004 a je jedním ze čtyř známých magnetarů s rádiovými emisemi. Tyto emise však v roce 2008 ustaly, objevily se znovu až v prosinci loňského roku.

celý článek

Výjimečně zářivý záblesk z loňského roku mohl být způsoben roztrháním hvězdy, nebo vznikem černé díry

11. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Výjimečně zářivý záblesk z loňského roku mohl být způsoben roztrháním hvězdy, nebo vznikem černé díryLoni v červenci zaznamenaly vesmírné i pozemní observatoře unikátní událost, šlo o záblesk asi 10x silnější než běžná supernova. Vědci však doteď přesně neví, co tuto událost mohlo způsobit, nic podobného totiž doteď nezpozorovali. Existují dvě hlavní teorie vysvětlující. co záblesk způsobilo, ke každé z noci byla publikována vědecká studie. Podle první teorie mohlo jít o vznik četné díry, nebo neutronové hvězdy za specifických podmínek, podle druhé teorie mohlo dojít k roztrhání hvězdy černou dírou.

celý článek