Obálka plynů kolem hnědého trpaslíka umožňuje pozorovat blízký pulzar v nevídaném detailu

25. 5. 2018
Neutronové hvězdy Hnědý trpaslík

Tým astronomů vedený Robertem Mainem z University of Toronto pozoroval prostřednictvím radioteleskopu Arecibo asi 6 500 světelných let vzdálený pulzar v nevídaném detailu. Umožnila to obálka plynů, která obklopuje jeho sesterskou hvězdu, nebo spíš subhvězdu - jde o malého hnědého trpaslíka. Obálka plynů působí jako lupa, která zvětšuje objekt za ní, v tomto případě rychle rotující neutronovou hvězdu. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature.



Tato dvojhvězda dostala označení PSR B1957+20. Skládá se z hnědého trpaslíka, který má asi třetinové rozměry oproti Slunci, a malé neutronové hvězdy, která rotuje rychlostí 600 otáček za sekundu. Oba objekty jsou od sebe vzdáleny asi pětinásobek vzdálenosti Země-Měsíc a oběhnou se vzájemně za asi 9 hodin.

Vědci se domnívají, že silná radiace, která vychází ze dvou míst neutronové hvězdy, časem odfoukne horní atmosféry hnědého trpaslíka a postupně je pohltí. Časem by mohl stejný osud čekat také zbytek tohoto subhvězdného objektu.

Pozorované vlastnosti neutronové hvězdy jsou podle vědců velmi podobné rychlým radiovým pulsům (Fast Radio Bursts, FSB). Tento fenomén doposud nemá jasné vysvětlení a mohlo by jím být právě to, že jde o neutronové hvězdy jejichž radiace je zvětšována oblaky nějaké druhé hvězdy v jejich okolí podobně jako v tomto případě.

Main se svými kolegy pozoroval dvojhvězdu radioteleskopem Arecibo ještě předtím, než byl v září 2017 poničen hurikánem.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Neutronové hvězdy

Detektor gravitačních vln zachytil v loňském roce druhou kolizi neutronových hvězd

6. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Detektor LIGO zachytil gravitační vlnu, která zřejmě vznikla při kolizi dvou neutronových hvězd. Na rozdíl od první takové detekce z roku 2017 se však nepodařilo určit odkud přesně vlna přišla a nebyl pozorovaný ani záblesk v elektromagnetickém záření.

celý článek

Blízký pulzar má kolem sebe haló gama záření velké jako celé souhvězdí, mohl by být zdrojem antihmoty

3. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Blízký pulzar má kolem sebe haló gama záření velké jako celé souhvězdí, mohl by být zdrojem antihmotyVesmírný teleskop Fermi objevil rozsáhlé haló kolem blízké neutronové hvězdy Geminga. Tento obří útvar je viditelný pouze v gama záření a při pohledu ze Země je velký asi jako souhvězdí Velký vůz. Nový objev by mohl vysvětlit přebytek pozitronů detekovaných v okolí Země.

celý článek

První mapa povrchu neutronové hvězdy: obsahuje překvapivě nepravidelně rozmístěné regiony s vyšší teplotou

16. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

První mapa povrchu neutronové hvězdy: obsahuje překvapivě nepravidelně rozmístěné regiony s vyšší teplotouZa pomoci teleskopu NICER umístěného na ISS se vědcům podařilo získat první přesná měření velikosti a hmotnosti neutronové hvězdy. Navíc teleskop dokázal detekovat hotspoty na povrchu, čímž vznikl první náznak mapy tohoto druhu hvězd. Rozložení těchto regionů s teplotami v milionech stupňů vědce překvapilo.

celý článek

Po dlouhém hledání byla nalezena neutronová hvězda ve zbytcích nedávné blízké supernovy

2. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Po dlouhém hledání byla nalezena neutronová hvězda ve zbytcích nedávné blízké supernovyVědcům se konečně podařilo najít zbytky hvězdy, která způsobila supernovu pozorovanou v roce 1987. Tehdejší supernova nesoucí označení SN 1987A byla nejbližší pozorovaná v moderním období. V místě exploze ve Velkém Magellanově oblaku nyní vědci našli neutronovou hvězdu, která se doposud ukrývala v hustém mračnu prachu. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu The Astrophysical Journal.

celý článek

Teleskop na ISS detekoval rekordní rentgenový záblesk, vznikl při interakci pulzaru a hnědého trpaslíka

14. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teleskop na ISS detekoval rekordní rentgenový záblesk, vznikl při interakci pulzaru a hnědého trpaslíkaTeleskop NICER umístěný na Mezinárodní vesmírné stanici ISS detekoval v srpnu náhlý nárůst rentgenového záření. Bylo to způsobeno zábleskem, který přišel od vzdáleného pulzaru - rotující neutronové hvězdy, která s pravidelnou periodou bliká. Záblesk byl zatím nejsilnější, který byl tímto teleskopem zachycen, navíc v sobě kombinuje několik různých úkazů, které dříve nikdy nebyly pozorovány pohromadě.

celý článek

Astronomové objevili zatím nejlehčí černou díru, je jen třikrát hmotnější než Slunce

1. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili zatím nejlehčí černou díru, je jen třikrát hmotnější než SlunceExistuje několik druhů černých děr, patří mezi ně supermasivní černé díry v jádrech galaxií s miliardami hmotností Slunce, ale také drobné stelární černé díry o hmotnosti několika málo Sluncí. Vědcům se nyní podařilo objevit zatím nejméně masivní černou díru o hmotnosti pouhých 3,3 Sluncí (přesněji 2,6-6,1). Jde tak o další přírůstek do malé skupiny malých objektů, které není snadné spatřit.

celý článek

V kolizích neutronových hvězd mohou vznikat těžké prvky podobně jako v supernovách

26. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

V roce 2017 byla poprvé detekována kolize dvou neutronových hvězd GW170817. Astronomům k objevu sice pomohly detektory gravitačních vln, ale po nich pozorovali místo kolize i běžnými teleskopy. Analýzou spektra světla, které tyto teleskopy zachytily, nyní vědci zjistili, že v kolizi vzniklo velké množství prvku stroncium. Potvrzuje se tak, že těžké prvky nevznikají pouze v supernovách, ale také v kilonovách, které kolize neutronových hvězd provázejí.

celý článek