Austrálie staví dlážděnou přistávací dráhu pro letadla na Antarktidě, která bude fungovat celý rok

28. 05. 2018
Antarktida Letadla Austrálie

Dnešní antarktické expedice mohou spoléhat na letecké spojení výhradně v létě, v zimním období jsou podmínky na jižním kontinentu tak nepříznivé, že letadla nemohou létat. To by měla změnit nová dlážděná ranvej poblíž australské základny Davis, která se nachází na pobřeží Antarktidy. Nové spojení však není primárně plánováno pro lepší přístup turistů na ledový kontinent, ale pro lepší dostupnost výzkumníků.

Antarktida

Antarktida - Mapa antarktického kontinentu s vyznačenými expedicemi, které mají za cíl posbírat vzorky vody z jezer izolovaných tlustou vrstvu ledu.



Austrálie provozuje už od roku 2008 jinou ranvej poblíž základny Casey, ta je však na ledovci a vyžaduje důkladnou údržbu před každým přistáním.

Na Antarktidě je v provozu několik desítek letišť s různými přistávacími drahami. Většinou mají ranveje s ledovým povrchem, které vyžadují častou údržbu. Většina z nich také není v provozu po celý rok, ale pouze při antarktickém létě, kdy panují příznivé podmínky.

Nová přistávací dráha poblíž stanice Davis bude první dlážděná na kontinentu. Díky tomu Bude moci být také používána v noci, což je velký problém pro ledové přistávací dráhy. Bude dlouhá 2 700 metrů, aby mohla být využívána běžnými komerčními letouny. Spojení s australským letištěm Hobart v Tasmánii bude trvat 6 hodin.

Projekt výstavby přistávací dráhy podléhá ještě environmentálním schvalovacím procesům. Kontinent Antarktidy má unikátní životní prostředí, které je třeba chránit. V posledních letech se tak problém ukazuje rostoucí turismus, který tamní prostředí zatěžuje stále více. Primárním úkolem nového letiště však má být snazší dostupnost pro výzkumné pracovníky.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Antarktida

Observatoř na jižním pólu detekovala částici, kterou si vědci neumí vysvětlit

02. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Observatoř na jižním pólu detekovala částici, kterou si vědci neumí vysvětlitObservatoř ANITA umístěná v balónu nad jižním pólem Země detekovala za posledních 13 let dvakrát zvláštní událost, kterou si vědci zatím nedokáží vysvětlit. Jde o subatomární částici, která proletěla atmosférou, dopadla na povrch naší planety, proletěla jejím jádrem a vydala se zpět do atmosféry a do vesmíru. Při svojí cestě Zemí vygenerovala velmi slabé pulzy rádiových vln, které zachytila observatoř více než 30 kilometrů nad povrchem Antarktidy.

celý článek

Observatoř na Antarktidě potvrzuje, že černé díry jsou zdrojem vysokoenergetických neutrin

13. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Observatoř na Antarktidě potvrzuje, že černé díry jsou zdrojem vysokoenergetických neutrinS pomocí detektoru neutrin na jižním pólu IceCube se vědcům podařilo poprvé detekovat zdroj vysokoenergetických neutrin, je jím vzdálená supermasivní černá díra TXS 0506+056. Neutrina jsou subatomární částice, které jen zřídka interagují se hmotou a není tak jednoduché je zachytit. Neutrina vznikají například ve hvězdách, supernovách nebo při jaderných reakcích. Zdroj vysokoenergetických neutrin však byl doposud neznámý, nebo alespoň nebyl potvrzený. Podle nové studie mohou vznikat právě v černých dírách v jádru masivních galaxií.

celý článek

Měření observatoře na jižním pólu ukazují, že Země absorbuje energetická neutrina

26. 11. 2017

Podle studie publikované v listopadovém vydání magazínu Nature jsou neutrina na své cestě absorbovaná v naší planetě. Autoři studie tak usuzují z měření částicového detektoru IceCube umístěného nedaleko jižního pólu. Neutrina jsou subatomární částice, které procházejí v obrovských množstvích veškerou hmotou, u těch vysoce energetických však dochází k interakcím s protony a neutrony. Pozorované chování neutrin odpovídá předpovědím standardního modelu částicové fyziky.

celý článek

Družice GOCE zaznamenala změny v zemské gravitaci v závislosti na tání ledu v Antarktidě

29. 09. 2014

Družice GOCE zaznamenala změny v zemské gravitaci v závislosti na tání ledu v AntarktiděPřesto, že sonda GOCE nebyla designovaná na sledování změn gravitace napříč různými časovými obdobími, přesně to se jí podařilo. Prodloužená mise družice přinesla dostatek dat na vytvoření zatím nejpřesnější gravitační mapy naší planety a na ní lze pozorovat následky úbytku ledu během posledních několika let. Gravitace naší planety totiž není zcela homogenní a dosahuje různé síly v místech s vysokými horami nebo v okolí oceánských příkopů.

celý článek

Jak by vypadala Antarktida bez ledu? Podívejte se na novou mapu obnaženého jižního kontinentu

12. 06. 2013

Vědci z British Antarctic Survey, bristké organizace soustředící se na výzkum na Antarktidě, nedávno představili světu novou verzi mapy Bedmap, která ukazuje ledový kontinent bez jeho ledové pokrývky. Obří masa vody, která pokrývá Antarktidu má významný vliv na globální klima, zvláště v období narůstající teploty na planetě. Díky nové mapě mají nyní vědci lepší představu o tloušťce ledové pokrývky a jejím případném chování při nárůstu teplot.

celý článek

Ruská antarktická expedice hlásí objev neznámé bakterie přežívající v izolovaném jezeře Vostok

13. 03. 2013

Ruská antarktická expedice hlásí objev neznámé bakterie přežívající v izolovaném jezeře VostokDoposud neznámý bakteriální život se podařilo objevit ruským vědcům pod 4 kilometry silnou vrstvou ledu v miliony let izolovaném jezeře Vostok. Toto jezero se nachází uprostřed antarktické pustiny po silnou vrstvou ledu, která jej po miliony let odděluje od okolního světa. Vědci doufají, že v jezeře objeví neznámé organismy, které se ubíraly vlastním evolučním vývojem, odděleným od toho na povrchu planety.

celý článek

První vzorky odebrané z miliony let izolovaného antarktického jezera Vostok žádný život neobsahují

28. 10. 2012

První vzorky odebrané z miliony let izolovaného antarktického jezera Vostok žádný život neobsahujíRuská expedice odebrala první vzorky vody z Antarktického jezera Vostok, které se nachází pod čtyřkilometrovou vrstvou věčného ledu. Tento permafrost udělal z jezera velmi zajímavý cíl pro vědce, zaizoloval totiž tuto vodní masu od okolního světa na dlouhých 15 milionů let. Ruští vědci se k vodě ukryté pod ledem snaží už několik let ve velmi nehostinných podmínkách Ledového kontinentu provrtat a zjistit, co se dole skrývá. Vědci doufali, že objeví organismy, které se posledních 15 let vyvíjely odlišným způsobem od zbytku zeměkoule, nenašli ale vůbec nic. Zatím.

celý článek