Čína pozvala zbytek světa na svou orbitální stanici CSS, nad našimi hlavami by mohla být už za 4 roky

30. 5. 2018
Čína CSS Lety do vesmíru

Čína pozvala prostřednictvím Úřadu pro vesmírné záležitosti Organizace spojených národů (UNOOSA) ostatní členské země OSN ke spolupráci na své budoucí vesmírné stanici. Každá země ať už rozvinutá nebo rozvojová se podle čínského velvyslance k OSN ve Vídni může podílet na programu, a to prostřednictvím vyslání svých astronautů nebo provádění experimentů na oběžné dráze. Čínská vesmírná stanice (CSS) by mohla být na oběžné dráze už kolem roku 2022.

Čínská vesmírná stanice (CSS)

Čínská vesmírná stanice (CSS) její dostavba je plánována na rok 2022. Součástí stanice by kromě základního modulu měly být dvě laboratoře a celková váha komplexu by měla být kolem 60 tun.



Podle vyjádření má koordinace CNSA a UNOOSA vést k:
  • mezinárodní spolupráci při letech astronautů do vesmíru a dalších aktivitách spojených s výzkumem vesmíru
  • otevřít experimenty na palubě CSS pro členy OSN
  • promovat využití nových technologií pro lety do vesmíru a zvyšovat povědomí o jejich přínosu mezi členskými státy
S čínskou vesmírnou agenturou (CNSA) už dnes spolupracuje ta Evropská (ESA), například astronautka Samantha Cristoforettiová už trénuje s čínskými astronauty. ESA má s čínskou agenturou už podepsanou dohodu, která ve dvacátých letech evropanům umožní cestu na CSS. Naopak zákonem má spolupráci s Čínou zakázanou americká vesmírná agentura NASA. Hlavně z obavy kopírování amerických technologií čínskou stranou. NASA zatím neví, co bude s Mezinárodní vesmírnou stanicí ISS po roce 2025, vláda Donalda Trumpa by totiž ráda omezila finance, které do ISS plynou. Ve hře je větší zapojení soukromých firem, které by už od příštího roku měly dopravovat astronauty na palubu ISS. Další možností je také ukončení činnosti orbitální stanice. NASA aktuálně plánuje rozvoj nové vesmírné stanice Lunar Orbital Platform-Gateway (LOP-G) na oběžné dráze Měsíce. I zde by měla spolupracovat s dosavadními partnery z programu ISS (Evropa, Kanada, Japonsko, Rusko). LOP-G by se měla začít stavět v roce 2022. Více o LOP-G
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Čína

Vesmírná sonda Hope Spojených arabských emirátů dorazila do Japonska, v létě poletí na Mars

15. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Hope Spojených arabských emirátů dorazila do Japonska, v létě poletí na MarsKromě amerického roveru Perseverance a čínské mise Tianwen 1 se letos k Marsu chystá ještě jedna země: Spojené arabské emiráty. Mise Hope je společným projektem vesmírného centra Mohammeda bin Rashida a tří amerických univerzit. Cílem orbitální sondy Hope bude zkoumání atmosféry Marsu a její evoluce. Letošního startovacího okna k Marsu měla využít také evropsko-ruská mise ExoMars, nakonec ale byla odložena o dva roky.

Čínský experimentální návratový modul po vstupu do atmosféry selhal, vesmírná loď přistála v pořádku

8. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínský experimentální návratový modul po vstupu do atmosféry selhal, vesmírná loď přistála v pořádkuPři prvním letu rakety Long March 5 v těžké konfiguraci 5B se do vesmíru dostal prototyp nové vesmírné lodi a také experimentální návratový modul. Zatímco vesmírná loď, která zatím ještě nemá oficiální jméno, se dostala zpět na Zemi v pátek a v pořádku, modul do atmosféry vstoupil už v úterý. Došlo však k závadě a byl při průletu atmosférou ztracen.

celý článek

Čína poprvé vyslala do vesmíru raketu Long March 5B, vynesla na oběžnou dráhu novou vesmírnou loď

5. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Při úterním letu rakety Long March 5B letěla do vesmíru zatím nepilotovaná kapsle pro astronauty. Čína raketu Long March 5 vyzkoušela už 3x, ale zatím vždy v jiné konfiguraci než 5B. Stejná konfigurace rakety bude mít v budoucnu za úkol také vynášet segmenty nové čínské orbitální stanice. Kromě prototypu nové vesmírné lodi letěl na oběžnou dráhu také malý návratový modul s nafukovacím tepelným štítem.

Nad odvrácenou stranou Měsíce je nyní v provozu čínsko-nizozemský orbitální radioteleskop

2. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nad odvrácenou stranou Měsíce je nyní v provozu čínsko-nizozemský orbitální radioteleskopPo splnění hlavních vědeckých úkolů čínské lunární mise Chang'e 4 se působení přenosové družice Queqiao dostává do další fáze: pozorování vesmíru v rádiových vlnách. Družice v první fázi přenášela signál z povrchu Měsíce na Zemi, nyní bude jejím úkolem také zachycení signálů z hlubokého vesmíru. V prostoru za Měsícem je k tomu vhodné prostředí, protože je odstíněn od signálů pocházejících ze Země.

celý článek

Čína chystá vesmírnou misi na okraj sluneční soustavy, a také k Neptunu

22. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura by chtěla realizovat vesmírnou misi podobnou dvojmisi Voyager, která by prozkoumala okraj sluneční soustavy. Podobně jako u Voyageru by byly do vesmíru vyslány dvě sondy, jejichž úkolem má být průzkum vzdálených oblastí daleko od Slunce. Jedna ze sond by navíc proletěla kolem Neptunu a vypustila do jeho atmosféry malou sondu. Na rozdíl od amerických sond by jedna z čínských družic zamířila do tzv. ocasu sluneční soustavy, který doposud nebyl prozkoumán.

celý článek

Čína otestovala přistávací modul pro Mars, mise má proběhnout už příští rok

17. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura úspěšně vyzkoušela přistávací modul pro misi na Mars. Zatím zavěšené zařízení dokázalo v simulovaných podmínkách autonomně přistát a vyhnout se nerovnému povrchu. Součástí mise má být orbitální sonda Mars Global Remote Sensing Orbiter a také malý rover označený Huoxing-1.

celý článek

Čína plánuje na prosinec třetí start své supertěžké rakety Long March 5

3. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

V pořadí třetí let největší čínské rakety Long March 5 byl už několikrát odložen. Po druhé misi, která skončila neúspěchem, se inženýři pokoušeli odstranit závadu, na motoru YF-77. Při své prosincové misi vynese raketa na oběžnou dráhu experimentální družici Shijian 20, která má nahradit družici Shijian 18 ztracenou při druhém letu Long March 5.