Astronomové objevili druhou nejmasivnější neutronovou hvězdu

31. 5. 2018
Neutronové hvězdy Hvězdy

Astronomové z Universitat Politècnica de Catalunya a Canary Islands Institute of Astrophysics identifikovali jednu z největších neutronových hvězd, má hmotnost 2,3 slunečních mas. Ve vesmírném měřítku se to může zdát málo, neutronové hvězdy však zřídkakdy dosahují větší hmotnosti než dvojnásobku té jakou má Slunce. Jde zatím o druhou nejmasivnější známou neutronovou hvězdu, ta nejhmotnější má 2,4 slunečních mas a byla objevena v roce 2011.

Neutronová hvězda

Neutronová hvězda Neutronová hvězda (nebo také pulzar) často rotuje velmi vysokou rychlostí a ze dvou protilehlých míst z ní vychází intenzivní radiace. Neutronové hvězdy tak zdánlivě blikají v pravidelných intervalech.



Na konci života hvězdy může nastat několik situací v závislosti na její hmotnosti. Pokud má hmotnost vyšší než 8 slunečních mas nastává exploze supernovy a v závislosti na hmotnosti původní hvězdy a jejím složení může vzniknout černá díra (zhruba 40 slunečních mas a více), nebo neutronová hvězda. V obou případech je výsledný objekt extrémně hustý a má specifické charakteristiky, které jsou doslova na hraně fyzikálních zákonů.

Neutronové hvězdy tedy nemohou dosahovat libovolných hmotností, mají spodní i horní limit. Pokud by původní hvězda byla lehčí, vznikne bílý trpaslík a v případě hmotnější hvězd by došlo ke vzniku černé díry. Právě k tomuto limitu se astronomové blíží hledáním nejmasivnějších neutronových hvězd a zatím to vypadá, že limit se nachází někde kolem 2,5 slunečních mas. Přesto mají neutronové hvězdy pouhých několik desítek kilometrů v průměru a vyznačují se tak extrémní hustotou.

Nalezení horního limitu hmotnosti neutronové hvězdy je podstatné pro několik fyzikálních oborů. Například mohou vědcům napovědět více o interakcích subatomárních částic v atomech při extrémních situacích. 

PSR J2215+5135

Nově zvážená neutronová hvězda nese označení PSR J2215+5135, byla objevena už v roce 2011 a je součástí binárního páru. Astronomvé k určení její hmotnosti použili novou metodu, při které měří spektrální čáry magnesia a vodíku pro změření rychlosti rotace obou složek binárního páru, ze které odvodili hmotnosti jednotlivých hvězd. Výzkum vedl Manuel Linares ve spolupráci s Tariqem Shahbazem a Jorge Casaresem, své závěry publikovali v květnovém čísle magazínu Astrophysical Journal. Pro svá pozorování využili teleskopů Gran Telescopio Canarias, William Herschel Telescope, Isaac Newton Telescope Group a IAC-80 Telescope.

Nejmasivnější neutronové hvězdy

Neutronová hvězda Hmotnost
(násobky hmotnosti Slunce)
Rok zvážení Poznámka
PSR B1957+20 1,66-2,4 2011 Změřeno s velkou nepřesností
MSP J0740+6620 1,96-2,34 2019
PSR J2215+5135 2,12-2,44 2018 Zatím nepotvrzená hmotnost
J0348+0432 1,97-2,05 2013
J1614-2230 1,93-2,01 2010
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Neutronové hvězdy

Astronomové detekovali změnu rotace u neutronové hvězdy

23. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové detekovali změnu rotace u neutronové hvězdyAstronomům vedeným Marcusem Lowerem z Swinburne University of Technology v Austrálii se podařilo detekovat změnu ve frekvenci rotace pulzaru PSR J0908−4913. Studium tohoto chování hvězdy, které se označuje jako glitch, může vědcům napovědět více o její vnitřní struktuře.

celý článek

Detektor gravitačních vln zachytil v loňském roce druhou kolizi neutronových hvězd

6. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Detektor LIGO zachytil gravitační vlnu, která zřejmě vznikla při kolizi dvou neutronových hvězd. Na rozdíl od první takové detekce z roku 2017 se však nepodařilo určit odkud přesně vlna přišla a nebyl pozorovaný ani záblesk v elektromagnetickém záření.

celý článek

Blízký pulzar má kolem sebe haló gama záření velké jako celé souhvězdí, mohl by být zdrojem antihmoty

3. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Blízký pulzar má kolem sebe haló gama záření velké jako celé souhvězdí, mohl by být zdrojem antihmotyVesmírný teleskop Fermi objevil rozsáhlé haló kolem blízké neutronové hvězdy Geminga. Tento obří útvar je viditelný pouze v gama záření a při pohledu ze Země je velký asi jako souhvězdí Velký vůz. Nový objev by mohl vysvětlit přebytek pozitronů detekovaných v okolí Země.

celý článek

První mapa povrchu neutronové hvězdy: obsahuje překvapivě nepravidelně rozmístěné regiony s vyšší teplotou

16. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

První mapa povrchu neutronové hvězdy: obsahuje překvapivě nepravidelně rozmístěné regiony s vyšší teplotouZa pomoci teleskopu NICER umístěného na ISS se vědcům podařilo získat první přesná měření velikosti a hmotnosti neutronové hvězdy. Navíc teleskop dokázal detekovat hotspoty na povrchu, čímž vznikl první náznak mapy tohoto druhu hvězd. Rozložení těchto regionů s teplotami v milionech stupňů vědce překvapilo.

celý článek

Po dlouhém hledání byla nalezena neutronová hvězda ve zbytcích nedávné blízké supernovy

2. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Po dlouhém hledání byla nalezena neutronová hvězda ve zbytcích nedávné blízké supernovyVědcům se konečně podařilo najít zbytky hvězdy, která způsobila supernovu pozorovanou v roce 1987. Tehdejší supernova nesoucí označení SN 1987A byla nejbližší pozorovaná v moderním období. V místě exploze ve Velkém Magellanově oblaku nyní vědci našli neutronovou hvězdu, která se doposud ukrývala v hustém mračnu prachu. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu The Astrophysical Journal.

celý článek

Teleskop na ISS detekoval rekordní rentgenový záblesk, vznikl při interakci pulzaru a hnědého trpaslíka

14. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teleskop na ISS detekoval rekordní rentgenový záblesk, vznikl při interakci pulzaru a hnědého trpaslíkaTeleskop NICER umístěný na Mezinárodní vesmírné stanici ISS detekoval v srpnu náhlý nárůst rentgenového záření. Bylo to způsobeno zábleskem, který přišel od vzdáleného pulzaru - rotující neutronové hvězdy, která s pravidelnou periodou bliká. Záblesk byl zatím nejsilnější, který byl tímto teleskopem zachycen, navíc v sobě kombinuje několik různých úkazů, které dříve nikdy nebyly pozorovány pohromadě.

celý článek

Astronomové objevili zatím nejlehčí černou díru, je jen třikrát hmotnější než Slunce

1. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili zatím nejlehčí černou díru, je jen třikrát hmotnější než SlunceExistuje několik druhů černých děr, patří mezi ně supermasivní černé díry v jádrech galaxií s miliardami hmotností Slunce, ale také drobné stelární černé díry o hmotnosti několika málo Sluncí. Vědcům se nyní podařilo objevit zatím nejméně masivní černou díru o hmotnosti pouhých 3,3 Sluncí (přesněji 2,6-6,1). Jde tak o další přírůstek do malé skupiny malých objektů, které není snadné spatřit.

celý článek