Astronomové objevili druhou nejmasivnější neutronovou hvězdu

31. 5. 2018
Neutronové hvězdy Hvězdy

Astronomové z Universitat Politècnica de Catalunya a Canary Islands Institute of Astrophysics identifikovali jednu z největších neutronových hvězd, má hmotnost 2,3 slunečních mas. Ve vesmírném měřítku se to může zdát málo, neutronové hvězdy však zřídkakdy dosahují větší hmotnosti než dvojnásobku té jakou má Slunce. Jde zatím o druhou nejmasivnější známou neutronovou hvězdu, ta nejhmotnější má 2,4 slunečních mas a byla objevena v roce 2011.

Neutronová hvězda

Neutronová hvězda - Neutronová hvězda (nebo také pulzar) často rotuje velmi vysokou rychlostí a ze dvou protilehlých míst z ní vychází intenzivní radiace. Neutronové hvězdy tak zdánlivě blikají v pravidelných intervalech.



Na konci života hvězdy může nastat několik situací v závislosti na její hmotnosti. Pokud má hmotnost vyšší než 8 slunečních mas nastává exploze supernovy a v závislosti na hmotnosti původní hvězdy a jejím složení může vzniknout černá díra (zhruba 40 slunečních mas a více), nebo neutronová hvězda. V obou případech je výsledný objekt extrémně hustý a má specifické charakteristiky, které jsou doslova na hraně fyzikálních zákonů.

Neutronové hvězdy tedy nemohou dosahovat libovolných hmotností, mají spodní i horní limit. Pokud by původní hvězda byla lehčí, vznikne bílý trpaslík a v případě hmotnější hvězd by došlo ke vzniku černé díry. Právě k tomuto limitu se astronomové blíží hledáním nejmasivnějších neutronových hvězd a zatím to vypadá, že limit se nachází někde kolem 2,5 slunečních mas. Přesto mají neutronové hvězdy pouhých několik desítek kilometrů v průměru a vyznačují se tak extrémní hustotou.

Nalezení horního limitu hmotnosti neutronové hvězdy je podstatné pro několik fyzikálních oborů. Například mohou vědcům napovědět více o interakcích subatomárních částic v atomech při extrémních situacích. 

PSR J2215+5135

Nově zvážená neutronová hvězda nese označení PSR J2215+5135, byla objevena už v roce 2011 a je součástí binárního páru. Astronomvé k určení její hmotnosti použili novou metodu, při které měří spektrální čáry magnesia a vodíku pro změření rychlosti rotace obou složek binárního páru, ze které odvodili hmotnosti jednotlivých hvězd. Výzkum vedl Manuel Linares ve spolupráci s Tariqem Shahbazem a Jorge Casaresem, své závěry publikovali v květnovém čísle magazínu Astrophysical Journal. Pro svá pozorování využili teleskopů Gran Telescopio Canarias, William Herschel Telescope, Isaac Newton Telescope Group a IAC-80 Telescope.

Nejmasivnější známé neutronové hvězdy

Neutronová hvězda Hmotnost
(násobky hmotnosti Slunce)
Rok zvážení
PSR B1957+20 2,4 2011
PSR J2215+5135 2,3 2018
J0348+0432 2,01 2013
J1614-2230 1,97 2010
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Neutronové hvězdy

U milisekundového pulzaru PSR J0952−0607 byly detekovány pulzy gama záření

6. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

U milisekundového pulzaru PSR J0952−0607 byly detekovány pulzy gama zářeníMezinárodní tým astronomů oznámil detekci pulzů gama zření u milisekundového pulzaru PSR J0952−0607. Jedná se o neutronovou hvězdu, která se kolem svojí osy otočí za kratší dobu než 30 milisekund. Podle vědců by tyto objekty mohly vznikat v binárních systémech, kdy neutronová hvězda konzumuje materiál z druhé hvězdy, což ji roztáčí do stále vyšších rychlostí. Nové informace by mohly vnést světlo do charakteristik neutronových hvězd obecně.

celý článek

Tajemné rádiové pulzy z hlubokého vesmíru by mohly pocházet z magnetarů vzniklých v zářivých supernovách

13. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Tajemné rádiové pulzy z hlubokého vesmíru by mohly pocházet z magnetarů vzniklých v zářivých supernováchRychlé rádiové pulzy (Fast Radio Bursts, FRBs) jsou intenzivní záblesky elektromagnetické radiace v rádiovém spektru, které k nám přicházejí ze vzdáleného vesmíru. Poprvé byly detekovány teprve v roce 2007 a doposud není zřejmé, co je způsobuje. Podle nové studie publikované v magazínu The Astrophysical Journal Letters, by to mohly být extrémně zářivé supernovy, ve kterých vznikají magnetary - neutronové hvězdy s velmi silným magnetickým polem.

celý článek

Astronomové možná poprvé zachytili gravitační vlny vzniklé při kolizi černé díry a neutronové hvězdy

27. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové možná poprvé zachytili gravitační vlny vzniklé při kolizi černé díry a neutronové hvězdyGravitační vlny včera možná přinesly první pozorování černé díry, jak pohlcuje neutronovou hvězdu. Pokud se tato informace potvrdí, půjde o první evidenci o existenci podobných binárních systémů ve vesmíru. Tyto zprávy přicházejí pouhý den po detekci teprve druhé kolize neutronových hvězd. Vědci aktuálně ještě sbírají další informace o těchto nových událostech, které detekovaly nedávno aktualizované observatoře LIGO a Virgo gravitačních vln v Americe a Evropě.

celý článek

Astronomové pozorovali vznik magnetaru v kolizi neutronových hvězd. Tentokrát bez gravitačních vln

14. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové pozorovali vznik magnetaru v kolizi neutronových hvězd. Tentokrát bez gravitačních vlnVědcům se podařilo prostřednictvím vesmírného teleskopu Chandra detekovat záblesk rentgenového záření, který indikuje kolizi dvou neutronových hvězd. V této kolizi zřejmě vznikla nová neutronová hvězda s extrémně silným magnetickým polem - magnetar. Tato nově pozorovaná událost má podobné znaky jako kolize neutronových hvězd detekovaná v roce 2017 prostřednictvím gravitačních vln.

celý článek

Magnetar, který před deseti lety přestal vysílat rádiové vlny, se opět ozval

15. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Magnetar, který před deseti lety přestal vysílat rádiové vlny, se opět ozvalMagnetary jsou neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem, doposud jich bylo objeveno 23. Rozklad magnetických polí v magnetaru vytváří emise vysokoenergetické elektromagnetické radiace ve formě gama nebo rentgenového záření nebo také rádiových vln. Magnetar s označením XTE J1810–197 byl objeven v roce 2004 a je jedním ze čtyř známých magnetarů s rádiovými emisemi. Tyto emise však v roce 2008 ustaly, objevily se znovu až v prosinci loňského roku.

celý článek

Výjimečně zářivý záblesk z loňského roku mohl být způsoben roztrháním hvězdy, nebo vznikem černé díry

11. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Výjimečně zářivý záblesk z loňského roku mohl být způsoben roztrháním hvězdy, nebo vznikem černé díryLoni v červenci zaznamenaly vesmírné i pozemní observatoře unikátní událost, šlo o záblesk asi 10x silnější než běžná supernova. Vědci však doteď přesně neví, co tuto událost mohlo způsobit, nic podobného totiž doteď nezpozorovali. Existují dvě hlavní teorie vysvětlující. co záblesk způsobilo, ke každé z noci byla publikována vědecká studie. Podle první teorie mohlo jít o vznik četné díry, nebo neutronové hvězdy za specifických podmínek, podle druhé teorie mohlo dojít k roztrhání hvězdy černou dírou.

celý článek

Vědci objevili nejmladší známý pulzar v Mléčné dráze, má 500 let

25. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědci objevili nejmladší známý pulzar v Mléčné dráze, má 500 letVědci s pomocí rentgenové observatoře Chandra vypočítali stáří nejmladšího známého pulzaru v Mléčné dráze. Jde o neutronovou hvězdu Kes 75, která se nachází uprostřed oblaku materiálu, který zůstal po explozi supernovy ve vzdálenosti asi 19 tisíc světelných let. Díky dlouhodobému pozorování tohoto objektu vědci určili, jak rychle se rozpíná mlhovina obklopující rychle rotující neutronovou hvězdu, a vypočítali, že supernova explodovala někdy před 500 lety (respektive světlo z této exploze dorazilo před 500 lety k Zemi).

celý článek