Mise Juno k Jupiteru měla skončit příští měsíc, bude ale o několik let prodloužena

10. 06. 2018
Juno Jupiter Vesmírné sondy

Původně měla mise Juno skončit v červenci 2018, NASA však prodlouží tuto misi alespoň do roku 2021. Důvodů je hned několik, jedním z nich je, že to jde - sonda má stále ještě palivo a solární panely generují energii, mise tedy může pokračovat. Dalším důvodem je, že sonda obíhá Jupiter stále po původní oběžné dráze, která trvá 53 dní, což je déle než bylo plánováno, sonda Juno tak nestihla vše co stihnout měla.

Juno

Juno - Juno je mise NASA, jejímž cílem je prozkoumat planetu Jupiter, její historii a současnou dynamiku. Mise odstartovala ze Země v srpnu 2011 a k Jupiteru dorazila v červenci 2016.



Sonda Juno odletěla k planetě Jupiter v roce 2011, na svojí cestě v roce 2013 proletěla kolem Země při gravitační asistenci, která zvýšila její rychlost, aby v roce 2016 dorazila k Jupiteru. Při druhém obletu plynného obra měla provést manévr, který by zkrátil její oběžnou dobu z 53 dní na 14, to se však nepodařilo. Hlavní motor sondy nepracoval podle předpokladů a manévr byl pro jistotu zrušen.

Prodloužení mise tak vlastně umožní splnit její primární cíle, mezi které patří přesné zmapování atmosféry, magnetického a gravitačního pole a vnitřku planety. Dál se sonda Juno soustředí také na polární záře, blesky a další jevy, které se v atmosféře Jupiteru objevují.

Oběžná dráha sondy Juno

Oběžná dráha sondy Juno Juno obíhá Jupiter jednou za 53 dní. Nejvíce se přiblíží na pouhých 5 000 kilometrů od oblaků jeho atmosféry a v nejvzdálenějším bodě své oběžné dráhy se nachází 8 milionů kilometrů daleko - to je 20x dál než obíhá Měsíc Zemi.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Juno

Mise Juno u planety Jupiter je na konci první poloviny své plánované mise

15. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Mise Juno u planety Jupiter je na konci první poloviny své plánované mise21. prosince proletí sonda Juno po 16. v těsné blízkosti horní vrstvy oblaků planety Jupiter na své výrazně eliptické polární dráze. Projde tak polovinou ze svých plánovaných oběhů planety, při kterých pokryla celou planetu Jupiter. Ve druhé polovině mise bude sonda prolétat nad oblastmi přesně uprostřed předchozích průletů a bude dále zpřesňovat získané informace.

Hluboko v oblacích planety Jupiter se podle nové studie mohou nacházet mraky s vodou

02. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

Hluboko v oblacích planety Jupiter se podle nové studie mohou nacházet mraky s vodouSpektrální analýzou velké rudé skvrny planety Jupiter se vědcům podařilo identifikovat tři vrstvy mraků v atmosféře planety, z nichž ta nejhlubší by měla být tvořena mraky s vodou. Voda doposud nebyla na Jupiteru detekována a není ani zřejmé jaké má planeta složení pod horními vrstvami mraků. Podle nové studie vedené Gordonem L. Bjorakerem je nejhlouběji vrstva s velkou koncentrací vody, nad ní vrstva s amoniakem a sírou a nahoře mraky s množstvím samotného amoniaku.

celý článek

Sonda Juno zřejmě objevila na Měsíci Io novou sopku

17. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda Juno zřejmě objevila na Měsíci Io novou sopkuI když má orbitální sonda Juno za hlavní úkol studium planety Jupiter, občas její instrumenty zachytí něco zajímavého na některém z jeho měsíců. Naposledy si například vědci všimli nového útvaru na povrchu sopečného měsíce Io na snímcích z infračervené kamery JIRAM. Mohlo by jít o doposud neznámou nebo nově vzniklou sopku. Vědci nevylučují ani možnost, že by šlo o sopky, která změnila svou polohu, je však otázkou nakolik by ji v takovém případě šlo považovat za stejný útvar.

celý článek

Čeští vědci zkoumají blesky na Jupiteru, vznikají v podobném množství jako na Zemi

07. 06. 2018

Čeští vědci zkoumají blesky na Jupiteru, vznikají v podobném množství jako na ZemiPrůlet sondy Voyager kolem planety Jupiter v roce 1979 poprvé potvrdil existenci blesků v atmosféře největší planety sluneční soustavy. Dosavadní měření pořízená sondami Voyager, Galileo a Cassini detekovala blesky pouze v optickém spektru a kiloherzovém radiovém spektru, na Zemi se však blesky projevují také v megaherzovém. Až teprve pozorování sondou Juno přineslo detekci také v megaherzovém a gigaherzovém rozmezí radiového spektra. Blesky na Jupiteru zkoumají také čeští vědci, jejichž studie vyšla v posledním čísle magazínu Nature.

celý článek

Bouřkové systémy na pólech Jupiteru tvoří pětiúhelníky a osmiúhelníky

13. 03. 2018

Bouřkové systémy na pólech Jupiteru tvoří pětiúhelníky a osmiúhelníkyV posledních datech ze sondy Juno jsou bouřkové úkazy na severním a jižním pólu, které se nepodobají ničemu jinému ve sluneční soustavě. Mise Juno je první, která zkoumá polární oblasti planety a přichází se zcela novými informacemi o vnitřní struktuře největší planety naší soustavy. Vědci tak pokračují v odhalování komplexního složení a fungování Jupiteru a dozvídají se víc o tom, jak funguje jako celek a jak tato planeta vznikla.

celý článek

Co se ukrývá pod obří červenou skvrnou planety Jupiter? Bouře sahá hlouběji než oceány na Zemi

13. 12. 2017

Co se ukrývá pod obří červenou skvrnou planety Jupiter? Bouře sahá hlouběji než oceány na ZemiObrovská bouře v atmosféře planety Jupiter zuří od nepaměti - od chvíle kdy ji lidé mohli detekovat, byla tam. To je více než 350 let. Vesmírná sonda Juno, která krouží kolem planety a pozoruje ji z oběžné dráhy, v červnu nad touto obří bouří prolétla a vědci z NASA teď přišli se závěry, které vyvozují z naměřených dat. Bouře dosahuje hloubky alespoň 300 kilometrů a na šířku má více než celá naše planeta.

celý článek

Vysokoenergetické jižní polární záře na Jupiteru pulzují nezávisle na severních

31. 10. 2017

Vysokoenergetické jižní polární záře na Jupiteru pulzují nezávisle na severníchAnalýzou pozorování z vesmírných rentgenových teleskopů XMM-Newton a Chandra přišli vědci na to, že intenzivní rentgenové emise se na obou polokoulích Jupitera chovají zcela odlišným způsobem. Zatímco na jižní polokouli konzistentně pulzují každých 11 minut, na polokouli severní jsou kolísavé - se zvyšující se a snižující se jasností, a hlavně nezávislé na těch, které se objevují na jižní polokouli. Výsledky jejich zkoumání byly publikovány ve vědeckém časopisu Nature Astronomy 30. října.

celý článek