Mise Juno k Jupiteru měla skončit příští měsíc, bude ale o několik let prodloužena

10. 06. 2018
Juno Jupiter Vesmírné sondy

Původně měla mise Juno skončit v červenci 2018, NASA však prodlouží tuto misi alespoň do roku 2021. Důvodů je hned několik, jedním z nich je, že to jde - sonda má stále ještě palivo a solární panely generují energii, mise tedy může pokračovat. Dalším důvodem je, že sonda obíhá Jupiter stále po původní oběžné dráze, která trvá 53 dní, což je déle než bylo plánováno, sonda Juno tak nestihla vše co stihnout měla.

Juno

Juno - Juno je mise NASA, jejímž cílem je prozkoumat planetu Jupiter, její historii a současnou dynamiku. Mise odstartovala ze Země v srpnu 2011 a k Jupiteru dorazila v červenci 2016.



Sonda Juno odletěla k planetě Jupiter v roce 2011, na svojí cestě v roce 2013 proletěla kolem Země při gravitační asistenci, která zvýšila její rychlost, aby v roce 2016 dorazila k Jupiteru. Při druhém obletu plynného obra měla provést manévr, který by zkrátil její oběžnou dobu z 53 dní na 14, to se však nepodařilo. Hlavní motor sondy nepracoval podle předpokladů a manévr byl pro jistotu zrušen.

Prodloužení mise tak vlastně umožní splnit její primární cíle, mezi které patří přesné zmapování atmosféry, magnetického a gravitačního pole a vnitřku planety. Dál se sonda Juno soustředí také na polární záře, blesky a další jevy, které se v atmosféře Jupiteru objevují.

Oběžná dráha sondy Juno

Oběžná dráha sondy Juno Juno obíhá Jupiter jednou za 53 dní. Nejvíce se přiblíží na pouhých 5 000 kilometrů od oblaků jeho atmosféry a v nejvzdálenějším bodě své oběžné dráhy se nachází 8 milionů kilometrů daleko - to je 20x dál než obíhá Měsíc Zemi.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Juno

Čeští vědci zkoumají blesky na Jupiteru, vznikají v podobném množství jako na Zemi

07. 06. 2018

Čeští vědci zkoumají blesky na Jupiteru, vznikají v podobném množství jako na ZemiPrůlet sondy Voyager kolem planety Jupiter v roce 1979 poprvé potvrdil existenci blesků v atmosféře největší planety sluneční soustavy. Dosavadní měření pořízená sondami Voyager, Galileo a Cassini detekovala blesky pouze v optickém spektru a kiloherzovém radiovém spektru, na Zemi se však blesky projevují také v megaherzovém. Až teprve pozorování sondou Juno přineslo detekci také v megaherzovém a gigaherzovém rozmezí radiového spektra. Blesky na Jupiteru zkoumají také čeští vědci, jejichž studie vyšla v posledním čísle magazínu Nature.

celý článek

Bouřkové systémy na pólech Jupiteru tvoří pětiúhelníky a osmiúhelníky

13. 03. 2018

Bouřkové systémy na pólech Jupiteru tvoří pětiúhelníky a osmiúhelníkyV posledních datech ze sondy Juno jsou bouřkové úkazy na severním a jižním pólu, které se nepodobají ničemu jinému ve sluneční soustavě. Mise Juno je první, která zkoumá polární oblasti planety a přichází se zcela novými informacemi o vnitřní struktuře největší planety naší soustavy. Vědci tak pokračují v odhalování komplexního složení a fungování Jupiteru a dozvídají se víc o tom, jak funguje jako celek a jak tato planeta vznikla.

celý článek

Co se ukrývá pod obří červenou skvrnou planety Jupiter? Bouře sahá hlouběji než oceány na Zemi

13. 12. 2017

Co se ukrývá pod obří červenou skvrnou planety Jupiter? Bouře sahá hlouběji než oceány na ZemiObrovská bouře v atmosféře planety Jupiter zuří od nepaměti - od chvíle kdy ji lidé mohli detekovat, byla tam. To je více než 350 let. Vesmírná sonda Juno, která krouží kolem planety a pozoruje ji z oběžné dráhy, v červnu nad touto obří bouří prolétla a vědci z NASA teď přišli se závěry, které vyvozují z naměřených dat. Bouře dosahuje hloubky alespoň 300 kilometrů a na šířku má více než celá naše planeta.

celý článek

Vysokoenergetické jižní polární záře na Jupiteru pulzují nezávisle na severních

31. 10. 2017

Vysokoenergetické jižní polární záře na Jupiteru pulzují nezávisle na severníchAnalýzou pozorování z vesmírných rentgenových teleskopů XMM-Newton a Chandra přišli vědci na to, že intenzivní rentgenové emise se na obou polokoulích Jupitera chovají zcela odlišným způsobem. Zatímco na jižní polokouli konzistentně pulzují každých 11 minut, na polokouli severní jsou kolísavé - se zvyšující se a snižující se jasností, a hlavně nezávislé na těch, které se objevují na jižní polokouli. Výsledky jejich zkoumání byly publikovány ve vědeckém časopisu Nature Astronomy 30. října.

celý článek

Vesmírná sonda Juno přináší zcela nový pohled na nitro planety Jupiter

26. 10. 2017

Vesmírná sonda Juno přináší zcela nový pohled na nitro planety JupiterZa více než rok zkoumání planety Jupiter odhalila vesmírná sonda Juno nitro tohoto plynného obra jako doposud žádná jiná. Posledním poznatkem je fakt, že atmosférické pásy bouří sahají hluboko do nitra planety a nejsou jen povrchovým úkazem. Díky zkoumání magnetického a gravitačního pole planety získávají vědci také další cenné informace o tom, co se pod hustými mraky odehrává a jak vlastně nitro tohoto plynného obra vypadá.

celý článek

Rok u největší planety. Co nového zjistila sonda Juno o Jupiteru?

05. 07. 2017

Rok u největší planety. Co nového zjistila sonda Juno o Jupiteru?Už rok krouží kolem největší planety sluneční soustavy orbitální sonda Juno. Za tuto dobu se jí podařilo posbírat nová data o Jupiteru, která pomáhají vědcům udělat si přesnější obrázek o planetě a její dynamice. Naplánovaná oběžná dráha přivádí Juno při každém průletu nad polární oblasti a k nám se tak poprvé dostávají detailní snímky a měření obou pólů planety, plné obřích bouří. Nové informace jsou také o masivní magnetosféře Jupitera - je ještě silnější než se myslelo. Poznatky byly publikovány ve vědeckých časopisech Science a Geophysical Research Letters.

celý článek

NASA hledá návrhy na vědecké přístroje, které by dokázaly zkoumat oceán pod povrchem Europy

16. 07. 2014

NASA hledá návrhy na vědecké přístroje, které by dokázaly zkoumat oceán pod povrchem EuropyNASA připravuje podklady pro misi k Europě, měsíci planety Jupiter. Přípravy jsou na samotném počátku a ještě ani není zřejmé, zda bude sonda kolem Europy kroužit, prolétat, nebo na ní dokonce přistane. NASA zveřejnila žádost na zaslání návrhů vědeckých instrumentů, které by byly na palubě robotické sondy jejímž úkolem bude Europu zkoumat. Mise k Europě je snem všech astrobiologů, pod povrchem tohoto ledového měsíce se totiž ukrývá globální oceán a nikdo neví co v sobě ukrývá.

celý článek