Čeští vědci zkoumají blesky na Jupiteru, vznikají v podobném množství jako na Zemi

07. 06. 2018
Jupiter Atmosféry planet Juno Česká republika

Průlet sondy Voyager kolem planety Jupiter v roce 1979 poprvé potvrdil existenci blesků v atmosféře největší planety sluneční soustavy. Dosavadní měření pořízená sondami Voyager, Galileo a Cassini detekovala blesky pouze v optickém spektru a kiloherzovém radiovém spektru, na Zemi se však blesky projevují také v megaherzovém. Až teprve pozorování sondou Juno přineslo detekci také v megaherzovém a gigaherzovém rozmezí radiového spektra. Blesky na Jupiteru zkoumají také čeští vědci, jejichž studie vyšla v posledním čísle magazínu Nature.

Jupiter, oblaka v atmosféře

Jupiter, oblaka v atmosféře - Planeta Jupiter zachycená vesmírnou sondou Juno.



Nová pozorování sondou Juno potvrzují, že v určitém pohledu jsou blesky na Jupiteru podobné těm na Zemi - generují podobné radiové signály. Mají však i své odlišnosti, například se vyskytují téměř výhradně v polárních oblastech planety, u Země jsou hlavně u rovníku. To zřejmě souvisí s rozdílným způsobem zahřívání planety, Země přijímá nejvíce tepla ze Slunce a na rovníku, Jupiter je ale od Slunce příliš daleko a tak je zahřívání rovníku slabší. 

V magazínu Nature vyšla ještě jedna studie, tu vedla Ivana Kolmašová z Akademie věd České republiky a věnuje se počtu blesků v atmosféře planety Jupiter. Její studie pracuje s data setem 1 600 nízkofrekvenčních signálů vznikajících při blescích zachycených sondou Juno. Nejintenzivnější detekovaný vznik blesků v atmosféře Jupiteru je 4x za sekundu, což odpovídá míře, kterou vznikají blesky také v atmosféře Země.

Na studii v AV ČR se podílel kromě doktorky Kolmešové také profesor Ondřej Santolík. Spolupracovali také s dalšími vědci.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Jupiter

Mise Juno k Jupiteru měla skončit příští měsíc, bude ale o několik let prodloužena

10. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Mise Juno k Jupiteru měla skončit příští měsíc, bude ale o několik let prodlouženaPůvodně měla mise Juno skončit v červenci 2018, NASA však prodlouží tuto misi alespoň do roku 2021. Důvodů je hned několik, jedním z nich je, že to jde - sonda má stále ještě palivo a solární panely generují energii, mise tedy může pokračovat. Dalším důvodem je, že sonda obíhá Jupiter stále po původní oběžné dráze, která trvá 53 dní, což je déle než bylo plánováno, sonda Juno tak nestihla vše co stihnout měla.

celý článek

První známá planetka, která přiletěla od jiné hvězdy a stala se součástí sluneční soustavy

22. 05. 2018

První známá planetka, která přiletěla od jiné hvězdy a stala se součástí sluneční soustavyPodle vědců z brazilské Universidade Estadual Paulista má planetka 2015 BZ509 původ mimo sluneční soustavu. Planetka 2015 BZ509 byla objevena v roce 2015 a jde o první příklad planetky s retrográdní oběžnou dráhou, která zároveň obíhá v rezonanci s planetou. Pokud se objev brazilských astronomů potvrdí, mohla by tak mít další prvenství, a to první planetka s extrasolárním původem. Na rozdíl, od mezihvězdné planetky Oumuamua, která v loňském roce navštívila sluneční soustavu a poté ji opět opustila, však 2015 BZ509 zůstala a je s námi už miliardy let.

celý článek

Nové informace z průletu sondy Galileo magnetosférou měsíce Ganymede před 22 lety

02. 05. 2018

Nové informace z průletu sondy Galileo magnetosférou měsíce Ganymede před 22 letyV nové studii, která vyšla ve vědeckém magazínu Geophysical Research Letters, jsou prezentována data z prvního průletu vesmírné sondy Galileo kolem Ganymede, největšího měsíce planety Jupiter. Data z prvního průletu sondy v roce 1996 kolem jediného měsíce ve sluneční soustavě s vlastním magnetickým polem totiž nebyla nikdy prezentována. Vědci se nyní podívali na stav magnetického pole Ganymede zaznamenaný před více než dvaceti lety.

celý článek

Dodatečné finance umožní realizaci hned dvou misí k ledovému měsíci Europa

27. 03. 2018

Dodatečné finance umožní realizaci hned dvou misí k ledovému měsíci EuropaAmerická vesmírná agentura dostala od tamního kongresu finance navíc oproti loňskému rozpočtu i oproti návrhu prezidenta Trumpa. Tyto peníze má použít na vývoj nové těžké rakety SLS, vesmírné lodi Orion a také na plánované meziplanetární mise, mezi nimi také misi k měsíci Europa pokrytém ledovou vrstvou, pod kterou se ukrývá globální oceán. V rozpočtu je nyní dost peněz na vývoj orbitální sondy Europa Clipper a také přistávacího modulu, který jako první navštíví povrch tohoto ledového měsíce.

celý článek

Bouřkové systémy na pólech Jupiteru tvoří pětiúhelníky a osmiúhelníky

13. 03. 2018

Bouřkové systémy na pólech Jupiteru tvoří pětiúhelníky a osmiúhelníkyV posledních datech ze sondy Juno jsou bouřkové úkazy na severním a jižním pólu, které se nepodobají ničemu jinému ve sluneční soustavě. Mise Juno je první, která zkoumá polární oblasti planety a přichází se zcela novými informacemi o vnitřní struktuře největší planety naší soustavy. Vědci tak pokračují v odhalování komplexního složení a fungování Jupiteru a dozvídají se víc o tom, jak funguje jako celek a jak tato planeta vznikla.

celý článek

Co se ukrývá pod obří červenou skvrnou planety Jupiter? Bouře sahá hlouběji než oceány na Zemi

13. 12. 2017

Co se ukrývá pod obří červenou skvrnou planety Jupiter? Bouře sahá hlouběji než oceány na ZemiObrovská bouře v atmosféře planety Jupiter zuří od nepaměti - od chvíle kdy ji lidé mohli detekovat, byla tam. To je více než 350 let. Vesmírná sonda Juno, která krouží kolem planety a pozoruje ji z oběžné dráhy, v červnu nad touto obří bouří prolétla a vědci z NASA teď přišli se závěry, které vyvozují z naměřených dat. Bouře dosahuje hloubky alespoň 300 kilometrů a na šířku má více než celá naše planeta.

celý článek

Vysokoenergetické jižní polární záře na Jupiteru pulzují nezávisle na severních

31. 10. 2017

Vysokoenergetické jižní polární záře na Jupiteru pulzují nezávisle na severníchAnalýzou pozorování z vesmírných rentgenových teleskopů XMM-Newton a Chandra přišli vědci na to, že intenzivní rentgenové emise se na obou polokoulích Jupitera chovají zcela odlišným způsobem. Zatímco na jižní polokouli konzistentně pulzují každých 11 minut, na polokouli severní jsou kolísavé - se zvyšující se a snižující se jasností, a hlavně nezávislé na těch, které se objevují na jižní polokouli. Výsledky jejich zkoumání byly publikovány ve vědeckém časopisu Nature Astronomy 30. října.

celý článek