Čeští vědci zkoumají blesky na Jupiteru, vznikají v podobném množství jako na Zemi

07. 06. 2018
Jupiter Atmosféry planet Juno Česká republika

Průlet sondy Voyager kolem planety Jupiter v roce 1979 poprvé potvrdil existenci blesků v atmosféře největší planety sluneční soustavy. Dosavadní měření pořízená sondami Voyager, Galileo a Cassini detekovala blesky pouze v optickém spektru a kiloherzovém radiovém spektru, na Zemi se však blesky projevují také v megaherzovém. Až teprve pozorování sondou Juno přineslo detekci také v megaherzovém a gigaherzovém rozmezí radiového spektra. Blesky na Jupiteru zkoumají také čeští vědci, jejichž studie vyšla v posledním čísle magazínu Nature.

Jupiter, oblaka v atmosféře

Jupiter, oblaka v atmosféře - Planeta Jupiter zachycená vesmírnou sondou Juno.



Nová pozorování sondou Juno potvrzují, že v určitém pohledu jsou blesky na Jupiteru podobné těm na Zemi - generují podobné radiové signály. Mají však i své odlišnosti, například se vyskytují téměř výhradně v polárních oblastech planety, u Země jsou hlavně u rovníku. To zřejmě souvisí s rozdílným způsobem zahřívání planety, Země přijímá nejvíce tepla ze Slunce a na rovníku, Jupiter je ale od Slunce příliš daleko a tak je zahřívání rovníku slabší. 

V magazínu Nature vyšla ještě jedna studie, tu vedla Ivana Kolmašová z Akademie věd České republiky a věnuje se počtu blesků v atmosféře planety Jupiter. Její studie pracuje s data setem 1 600 nízkofrekvenčních signálů vznikajících při blescích zachycených sondou Juno. Nejintenzivnější detekovaný vznik blesků v atmosféře Jupiteru je 4x za sekundu, což odpovídá míře, kterou vznikají blesky také v atmosféře Země.

Na studii v AV ČR se podílel kromě doktorky Kolmešové také profesor Ondřej Santolík. Spolupracovali také s dalšími vědci.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Jupiter

JUICE: první evropská mise k planetě Jupiter prochází prvními testy pro ověření technologií

11. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

JUICE: první evropská mise k planetě Jupiter prochází prvními testy pro ověření technologiíEvropská vesmírná agentura ESA společně se společností Airbus pokračují v přípravě mise JUICE, která vyšle sofistikovanou vesmírnou sondu k planetě Jupiter. Aktuálně probíhá testování na zjednodušeném modelu sondy (Thermal Development Model, TDM), při kterém se ověřuje dopad okolních teplot na sondu a její přístroje. Vývoj je teprve na začátku, nicméně podle ESA zatím vše směřuje k plánovanému startu mise v roce 2022.

celý článek

Hluboko v oblacích planety Jupiter se podle nové studie mohou nacházet mraky s vodou

02. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

Hluboko v oblacích planety Jupiter se podle nové studie mohou nacházet mraky s vodouSpektrální analýzou velké rudé skvrny planety Jupiter se vědcům podařilo identifikovat tři vrstvy mraků v atmosféře planety, z nichž ta nejhlubší by měla být tvořena mraky s vodou. Voda doposud nebyla na Jupiteru detekována a není ani zřejmé jaké má planeta složení pod horními vrstvami mraků. Podle nové studie vedené Gordonem L. Bjorakerem je nejhlouběji vrstva s velkou koncentrací vody, nad ní vrstva s amoniakem a sírou a nahoře mraky s množstvím samotného amoniaku.

celý článek

Měsíc Ganymede generuje masivní magnetické vlny

09. 08. 2018 (novější než zobrazený článek)

Měsíc Ganymede generuje masivní magnetické vlnyData ze sondy Galileo naznačují, že magnetické pole měsíce Ganymede generuje silné magnetické vlny, které urychlují částice na vysoké rychlosti. Magnetické pole největšího měsíce ve sluneční soustavě interaguje s magnetickým polem Jupiteru a vytváří tak vlny až milionkrát silnější než je běžné v okolí této planety. Analýza dat z let 1995-2003 byla nedávno publikována v magazínu Nature Communications.

celý článek

První mapa radiace, která dopadá na povrch Europy

31. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

První mapa radiace, která dopadá na povrch EuropyVědci prozkoumali data z misí, které v historii studovaly měsíc Europa obíhající planetu Jupiter, aby potvrdili, že nejsilnější radiace se nachází na rovníku a naopak v blízkosti pólů je relativně slabá. Europa má pod svým povrchem globální oceán jehož materiál se někdy dostává až na povrch (možná podobně jako láva na Zemi) a data o radiaci napoví, jak dlouho vydrží než je radiací sterilizovaný. Vědci využili data z misí Galileo a Voyager 1.

celý článek

Kolem planety Jupiter obíhá dvanáct doposud neznámých měsíců

19. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Kolem planety Jupiter obíhá dvanáct doposud neznámých měsícůAstronomům z Carnegie Institution for Science se podařilo objevit dvanáct nových měsíců obíhajících planetu Jupiter. Počet satelitů obří planety tak narostl na 79, což je nejvíce z celé sluneční soustavy. Nicméně jde o veskrze malé měsíce s velikostí do tří kilometrů v průměru a většina z nich má retrográdní oběžné dráhy, tedy obíhá v opačném směru než Jupiter rotuje.

celý článek

Sonda Juno zřejmě objevila na Měsíci Io novou sopku

17. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda Juno zřejmě objevila na Měsíci Io novou sopkuI když má orbitální sonda Juno za hlavní úkol studium planety Jupiter, občas její instrumenty zachytí něco zajímavého na některém z jeho měsíců. Naposledy si například vědci všimli nového útvaru na povrchu sopečného měsíce Io na snímcích z infračervené kamery JIRAM. Mohlo by jít o doposud neznámou nebo nově vzniklou sopku. Vědci nevylučují ani možnost, že by šlo o sopky, která změnila svou polohu, je však otázkou nakolik by ji v takovém případě šlo považovat za stejný útvar.

celý článek

Mise Juno k Jupiteru měla skončit příští měsíc, bude ale o několik let prodloužena

10. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Mise Juno k Jupiteru měla skončit příští měsíc, bude ale o několik let prodlouženaPůvodně měla mise Juno skončit v červenci 2018, NASA však prodlouží tuto misi alespoň do roku 2021. Důvodů je hned několik, jedním z nich je, že to jde - sonda má stále ještě palivo a solární panely generují energii, mise tedy může pokračovat. Dalším důvodem je, že sonda obíhá Jupiter stále po původní oběžné dráze, která trvá 53 dní, což je déle než bylo plánováno, sonda Juno tak nestihla vše co stihnout měla.

celý článek