Nanodiamanty jsou zřejmě zdrojem specifického mikrovlnného záření od mladých hvězd

12. 6. 2018
Raný vesmír Hvězdy

Dlouhá desetiletí si astronomové lámali hlavu nad původem specifického mikrovlnného záření, které vychází z několika míst v Mléčné dráze. Teprve nyní s pomocí Green Bank Teleskopu (GBT) a Australia Telescope Compact Array (ATCA) se jim podařilo identifikovat zdroj tohoto záření: jde o rychle rotující nanočástice krystalického uhlíku. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Astronomy.

Protoplanetární disky

Protoplanetární disky - Snímky pořízené instrumentem SPHERE, který je součástí teleskopu VLT. Jsou na nich zachyceny disky kolem mladých hvězd, ze kterých by mohly v následujících milionech let vzniknout nové exoplanety.



Anomální mikrovlnné záření (Anomalous Microwave Emission, AME) bylo pozorováno u mladých hvězd V892 Tau, HD 97048 a MWC 297, které jsou obklopeny protoplanetárními akrečními disky. Podle astronomů mohou až 2 procenta uhlíku v okolí těchto hvězd být ve formě nanodiamantů.

Výzkum pomocí teleskopů GBT a ATCA byl prováděn na vzorku 14 mladých hvězd napříč Mléčnou dráhou, u tří z nich byly detekovány anomální mikrovlnné emise. Zároveň pouze u těchto tří hvězd  ze zmíněného vzorku byly ve spektru infračerveného záření detekovány hydrogenované nanodiamanty.

Částice nanodiamantů pravděpodobně vznikají z přehřátých výparů atomů uhlíku ve vysoce energizovaných regionech formování nových hvězd. Při rotaci emitují elektromagnetickou energii a proto, že jsou tak malé, mohou se točit velmi rychle, a tím pádem emitovat radiaci intenzivněji.

Tento výzkum může astrofyzikům pomoci při zkoumání období raného vesmíru. To často probíhá studiem mikrovlnného radiačního pozadí, ze kterého je třeba odfiltrovat všechny ostatní vlivy z dnešního vesmíru. Znalost zdrojů mikrovlnného záření v dnešním vesmíru tak pomáhá lépe identifikovat záření pocházející z jeho počátku.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

Hvězdy kromě vlastního záření také odráží světlo, které k nim přichází odjinud

5. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Hvězdy kromě vlastního záření také odráží světlo, které k nim přichází odjinudVědcům z UNSW Sydney and Western Sydney University se podařilo prokázat, že hvězdy nejen světlo vyzařují, ale také odráží. Poznat je to u binárních hvězd, které kolem sebe vzájemně obíhají v těsné blízkosti. Tento objev vědcům umožní relativně jednoduše detekovat existenci druhé hvězdy v blízkosti pozorovaného objektu, ale také prozradí více o hvězdě samotné. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature Astronomy.

celý článek

Vědci objevili dosud nejtěsnější pár mladých hvězd

12. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci objevili dosud nejtěsnější pár mladých hvězdMezinárodnímu týmu astronomů se podařilo identifikovat binární hvězdu PDS 27, jejíž dvě složky se nacházejí pouhých 30 AU od sebe (podobná vzdálenost jako Slunce-Neptun). Jde o doposud nejbližší pozorovaný pár masivních hvězd, které jsou zatím ve fázi formování. Jejich studiem chtějí vědci ověřit některé teorie o formování masivních hvězd. Ke svému objevu použili instrument PIONIER na Very Large Telescope Interferometer, což je soustava čtyř velkých teleskopů v Čile vytvářející společně virtuální teleskop se zrcadlem o průměru 130 metrů.

celý článek

První kandidát na exoplanetu objevený teleskopem Kepler byl potvrzen 10 let po objevení

7. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

První kandidát na exoplanetu objevený teleskopem Kepler byl potvrzen 10 let po objeveníVesmírný teleskop Kepler už několik měsíců nefunguje, přesto jím nasbíraná vědecká data dále slouží k objevení nových exoplanet. Nebo potvrzení těch, které byly považovány za odchylky v datech. Podle nové studie je první kandidát na exoplanetu objevený tímto teleskopem (KOI 4.01) skutečně planetou, i když byl původně považován za tzv. false positive, tedy falešnou indikaci. Nové závěry vychází z nové analýzy starých dat a jsou potvrzena novými pozorováními.

celý článek

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulosti

1. 2. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulostiPředpokládá se, že Mléčná dráha v minulosti zažívala období intenzivního zrodu nových hvězd. Postupně však došlo k relativnímu uklidnění a nové hvězdy dnes vznikají ve výrazně menší míře než předtím. To zřejmě neplatí pro dvě menší galaxie, které Mléčnou dráhu obíhají - Velký a Malý Magellanův Mrak. Podle nové studie se v těchto galaxiích v minulosti příliš mnoho nových hvězd nerodilo, interakce s Mléčnou drahnou a mezi oblaky vzájemně v posledních 2 miliardách let však vedla k nárůstu vzniku nových hvězd.

celý článek

Nedaleký hvězdný systém by mohl v brzké explozi doprovázet první záblesk gama záření v Mléčné dráze

21. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nedaleký hvězdný systém by mohl v brzké explozi doprovázet první záblesk gama záření v Mléčné drázeVědci loni s pomocí teleskopu VLT objevili trojhvězdu s masivními a velmi aktivními hvězdami krátce před explozí supernovy. Nachází se relativně blízko a mohlo by v budoucnu jít o první detekovaný zdroj gama záření v naší vlastní galaxii. Hvězdný systém s oficiálním označením 2XMM J160050.7-514245 dostal neoficiální jméno Apep a nachází se asi 8 tisíc světelných let daleko.

celý článek

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesu

13. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesuAnalýzou zářivosti a barvy blízkých bílých trpaslíků se astronomům z University of Warwick podařilo nalézt první přímou evidenci o krystalizaci bílých trpaslíků. Podle studie, kterou publikovali ve vědeckém magazínu Nature, je hvězdná obloha doslova posetá těmito drobnými objekty, které mají pevnou strukturu podobně jako planety. Pozorovaný efekt byl předpovězen už před 50 lety, teprve data z observatoře Gaia však umožnila získat dostatek informací pro ověření této hypotézy.

celý článek

Astronomové detekovali nový zdroj vysokoenergetického záření z blízkosti supernovy

8. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové detekovali nový zdroj vysokoenergetického záření z blízkosti supernovyPozůstatek supernovy G24.7+0.6 se nachází ve vzdálenosti 16 300 světelných let. Za pomoci teleskopů MAGIC a Fermi se nyní vědcům podařilo identifikovat nový zdroj vysokoenergetického gama záření v její bezprostřední blízkosti. Nové informace Astronomům prozrazují více o supernově, která nastala před více než 9 tisíci lety (plus oněch 16 tisíc let, po které k nám světlo z tohoto objektu putuje).

celý článek