Nanodiamanty jsou zřejmě zdrojem specifického mikrovlnného záření od mladých hvězd

12. 06. 2018
Raný vesmír Hvězdy

Dlouhá desetiletí si astronomové lámali hlavu nad původem specifického mikrovlnného záření, které vychází z několika míst v Mléčné dráze. Teprve nyní s pomocí Green Bank Teleskopu (GBT) a Australia Telescope Compact Array (ATCA) se jim podařilo identifikovat zdroj tohoto záření: jde o rychle rotující nanočástice krystalického uhlíku. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Astronomy.

Protoplanetární disky

Protoplanetární disky - Snímky pořízené instrumentem SPHERE, který je součástí teleskopu VLT. Jsou na nich zachyceny disky kolem mladých hvězd, ze kterých by mohly v následujících milionech let vzniknout nové exoplanety.



Anomální mikrovlnné záření (Anomalous Microwave Emission, AME) bylo pozorováno u mladých hvězd V892 Tau, HD 97048 a MWC 297, které jsou obklopeny protoplanetárními akrečními disky. Podle astronomů mohou až 2 procenta uhlíku v okolí těchto hvězd být ve formě nanodiamantů.

Výzkum pomocí teleskopů GBT a ATCA byl prováděn na vzorku 14 mladých hvězd napříč Mléčnou dráhou, u tří z nich byly detekovány anomální mikrovlnné emise. Zároveň pouze u těchto tří hvězd  ze zmíněného vzorku byly ve spektru infračerveného záření detekovány hydrogenované nanodiamanty.

Částice nanodiamantů pravděpodobně vznikají z přehřátých výparů atomů uhlíku ve vysoce energizovaných regionech formování nových hvězd. Při rotaci emitují elektromagnetickou energii a proto, že jsou tak malé, mohou se točit velmi rychle, a tím pádem emitovat radiaci intenzivněji.

Tento výzkum může astrofyzikům pomoci při zkoumání období raného vesmíru. To často probíhá studiem mikrovlnného radiačního pozadí, ze kterého je třeba odfiltrovat všechny ostatní vlivy z dnešního vesmíru. Znalost zdrojů mikrovlnného záření v dnešním vesmíru tak pomáhá lépe identifikovat záření pocházející z jeho počátku.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Hvězdy

Astronomové změřili kosmické záření v sousedních galaxiích a určili jak často se v nich rodí hvězdy

07. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové změřili kosmické záření v sousedních galaxiích a určili jak často se v nich rodí hvězdyPomocí nedávno upgradovaného radioteleskopu Murchison Widefield Array (MWA) v západní Austrálii vědci prozkoumali kosmické záření v sousedních galaxiích Malý a Velký Magellanův oblak. Megallanovy oblaky jsou menší galaxie, které obíhají kolem Mléčné dráhy ve vzdálenosti zhruba 200 tisíc světelných let. Díky detekci kosmického záření v těchto galaxiích dokázali vědci odhadnout s jakou mírou se v nich rodí nové hvězdy.

celý článek

Astronomové našli pouze 10 tisíc let starou hvězdu s protoplanetárním diskem

06. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli pouze 10 tisíc let starou hvězdu s protoplanetárním diskemMezinárodní tým astronomů vedený Chin-Fei Leem objevil malý relativně disk zformovaný kolem velmi mladé protohvězdy HH 211. Ke svému objevu použili submilimetrovou radiovou observatoř ALMA v Čile složenou z více než šedesátky radioteleskopů. Jde o doposud nejmladší hvězdu, kolem které lze pozorovat disk plynů a prachu, ze kterého by postupně měly vzniknout nové planety. Objev vědcům pomůže v určení doby, kdy se kolem hvězd začínají rodit planety.

celý článek

Vědci našli ve starých měřeních evidenci pro první pozorovaný extrasolární výron koronální hmoty

13. 08. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědci našli ve starých měřeních evidenci pro první pozorovaný extrasolární výron koronální hmotyTým vědců vedený Costanzou Argiroffim našel první evidenci o výronu koronální hmoty (coronal mass ejection, CME) u jiné hvězdy než u Slunce. Našli jej v deset let starých datech rentgenového teleskopu Chandra u hvězdy HR 9024, která je asi 3x větší než Slunce a nachází se 450 světelných let daleko. Jedná se o událost, při které hvězda vychrlí ze své korony oblak plazmy a nabitých částic do svého okolí.

celý článek

Astronomové určili díky novým datům z mise Gaia velikost a stáří Polárky

02. 08. 2018 (novější než zobrazený článek)

Polárka je hvězda, která se nachází nad severním pólem, zdánlivě tedy stojí na hvězdné obloze a mohla tak být odedávna používána k určení severu. Doposud však neměla přesně určenou vzdálenost, což komplikovalo určení jejích dalších charakteristik. Vědci z Villanova University společně s astronomem Petrem Harmancem z Karlovy univerzity nyní využili data z mise Gaia, aby vlastnosti Polárky upřesnili.

celý článek

Astronomové zachytili formaci planety v protoplanetárním disku kolem vzdálené hvězdy

08. 07. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové zachytili formaci planety v protoplanetárním disku kolem vzdálené hvězdyInstrument SPHERE instalovaný na teleskopu VLT vyfotil vzdálenou exoplanetu ve stádiu jejího formování v disku plynů a prachu, který obklopuje mlhavou hvězdu PDS 70. Jde o první potvrzený planetární objekt zachycený při svém zrodu v protoplanetárním disku obklopujícím mladou hvězdu. Doposud teleskopy pozorovaly pouze mezery v protoplanetárních discích, nebo už hotové planety.

celý článek

Až třetina hmoty ve vesmíru se doposud ukrývala, měla by se nacházet v mezigalaktickém prostoru

25. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Až třetina hmoty ve vesmíru se doposud ukrývala, měla by se nacházet v mezigalaktickém prostoruVesmír se podle pozorování astronomů skládá z temné energie (68 %), temné hmoty (27 %) a běžné (baryonické) hmoty (5 %). Při studiu počátků vesmíru však vědci odhadli množství vytvořené běžné hmoty ve velkém třesku o celou třetinu větší, než kolik dokáží astronomové pozorovat dnešními teleskopy. Podle nové studie se chybějící hmota z počátku vesmíru nachází v mezihvězdném prostoru v řídkých oblacích plynů. Nejde však o temnou hmotu, která je pravděpodobně tvořena zcela jinými, exotickými subatomárními částicemi, ale o hmotu běžnou, která je tvořena baryony, mezi které patří také protony a neutrony.

celý článek

Když hvězdu pohltí černá díra: první pozorování proudu materiálu vycházejícího z černé díry

15. 06. 2018 (novější než zobrazený článek)

Když hvězdu pohltí černá díra: první pozorování proudu materiálu vycházejícího z černé díryPoprvé v historii se astronomům podařilo přímo zachytit formování a následnou expanzi proudu materiálu vycházejícího z černé díry (v angličtině astrophysical jet, nebo relativistic jet). K této události dochází, když se hvězda k černé díře příliš přiblíží a nedokáže uniknout její intenzivní gravitaci. Materiál z hvězdy vytvoří rychle rotující disk nad rovníkem černé díry a z jejích pólů vychází proud ionizovaného materiálu. Událost astronomové pozorovali prostřednictvím radioteleskopů a infračervených teleskopů v páru kolizních galaxií ARP 299 ve vzdálenosti 150 milionů světelných let.

celý článek