Písečná bouře na Marsu už pokrývá čtvrtinu povrchu planety

14. 6. 2018
Mars

Poslední týden a půl se Marsem šíří jedna z nejhustějších pozorovaných písečných bouří. Aktuálně se rozprostírá nad 35 miliony čtverečních kilometrů, což odpovídá zhruba čtvrtině povrchu planety. Vědecké operace roveru Opportunity musely být pozastaveny, protože jeho solární panely díky zastřenému slunci nemohou generovat dostatečné množství energie. Bouře stále ještě sílí a lze očekávat, že zasáhne také region kde se nachází rover Curiosity.

Mars, písečná bouře

Mars, písečná bouře Simulovaná ukázka toho, jak písečná bouře na Marsu zahaluje slunce na jeho obloze. Solární panely roveru Opportunity tak dostávají stále méně světla a vyrábějí méně energie.



Vývoj bouře na Marsu
Postup bouře zachycený orbitální sondou MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Credit: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Písečné bouře nejsou na Marsu ničím zvláštním, většinou jsou menší, někdy se však rozšíří nad rozlehlý region a někdy zahalí dokonce celou planetu. Planetární bouře se podle odhadů objevují jednou za 3-4 marsovské roky (6-8 let na Zemi) a trvají týdny až měsíce. Poslední globální bouře byla na Marsu v roce 2007.

Více informací k tématu
    Líbil se Vám tento článek?

    Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

    Chcete vědět o dalším článku?

    Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


    Líbil se Vám tento článek?

    Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

    Další zprávy z kategorie Mars

    Mapa elektrických proudů v okolí Marsu ukazuje, jak planeta přichází o svou atmosféru

    30. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Mapa elektrických proudů v okolí Marsu ukazuje, jak planeta přichází o svou atmosféruPo pěti letech od vstupu sondy MAVEN na oběžnou dráhu Marsu vznikla z nasnímaných dat mapa elektrických proudů v atmosféře planety a jejího okolí. Data ze sondy vědcům poskytují informace o tom jak prostřednictvím slunečních větrů vznikají elektrické proudy, které vytváří magnetické pole planety a které vedou k postupné ztrátě atmosféry planety.

    celý článek

    Rover Curiosity našel na Marsu horniny, které mohly vzniknout v zamrzlém jezeře

    22. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Rover Curiosity našel na Marsu horniny, které mohly vzniknout v zamrzlém jezeřeRover Curiosity od roku 2012 studuje horniny v kráteru Gale na Marsu. Některé z nich podle vědců mohly vzniknout v průběhu chladnějšího období, v jezeře pokrytém ledovou vrstvou. Zatím není zřejmé, zda to bylo při nějaké chladnější epizodě uprostřed teplejších období, nebo až poté, co planeta přišla o podstatnou část své atmosféry a výrazně se ochladila. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Astronomy.

    celý článek

    Simulace jádra Marsu v budoucnu pomůže určit jeho složení

    17. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Simulace jádra Marsu v budoucnu pomůže určit jeho složeníVědci z University of Tokyo vyvinuli experiment, který simuluje podmínky v jádru planety Mars. Pomocí speciálního přístroje vytvořili tlak 13 gigapascalů a teplotu 1 500 °C a tomuto prostředí vystavili slitinu železa a síry, o které se domnívají, že by mohla tvořit podstatnou část jádra Marsu.

    celý článek

    Vesmírná sonda Hope Spojených arabských emirátů dorazila do Japonska, v létě poletí na Mars

    15. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Vesmírná sonda Hope Spojených arabských emirátů dorazila do Japonska, v létě poletí na MarsKromě amerického roveru Perseverance a čínské mise Tianwen 1 se letos k Marsu chystá ještě jedna země: Spojené arabské emiráty. Mise Hope je společným projektem vesmírného centra Mohammeda bin Rashida a tří amerických univerzit. Cílem orbitální sondy Hope bude zkoumání atmosféry Marsu a její evoluce. Letošního startovacího okna k Marsu měla využít také evropsko-ruská mise ExoMars, nakonec ale byla odložena o dva roky.

    Magnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládalo

    5. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Magnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládaloMars měl globální magnetické pole dřív, než se původně uvažovalo a vydrželo také déle. Vyplývá to ze závěrů nové studie, která pracovala s daty z orbitální sondy MAVEN. Podle této studie obklopovalo Mars globální magnetické pole nejméně v období mezi 4,5 a 3,7 miliardami let. Ztráta globálního magnetického pole zřejmě v minulosti vedla ke zmizení atmosféry Marsu.

    celý článek

    NASA vybrala jméno pro první helikoptéru mířící na Mars: Ingenuity

    2. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

    NASA vybrala jméno pro první helikoptéru mířící na Mars: IngenuityAmerická vesmírná agentura vybrala jméno pro helikoptéru, která poletína Mars s roverem Perseverance v polovině tohoto roku. Se jménem přišla středoškolská studentka Vaneeza Rupani v rámci soutěže, kterou NASA vyhlásila. Ingenuity je malá helikoptéra s dvěma vrtulemi, energii získává pomocí solárních panelů.

    Rover Perseverance dostal před cestou na Mars svá kola

    5. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Rover Perseverance dostal před cestou na Mars svá kola Rover Perseverance (dříve Mars 2020) prochází posledními přípravami na svou červencovou cestu k Marsu. Koncem března na něj byla nainstalována šestice speciálních kol.