U malých masivních galaxií černé díry spolkly většinu hmoty určenou pro hvězdy

02. 07. 2018
Galaxie Černé díry Chandra

Před asi deseti lety objevili astronomové nový druh galaxií, byly menší než ostatní ale zároveň obsahovaly poměrově více hmoty. Podle nové studie za to mohou jejich centrální supermasivní černé díry, které zkonzumovaly část hmoty, která by jinak šla do formování hvězd. Přišli na to studiem dvou blízkých galaxií Mrk 1216 a PGC 032673, výsledky jejich výzkumu jsou publikovány v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Supermasivní černá díra v galaxii Mrk 1216

Supermasivní černá díra v galaxii Mrk 1216 - Ilustrace supermasivní černé díry v jádru galaxie Mrk 1216. Ve výřezu vpravo dole je rentgenový snímek této oblasti z vesmírného teleskopu Chandra.



Tento druh galaxií je zřejmě velmi starý a vznikly v prvních několika miliardách let po velkém třesku. Většina z tehdejších galaxií se do dnešního dne spojila s dalšími galaxiemi v nové objekty se zcela jinou strukturou, v některých případech však galaxie zůstaly izolovány a jsou tak dodnes svědky doby dávno uplynulé. Vědci pomocí rentgenového teleskopu Chandra prozkoumali bližší exempláře ve vzdálenosti kolem 300 milionů světelných let.



Podle vědců nejen, že černé díry mohou hvězdám brát materiál, ze kterých by následně vznikly, svou aktivitou také mohou bránit jejich vzniku zahříváním tohoto materiálu.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Galaxie

Observatoř ALMA detekovala nejstarší kyslík ve vesmíru

18. 05. 2018

Observatoř ALMA detekovala nejstarší kyslík ve vesmíruAstronomové našli s pomocí observatoře ALMA slabý ale přesto definitivní signál kyslíku, který k nám letěl dlouhých 13,28 miliard let a pochází tak z velmi raného a vzdáleného vesmíru. Galaxie, ve které byl kyslík detekovaný, je zároveň také nejvzdálenější galaxií s přesně změřenou vzdáleností, nebo spíše stářím. První hvězdy v této galaxii začaly podle vědců vznikat už pouhých 250 milionů let po velkém třesku, kyslík vznikl při zániku těchto hvězd první generace. Jde doposud o nejvzdálenější detekci tohoto chemického prvku ve vesmíru.

celý článek

Mléčnou dráhu obíhá nově objevená drobná galaxie Hydrus 1 s velkým množstvím temné hmoty

05. 05. 2018

Mléčnou dráhu obíhá nově objevená drobná galaxie Hydrus 1 s velkým množstvím temné hmotyMezinárodní skupina astronomů vedená Sergeyem E. Koposovem ohlásila detekci nové trpasličí galaxie v blízkosti Mléčné dráhy. Galaxie označená jako Hydrus 1 se nachází v souhvězdí Malého vodního hada ve vzdálenosti asi 90 tisíc světelných let od Slunce. Podle dosavadních pozorování je tato nová galaxie součástí Magellanova proudu, který spojuje galaxie Velký a Malý Magellanův oblak. Objev byl učiněn prostřednictvím teleskopu Blanco v Čile, který je součástí observatoře Cerro-Tololo Inter-American Observatory.

celý článek

Galaxie s rostoucím věkem bobtnají a stávají se chaotičtější

29. 04. 2018

Galaxie s rostoucím věkem bobtnají a stávají se chaotičtějšíPodle nové studie publikované v magazínu Nature Astronomy existuje souvislost mezi stářím galaxie a jejím tvarem. Podle autorů platí pro mladší galaxie, že jejich hvězdy se pohybují pravidelně, všechny podobným způsobem. Jak ale galaxie stárne, dochází k tomu, že se hvězdy pohybují různými směry a galaxie se nafukuje. Jde o první studii, která ukazuje, že věk a struktura galaxií mají spojitost napříč jejich různými druhy.

celý článek

Drobné odchylky v reliktním záření ukazují na obří strukturu kosmických vláken

14. 04. 2018

Drobné odchylky v reliktním záření ukazují na obří strukturu kosmických vlákenVědcům z Berkeleyho laboratoře v USA se podařilo dekódovat drobné odchylky v mikrovlnném kosmickém záření a zmapovat tak obří strukturu vláken, ukrytých před našimi zraky. Jedná se o vlákna tvořená hlavně temnou hmotou tvořící rozsáhlou pavučinu prostupující celým vesmírem, v jejich spojnicích jsou většinou usazeny masivní galaktické kupy. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Journal Astronomy 9. dubna.

celý článek

Temná hmota nakonec zřejmě skutečně nereaguje s okolím jinak než gravitací

09. 04. 2018

Temná hmota je pro vědce velkou neznámou, proto jí také říkají temná. Neví čím je tvořena, ani jak a zda vůbec interaguje s běžnou hmotou. Jediné, jak se temná hmota projevuje, je skrze gravitační vliv na její okolí. Tým vědců před třemi lety přišel s novým měřením, které napovídalo, že by temná hmota mohla interagovat s tou běžnou i jinými silami než gravitací. Dnes však svou teorii korigují a vrací se zpět do původní pozice - tedy, že o interakci temné a běžné hmoty neexistují prokazatelné důkazy.

celý článek

Observatoř ALMA zachytila poprvé kruh materiálu rotující kolem supermasivní černé díry

26. 03. 2018

Observatoř ALMA zachytila poprvé kruh materiálu rotující kolem supermasivní černé díryAstronomům se podařilo zachytit rádiovou observatoří ALMA rotující oblaka plynů v bezprostředním okolí supermasivní černé díry v centru galaxie M77. Objekt svým tvarem připomíná donut a výsledky pozorování poprvé jasně ukazují jeho rotaci kolem středu, ve kterém je černá díra. Celá struktura má 20 světelných let napříč a má vědcům přiblížit vztah mezi supermasivními černými děrami a jejich mateřskými galaxiemi. Výsledky výzkumu vedeného Masatoshi Imanishim byly publikovány v únorovém čísle magazínu the Astrophysical Journal Letters.

celý článek

Velký Magellanův oblak obsahuje překvapivě komplexní organické molekuly

24. 03. 2018

Velký Magellanův oblak obsahuje překvapivě komplexní organické molekulyMalá sousední galaxie nazývaná Velký Magellanův oblak neobsahuje tak složité molekuly jako Mléčná dráha, má také výrazně méně těžkých prvků jako je uhlík, kyslík nebo dusík. Přesto se astronomům s pomocí rádiové observatoře ALMA podařilo detekovat komplexní organické molekuly jako je metanol, dimethylether a methylformát. V posledních dvou případech jde o nejkomplexnější molekuly nalezené vně naší vlastní galaxie. Výsledky studie vedené Martou Sewilovou z Goddardova vesmírného střediska NASA se objevily v magazínu the Astrophysical Journal Letters.

celý článek