Tým vědců z Izraele chce začátkem příštího roku přistát na Měsíci

12. 07. 2018
Měsíc Izrael Beresheet

Izraelská organizace SpaceIL oznámila svůj plán přistát 13. února 2019 na povrchu Měsíce s automatickým modulem, který vyvinula v rámci už ukončené soutěže Lunar X Prize. Posloužit jim k tomu má raketa Falcon 9 společnosti SpaceX a cílem mise bude zkoumat magnetismus na povrchu Měsíce. Možná zásadnější je ale pro tým inženýrů stát se čtvrtou zemí po USA, Rusku a Číně, která dokáže na povrch Měsíce dopravit vlastní sondu.

Měsíc

Měsíc - snímek Měsíce pořízený vesmírnou sondou Galileo při jejím odletu k Jupiteru. Vlevo nahoře leží Mare Imbrium tvořené hlavně ztuhlou lávou z období geologické aktivity Měsíce. Obrázek je výsledkem kompozice 18 snímků pořízených systémem několika instrumentů sondy Galileo.



Projekt SpaceIL začal v roce 2010 jako součást soutěže Google Lunar X Prize, která měla nevládní týmy vědců motivovat k přistání na Měsíci cenou několika desítek milionů dolarů. Soutěž však musela být několikrát prodloužena a nakonec ukončena bez vítěze, protože vývoj soukromých sond se u všech týmů hodně prodlužoval a prodražoval.

SpaceIL však pokračuje s vývojem dál i po skončení soutěže. Jejich přistávací modul zatím označovaný jako Sparrow má při startu téměř půl tuny, přesto bude nejmenším ze všech, které doposud na Měsíci přistály (při dosednutí na povrch Měsíce bude mít bez spotřebovaného paliva méně než 200 kilogramů). V průměru má modul 2 metry a je zhruba metr a půl vysoký.

Po startu na raketě Falcon 9 se modul ve výšce 60 tisíc kilometrů oddělí od druhého stupně a poletí dlouhé dva měsíce k Měsíci. Využije k tomu eliptické dráhy, na které se bude postupně přibližovat dokud nebude zachycen měsíční gravitací.

Po přistání bude mít Sparrow kromě zapíchnutí izraelské vlajky také vědeckou misi: zjistit, odkud vzaly měsíční horniny svůj magnetismus. Využije k tomu magnetometr na svojí palubě. Start mise je plánovaný na prosinec 2018 a přistání na 13. únor 2019.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
    Chcete vědět o dalším článku?

    Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


    Líbil se Vám tento článek?

    Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

    Další zprávy z kategorie Měsíc

    Izraelská lunární sonda Beresheet se vydala na cestu k Měsíci

    22. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Izraelská lunární sonda Beresheet se vydala na cestu k MěsíciRaketa Falcon 9 dnes v noci úspěšně vynesla na oběžnou dráhu první izraelskou sondu k Měsíci. Přistávací modul Beresheet se nyní vydá na sedmitýdenni cestu k Měsíci, během které využije gravitace Země. Pokud se přistání podaří, stane se Izrael čtvrtou zemí, které se na Měsíci povedlo přistát.

    Čínská lunární sonda naměřila během měsíční noci chladnější teploty než mise Apollo

    02. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Čínská lunární sonda naměřila během měsíční noci chladnější teploty než mise ApolloKoncem ledna se čínská sonda Chang´e 4 probudila z noční hibernace a poslala na Zemi data, která během ní nasbírala. I když sonda šetřila energií, protože během třináctidenní noci nemohla dobíjet své baterie, měřila během noci teplotu, která spadla až k -190 °C. Nejnižší teplota naměřená během misí Apollo byla -173 °C, astronauti během těchto misí však přistávali výrazně blíže rovníku. Naopak data z mise LRO naznačují, že v některých místech na severním pólu Měsíce by mohly teploty spadnout až k -247 °C.

    Podle nové studie dopadá na Měsíc i Zemi větší množství planetek než před 300 miliony lety

    28. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Mezinárodní tým astronomů publikoval studii v magazínu Science, ve které tvrdí, že počet dopadů meteoritů na povrch Měsíce byl v posledních 300 letech dva- až třikrát vyšší než v období předtím. Znamená to, že Měsíc společně se Zemí prožívaly dříve relativně klidnější období, než ve kterém žijeme dnes. Doposud se uvažovalo, že za relativně nízkým počtem kráterů starších než 300 let stojí fakt, že byly geologickými procesy eliminovány, je však možné, že v tomto období prostě nevznikaly tak často jako později.

    celý článek

    Evropská vesmírná agentura zvažuje misi na Měsíc, sonda by zkoušela těžit vodu

    23. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Evropská vesmírná agentura zvažuje misi na Měsíc, sonda by zkoušela těžit voduDo roku 2025 by mohla proběhnout mise, jejímž úkolem by byla těžba vody a kyslíku z měsíčního regolitu. Proveditelnost mise pro ESA nyní zkoumá francouzská společnost ArianeGroup, která mimo jiné také vyvíjí novou evropskou raketu Ariane 6.

    celý článek

    Poprvé v historii se podařilo vypěstovat živé organismy na Měsíci

    17. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Poprvé v historii se podařilo vypěstovat živé organismy na MěsíciZačátkem týdne oznámila čínská vesmírná agentura, že se začátkem ledna podařilo vyklíčit semínka bavlny, která ve speciálním uzavřeném kontejneru dopravila na povrch Měsíce sonda Change 4. Dnes bylo oznámeno, že experiment byl po devíti dnech vědci ukončen pro nekontrolovatelnou teplotu v uzavřené biosféře. Mladé rostlinky bavlny jsou tedy zřejmě již mrtvé po tom, co uhynuly zimou, přesto je experiment považován čínskými vědci za úspěch.

    celý článek

    Čínská sonda Chang´e 4 vypustila na povrch Měsíce rover Yutu 2

    04. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Čínská sonda Chang´e 4 vypustila na povrch Měsíce rover Yutu 2V noci na 3 ledna přistála čínská sonda Chang´e 4 jako historicky první na odvrácené straně Měsíce. Nešlo o lehký úkol, protože z odvrácené strany nelze navázat přímé spojení se Zemí, Čínská vesmírná agentura CNSA proto už v květnu 2018 vyslala do vesmíru komunikační družici Queqiao, která na vzdálenou stranu Měsíce vidí z Lagrangeova bodu L2. Den po přistání vyjel z přistávacího modulu na povrch Měsíce také rover pojmenovaný Yutu 2 (rover s označením Yutu byl součástí předchozí mise Chang´e 3).

    celý článek

    Rok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i další

    02. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

    Rok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i dalšíNa začátku nového roku se hned tři země pokusí přistát na Měsíci. Čínská sonda Chang´e 4 už je na cestě a přistát by měla už 3. ledna. V prvních měsících roku do vesmíru odletí také izraelský přistávací modul Beresheet, přistát na Měsíci by měl někdy v březnu. Do třetice je na 30. ledna plánován také start indické mise Chandrayaan-2, která by následně měla vyslat robotický rover k jižnímu pólu Měsíce. Na Měsíc se v dohledné době hodlají vrátit také USA, avšak půjde o zcela jiný druh misí, než automatické rovery.

    celý článek