Globální prachová bouře na Marsu přetrvává, zřejmě potrvá několik měsíců než se prach usadí

22. 7. 2018
Mars Opportunity Curiosity MRO MAVEN

Planeta Mars je aktuálně téměř celá zahalená prachem, který zvedla bouře po celém jejím povrchu. Je to unikátní příležitost prozkoumat, co se děje při takovém počasí v atmosféře i na povrchu sousední planety. Na oběžné dráze je několik orbitálních sond a na povrchu pracuje rover Curiosity, který vše zkoumá zblízka. Naopak rover Opportunity musel své operace přerušit, protože prach zastínil sluneční paprsky, které nabíjí její baterie přes solární panely.





30. května se na Marsu objevila první malá prachová bouře této sezóny, brzy následovaly další, které postupně rostly a spojovaly se až do globální bouře, která od poloviny června pokrývá většinu planety. Flotila sond, které zkoumají sousední planetu, pozorují vývoj bouře a její intenzitu, každá ze své unikátní perspektivy.


Opportunity

Poslední signál od sondy Opportunity byl přijat 18. července, už dávno předtím však musela omezit své aktivity pro nedostatek energie vyráběné solárními panely. Rover Opportunity potřebuje udržovat určitou teplotu pro fungování svých zařízení, delší doba neaktivity, proto může jejich chod ohrozit. K dobru roveru však může fakt, že prach v atmosféře planety působí částečně k udržení vyšších teplot než je běžné.

Curiosity

Nukleárně poháněný rover Curiosity má unikátní pozici zkoumat bouři z blízka. Prostřednictvím několika kamer Curiosity studuje velikost a množství prachových částic. Využívá také svojí nedávno opravené vrtačky, která zkoumá nitro nalezených hornin.

Mars Odyssey

Sonda Mars Odyssey je na oběžné dráze Marsu od roku 2001, podle jejich operátorů doposud nezpozorovala bouři o takové intenzitě. Z původního měření teploty jednou za deset dní tým přešel na měření dvakrát týdně.

Mars Reconnaissance Orbiter (MRO)

Sonda MRO snímá každé odpoledne celou planetu a sleduje podrobně vývoj bouře. Další instrument na palubě sondy měří teplotní rozdíly v horních a spodních vrstvách atmosféry.

MAVEN

Další orbitální sonda MAVEN zkoumá vliv bouře na horní vrstvy atmosféry, místa nad 100 kilometrů, kam se prach zvednutý ze země ani nedostane. Vědci přesto zkoumají, jestli bouře podobného charakteru nemohly přispět k úniku částic z atmosféry a jejímu výraznému zřídnutí během posledních několika miliard let.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Mars

Sesuv půdy na Marsu zachycen přímo v akci z oběžné dráhy

6. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sesuv půdy na Marsu zachycen přímo v akci z oběžné dráhyOrbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zachytila z oběžné dráhy sesuv půdy v oblasti severního pólu Marsu. Půda je zde obohacená o led, který každé jaro při zvýšení teplot taje, což způsobuje destabilizaci útesů, která v důsledku vede k sesuvům. Útes, na kterém byl tento sesuv koncem letošního května zachycený, má výšku asi půl kilometru.

celý článek

Helikoptéra, která má brázdit nebesa Marsu, byla připevněna k roveru Mars 2020

31. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Helikoptéra, která má brázdit nebesa Marsu, byla připevněna k roveru Mars 2020Inženýři připevnili k roveru Mars 2020 helikoptéru, která má při misi létat atmosférou sousední planety. Helikoptéra je nyní připojena ke spodní části roveru, kde bude po celou dobu letu vesmírem, při vstupu do atmosféry a i nějakou dobu po přistání. Teprve až bude nalezeno vhodné místo na Marsu pro její vypuštění, dostane se z kapsle, která ji bude chránit. Rover vyletí do vesmíru na raketě Atlas V příští rok v červenci.

Rover Curiosity na Marsu narazil na komplexní skálu, která zřejmě vznikla za přítomnosti větru a vody

12. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity na Marsu narazil na komplexní skálu, která zřejmě vznikla za přítomnosti větru a vodyRobotické vozítko Curiosity narazilo na Marsu na skálu tvořenou desítkami tenkých vrstev, které zřejmě vznikly v dynamickém prostředí v dávné minulosti planety. Tento útvar byl pojmenován Strathdon a rover pořídil množství jeho snímků, ze kterých následně vědci z NASA vytvořili detailní mozaiku. Lze na ní pozorovat zvlněné vrstvy materiálu, který podle vědců se zřejmě usazoval za přítomnosti větru i vody.

celý článek

Rover Curiosity detekoval na Marsu zatím nejvyšší koncentraci metanu

26. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity detekoval na Marsu zatím nejvyšší koncentraci metanuV minulém týdnu se podařilo roveru Curiosity zachytit doposud nejvyšší koncentraci metanu: 21 částic na miliardu. NASA kvůli tomu změnila plány roveru na několik následujících dní, aby mohl tuto anomálii prošetřit. Zatím není zřejmé odkud se metan bere, jeho rychlý rozpad v atmosféře však naznačuje nedávný vznik. Metan na Zemi vzniká při interakci hornin s vodou, nebo biologickými procesy.

celý článek

Rover Curiosity našel zatím největší koncentraci jílovitých hornin během svojí mise

3. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity našel zatím největší koncentraci jílovitých hornin během svojí miseRover Curiosity se nedávno dostal do nové geologické oblasti, u které pozorování z oběžné dráhy napovídala, že by mohla obsahovat velké množství jílovitých hornin. Analýza vnitřku hornin pomocí vrtání nyní tyto závěry potvrdila, rover narazil na zatím největší koncentraci těchto hornin od začátku svojí mise. Vědci předpokládají, že tato oblast byla před miliardami let dnem jezera, na které se ukládaly vrstvy sedimentů.

celý článek

Čína plánuje postavit kromě orbitální stanice CSS také lunární vědeckou základnu

28. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínský vesmírný program nabírá na obrátkách. Koncem loňského roku se stala Čína první zemí, která přistála na odvrácené straně Měsíce a její sebevědomí dál roste. Ještě letos by měla k Měsíci odstartovat sonda Chang´e 5, která doveze vzorky na Zemi. Nově nyní představitelé čínského vesmírného programu oznámili další cíl: do deseti let postavit výzkumnou stanici na jižním pólu Měsíce, ke které budou létat astronauti.

celý článek

Sonda MRO zaznamenala sesuvy půdy na Marsu

26. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda MRO zaznamenala sesuvy půdy na MarsuOrbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zachytila evidenci o pohybu hornin na Marsu, konkrétně v oblasti Cerberus Fossae, která se nachází nedaleko rovníku. Snímek pořízený kamerou s vysokým rozlišením HiRISE ukazuje masy hornin, které se sesunuly z horního okraje srázu (světle modrou barvou). Na snímku lze také pozorovat další jev známý jako slope lineae, u kterého se někteří vědci domnívají, že by mohl být doprovázen výskytem kapalné vody.