Globální prachová bouře na Marsu přetrvává, zřejmě potrvá několik měsíců než se prach usadí

22. 7. 2018
Mars Opportunity Curiosity MRO MAVEN

Planeta Mars je aktuálně téměř celá zahalená prachem, který zvedla bouře po celém jejím povrchu. Je to unikátní příležitost prozkoumat, co se děje při takovém počasí v atmosféře i na povrchu sousední planety. Na oběžné dráze je několik orbitálních sond a na povrchu pracuje rover Curiosity, který vše zkoumá zblízka. Naopak rover Opportunity musel své operace přerušit, protože prach zastínil sluneční paprsky, které nabíjí její baterie přes solární panely.





30. května se na Marsu objevila první malá prachová bouře této sezóny, brzy následovaly další, které postupně rostly a spojovaly se až do globální bouře, která od poloviny června pokrývá většinu planety. Flotila sond, které zkoumají sousední planetu, pozorují vývoj bouře a její intenzitu, každá ze své unikátní perspektivy.


Opportunity

Poslední signál od sondy Opportunity byl přijat 18. července, už dávno předtím však musela omezit své aktivity pro nedostatek energie vyráběné solárními panely. Rover Opportunity potřebuje udržovat určitou teplotu pro fungování svých zařízení, delší doba neaktivity, proto může jejich chod ohrozit. K dobru roveru však může fakt, že prach v atmosféře planety působí částečně k udržení vyšších teplot než je běžné.

Curiosity

Nukleárně poháněný rover Curiosity má unikátní pozici zkoumat bouři z blízka. Prostřednictvím několika kamer Curiosity studuje velikost a množství prachových částic. Využívá také svojí nedávno opravené vrtačky, která zkoumá nitro nalezených hornin.

Mars Odyssey

Sonda Mars Odyssey je na oběžné dráze Marsu od roku 2001, podle jejich operátorů doposud nezpozorovala bouři o takové intenzitě. Z původního měření teploty jednou za deset dní tým přešel na měření dvakrát týdně.

Mars Reconnaissance Orbiter (MRO)

Sonda MRO snímá každé odpoledne celou planetu a sleduje podrobně vývoj bouře. Další instrument na palubě sondy měří teplotní rozdíly v horních a spodních vrstvách atmosféry.

MAVEN

Další orbitální sonda MAVEN zkoumá vliv bouře na horní vrstvy atmosféry, místa nad 100 kilometrů, kam se prach zvednutý ze země ani nedostane. Vědci přesto zkoumají, jestli bouře podobného charakteru nemohly přispět k úniku částic z atmosféry a jejímu výraznému zřídnutí během posledních několika miliard let.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Mars

Oběžná dráha jednoho z měsíců Marsu naznačuje dávnou existenci prstence kolem planety

8. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

Oběžná dráha jednoho z měsíců Marsu naznačuje dávnou existenci prstence kolem planetyVědci ze SETI institutu a Purdue University zjistili, že jediný způsob, jak vysvětlit sklon oběžné dráhy měsíce Deimos, je existence prstence kolem Marsu před miliardami let.

celý článek

Mapa elektrických proudů v okolí Marsu ukazuje, jak planeta přichází o svou atmosféru

30. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Mapa elektrických proudů v okolí Marsu ukazuje, jak planeta přichází o svou atmosféruPo pěti letech od vstupu sondy MAVEN na oběžnou dráhu Marsu vznikla z nasnímaných dat mapa elektrických proudů v atmosféře planety a jejího okolí. Data ze sondy vědcům poskytují informace o tom jak prostřednictvím slunečních větrů vznikají elektrické proudy, které vytváří magnetické pole planety a které vedou k postupné ztrátě atmosféry planety.

celý článek

Rover Curiosity našel na Marsu horniny, které mohly vzniknout v zamrzlém jezeře

22. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity našel na Marsu horniny, které mohly vzniknout v zamrzlém jezeřeRover Curiosity od roku 2012 studuje horniny v kráteru Gale na Marsu. Některé z nich podle vědců mohly vzniknout v průběhu chladnějšího období, v jezeře pokrytém ledovou vrstvou. Zatím není zřejmé, zda to bylo při nějaké chladnější epizodě uprostřed teplejších období, nebo až poté, co planeta přišla o podstatnou část své atmosféry a výrazně se ochladila. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Astronomy.

celý článek

Simulace jádra Marsu v budoucnu pomůže určit jeho složení

17. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Simulace jádra Marsu v budoucnu pomůže určit jeho složeníVědci z University of Tokyo vyvinuli experiment, který simuluje podmínky v jádru planety Mars. Pomocí speciálního přístroje vytvořili tlak 13 gigapascalů a teplotu 1 500 °C a tomuto prostředí vystavili slitinu železa a síry, o které se domnívají, že by mohla tvořit podstatnou část jádra Marsu.

celý článek

Vesmírná sonda Hope Spojených arabských emirátů dorazila do Japonska, v létě poletí na Mars

15. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Hope Spojených arabských emirátů dorazila do Japonska, v létě poletí na MarsKromě amerického roveru Perseverance a čínské mise Tianwen 1 se letos k Marsu chystá ještě jedna země: Spojené arabské emiráty. Mise Hope je společným projektem vesmírného centra Mohammeda bin Rashida a tří amerických univerzit. Cílem orbitální sondy Hope bude zkoumání atmosféry Marsu a její evoluce. Letošního startovacího okna k Marsu měla využít také evropsko-ruská mise ExoMars, nakonec ale byla odložena o dva roky.

Magnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládalo

5. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Magnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládaloMars měl globální magnetické pole dřív, než se původně uvažovalo a vydrželo také déle. Vyplývá to ze závěrů nové studie, která pracovala s daty z orbitální sondy MAVEN. Podle této studie obklopovalo Mars globální magnetické pole nejméně v období mezi 4,5 a 3,7 miliardami let. Ztráta globálního magnetického pole zřejmě v minulosti vedla ke zmizení atmosféry Marsu.

celý článek

NASA vybrala jméno pro první helikoptéru mířící na Mars: Ingenuity

2. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA vybrala jméno pro první helikoptéru mířící na Mars: IngenuityAmerická vesmírná agentura vybrala jméno pro helikoptéru, která poletína Mars s roverem Perseverance v polovině tohoto roku. Se jménem přišla středoškolská studentka Vaneeza Rupani v rámci soutěže, kterou NASA vyhlásila. Ingenuity je malá helikoptéra s dvěma vrtulemi, energii získává pomocí solárních panelů.