Vědci pozorovali na Marsu protonovou polární záři

24. 07. 2018
Mars MAVEN Atmosféry planet

Polární záře vzniká, když energetické částice naráží v atmosféře na molekuly plynů, které díky tomu září ve svých typických barvách. Vědcům se nyní podařilo identifikovat nový typ polární záře na planetě Mars, místo energetických elektronů, které jsou většinou původcem polárních září, je způsobují protony. K tomuto závěru pomohla data posbíraná orbitální sondou MAVEN.

Mars, protonová polární záře

Mars, protonová polární záře - Pozorování protonové polární záře instrumentem Imaging Ultraviolet Spectrograph na palubě orbitální sondy MAVEN.



Celý proces začíná ve Slunci, kde při vysokých teplotách dochází k odloučení elektronu z atomu vodíku. Zůstává kladně nabitá částice obsahující proton, která je slunečním větrem vyslána do sluneční soustavy. Pokud se dostane až k atmosféře Marsu, narazí na oblak vodíku, který planetu obklopuje. Při této interakci kladně nabitá částice ukradne marsovskému vodíku záporný elektron, čímž se stává neutrální částicí a může projít slabým magnetickým polem planety. V atmosféře potom dochází ke srážkám s dalšími atomy, přičemž vzniká ultrafialové světlo tvořící polární záři.

Tyto protonové polární záře se vyskytují také na Zemi, ale ne v takové míře jako na Marsu. Vyskytují se téměř výhradně v polárních oblastech nad malými regiony, zatímco na Marsu se mohou objevit kdekoliv na planetě. Podle vědců by podobné polární záře mohly vznikat také na Venuši nebo třeba Titanu, kde je slabé magnetické pole a dostatek vodíku v horních vrstvách atmosféry.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

S Roverem Mars2020 poletí na rudou planetu také malá helikoptéra, jaká bude její mise?

25. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

S Roverem Mars2020 poletí  na rudou planetu také malá helikoptéra, jaká bude její mise?V uplynulých týdnech prošel už sestavený rover prvním kolem intenzivních testů, které mají zjistit, zda zařízení vydrží start na raketě, cestu vesmírem, přistání a následně vědecké operace na Marsu. Rover Mars2020 prošel zatím všechny testy bez problémů. Součástí mise má být také poletující menší sonda, která se má stát prvním létající objektem mimo Zemi. Co přesně bude malá helikoptéra na Marsu dělat? A jakými instrumenty buďte vybavena?

celý článek

Sonda InSight začala s vrtáním pod povrch Marsu, brzy se však zasekla

06. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda InSight začala s vrtáním pod povrch Marsu, brzy se však zaseklaSoučástí robotické sondy InSight je mimo jiné zařízení na vrtání do země a měření teplot až do hloubky 5 metrů. Instrument HP3 přezdívaný Krtek se do povrchu Marsu zaryl ve čtvrtek, nicméně po necelém půl metru přestal a zřejmě se zasekl. Doposud se nepodařilo hloubení obnovit, operátoři mise se domnívají, že sonda mohla narazit na větší kámen a je částečně nakloněná. Nyní probíhá analýza stavu sondy a další pokus o vrtání je v plánu do dvou týdnů.

celý článek

Čína se příští rok chystá přistát na Marsu

05. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čína se příští rok chystá přistát na MarsuPo úspěšném prosincovém přistání na odvrácené straně Měsíce by mohla Čína vyslat příští rok podobnou sondu na povrch planety Mars. Zmínil to Wu Weiren, hlavní designér čínského lunárního programu Change, na Čínském lidovém politickém poradním shromáždění (CPPCC). Zatím není známo více informací kromě toho, že sonda má "kroužit kolem rudé planety, přistát na ní a zkoumat ji". Čína má v příštím roce v plánu také další lunární sondu, která by tentokrát měla přivézt vzorky hornin na Zemi.

celý článek

Orbitální sonda vyfotila na Marsu skupinu kráterů, které vznikly rozpadem meteoru v atmosféře

03. 03. 2019 (novější než zobrazený článek)

Orbitální sonda vyfotila na Marsu skupinu kráterů, které vznikly rozpadem meteoru v atmosféřeI když má planeta Mars výrazně řidší atmosféru než Země, i v ní může docházet k rozbití planetky ještě před tím, než narazí do povrchu. Právě v takové situaci vznikla skupina kráterů v oblasti Noachis Terra zachycená orbitální sondou MRO. Podobné případy jsou ze Země dobře známy, například v roce 2013 explodoval meteorit v atmosféře nedaleko ruského města Čeljabinsk a následnou tlakovou vlnou způsobil velké škody v okruhu 100 kilometrů.

celý článek

Aktuální počasí na Marsu: NASA díky sondě InSight zprovoznila meteorologickou stanici

23. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

Aktuální počasí na Marsu: NASA díky sondě InSight zprovoznila meteorologickou staniciRobotická sonda InSight sedí nehybně na povrchu Marsu a postupně zprovozňuje různá zařízení, která s sebou ze Země přivezla. NASA nyní spustila webovou stránku, kde můžete pozorovat kontinuální a aktuální informace o počasí v místě přistání, Elysium Planitia. Z naměřených hodnot je krásně vidět, jak teploty kolísají mezi dnem a nocí, je mezi nimi rozdíl až 80 °C. Kromě teplot vzduchu měří sonda InSight také aktuální atmosférický tlak a sílu větru.

celý článek

Sonda MAVEN zkracuje svou oběžnou dráhu, aby mohla přenášet data od roveru Mars 2020

12. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda MAVEN zkracuje svou oběžnou dráhu, aby mohla přenášet data od roveru Mars 2020Orbitální sonda MAVEN přiletěla k Marsu před čtyřmi roky a jejím hlavním úkolem je zkoumání řídké atmosféry planety. Podobně jako další sondy na oběžné dráze planety však má také funkci komunikační družice: přeposílá signál od robotických sond na povrchu směrem k Zemi. 11 února proto začala sonda snižovat svou oběžnou dráhu, v nejvzdálenějším bodě se tak bude nacházet 4 500 kilometrů od povrchu namísto původních 6 200 kilometrů.

celý článek

První evropský rover na Marsu ExoMars dostal nové jméno: Rosalind Franklin

07. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

První evropský rover na Marsu ExoMars dostal nové jméno: Rosalind FranklinEvropský rover ExoMars, který poletí na rudou planetu v příštím roce, dostal nové jméno. Ponese jméno anglické chemičky Rosalindy Franklinové, která výrazným způsobem přispěla ke zkoumání DNA. Zkoumání základů života bude mít rover s Franklinovou společné, cílem mise je totiž hledání známek života na sousední planetě, a to nejen na jejím povrchu, ale také hluboko pod ním. Mise ExoMars je společným projektem evropské a ruské vesmírné agentury.