Vědci pozorovali na Marsu protonovou polární záři

24. 7. 2018
Mars MAVEN Atmosféry planet

Polární záře vzniká, když energetické částice naráží v atmosféře na molekuly plynů, které díky tomu září ve svých typických barvách. Vědcům se nyní podařilo identifikovat nový typ polární záře na planetě Mars, místo energetických elektronů, které jsou většinou původcem polárních září, je způsobují protony. K tomuto závěru pomohla data posbíraná orbitální sondou MAVEN.

Mars, protonová polární záře

Mars, protonová polární záře - Pozorování protonové polární záře instrumentem Imaging Ultraviolet Spectrograph na palubě orbitální sondy MAVEN.



Celý proces začíná ve Slunci, kde při vysokých teplotách dochází k odloučení elektronu z atomu vodíku. Zůstává kladně nabitá částice obsahující proton, která je slunečním větrem vyslána do sluneční soustavy. Pokud se dostane až k atmosféře Marsu, narazí na oblak vodíku, který planetu obklopuje. Při této interakci kladně nabitá částice ukradne marsovskému vodíku záporný elektron, čímž se stává neutrální částicí a může projít slabým magnetickým polem planety. V atmosféře potom dochází ke srážkám s dalšími atomy, přičemž vzniká ultrafialové světlo tvořící polární záři.

Tyto protonové polární záře se vyskytují také na Zemi, ale ne v takové míře jako na Marsu. Vyskytují se téměř výhradně v polárních oblastech nad malými regiony, zatímco na Marsu se mohou objevit kdekoliv na planetě. Podle vědců by podobné polární záře mohly vznikat také na Venuši nebo třeba Titanu, kde je slabé magnetické pole a dostatek vodíku v horních vrstvách atmosféry.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Sesuv půdy na Marsu zachycen přímo v akci z oběžné dráhy

6. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sesuv půdy na Marsu zachycen přímo v akci z oběžné dráhyOrbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zachytila z oběžné dráhy sesuv půdy v oblasti severního pólu Marsu. Půda je zde obohacená o led, který každé jaro při zvýšení teplot taje, což způsobuje destabilizaci útesů, která v důsledku vede k sesuvům. Útes, na kterém byl tento sesuv koncem letošního května zachycený, má výšku asi půl kilometru.

celý článek

Helikoptéra, která má brázdit nebesa Marsu, byla připevněna k roveru Mars 2020

31. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Helikoptéra, která má brázdit nebesa Marsu, byla připevněna k roveru Mars 2020Inženýři připevnili k roveru Mars 2020 helikoptéru, která má při misi létat atmosférou sousední planety. Helikoptéra je nyní připojena ke spodní části roveru, kde bude po celou dobu letu vesmírem, při vstupu do atmosféry a i nějakou dobu po přistání. Teprve až bude nalezeno vhodné místo na Marsu pro její vypuštění, dostane se z kapsle, která ji bude chránit. Rover vyletí do vesmíru na raketě Atlas V příští rok v červenci.

Rover Curiosity na Marsu narazil na komplexní skálu, která zřejmě vznikla za přítomnosti větru a vody

12. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity na Marsu narazil na komplexní skálu, která zřejmě vznikla za přítomnosti větru a vodyRobotické vozítko Curiosity narazilo na Marsu na skálu tvořenou desítkami tenkých vrstev, které zřejmě vznikly v dynamickém prostředí v dávné minulosti planety. Tento útvar byl pojmenován Strathdon a rover pořídil množství jeho snímků, ze kterých následně vědci z NASA vytvořili detailní mozaiku. Lze na ní pozorovat zvlněné vrstvy materiálu, který podle vědců se zřejmě usazoval za přítomnosti větru i vody.

celý článek

Rover Curiosity detekoval na Marsu zatím nejvyšší koncentraci metanu

26. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity detekoval na Marsu zatím nejvyšší koncentraci metanuV minulém týdnu se podařilo roveru Curiosity zachytit doposud nejvyšší koncentraci metanu: 21 částic na miliardu. NASA kvůli tomu změnila plány roveru na několik následujících dní, aby mohl tuto anomálii prošetřit. Zatím není zřejmé odkud se metan bere, jeho rychlý rozpad v atmosféře však naznačuje nedávný vznik. Metan na Zemi vzniká při interakci hornin s vodou, nebo biologickými procesy.

celý článek

Rover Curiosity našel zatím největší koncentraci jílovitých hornin během svojí mise

3. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity našel zatím největší koncentraci jílovitých hornin během svojí miseRover Curiosity se nedávno dostal do nové geologické oblasti, u které pozorování z oběžné dráhy napovídala, že by mohla obsahovat velké množství jílovitých hornin. Analýza vnitřku hornin pomocí vrtání nyní tyto závěry potvrdila, rover narazil na zatím největší koncentraci těchto hornin od začátku svojí mise. Vědci předpokládají, že tato oblast byla před miliardami let dnem jezera, na které se ukládaly vrstvy sedimentů.

celý článek

Čína plánuje postavit kromě orbitální stanice CSS také lunární vědeckou základnu

28. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínský vesmírný program nabírá na obrátkách. Koncem loňského roku se stala Čína první zemí, která přistála na odvrácené straně Měsíce a její sebevědomí dál roste. Ještě letos by měla k Měsíci odstartovat sonda Chang´e 5, která doveze vzorky na Zemi. Nově nyní představitelé čínského vesmírného programu oznámili další cíl: do deseti let postavit výzkumnou stanici na jižním pólu Měsíce, ke které budou létat astronauti.

celý článek

Sonda MRO zaznamenala sesuvy půdy na Marsu

26. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda MRO zaznamenala sesuvy půdy na MarsuOrbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zachytila evidenci o pohybu hornin na Marsu, konkrétně v oblasti Cerberus Fossae, která se nachází nedaleko rovníku. Snímek pořízený kamerou s vysokým rozlišením HiRISE ukazuje masy hornin, které se sesunuly z horního okraje srázu (světle modrou barvou). Na snímku lze také pozorovat další jev známý jako slope lineae, u kterého se někteří vědci domnívají, že by mohl být doprovázen výskytem kapalné vody.