Pod jižním pólem Marsu bylo objeveno jezero s kapalnou vodou

25. 7. 2018
Mars Voda ve vesmíru Mars Express

Radarová data posbíraná evropskou orbitální sondou Mars Express ukazují na existenci středně velkého tělesa kapalné vody pod povrchem v blízkosti jižního pólu planety. Jde o první detekci stabilního rezervoáru kapalné vody na sousední planetě. Dosavadní poznatky dokládaly pouze existenci vodního ledu, dávnou přítomnost vody, proudy vlhkého písku ve svazích a případně další nepřímé indicie.

Mars, podpovrchové jezero

Mars, podpovrchové jezero Na levém snímku je zobrazená jižní polární čepička Marsu a umístění studované oblasti o šířce asi 200 kilometrů. Prostřední snímek ukazuje posbíraná radarová data, kde modrá signalizuje nejsilnější odrazivost. Na pravém snímku jsou potom ukázány detekované vrstvy ledu prachu a oblast s detekovanou vodou.



Jezero se nachází v blízkosti jižní polární čepičky pod několika vrstvami ledu a prachu v hloubce až 1,5 kilometru. V těchto místech se už dříve existence podpovrchového rezervoáru předpokládala, existují zde polární ledovce a bod mrznutí vody s tlakem pod povrchem s hloubkou klesá a dále jej snižuje míchání vody se solí, dalo se tedy předpokládat, že voda zde může nabývat kapalného stavu i při teplotách pod nulou.

Samotná oblast zájmu - Planum Australe, kde byla voda detekována, zatím nebyla prošetřena do velkého detailu. Sonda Mars Express nad ní přelétá v periodických intervalech a bylo tedy zapotřebí celkem 29 přeletů během tří a půl let. Radarový instrument MARSIS vybranou oblast zkoumal křížem krážem v úzkých pásech, které společně ukazují na detekci odrazivého povrchu pod vrstvami ledu prokládanými vrstvami prachu.

Podle posbíraných dat se v těchto místech nachází jezero, které má asi 20 kilometrů v průměru. Není však bez pochyby jisté, že musí jít o vodu - i jiné materiály mohou vykazovat podobnou odrazivost, vědci ale poukazují na fakt, že právě voda by se při radarovém snímání z oběžné dráhy chovala tímto způsobem. Je zde však ještě jedna neznámá, vědci zatím neví jak tlustá vrstva vody se na Marsu pod povrchem nachází, mohlo by tak jít o stovky metrů až kilometrů tlusté jezero, ale také o tenkou vrstvu velmi slané vody smíchané se sedimenty.

Objev však připomíná podobná jezera, která se nachází pod ledovcem na Antarktidě, a ukazují také podobná radarová data. Jsou plně izolovaná od okolního světa a vědci předpokládají, že v sobě uchovávají pozůstatky původního ekosystému, který na Zemi existoval před stovky milionů let. Pokud by tomu takto bylo i na Marsu, jezero pod jižním pólem by mohlo obsahovat evidenci dávného života z doby, kdy byl Mars ještě obyvatelnou planetou.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Sonda InSight se pokusí robotickým ramenem zatlačit na minisondu, které se nedaří zavrtat pod povrch Marsu

22. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sonda InSight se pokusí robotickým ramenem zatlačit na minisondu, které se nedaří zavrtat pod povrch MarsuPřed rokem se minisonda HP3 přezdívaná Krtek zasekla při pokusu zavrtat pod povrch Marsu. Do dnešního dne se tuto situaci nepodařilo vyřešit, sonda při každém pokusu dostat hlouběji vyskočí zpět na povrch. V následujících týdnech plánují operátoři mise nový přístup, zatlačit na sondu shora pomocí robotického ramene sondy InSight. Doposud to nezkoušeli, aby sondu nepoškodili.

celý článek

Japonsko chce v roce 2024 vyslat sondu k měsíci Marsu, mohla by i přivézt vzorky hornin

22. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Japonsko chce v roce 2024 vyslat sondu k měsíci Marsu, mohla by i přivézt vzorky horninJaponská vláda schválila tamní vesmírné agentuře projekt MMX, který si klade za cíl přivézt vzorky z jednoho z měsíců planety Mars. Vývoj vesmírné sondy se tak posouvá z analytické fáze, do fáze vývojové. Sonda by měla letět do vesmíru v roce 2024 a navštíví oba měsíce Marsu - Phobos i Deimos. Z prvního z nich by se měla pokusit získat vzorky a dopravit je na Zemi.

celý článek

Podle nové počítačové simulace vznikala planeta Mars déle, než se doposud uvažovalo

18. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Podle nové počítačové simulace vznikala planeta Mars déle, než se doposud uvažovaloVědci původně uvažovali, že planeta Mars vznikla v období do 4 milionů let od doby, kdy se začala formovat sluneční soustava. Poměr izotopů wolframu v meteoritech, které se na Zemi dostaly právě z Marsu, však napovídá, že se tato planeta formovala až 20 milionů let.

Polární čepičky na Marsu ovlivňují hustotu atmosféry planety

2. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Polární čepičky na Marsu ovlivňují hustotu atmosféry planetyNová studie podporuje teorii z roku 1966, která předpovídala vztah mezi polárními čepičkami Marsu a hustotou jeho atmosféry. Atmosférický tlak na povrchu rudé planety dosahuje pouze 0,6 % tlaku na Zemi. Existence polárních čepiček a jejich proměnlivé nasvícení Sluncem však vědce vedla k úvaze nad proměnlivostí atmosférického tlaku. Nová studie v magazínu Nature Astronomy nyní podporuje tuto hypotézu.

celý článek

Rover Curiosity ztratil na krátko orientaci, po několika dnech zastavených operací je opět v provozu

24. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity ztratil na krátko orientaci, po několika dnech zastavených operací je opět v provozuRobotický rover Curiosity se v minulém týdnu přestal správně orientovat v terénu na Marsu a zastavil pro jistotu své operace. Nešlo o nijak výraznou chybu, která byla navíc rychle opravena zásahem ze Země. Rover je nyní opět v provozu a dál zkoumá prostředí v kráteru Gale.

celý článek

Protonová aurora se na Marsu vyskytuje častěji než ostatní druhy a souvisí s únikem atmosféry

19. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Protonová aurora se na Marsu vyskytuje častěji než ostatní druhy a souvisí s únikem atmosféryDruh polární záře na Marsu, který byl poprvé identifikován orbitální družicí MAVEN v roce 2016, je podle nové studie nejčastější. Vědci tuto polární záři označují jako protonovou auroru a slibují si od ní pomoc při hledání příčin ztráty atmosféry planety. Kromě protonové aurory se na Marsu objevují ještě diskrétní a rozptýlená polární záře, ty se však nevyskytují tak často.

celý článek

Čína otestovala přistávací modul pro Mars, mise má proběhnout už příští rok

17. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura úspěšně vyzkoušela přistávací modul pro misi na Mars. Zatím zavěšené zařízení dokázalo v simulovaných podmínkách autonomně přistát a vyhnout se nerovnému povrchu. Součástí mise má být orbitální sonda Mars Global Remote Sensing Orbiter a také malý rover označený Huoxing-1.

celý článek