Pod jižním pólem Marsu bylo objeveno jezero s kapalnou vodou

25. 7. 2018
Mars Voda ve vesmíru Mars Express

Radarová data posbíraná evropskou orbitální sondou Mars Express ukazují na existenci středně velkého tělesa kapalné vody pod povrchem v blízkosti jižního pólu planety. Jde o první detekci stabilního rezervoáru kapalné vody na sousední planetě. Dosavadní poznatky dokládaly pouze existenci vodního ledu, dávnou přítomnost vody, proudy vlhkého písku ve svazích a případně další nepřímé indicie.

Mars, podpovrchové jezero

Mars, podpovrchové jezero - Na levém snímku je zobrazená jižní polární čepička Marsu a umístění studované oblasti o šířce asi 200 kilometrů. Prostřední snímek ukazuje posbíraná radarová data, kde modrá signalizuje nejsilnější odrazivost. Na pravém snímku jsou potom ukázány detekované vrstvy ledu prachu a oblast s detekovanou vodou.



Jezero se nachází v blízkosti jižní polární čepičky pod několika vrstvami ledu a prachu v hloubce až 1,5 kilometru. V těchto místech se už dříve existence podpovrchového rezervoáru předpokládala, existují zde polární ledovce a bod mrznutí vody s tlakem pod povrchem s hloubkou klesá a dále jej snižuje míchání vody se solí, dalo se tedy předpokládat, že voda zde může nabývat kapalného stavu i při teplotách pod nulou.

Samotná oblast zájmu - Planum Australe, kde byla voda detekována, zatím nebyla prošetřena do velkého detailu. Sonda Mars Express nad ní přelétá v periodických intervalech a bylo tedy zapotřebí celkem 29 přeletů během tří a půl let. Radarový instrument MARSIS vybranou oblast zkoumal křížem krážem v úzkých pásech, které společně ukazují na detekci odrazivého povrchu pod vrstvami ledu prokládanými vrstvami prachu.

Podle posbíraných dat se v těchto místech nachází jezero, které má asi 20 kilometrů v průměru. Není však bez pochyby jisté, že musí jít o vodu - i jiné materiály mohou vykazovat podobnou odrazivost, vědci ale poukazují na fakt, že právě voda by se při radarovém snímání z oběžné dráhy chovala tímto způsobem. Je zde však ještě jedna neznámá, vědci zatím neví jak tlustá vrstva vody se na Marsu pod povrchem nachází, mohlo by tak jít o stovky metrů až kilometrů tlusté jezero, ale také o tenkou vrstvu velmi slané vody smíchané se sedimenty.

Objev však připomíná podobná jezera, která se nachází pod ledovcem na Antarktidě, a ukazují také podobná radarová data. Jsou plně izolovaná od okolního světa a vědci předpokládají, že v sobě uchovávají pozůstatky původního ekosystému, který na Zemi existoval před stovky milionů let. Pokud by tomu takto bylo i na Marsu, jezero pod jižním pólem by mohlo obsahovat evidenci dávného života z doby, kdy byl Mars ještě obyvatelnou planetou.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Čína plánuje postavit kromě orbitální stanice CSS také lunární vědeckou základnu

28. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínský vesmírný program nabírá na obrátkách. Koncem loňského roku se stala Čína první zemí, která přistála na odvrácené straně Měsíce a její sebevědomí dál roste. Ještě letos by měla k Měsíci odstartovat sonda Chang´e 5, která doveze vzorky na Zemi. Nově nyní představitelé čínského vesmírného programu oznámili další cíl: do deseti let postavit výzkumnou stanici na jižním pólu Měsíce, ke které budou létat astronauti.

celý článek

Sonda MRO zaznamenala sesuvy půdy na Marsu

26. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda MRO zaznamenala sesuvy půdy na MarsuOrbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zachytila evidenci o pohybu hornin na Marsu, konkrétně v oblasti Cerberus Fossae, která se nachází nedaleko rovníku. Snímek pořízený kamerou s vysokým rozlišením HiRISE ukazuje masy hornin, které se sesunuly z horního okraje srázu (světle modrou barvou). Na snímku lze také pozorovat další jev známý jako slope lineae, u kterého se někteří vědci domnívají, že by mohl být doprovázen výskytem kapalné vody.

Sonda InSight zachytila první otřesy na Marsu

24. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda InSight zachytila první otřesy na Marsu6. dubna se podařilo seismometru SEIS, který koncem loňského roku umístila na povrch sonda InSight, detekovat první otřes povrchu Marsu. Oznámila to francouzská vesmírná agentura CNES, která přístroj vyvinula. Detekované chvění se podobá těm, které zaznamenaly mise Apollo na Měsíci. Jde o první potvrzenou událost, která byla způsobena pod povrchem Marsu, mise InSight má za cíl prostřednictvím většího počtu těchto otřesů zkoumat nitro planety.

celý článek

Rover Curiosity vrtal poprvé v nové oblasti na povrchu Marsu

23. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity vrtal poprvé v nové oblasti na povrchu MarsuRobotické vozítko Curiosity před několika týdny opustilo region nazvaný Hřeben Very Rubinové (Vera Rubins Ridge) a dostalo se do nového regionu. Aktuálně se nachází v oblasti Clay-bearing Unit (jednotka s jílovitými horninami), kde byly ještě před přistáním roveru na Marsu detekovány jílovité horniny z oběžné dráhy. 6. dubna rover vyvrtal do jedné ze skal díru, aby zjistil, z čeho jsou horniny v tomto místě složeny.

celý článek

První vědecké závěry z mise Trace Gas Orbiter: v atmosféře Marsu je metan i voda

15. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

První vědecké závěry z mise Trace Gas Orbiter: v atmosféře Marsu je metan i vodaEvropská vesmírná agentura ESA prezentovala nejnovější výsledky mise orbitální sondy Trace Gas Orbiter (TGO), která od roku 2016 obíhá kolem planety Mars. Mezi výsledky jsou dopady loňské globální prachové bouře nebo také překvapivě nízké množství metanu v atmosféře. K tématu byly publikovány hned dvě studie v magazínu Nature a jedna v Proceedings of the Russian Academy of Science a výsledky zkoumání byly prezentovány na generálním shromáždění European Geosciences Union ve Vídni.

celý článek

Jak vypadá zatmění Slunce na Marsu? Úplně jinak než na Zemi

7. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Jak vypadá zatmění Slunce na Marsu? Úplně jinak než na ZemiPři zatmění Slunce dochází k zakrytí naší hvězdy Měsícem při pohledu ze Země, podobná situace nastává také na Marsu, jehož dva měsíce jsou však od toho našeho dost odlišné. Phobos ani Deimos totiž nemají kulatý tvar, ani se z povrchu Marsu nejeví podobně velké jako Slunce. Při zatmění tak není disk Slunce zcela zakrytý a odhaluje nepravidelný tvar obou měsíců. Jak takové marsovské zatmění Slunce vypadá ukázaly nové snímky z roveru Curiosity.

celý článek

Pod povrchem Marsu by mohla existovat jezera s vodou, která by se mohla dostávat na povrch

1. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Pod povrchem Marsu by mohla existovat jezera s vodou, která by se mohla dostávat na povrchPodle nové studie by na Marsu mohla proudit voda z hloubky několika set metrů na povrch a vytvářet úkazy pozorovatelné z oběžné dráhy, které vypadají jako vodní koryta ve svazích. Umožnit by to měly praskliny v povrchu, které vedou hluboko pod zem, až do zásobáren podpovrchové vody. Podobné mechanismy se objevují také na Zemi v Saharské poušti. Místa, kde z prasklin vyvěrají prameny vody, by mohly být vhodné pro první kolonie, které by mohly vodu využívat.

celý článek