Astronomové určili díky novým datům z mise Gaia velikost a stáří Polárky

02. 08. 2018
Hvězdy Gaia Česká republika

Polárka je hvězda, která se nachází nad severním pólem, zdánlivě tedy stojí na hvězdné obloze a mohla tak být odedávna používána k určení severu. Doposud však neměla přesně určenou vzdálenost, což komplikovalo určení jejích dalších charakteristik. Vědci z Villanova University společně s astronomem Petrem Harmancem z Karlovy univerzity nyní využili data z mise Gaia, aby vlastnosti Polárky upřesnili.



Oficiální označení Polárky je Alfa Ursae Minoris (u nás je také známá jako Severka), jde o trojhvězdu v souhvězdí Malého medvěda. Doposud byla její vzdálenost ne úplně přesně odhadována na 322-520 světelných let, podle nových dat z mise Gaia je to 446-449 světelných let. Jde konkrétně o vzdálenost hvězdy B (Polaris B), protože hlavní složka je příliš zářivá pro určení vzdálenosti pomocí paralaxy.

Polárka je cefeida, pulzující proměnná hvězda. tento typ hvězd je pro provázanost pulzující periody a zářivosti používán pro odhadnutí vzdáleností galaxií. Přesto doposud nebylo možné přesně určit vzdálenost této nám nejbližší cefeidě.

Díky tomuto údaji nyní mohou vědci upřesnit další charakteristiky hlavní hvězdy (Polaris A):
  • Vzdálenost: 447 ly
  • Stáří: 55-65 milionů let
  • Hmotnost: 6,4-6,7 slunečních mas
  • Poloměr: 47-50 poloměrů Slunce
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Hvězdy

Vědci našli ve starých měřeních evidenci pro první pozorovaný extrasolární výron koronální hmoty

13. 08. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědci našli ve starých měřeních evidenci pro první pozorovaný extrasolární výron koronální hmotyTým vědců vedený Costanzou Argiroffim našel první evidenci o výronu koronální hmoty (coronal mass ejection, CME) u jiné hvězdy než u Slunce. Našli jej v deset let starých datech rentgenového teleskopu Chandra u hvězdy HR 9024, která je asi 3x větší než Slunce a nachází se 450 světelných let daleko. Jedná se o událost, při které hvězda vychrlí ze své korony oblak plazmy a nabitých částic do svého okolí.

celý článek

Astronomové zachytili formaci planety v protoplanetárním disku kolem vzdálené hvězdy

08. 07. 2018

Astronomové zachytili formaci planety v protoplanetárním disku kolem vzdálené hvězdyInstrument SPHERE instalovaný na teleskopu VLT vyfotil vzdálenou exoplanetu ve stádiu jejího formování v disku plynů a prachu, který obklopuje mlhavou hvězdu PDS 70. Jde o první potvrzený planetární objekt zachycený při svém zrodu v protoplanetárním disku obklopujícím mladou hvězdu. Doposud teleskopy pozorovaly pouze mezery v protoplanetárních discích, nebo už hotové planety.

celý článek

Až třetina hmoty ve vesmíru se doposud ukrývala, měla by se nacházet v mezigalaktickém prostoru

25. 06. 2018

Až třetina hmoty ve vesmíru se doposud ukrývala, měla by se nacházet v mezigalaktickém prostoruVesmír se podle pozorování astronomů skládá z temné energie (68 %), temné hmoty (27 %) a běžné (baryonické) hmoty (5 %). Při studiu počátků vesmíru však vědci odhadli množství vytvořené běžné hmoty ve velkém třesku o celou třetinu větší, než kolik dokáží astronomové pozorovat dnešními teleskopy. Podle nové studie se chybějící hmota z počátku vesmíru nachází v mezihvězdném prostoru v řídkých oblacích plynů. Nejde však o temnou hmotu, která je pravděpodobně tvořena zcela jinými, exotickými subatomárními částicemi, ale o hmotu běžnou, která je tvořena baryony, mezi které patří také protony a neutrony.

celý článek

Když hvězdu pohltí černá díra: první pozorování proudu materiálu vycházejícího z černé díry

15. 06. 2018

Když hvězdu pohltí černá díra: první pozorování proudu materiálu vycházejícího z černé díryPoprvé v historii se astronomům podařilo přímo zachytit formování a následnou expanzi proudu materiálu vycházejícího z černé díry (v angličtině astrophysical jet, nebo relativistic jet). K této události dochází, když se hvězda k černé díře příliš přiblíží a nedokáže uniknout její intenzivní gravitaci. Materiál z hvězdy vytvoří rychle rotující disk nad rovníkem černé díry a z jejích pólů vychází proud ionizovaného materiálu. Událost astronomové pozorovali prostřednictvím radioteleskopů a infračervených teleskopů v páru kolizních galaxií ARP 299 ve vzdálenosti 150 milionů světelných let.

celý článek

Tři nově vzniklé planety byly objeveny u čerstvě zrozené hvězdy

14. 06. 2018

Tři nově vzniklé planety byly objeveny u čerstvě zrozené hvězdyDva nezávislé týmy astronomů našly evidenci, která by mohla napovídat o existenci tří mladých planet na oběžné dráze mladé hvězdy HD 163296. Za pomoci nového postupu identifikovali jasné anomálie v akrečním disku kolem hvězdy. Výzkum byl proveden prostřednictvím observatoře ALMA v Čile a jeho výsledky byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal Letters. Hvězda HD 163296 se nachází ve vzdálenosti asi 30 světelných let od Země a je stará asi 4 miliony let (Slunce má stáří kolem 4,5 miliard let).

celý článek

V jádru Mléčné dráhy se nacházejí podivné objekty, vypadají jako plyny, chovají se ale jako hvězdy

12. 06. 2018

Astronomové objevili několik podivných objektů v galaktickém centru naší galaxie a není zřejmé, o co se jedná. Jde o objekty, které se vypadají jako oblaka plynů, chovají se však jako hvězdy, nic podobného zatím astronomové doposud nepozorovali. Výsledky výzkumu byly prezentovány na setkání amerických astronomů American Astronomical Society Meeting v Denveru. Objev se podařil prostřednictvím teleskopu W. M. Keck na Havaji.

celý článek

Nanodiamanty jsou zřejmě zdrojem specifického mikrovlnného záření od mladých hvězd

12. 06. 2018

Nanodiamanty jsou zřejmě zdrojem specifického mikrovlnného záření od mladých hvězdDlouhá desetiletí si astronomové lámali hlavu nad původem specifického mikrovlnného záření, které vychází z několika míst v Mléčné dráze. Teprve nyní s pomocí Green Bank Teleskopu (GBT) a Australia Telescope Compact Array (ATCA) se jim podařilo identifikovat zdroj tohoto záření: jde o rychle rotující nanočástice krystalického uhlíku. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Astronomy.

celý článek