Kanadský radioteleskop zachytil rádiový signál z hloubi vesmíru s doposud nejnižší frekvencí

05. 08. 2018
Supernovy Černé díry FRBs

Kanadský teleskop CHIME (Canadian Hydrogen Intensity Mapping Experiment) zachytil 25. července rychlý rádiový signál (Fast Radio Burst, FRB) s doposud nejnižší frekvencí. Signál s označením FRB 180725A měl frekvenci 580 MHz, což je o téměř 200 MHz méně než kterýkoliv jiný dosud zachycený a srovnatelný signál z vesmíru. Zdroj tohoto signálu zatím není známý, mohlo by jít o výsledek velmi energetických událostí spojených s extrémními objekty jako jsou supermasivní černé díry nebo neutronové hvězdy.



Rychlé rádiové pulzy jsou neviditelná forma elektromagnetického záření s vlnovou délkou větší než má lidským okem pozorovatelné světlo. Trvají pouhé milisekundy a vědci doposud neví, co přesně je způsobuje. Je však zjevné, že pocházejí z velmi energetických událostí, které k nám musejí přicházet ze vzdáleného vesmíru, velmi pravděpodobně z vnějšku naší galaxie.

První FRB byl detekován teprve v roce 2007 a od té doby jich bylo zaznamenáno pouhých pár desítek. Odhaduje se ale, že napříč celou oblohou by mohlo docházet až k desetitisícům podobných událostí denně. 

U nově objeveného signálu bylo, jako u všech podobných incidentů, ověřeno, že nepochází ze Země nebo její oběžné dráhy. Vzhledem k tomu, že se některé FRB signály opakují, lze předpokládat, že zdrojem není událost typu exploze jako je kolize černých děr nebo supernova, ale jde spíše o chování nějakého extrémního objektu. Zatím však neexistuje žádná obecně přijímaná teorie vysvětlující původ FRB signálů.

Jednou z možností je i to, že pochází od vzdálené civilizace, je však mnohem pravděpodobnější, že jeho zdrojem je nějaký přírodní úkaz jako jsou supermasivní černé díry v jádrech vzdálených galaxií, nebo neutronové hvězdy se silným magnetickým polem. Podle jedné z teorií by mohlo jít o jeden z projevíů erupce magnetaru.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Supernovy

Výjimečně zářivý záblesk z loňského roku mohl být způsoben roztrháním hvězdy, nebo vznikem černé díry

11. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Výjimečně zářivý záblesk z loňského roku mohl být způsoben roztrháním hvězdy, nebo vznikem černé díryLoni v červenci zaznamenaly vesmírné i pozemní observatoře unikátní událost, šlo o záblesk asi 10x silnější než běžná supernova. Vědci však doteď přesně neví, co tuto událost mohlo způsobit, nic podobného totiž doteď nezpozorovali. Existují dvě hlavní teorie vysvětlující. co záblesk způsobilo, ke každé z noci byla publikována vědecká studie. Podle první teorie mohlo jít o vznik četné díry, nebo neutronové hvězdy za specifických podmínek, podle druhé teorie mohlo dojít k roztrhání hvězdy černou dírou.

celý článek

Astronomové detekovali nový zdroj vysokoenergetického záření z blízkosti supernovy

08. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové detekovali nový zdroj vysokoenergetického záření z blízkosti supernovyPozůstatek supernovy G24.7+0.6 se nachází ve vzdálenosti 16 300 světelných let. Za pomoci teleskopů MAGIC a Fermi se nyní vědcům podařilo identifikovat nový zdroj vysokoenergetického gama záření v její bezprostřední blízkosti. Nové informace Astronomům prozrazují více o supernově, která nastala před více než 9 tisíci lety (plus oněch 16 tisíc let, po které k nám světlo z tohoto objektu putuje).

celý článek

Vědci objevili nejmladší známý pulzar v Mléčné dráze, má 500 let

25. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vědci objevili nejmladší známý pulzar v Mléčné dráze, má 500 letVědci s pomocí rentgenové observatoře Chandra vypočítali stáří nejmladšího známého pulzaru v Mléčné dráze. Jde o neutronovou hvězdu Kes 75, která se nachází uprostřed oblaku materiálu, který zůstal po explozi supernovy ve vzdálenosti asi 19 tisíc světelných let. Díky dlouhodobému pozorování tohoto objektu vědci určili, jak rychle se rozpíná mlhovina obklopující rychle rotující neutronovou hvězdu, a vypočítali, že supernova explodovala někdy před 500 lety (respektive světlo z této exploze dorazilo před 500 lety k Zemi).

celý článek

První neutronová hvězda bez magnetického pole mimo Mléčnou dráhu

26. 05. 2018

První neutronová hvězda bez magnetického pole mimo Mléčnou dráhuZa použití rentgenového vesmírného teleskopu Chandra a velkého pozemního teleskopu VLT v Čile se vědcům podařilo objevit osamocenou neutronovou hvězdu se slabým magnetickým polem, první mimo Mléčnou dráhu. Nachází se v Malém Magellanově oblaku, což je sousední galaxie, která obíhá Mléčnou dráhu ve vzdálenosti asi 200 tisíc světelných let.

celý článek

Astronomům se podařilo potvrdit existenci nejvzdálenější detekované supernovy

27. 02. 2018

Astronomům se podařilo potvrdit existenci nejvzdálenější detekované supernovyZ nejvzdálenější hvězdné exploze, zářivé supernovy DES16C2nm, k nám letělo světlo dlouhých 10,5 miliard let. Potvrzuje to studie publikovaná v magazínu Astrophysical Journal, která prezentuje výsledky spektroskopické analýzy tohoto vzdáleného objektu. Jedná se o nejstarší detekované světlo ze supernovy, exploze při které pravděpodobně vznikl objekt označovaný jako magnetar.

celý článek

Rentgenový teleskop Chandra analyzoval chemické prvky, které vznikly v supernově Cassiopeia A

18. 12. 2017

Rentgenový teleskop Chandra analyzoval chemické prvky, které vznikly v supernově Cassiopeia AVětšina chemických prvků, které se nacházejí okolo nás, pochází z hvězd, ve kterých vznikají při termonukleární fúzi. Do volného vesmíru jsou potom tyto elementy chrleny supernovami, explozemi masivních hvězd na konci svého života. Astronomové proto zkoumají pozůstatky těchto explozí a snaží se zjistit, jak celý tento proces probíhá. Cassiopeia A je mlhovina, která vznikla odhozením materiálu při supernově před 300-350 lety (+ oněch 11 tisíc let), pomocí rentgenového teleskopu Chandra v ní teď astronomové nacházejí konkrétní chemické prvky.

celý článek

Data z teleskopu Fermi nasvědčují tomu, že kosmické záření pochází ze supernov

19. 02. 2013

Data z teleskopu Fermi nasvědčují tomu, že kosmické záření pochází ze supernovNová studie pracující s daty z vesmírného teleskopu Fermi přináší první důkaz o původu kosmického záření. Mají jím být supernovy, gigantické exploze hvězd na konci jejich života, které produkují nesmírné množství energie, jejich světlo dokonce na krátkou dobu přesvítí všechny ostatní hvězdy galaxie.

celý článek