Mladá exoplaneta byla zvážena s pomocí více než 15 let starých dat z mise Hipparcos

27. 8. 2018
Exoplanety Gaia

V systému hvězdy Beta Pictoris byla v roce 2008 objevena nová exoplaneta Beta Pictoris b, jde o plynného obra, který obíhá kolem mladé hvězdy Beta Pictoris, která se nachází ve vzdálenosti asi 63 světelných let. Vědecký tým vedený astronomy Ignasem Snellenem a Anthony Brownem nyní zvážil tuto planetu za pomoci dat z probíhající mise Gaia a vysloužilé mise Hipparcos z 90. let. Planeta i hvězda, kolem které obíhá, mají podle odhadů pouhých 20 milionů let (Slunce má 4,5 miliardy let), mohou nám tak poodhalit, jak se podobné planety formují.



Většina doposud objevených exoplanet byla detekována tzv. tranzitní metodou: teleskopy je zachytily v situaci, kdy přecházely před jejich mateřskou hvězdou. Pomocí této metody lze potom celkem lehce odvodit také velikost takové exoplanety, podle toho, kolik světla svojí hvězdy zablokuje. Pro zjištění hmotnosti planety to ale nestačí, astronomové tak musí použít dalších měření. Hmotnost exoplanet odvozují především z toho, jaký vliv má jejich gravitace na mateřskou hvězdu, kterou mohou snadno pozorovat. Většina velkých exoplanet totiž působí periodické změny v pohybu svých hvězd.

Hvězdy mají hned několik relativních pohybů prostorem, jedním z nich je pohyb napříč galaxií, při kterém obíhají její jádro, tím dalším je paralaxa, fenomén, kdy je hvězda vidět z různých úhlů při pohybu Země kolem Slunce (Země mění svou pozici v průběhu roku a hvězdu tak lze pozorovat s mírně odlišným pozadím). Gravitační vliv exoplanet na hvězdu vytváří odchylky z těchto pohybů.

Jedním ze způsobů jak určit hmotnost exoplanet je tzv. radiální rychlost jejich mateřských hvězd, což je pohyb po přímce pozorování, na které lze detekovat, zda se hvězda přibližuje nebo vzdaluje s pomocí Dopplerova efektu. Masivní exoplanety svou gravitací způsobují odchylky v radiální rychlosti hvězd a napovídají tak, jak velkou masou hvězdu ovlivňují.

Hvězda Beta Pictoris je ale velmi živá: rotuje velmi rychle, je horká a navíc pulzuje, což doposud vědcům znemožňovalo určit přesně hmotnost její exoplanety pomocí radiální rychlosti.

Snellen a Brown se tedy zaměřili na další pohyby a odchylky od nich, u kterých však potřebují co nejdelší časové období. Pomohl jim k tomu před pár měsíci zveřejněný data set pozorování teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v naší galaxii a prostřednictvím paralaxy určuje jejich pohyb i vzdálenost. K těmto datům ještě vědci připojili další data z mise Hipparcos, čímž získali přesná data o pohybu hvězdy Beta Pictoris od roku 1990.

Ani mise Hipparcos, ani Gaia neměly a nemají za primární úkol hledání exoplanet, natož zjišťování jejich charakteristik. Nová studie však dokazuje, že s velkým množstvím dat lze hrát velké divadlo. Jak bude Gaia sbírat další informace o pozorovaných hvězdách, její katalog bude stále komplexnější. Vědci předpokládají, že v pozdější fázi svojí mise přispěje Gaia k objevení velkého množství exoplanet.

Planeta Beta Pictoris b

S pomocí nových i starých dat určili vědci hmotnost planety Beta Pictoris b na 9-13 násobků hmotnosti planety Jupiter.
  • Hmotnost: 9-13 hmotností planety Jupiter
  • Velikost: 1,5 velikosti planety Jupiter
  • Vzdálenost od hvězdy: 9,2 AU
  • Rotace kolem vlastní osy: 8,1 hodiny
  • Teplota na povrchu: 1450 °C
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Exoplanety

Exoplaneta Gliese 3470 b je první superzemí, u které bylo zjištěno složení atmosféry

6. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Exoplaneta Gliese 3470 b je první superzemí, u které bylo zjištěno složení atmosféryExoplaneta Gliese 3470 b se nachází u červeného trpaslíka Gliese 3470 ve vzdálenosti asi 96 světelných let. Jedná se o druh planety přezdívaný superzemě - skalnaté planety několikrát větší než Země a zároveň menší než plynní obři. Podobná planeta ve sluneční soustavě není, ale podle doposud objevených exoplanet se zdá, že by mohlo jít o běžný typ planet v naší galaxii. Vědcům se nyní s pomocí teleskopů Spitzer a Hubble podařilo poprvé zjistit složení atmosféry takové planety.

celý článek

Astronomové našli hvězdu s nepravidelným pohasínáním, které si zatím neumí vysvětlit

5. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli hvězdu s nepravidelným pohasínáním, které si zatím neumí vysvětlitZpravidla, když hvězda změní svou zářivost, znamená to, že se s ní něco děje, může jít o skvrny na jejím povrchu, nebo například erupce. Pokud její zářivost klesá, může to také znamenat, že ji obíhá exoplaneta, která právě zablokovala část světla hvězdy. Vědci však nyní identifikovali hvězdu HD 139139, která pohasíná vždy stejně, ale ve velmi nepravidelných intervalech. A nedokáží zatím vysvětlit, co toto chování může znamenat.

celý článek

Teleskop TESS našel svou zatím nejmenší exoplanetu

30. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teleskop TESS našel svou zatím nejmenší exoplanetuVesmírný teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) našel trojici exoplanet z nichž jedna má velikost mezi Zemí a Marsem. Hvězda, kterou planety obíhají, je blízký červený trpaslík L 98-59 ve vzdálenosti 34,6 světelných let. Žádná z těchto objevených planet se nicméně nenachází v obyvatelné zóně hvězdy. Planeta L 98-59b je nicméně zatím nejmenší objevená teleskopem TESS, který hledá exoplanety od loňského roku.

celý článek

U blízké mladé hvězdy byl nalezen objekt, ze kterého by mohla vzniknout nová planeta

28. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

U blízké mladé hvězdy byl nalezen objekt, ze kterého by mohla vzniknout nová planetaAstronomové pracující s observatoří ALMA našli drobnou koncentraci prachu v disku kolem blízké mladé hvězdy TW Hydrae. Je pravděpodobné, že jde o zárodek budoucí exoplanety, šlo by tak o první podobný snímek. Planety podle astronomů vznikají právě v discích prachu kolem mladých hvězd. Zatím však není jisté, zda z detekovaného shluku hmoty nakonec vznikne planeta, nebo půjde pouze o dočasnou koncentraci prachu.

celý článek

U blízké Teegardenovy hvězdy byly objeveny dvě nové exoplanety podobně velké jako Země

19. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teegardenova hvězda se nachází ve vzdálenosti zhruba 12,6 světelných let a doposud se o žádných planetách v její blízkosti nevědělo. Změnila to snaha mezinárodního týmu astronomů pracujících s teleskopem Calar Alto Observatory ve Španělsku. Podle nové studie publikované v magazínu Astronomy and Astrophysics obíhají hvězdu hned dvě planety, které jsou jen o něco větší než Země. Obě se nachází v obyvatelné zóně hvězdy, kde by se mohla držet voda v kapalném stavu.

celý článek

U nejbližší hvězdy se možná skrývá druhá exoplaneta - je velká a ledová

19. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

U nejbližší hvězdy se možná skrývá druhá exoplaneta - je velká a ledováTým vědců objevil náznaky další exoplanety u Proxima Centauri - nejbližší hvězdy Slunci. Šlo by o už druhou planetu v tomto systému, první planeta Proxima Centauri b byla objevena už v roce 2016. Podobně jako u planety b, byla i planeta c objevena metodou pozorování gravitačního vlivu těchto planet na hvězdu. Výsledky tohoto výzkumu byly prezentovány na konferenci Breakthrough Discuss členy vědeckého týmu.

celý článek

Teleskop TESS našel svou první exoplanetu podobně velkou jako Země

15. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teleskop TESS našel svou první exoplanetu podobně velkou jako ZeměVesmírný teleskop TESS (Transiting Exoplanets Survey Satellite) našel svou první exoplanetu, která se svou velikostí blíží Zemi. Nachází se v hvězdném systému HD21749 ve vzdálenosti 53 světelných let spolu s další exoplanetou, která se velikostí blíží Neptunu. Nový objev byl publikován ve vědeckém magazínu Astrophysical Journal Letters.

celý článek