Hluboko v oblacích planety Jupiter se podle nové studie mohou nacházet mraky s vodou

2. 9. 2018
Jupiter Atmosféry planet Juno

Spektrální analýzou velké rudé skvrny planety Jupiter se vědcům podařilo identifikovat tři vrstvy mraků v atmosféře planety, z nichž ta nejhlubší by měla být tvořena mraky s vodou. Voda doposud nebyla na Jupiteru detekována a není ani zřejmé jaké má planeta složení pod horními vrstvami mraků. Podle nové studie vedené Gordonem L. Bjorakerem je nejhlouběji vrstva s velkou koncentrací vody, nad ní vrstva s amoniakem a sírou a nahoře mraky s množstvím samotného amoniaku.

Jupiter, Rudá skvrna

Jupiter, Rudá skvrna Snímek velké bouře na planetě Jupiter pořízený sondou Juno v červenci 2018.



Vzhledem k tomu, že žádný povrch nebyl u planety Jupiter nikdy detekován, hloubka v atmosféře se neměří podle výšky od povrchu, ale podle tlaku, který vytváří oblaka stahovaná gravitací k jádru. Astrofyzik Bjoraker s pomocí infračervených teleskopů W.M. Keck a Infrared Telescope Facility na Havaji prozkoumal atmosféru planety do hloubky 5 barů, což je pětinásobek tlaku v blízkosti hladině moře na Zemi. Využil k tomu největší bouři v atmosféře planety známou jako Velká červená skvrna a podíval se jí přímo do oka.

V hloubce 5 barů se Bjorakerovi podařilo narazit na téměř neprůhlednou vrstvu oblaků, o které se domnívá, že je s vysokou pravděpodobností tvořena částečkami vodního ledu. Jde totiž o místo, kde se nachází teploty, kdy dochází k mrznutí vody.

Vodu v atmosféře planety Jupiter už hledala například sonda Galileo v roce 1995, kdy vypustila modul, který se ponořil do oblaků planety. Žádnou vodu však nenalezla, vědci se však domnívají, že to bylo způsobeno tím, že se sonda dostala na příliš suché místo. Vědci nyní plánují provést podobný experiment jako Bjoraker, avšak na jiných místech planety, aby ověřili, zda jsou podobné vrstvy k vidění i jinde.

S hledáním vody jistě pomůže také orbitální sonda Juno, která se každé dva měsíce přiblíží k planetě a zblízka ji prozkoumá. Na palubě má vlastní infračervený spektrometr, který by mohl vidět do hloubky až 100 barů.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Jupiter

Mělké blesky v atmosféře Jupiteru naznačují přítomnost čpavku

12. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Mělké blesky v atmosféře Jupiteru naznačují přítomnost čpavkuNová data z mise orbitální sondy Juno naznačují, že se v atmosféře největší planety sluneční soustavy vyskytují mělké blesky. Ty vznikají v prostředí bohatém na vodu a čpavek zároveň a dávají vzniknout kroupám ze čpavku, které padají hluboko do nitra planety.

celý článek

V blízkosti planety Jupiter se nachází planetka s ocasem podobným kometě

28. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

V blízkosti planety Jupiter se nachází planetka s ocasem podobným kometěTeleskop ATLAS na Havaji objevil mezi trojanskými planetkami planety Jupiter objekt, který má ocas podobný těm, jaké mají komety. Na rozdíl od komet má ale planetka 2019 LD2 kruhovou oběžnou dráhu kolem Slunce, jako ostatní objekty v této oblasti. Tento unikátní objev by vědcům mohl prozradit více informací o planetkách, které sdílí oběžnou dráhu s planetou Jupiter.

celý článek

Teleskopy na Zemi i ve vesmíru spojily síly se vzdálenou sondou Juno, aby prozkoumaly atmosféru Jupitera

13. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Teleskopy na Zemi i ve vesmíru spojily síly se vzdálenou sondou Juno, aby prozkoumaly atmosféru JupiteraAstronomové propojili síly Teleskopu Gemini na Havaji, Hubblova vesmírného teleskopu a orbitální sondy Juno, aby mohli nakouknout hlouběji do atmosféry planety Jupiter. Vesmírná sonda Juno na oběžné dráze Jupiteru pozoruje jeho atmosféru v rádiovém spektru, teleskopy od Země potom pomáhají odhalit, jak tlusté a hluboké jednotlivé vrstvy atmosféry planety Jupiter jsou díky pozorování v infračerveném, viditelném a ultrafialovém spektru.

celý článek

Velká rudá skvrna na Jupiteru má konzistentní hloubku, i když se její povrch zmenšuje

19. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Velká rudá skvrna na Jupiteru má konzistentní hloubku, i když se její povrch zmenšujeTým vědců z Aix-Marseille Université přišel na to, že velká červená bouře v atmosféře planety Jupiter má relativně stabilní tloušťku (hloubku), navzdory proměnlivému tvaru i velikosti jejího povrchu. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Physics.

celý článek

Velká červená skvrna na Jupiteru jen tak nezmizí - její smršťování je dočasné a neznamená její konec

28. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Velká červená skvrna na Jupiteru jen tak nezmizí - její smršťování je dočasné a neznamená její konecVědci dlouhodobě sledují velkou červenou bouři v atmosféře planety Jupiter a zkoumají její změny a postupné zmenšování. Podle Philipa Marcuse z University of California, který atmosféru planety dobře zná, však bouře přetrvá, protože žádný z pozorovaných jevů nesouvisí s jejím zánikem.

celý článek

V okolí měsíce Europa se nachází molekuly vody, objev podporuje teorii o existenci gejzírů na jejím povrchu

19. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

V okolí měsíce Europa se nachází molekuly vody, objev podporuje teorii o existenci gejzírů na jejím povrchuVědcům se s pomocí teleskopu W. M. Keck Observatory na Havaji podařilo poprvé detekovat molekuly vody v bezprostředním okolí Europy, jednoho ze čtyř velkých měsíců planety Jupiter. Vědci předpokládají přítomnost oceánu pod povrchem tohoto měsíce a v posledních letech se objevuje také evidence podporující existenci gejzírů na jeho povrchu.

celý článek

Objekt, který se v srpnu srazil s planetou Jupiter, byl zřejmě z kamene a železa

20. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Objekt, který se v srpnu srazil s planetou Jupiter, byl zřejmě z kamene a železaAnalýza záblesku, který byl detekován v srpnu v atmosféře planety Jupiter, ukazuje na srážku se skalnatou planetkou obsahující také železo. Při události byla uvolněna zhruba polovina energie jako při rozpadu meteoru v atmosféře nad ruským městem Čejlabinsk v roce 2013. Závěry analýzy byly prezentovány na EPSC-DPS setkání v Ženevě.

celý článek