Hluboko v oblacích planety Jupiter se podle nové studie mohou nacházet mraky s vodou

2. 9. 2018
Jupiter Atmosféry planet Juno

Spektrální analýzou velké rudé skvrny planety Jupiter se vědcům podařilo identifikovat tři vrstvy mraků v atmosféře planety, z nichž ta nejhlubší by měla být tvořena mraky s vodou. Voda doposud nebyla na Jupiteru detekována a není ani zřejmé jaké má planeta složení pod horními vrstvami mraků. Podle nové studie vedené Gordonem L. Bjorakerem je nejhlouběji vrstva s velkou koncentrací vody, nad ní vrstva s amoniakem a sírou a nahoře mraky s množstvím samotného amoniaku.

Jupiter, Rudá skvrna

Jupiter, Rudá skvrna - Snímek velké bouře na planetě Jupiter pořízený sondou Juno v červenci 2018.



Vzhledem k tomu, že žádný povrch nebyl u planety Jupiter nikdy detekován, hloubka v atmosféře se neměří podle výšky od povrchu, ale podle tlaku, který vytváří oblaka stahovaná gravitací k jádru. Astrofyzik Bjoraker s pomocí infračervených teleskopů W.M. Keck a Infrared Telescope Facility na Havaji prozkoumal atmosféru planety do hloubky 5 barů, což je pětinásobek tlaku v blízkosti hladině moře na Zemi. Využil k tomu největší bouři v atmosféře planety známou jako Velká červená skvrna a podíval se jí přímo do oka.

V hloubce 5 barů se Bjorakerovi podařilo narazit na téměř neprůhlednou vrstvu oblaků, o které se domnívá, že je s vysokou pravděpodobností tvořena částečkami vodního ledu. Jde totiž o místo, kde se nachází teploty, kdy dochází k mrznutí vody.

Vodu v atmosféře planety Jupiter už hledala například sonda Galileo v roce 1995, kdy vypustila modul, který se ponořil do oblaků planety. Žádnou vodu však nenalezla, vědci se však domnívají, že to bylo způsobeno tím, že se sonda dostala na příliš suché místo. Vědci nyní plánují provést podobný experiment jako Bjoraker, avšak na jiných místech planety, aby ověřili, zda jsou podobné vrstvy k vidění i jinde.

S hledáním vody jistě pomůže také orbitální sonda Juno, která se každé dva měsíce přiblíží k planetě a zblízka ji prozkoumá. Na palubě má vlastní infračervený spektrometr, který by mohl vidět do hloubky až 100 barů.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Jupiter

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planet

5. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planetKaždých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji obíhají. Konkrétně o Venuši, Zemi a Jupiter, které mají ovlivňovat atmosféru Slunce, když se jednou za jedenáct let seřadí do řady a spojí své gravitační síly.

celý článek

NASA testuje anténu pro sondu k měsíci Europa. Stále ale není zřejmé, na jaké raketě Europa Clipper poletí

6. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA testuje anténu pro sondu k měsíci Europa. Stále ale není zřejmé, na jaké raketě Europa Clipper poletíMěsíc planety Jupiter Europa je pro mnohé z vědců nejzajímavějším místem k prozkoumání ve sluneční soustavě. Jde totiž o ledové těleso, pod jehož povrchem se ukrývá globální oceán. Už za čtyři roky by k Europě měla odletět vesmírná sonda Europa Clipper, jejímž úkolem bude podrobně zmapovat její povrch a procesy, které na něm i pod ním probíhají. Vývoj sondy postupuje dopředu a NASA už testuje novou anténu, kterou bude vybavena.

celý článek

Planeta Jupiter se zřejmě zrodila dál od Slunce, ukazuje na to rozmístění planetek v jejím okolí

26. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Planeta Jupiter se zřejmě zrodila dál od Slunce, ukazuje na to rozmístění planetek v jejím okolí  Kde a jak vznikla planeta Jupiter? To je otázka kterou si položili autoři nové studie, která vyjde v magazínu Astronomy and Astrophysics. Její závěry naznačují, že největší planeta sluneční soustavy mohla vzniknout na jejím okraji jako skalnatý objekt podobný Zemi a postupně se potom posunula blíže Slunci a získala svou atmosféru. Naznačují to malé planetky, které obíhají Slunce na stejné oběžné dráze jako Jupiter, ale nacházejí se před a za ní.

celý článek

JUICE: jak poletí evropská sonda k Jupiteru? Využije gravitační síly 4 různých planet

11. 2. 2019 (novější než zobrazený článek)

JUICE: jak poletí evropská sonda k Jupiteru? Využije gravitační síly 4 různých planetV květnu 2022 by se měla vydat na svou cestu k planetě Jupiter evropská sonda JUICE. Jejím cílem nicméně není samotná planeta ale její měsíce, zejména potom Ganymede, na jehož oběžnou dráhu sonda nakonec vstoupí. Evropská vesmírná agentura začátkem února zveřejnila animaci, která ukazuje dlouhou a složitou cestu sondy k Jupiteru. Cesta zabere 7 let a bude vyžadovat 5 gravitačních asistencí kolem čtyř planet, včetně Jupiteru samotného.

celý článek

Sondu Lucy, která bude zkoumat trojanské planetky Jupiteru, vynese do vesmíru raketa Atlas V

4. 2. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sondu Lucy, která bude zkoumat trojanské planetky Jupiteru, vynese do vesmíru raketa Atlas VNASA vybrala raketu Atlas V pro vynesení vesmírné sondy Lucy do vesmíru v říjnu 2021. Cílem mise je historicky první průzkum trojanů planety Jupiter - jedná se o planetky, které obíhají Slunce na stejné oběžné dráze jako planeta, nacházejí se však před ní a za ní. Sonda proletí kolem celkem 7 těles, které jako první z blízka prozkoumá. Vědci si od nich slibují více informací o formování sluneční soustavy a třeba i role, kterou v ní hrála planeta Jupiter.

celý článek

Ne všechny sopečné erupce generují teplo, na měsíci Io je astronomové zachytili pomocí sodíku

3. 2. 2019 (novější než zobrazený článek)

Ne všechny sopečné erupce generují teplo, na měsíci Io je astronomové zachytili pomocí sodíkuVýznamná sopečná aktivita byla na měsíci Io detekována prostřednictvím měření zářivosti sodíkových oblaků v magnetosféře planety Jupiter. Tyto erupce se nicméně neobjevily při pozorování infračerveného záření v okolí planety, což naznačuje, že šlo o jiný druh sopečné činnosti, než takový, který produkuje lávu. Podobné erupce se objevují také na Zemi, většinou je při nich vypuštěno do atmosféry velké množství plynů a prachu.

celý článek

Vesmírná sonda Juno zachytila masivní erupci na měsíci Io

2. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Juno zachytila masivní erupci na měsíci IoVesmírná sonda Juno zachytila z oběžné dráhy planety Jupiter erupci na měsíci Io. Zaznamenaná erupce byla tak velká, že oblak hmoty, který byl vymrštěn nad povrch měsíce, byl osvětlený, i když povrch pod ním už byl ve stínu. Mise sondy Juno má za úkol zkoumat samotnou planetu, při přiblížení k některému z měsíců však její přístroje studují i je. Už při předchozích pozorováních měsíce Io kamerami sondy Juno byla objevena nová sopka, která se na předchozích snímcích měsíce neobjevovala.

celý článek