Hluboko v oblacích planety Jupiter se podle nové studie mohou nacházet mraky s vodou

02. 09. 2018
Jupiter Atmosféry planet Juno

Spektrální analýzou velké rudé skvrny planety Jupiter se vědcům podařilo identifikovat tři vrstvy mraků v atmosféře planety, z nichž ta nejhlubší by měla být tvořena mraky s vodou. Voda doposud nebyla na Jupiteru detekována a není ani zřejmé jaké má planeta složení pod horními vrstvami mraků. Podle nové studie vedené Gordonem L. Bjorakerem je nejhlouběji vrstva s velkou koncentrací vody, nad ní vrstva s amoniakem a sírou a nahoře mraky s množstvím samotného amoniaku.

Jupiter, Rudá skvrna

Jupiter, Rudá skvrna - Snímek velké bouře na planetě Jupiter pořízený sondou Juno v červenci 2018.



Vzhledem k tomu, že žádný povrch nebyl u planety Jupiter nikdy detekován, hloubka v atmosféře se neměří podle výšky od povrchu, ale podle tlaku, který vytváří oblaka stahovaná gravitací k jádru. Astrofyzik Bjoraker s pomocí infračervených teleskopů W.M. Keck a Infrared Telescope Facility na Havaji prozkoumal atmosféru planety do hloubky 5 barů, což je pětinásobek tlaku v blízkosti hladině moře na Zemi. Využil k tomu největší bouři v atmosféře planety známou jako Velká červená skvrna a podíval se jí přímo do oka.

V hloubce 5 barů se Bjorakerovi podařilo narazit na téměř neprůhlednou vrstvu oblaků, o které se domnívá, že je s vysokou pravděpodobností tvořena částečkami vodního ledu. Jde totiž o místo, kde se nachází teploty, kdy dochází k mrznutí vody.

Vodu v atmosféře planety Jupiter už hledala například sonda Galileo v roce 1995, kdy vypustila modul, který se ponořil do oblaků planety. Žádnou vodu však nenalezla, vědci se však domnívají, že to bylo způsobeno tím, že se sonda dostala na příliš suché místo. Vědci nyní plánují provést podobný experiment jako Bjoraker, avšak na jiných místech planety, aby ověřili, zda jsou podobné vrstvy k vidění i jinde.

S hledáním vody jistě pomůže také orbitální sonda Juno, která se každé dva měsíce přiblíží k planetě a zblízka ji prozkoumá. Na palubě má vlastní infračervený spektrometr, který by mohl vidět do hloubky až 100 barů.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Jupiter

Vesmírná sonda Juno zachytila masivní erupci na měsíci Io

02. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Juno zachytila masivní erupci na měsíci IoVesmírná sonda Juno zachytila z oběžné dráhy planety Jupiter erupci na měsíci Io. Zaznamenaná erupce byla tak velká, že oblak hmoty, který byl vymrštěn nad povrch měsíce, byl osvětlený, i když povrch pod ním už byl ve stínu. Mise sondy Juno má za úkol zkoumat samotnou planetu, při přiblížení k některému z měsíců však její přístroje studují i je. Už při předchozích pozorováních měsíce Io kamerami sondy Juno byla objevena nová sopka, která se na předchozích snímcích měsíce neobjevovala.

celý článek

Mise Juno u planety Jupiter je na konci první poloviny své plánované mise

15. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Mise Juno u planety Jupiter je na konci první poloviny své plánované mise21. prosince proletí sonda Juno po 16. v těsné blízkosti horní vrstvy oblaků planety Jupiter na své výrazně eliptické polární dráze. Projde tak polovinou ze svých plánovaných oběhů planety, při kterých pokryla celou planetu Jupiter. Ve druhé polovině mise bude sonda prolétat nad oblastmi přesně uprostřed předchozích průletů a bude dále zpřesňovat získané informace.

První mise k trojanům Jupiteru dostala zelenou, jediná sonda prozkoumá hned 7 planetek

06. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

První mise k trojanům Jupiteru dostala zelenou, jediná sonda prozkoumá hned 7 planetekMise Lucy s cílem prozkoumat planetky na oběžné dráze planety Jupiter prošla v NASA zásadním milníkem a dostala zelenou k realizaci. Panel odborníků NASA v říjnu prošel design vesmírné sondy a plán mise a dal svolení k posunutí mise z papíru k výrobě sondy. Mise Lucy bude zkoumat hned několik planetek, jednu v pásu asteroidů a šestici mezi trojany planety Jupiter. Se začátkem mise se počítá na rok 2021.

celý článek

JUICE: první evropská mise k planetě Jupiter prochází prvními testy pro ověření technologií

11. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

JUICE: první evropská mise k planetě Jupiter prochází prvními testy pro ověření technologiíEvropská vesmírná agentura ESA společně se společností Airbus pokračují v přípravě mise JUICE, která vyšle sofistikovanou vesmírnou sondu k planetě Jupiter. Aktuálně probíhá testování na zjednodušeném modelu sondy (Thermal Development Model, TDM), při kterém se ověřuje dopad okolních teplot na sondu a její přístroje. Vývoj je teprve na začátku, nicméně podle ESA zatím vše směřuje k plánovanému startu mise v roce 2022.

celý článek

Měsíc Ganymede generuje masivní magnetické vlny

09. 08. 2018

Měsíc Ganymede generuje masivní magnetické vlnyData ze sondy Galileo naznačují, že magnetické pole měsíce Ganymede generuje silné magnetické vlny, které urychlují částice na vysoké rychlosti. Magnetické pole největšího měsíce ve sluneční soustavě interaguje s magnetickým polem Jupiteru a vytváří tak vlny až milionkrát silnější než je běžné v okolí této planety. Analýza dat z let 1995-2003 byla nedávno publikována v magazínu Nature Communications.

celý článek

První mapa radiace, která dopadá na povrch Europy

31. 07. 2018

První mapa radiace, která dopadá na povrch EuropyVědci prozkoumali data z misí, které v historii studovaly měsíc Europa obíhající planetu Jupiter, aby potvrdili, že nejsilnější radiace se nachází na rovníku a naopak v blízkosti pólů je relativně slabá. Europa má pod svým povrchem globální oceán jehož materiál se někdy dostává až na povrch (možná podobně jako láva na Zemi) a data o radiaci napoví, jak dlouho vydrží než je radiací sterilizovaný. Vědci využili data z misí Galileo a Voyager 1.

celý článek

Kolem planety Jupiter obíhá dvanáct doposud neznámých měsíců

19. 07. 2018

Kolem planety Jupiter obíhá dvanáct doposud neznámých měsícůAstronomům z Carnegie Institution for Science se podařilo objevit dvanáct nových měsíců obíhajících planetu Jupiter. Počet satelitů obří planety tak narostl na 79, což je nejvíce z celé sluneční soustavy. Nicméně jde o veskrze malé měsíce s velikostí do tří kilometrů v průměru a většina z nich má retrográdní oběžné dráhy, tedy obíhá v opačném směru než Jupiter rotuje.

celý článek