Astronomové změřili kosmické záření v sousedních galaxiích a určili jak často se v nich rodí hvězdy

7. 9. 2018
Galaxie Hvězdy

Pomocí nedávno upgradovaného radioteleskopu Murchison Widefield Array (MWA) v západní Austrálii vědci prozkoumali kosmické záření v sousedních galaxiích Malý a Velký Magellanův oblak. Megallanovy oblaky jsou menší galaxie, které obíhají kolem Mléčné dráhy ve vzdálenosti zhruba 200 tisíc světelných let. Díky detekci kosmického záření v těchto galaxiích dokázali vědci odhadnout s jakou mírou se v nich rodí nové hvězdy.

Mléčná dráha, mapa 2018

Mléčná dráha, mapa 2018 - Mapa Mléčné dráhy, která vznikla na základě dat z evropské družice Gaia.



Alespoň část kosmického záření pochází ze supernov, explozí masivních hvězd v jejichž centru zůstává neutronová hvězda nebo černá díra. Množství kosmického záření je tak podle studie publikované v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society úzce spjato s mírou vzniku nových hvězd v těchto galaxiích, z nich určitá část toto záření generuje.

Podle výpočtů vědeckého týmu vedeného doktorem Bi-Qing Forem, vzniká ve Velkém Magellanově oblaku hvězda o hmotnosti Slunce v průměru každých 10 let a v Malém Magellanově oblaku každých 40 let. 

Výzkum ukazuje, jak mohou nízkofrekvenční radiové vlny (mezi 76 a 227 MHz) napomoci v charakterizování galaxií a zrodu nových hvězd. S teleskopy nové generace budou moci vědci zkoumat vzdálenější galaxie a pravděpodobně zjišťovat i další jejich charakteristiky.

Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Galaxie

Teleskop vybavený novým přístrojem detekoval silné větry způsobené supermasivní černou dírou

8. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teleskop vybavený novým přístrojem detekoval silné větry způsobené supermasivní černou dírouSupermasivní černé díry v jádrech galaxií zřejmě mají výrazný vliv na jejich vývoj. Mělo by k tomu docházet během fáze, kdy černá díra konzumuje materiál z jejího okolí a kdy rychle nabírá na hmotnosti. Silná radiace vycházející z okolí černé díry přitom vytlačuje mezihvězdné plyny ze středu galaxie a následně dochází k jejich koncentraci na jiném místě a následně ke zrodu nových hvězd. Vědci pozorovali silné větry u kvazaru J1509+0434 prostřednictvím teleskopu Gran Telescopio Canarias (GTC) na Kanárských ostrovech.

celý článek

Astronomové našli v blízké galaktické kupě desítky párů hvězd, které nepatří do žádné galaxie

29. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli v blízké galaktické kupě desítky párů hvězd, které nepatří do žádné galaxiePomocí rentgenového teleskopu Chandra prozkoumali astronomové jednu z nejbližších (asi 60 milionů světelných let) galaktických kup v souhvězdí Pece (Fornax). Hledali v ní takové hvězdy, které nejsou součástí žádné z galaxií a zřejmě byly v minulosti vymrštěny do mezigalaktického prostoru. Zaměřili se na dvojice hvězd s nízkou hmotností (LMXB, low mass x-ray binaries), které vyzařují rentgenové záření. Našli jich asi 180 párů.

celý článek

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulosti

1. 2. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulostiPředpokládá se, že Mléčná dráha v minulosti zažívala období intenzivního zrodu nových hvězd. Postupně však došlo k relativnímu uklidnění a nové hvězdy dnes vznikají ve výrazně menší míře než předtím. To zřejmě neplatí pro dvě menší galaxie, které Mléčnou dráhu obíhají - Velký a Malý Magellanův Mrak. Podle nové studie se v těchto galaxiích v minulosti příliš mnoho nových hvězd nerodilo, interakce s Mléčnou drahnou a mezi oblaky vzájemně v posledních 2 miliardách let však vedla k nárůstu vzniku nových hvězd.

celý článek

Astronomové našli galaxie s velmi nízkým obsahem temné hmoty, rotují příliš pomalu

29. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli galaxie s velmi nízkým obsahem temné hmoty, rotují příliš pomaluTemnou hmotu nelze pozorovat přímo, astronomové však mohou zkoumat její gravitační vliv na okolí. Podařilo se jim tak objevit dvě galaxie, u kterých se zdá, že temnou hmotu téměř neobsahují. Obě tyto galaxie mají jedno společné, jejich hvězdy obíhají centrum svých galaxií relativně pomalu a také podobnou rychlostí, což podle vědců poukazuje na malý prostor pro jinou hmotu než tu viditelnou.

celý článek

Astronomové zachytili intenzivní erupci gama záření ze vzdáleného blazaru

6. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů zachytil pomocí vesmírného teleskopu Fermi extrémně zářivou erupci gama záření z blazaru DA 193. Jde o výjimečnou událost, protože tento vzdálený objekt má vysoký červený posuv a u takových nejsou podobné události běžné. Blazary jsou obecně nejpočetnějším zdrojem gama záření mimo naši galaxii, to však neplatí pro takto energetickou událost, jaká byla detekována, ani pro objety s tak výrazným červeným posuvem.

celý článek

Temná hmota byla přítomna už v dávných galaxiích a mohla ovlivnit jejich vznik

16. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Temná hmota byla přítomna už v dávných galaxiích a mohla ovlivnit jejich vznikAstronomům se podařilo objevit galaxii vzdálenou 9 miliard světelných let s velkým množstvím temné hmoty. Potvrzují tak teorii, že temná hmota v galaxiích existovala už před zhruba 10 miliardami let v obdobném množství jako dnes. To popíraly některé dosavadní teorie, které uváděly, že v tomto období galaxie nemusely obsahovat takové množství temné hmoty jako ty dnešní. Nový objev tak vstupuje do diskuze o tom, jak se galaxie před miliardami let formovaly a zda při jejich vzniku hrála temná hmota významnou roli.

celý článek

Mléčnou dráhu obíhá doposud neznámá velká, temná galaxie, astronomové takovou ještě neviděli

14. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Mléčnou dráhu obíhá doposud neznámá velká, temná galaxie, astronomové takovou ještě neviděliAstronomům se podařilo s pomocí dat z evropské mise Gaia identifikovat doposud neznámou galaxii, která obíhá Mléčnou dráhu. Patří tak k několika desítkám menších galaktických objektů, které jsou gravitačně svázané s naší domovskou galaxií a obíhají ji podobně jako planety hvězdu. Nově objevená galaxie Antlia 2 se nachází z pohledu od Slunce za galaktickým jádrem a má extrémně nízkou hustotu, zároveň je však jedna z největších galaxií, které Mléčnou dráhu obíhají.

celý článek