Teleskop Gaia zachytil stovky supermasivních černých děr s krátkodobě zvýšenou aktivitou

10. 09. 2018
Galaxie Gaia Černé díry

Kromě miliardy hvězd v Mléčné dráze pozoruje evropský teleskop Gaia také objekty mimo naši Mléčnou dráhu. Každý měsíc teleskop zaznamená polohu a zářivost každého objektu a postupně tak vytváří velmi přesnou mapu našeho okolí. Čas od času dojde u sledovaných objektů ke změně v zářivosti, v takový moment jsou vědci upozorněni automatickým programem, který tyto změny detekuje. Vědcům z Radboud University v Nizozemí a University of Cambridge se nyní podařilo najít stokrát více takových událostí, které automatickému programu unikly.

Mléčná dráha, mapa 2018

Mléčná dráha, mapa 2018 - Mapa Mléčné dráhy, která vznikla na základě dat z evropské družice Gaia.



Dočasné zvýšení zářivosti galaxie je vědci většinou interpretováno jako zvýšení aktivity supermasivní černé díry v jádru takové galaxie. To je většinou způsobeno pohlcováním materiálu černou dírou, při kterém dochází k zahřátí hmoty, která dopadá na povrch černé díry, na extrémní teploty. Může tak jít například o situaci, kdy černá díra pohltí blízkou hvězdu.

Pro vědce je důležité tyto události zachytit co nejrychleji, aby je mohli prozkoumat dalšími teleskopy, dokud trvají. Vědci vedení Zuzannou Kostrzewa-Rutkowskou zkoumali data za poslední rok a hledali dočasné zvýšení zářivosti v galaxiích pozorovaných teleskopem Gaia. Podařilo se jim identifikovat 480 takových událostí, z toho pouze 5 bylo detekováno dosavadním automatickým systémem.

U zhruba stovky událostí šlo o jednorázové navýšení zářivosti, které se měsíc před ani měsíc po této detekci v datech vůbec neprojevovalo. Mohlo se tak stát, že vědci propásli množství podobných událostí, které by jim mohly napovědět o tom, jak se supermasivní černé díry chovají. Podle studie publikované v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society by tak mohli objevit i černé díry střední velikosti, které jinak unikají detekci.

Nový algoritmus bude také implementován do systému teleskopu Gaia, aby dokázal astronomy včas upozornit na detekované události. Do budoucna bychom tak mohli vědět o větším počtu aktivních jader galaxií a o tom, co se v nich právě odehrává - tedy odehrávalo v době, kdy se k nám světlo z takových událostí vydalo na cestu.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Galaxie

Hvězdy Mléčné dráhy vytváří doposud neznámou strukturu, projevila se při zkoumání jejich pohybu

22. 09. 2018 (novější než zobrazený článek)

Hvězdy Mléčné dráhy vytváří doposud neznámou strukturu, projevila se při zkoumání jejich pohybuV datech z teleskopu Gaia se vědcům podařilo nalézt doposud neznámou strukturu tvořenou nezvykle se pohybujícími hvězdami, která se podobá ulitě šneka. Mohlo by jít o pozůstatky kolize s menší galaxií, která nastala před několika stovkami milionů let a ovlivnila pohyb některých hvězd. Objev byl umožněn unikátní misí evropské vesmírné agentury Gaia, která mapuje hvězdy v naší galaxii, přesně měří jejich polohu a rychlost a postupně vytváří nejpodrobnější mapu našeho nejbližšího vesmírného okolí.

celý článek

Astronomové změřili kosmické záření v sousedních galaxiích a určili jak často se v nich rodí hvězdy

07. 09. 2018

Astronomové změřili kosmické záření v sousedních galaxiích a určili jak často se v nich rodí hvězdyPomocí nedávno upgradovaného radioteleskopu Murchison Widefield Array (MWA) v západní Austrálii vědci prozkoumali kosmické záření v sousedních galaxiích Malý a Velký Magellanův oblak. Megallanovy oblaky jsou menší galaxie, které obíhají kolem Mléčné dráhy ve vzdálenosti zhruba 200 tisíc světelných let. Díky detekci kosmického záření v těchto galaxiích dokázali vědci odhadnout s jakou mírou se v nich rodí nové hvězdy.

celý článek

Vědci zjistili, že některé z galaxií obíhajících Mléčnou dráhu jsou jedny z nejstarších ve vesmíru

17. 08. 2018

Vědci zjistili, že některé z galaxií obíhajících Mléčnou dráhu jsou jedny z nejstarších ve vesmíruPodle studie publikované v Astrophysical Journal existují v těsné blízkosti Mléčné dráhy galaxie, které vznikly ve velmi brzkém vesmíru. Přišli na to studiem jejich zářivosti, která napovídá, že se tyto objekty zrodily v době před ionizací vodíku, kterou prošel vesmír méně než miliardu let po svém vzniku. Objev takto starých objektů v okolí Mléčné dráhy naznačuje, že jejich populace je rozmístěna napříč vesmírem a mohlo by jich být velké množství.

celý článek

U malých masivních galaxií černé díry spolkly většinu hmoty určenou pro hvězdy

02. 07. 2018

U malých masivních galaxií černé díry spolkly většinu hmoty určenou pro hvězdyPřed asi deseti lety objevili astronomové nový druh galaxií, byly menší než ostatní ale zároveň obsahovaly poměrově více hmoty. Podle nové studie za to mohou jejich centrální supermasivní černé díry, které zkonzumovaly část hmoty, která by jinak šla do formování hvězd. Přišli na to studiem dvou blízkých galaxií Mrk 1216 a PGC 032673, výsledky jejich výzkumu jsou publikovány v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

celý článek

Observatoř ALMA detekovala nejstarší kyslík ve vesmíru

18. 05. 2018

Observatoř ALMA detekovala nejstarší kyslík ve vesmíruAstronomové našli s pomocí observatoře ALMA slabý ale přesto definitivní signál kyslíku, který k nám letěl dlouhých 13,28 miliard let a pochází tak z velmi raného a vzdáleného vesmíru. Galaxie, ve které byl kyslík detekovaný, je zároveň také nejvzdálenější galaxií s přesně změřenou vzdáleností, nebo spíše stářím. První hvězdy v této galaxii začaly podle vědců vznikat už pouhých 250 milionů let po velkém třesku, kyslík vznikl při zániku těchto hvězd první generace. Jde doposud o nejvzdálenější detekci tohoto chemického prvku ve vesmíru.

celý článek

Mléčnou dráhu obíhá nově objevená drobná galaxie Hydrus 1 s velkým množstvím temné hmoty

05. 05. 2018

Mléčnou dráhu obíhá nově objevená drobná galaxie Hydrus 1 s velkým množstvím temné hmotyMezinárodní skupina astronomů vedená Sergeyem E. Koposovem ohlásila detekci nové trpasličí galaxie v blízkosti Mléčné dráhy. Galaxie označená jako Hydrus 1 se nachází v souhvězdí Malého vodního hada ve vzdálenosti asi 90 tisíc světelných let od Slunce. Podle dosavadních pozorování je tato nová galaxie součástí Magellanova proudu, který spojuje galaxie Velký a Malý Magellanův oblak. Objev byl učiněn prostřednictvím teleskopu Blanco v Čile, který je součástí observatoře Cerro-Tololo Inter-American Observatory.

celý článek

Galaxie s rostoucím věkem bobtnají a stávají se chaotičtější

29. 04. 2018

Galaxie s rostoucím věkem bobtnají a stávají se chaotičtějšíPodle nové studie publikované v magazínu Nature Astronomy existuje souvislost mezi stářím galaxie a jejím tvarem. Podle autorů platí pro mladší galaxie, že jejich hvězdy se pohybují pravidelně, všechny podobným způsobem. Jak ale galaxie stárne, dochází k tomu, že se hvězdy pohybují různými směry a galaxie se nafukuje. Jde o první studii, která ukazuje, že věk a struktura galaxií mají spojitost napříč jejich různými druhy.

celý článek