Teleskop Gaia zachytil stovky supermasivních černých děr s krátkodobě zvýšenou aktivitou

10. 9. 2018
Galaxie Gaia Černé díry

Kromě miliardy hvězd v Mléčné dráze pozoruje evropský teleskop Gaia také objekty mimo naši Mléčnou dráhu. Každý měsíc teleskop zaznamená polohu a zářivost každého objektu a postupně tak vytváří velmi přesnou mapu našeho okolí. Čas od času dojde u sledovaných objektů ke změně v zářivosti, v takový moment jsou vědci upozorněni automatickým programem, který tyto změny detekuje. Vědcům z Radboud University v Nizozemí a University of Cambridge se nyní podařilo najít stokrát více takových událostí, které automatickému programu unikly.

Mléčná dráha, mapa 2018

Mléčná dráha, mapa 2018 Mapa Mléčné dráhy, která vznikla na základě dat z evropské družice Gaia.



Dočasné zvýšení zářivosti galaxie je vědci většinou interpretováno jako zvýšení aktivity supermasivní černé díry v jádru takové galaxie. To je většinou způsobeno pohlcováním materiálu černou dírou, při kterém dochází k zahřátí hmoty, která dopadá na povrch černé díry, na extrémní teploty. Může tak jít například o situaci, kdy černá díra pohltí blízkou hvězdu.

Pro vědce je důležité tyto události zachytit co nejrychleji, aby je mohli prozkoumat dalšími teleskopy, dokud trvají. Vědci vedení Zuzannou Kostrzewa-Rutkowskou zkoumali data za poslední rok a hledali dočasné zvýšení zářivosti v galaxiích pozorovaných teleskopem Gaia. Podařilo se jim identifikovat 480 takových událostí, z toho pouze 5 bylo detekováno dosavadním automatickým systémem.

U zhruba stovky událostí šlo o jednorázové navýšení zářivosti, které se měsíc před ani měsíc po této detekci v datech vůbec neprojevovalo. Mohlo se tak stát, že vědci propásli množství podobných událostí, které by jim mohly napovědět o tom, jak se supermasivní černé díry chovají. Podle studie publikované v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society by tak mohli objevit i černé díry střední velikosti, které jinak unikají detekci.

Nový algoritmus bude také implementován do systému teleskopu Gaia, aby dokázal astronomy včas upozornit na detekované události. Do budoucna bychom tak mohli vědět o větším počtu aktivních jader galaxií a o tom, co se v nich právě odehrává - tedy odehrávalo v době, kdy se k nám světlo z takových událostí vydalo na cestu.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Galaxie

Supermasivní černé díry v trpasličích galaxiích nemusí být nutně v jejich centru

14. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Supermasivní černé díry v trpasličích galaxiích nemusí být nutně v jejich centruPři průzkumu trpasličích galaxií, se vědeckému týmu vedenému Amy Reynesovou podařilo najít hned několik případů, kdy se supermasivní černá díra nenacházela v jádru galaxie. U velkých galaxií, jako je například Mléčná dráha, se supermasivní černé díry nacházejí v jejich středu.

celý článek

Bubliny kolem vzdálených galaxií by mohly být první evidence prvních hvězd ve vesmíru

13. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové s pomocí teleskopu Mayall v Arizoně identifikovali několik bublin v oblacích vodíku ionizovaných hvězdami pouhých 680 milionů let po velkém třesku. Jde o první přímou evidenci z období první generace hvězd ve vesmíru, které vznikly po tzv. temném věku. Výsledky výzkumu byly prezentovány na 235. setkání Americké astronomické společnosti v Honolulu.

celý článek

Astronomové pozorovali nejvzdálenější prachovou galaxii, která intenzivně tvoří nové hvězdy

13. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové pozorovali nejvzdálenější prachovou galaxii, která intenzivně tvoří nové hvězdyAstronomové pomocí observatoře ALMA pozorovali světlo z masivní galaxie, které vzniklo pouhých 970 milionů let po velkém třesku. Tato galaxie s označením MAMBO-9 je nejvzdálenější prachová galaxie tvořící nové hvězdy, která byla kdy pozorována přímo, bez pomoci gravitační čočky.

celý článek

Teleskop VLT objevil v blízké galaxii hned tři supermasivní černé díry, jde o první takovou galaxii

3. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teleskop VLT objevil v blízké galaxii hned tři supermasivní černé díry, jde o první takovou galaxiiGalaxie NGC 6240 se už na první pohled liší od ostatních. Místo relativně pravidelné spirály, jakou má Mléčná dráha, má NGC 6240 dvě zřejmá jádra zahalená množstvím prachu a slepá ramena sahající daleko od centra různými směry. Astronomové doposud předpokládali, že pozorují následek nedávného sloučení dvou masivních galaxií, kvůli prachu však nemohli proniknout do jádra galaxie. Nová pozorování teleskopem VLT nyní v jádru odhalila hned tři supermasivní černé díry, což by znamenalo, že NGC 6240 vznikla ze tří původních galaxií.

celý článek

Astronomové prozkoumali hypernovu spojenou se zábleskem gama záření

16. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové prozkoumali hypernovu spojenou se zábleskem gama zářeníMezinárodní tým astronomů provedl pomocí pozemních i vesmírných teleskopů detailní průzkum hypernovy SN 2017htp a záblesku gama záření GRB 171010A. Ze studie, která shrnuje jejich závěry, vyplývá, že prostředí i parametry této události odpovídají už dříve identifikovaným párům silných supernov a záblesků gama záření (Gamma-Ray Burst, GRB).

celý článek

Silné galaktické větry opouštějící vzdálenou galaxii obsahují až 10 % její hmotnosti

7. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Silné galaktické větry opouštějící vzdálenou galaxii obsahují až 10 % její hmotnostiPomocí observatoře W. M. Keck se vědcům podařilo zachytit masivní oblaka plynů a prachu, které jsou na cestě ven z galaxie Makani vzdálené několik milionů světelných let. Materiál je zřejmě poháněný větry generovanými hvězdami a směřuje do vnějších oblastí galaxie. Podle studie publikované v magazínu Nature je v tomto oblaku až 10 % hmoty celé galaxie.

celý článek

Nový instrument DESI pomůže vědcům zmapovat galaxie a posvítí si i na temnou energii

2. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nový instrument DESI (Dark Energy Spectroscopic Instrument) instalovaný na teleskopu Mayall v Arizoně zaznamenal 22. října první světlo. Jeho úkolem bude pomocí rudého posuvu přesně změřit vzdálenost galaxií a rychlost, se kterou se od nás vzdalují. Vědci si od výsledků této práce slibují nové poznatky o temné energii, která zapříčiňuje zrychlující se rozpínání vesmíru.

celý článek